Sépie

Dnes se podíváme
na pravdivá fakta o sépii. Žije pod vodou,
ale ryba to není. Je to měkkýš
třídy hlavonožci. Sépie je tedy
vlastně mlž, který před miliony let
vylezl ze své schránky a už nezalezl. Určitou formu schránky
si ale sépie zachovala. Má ji uvnitř těla, říká se jí sépiová kost
a může díky ní splývat. Lidé ji dlouhá léta využívali
jako formu k odlévání kovových šperků.

Těm se říká sépií kostíci. Aspoň tady. A teď i u vás. Sépie se pohybuje pomocí
rozkošně vlnité ploutve, linoucí se jí po obvodu těla. A taky má sifon, svalovou trubici, kterou může
vrhnout vodu pro lepší odpich. Představte si, jak se ženete
kupředu blitím do obřího brčka a kolem sebe zběsile
třepete sukýnkou.

Tak to dělají sépie. Sépií mozek je větší
než celé její tělo. Včetně mozku. Vám to možná nedává smysl,
leč sépii ano. Má totiž velký mozek. Sépie má i vysoce vyvinuté oko, zhruba ve tvaru pusy
Charlie Browna, když netrefí balon.

A nebo písmene W, co napsal někdo pod vlivem. A nebo Q, pokud byl
nachcanej jak mraky. Navzdory mozku a divným
očím je sépie barvoslepá. Což je zvláštní, jelikož
je to takový chameleon hlubin. Asi jako sýrař alergický na laktózu
tak sépie nikdy nepozná svůj talent. Díky milionům barevných věciček může její kůže změnit
barvu i strukturu skoro okamžitě.

Hrát si s ní na schovku
je tedy dost na pytel. Ani se nehne
a prostě změní barvu. Dýchá vám za krk,
zatímco pykáte. Jak se sépie rozhoduje,
jestli zrovna změnit barvu, zůstává záhadou. Zvládá to totiž i ve tmě. Podle mě docela blbej talent, ale stejně je to pecka.

"Ááá, ryba!" Tohle je sépie plamenná. Ta barvy nemění, ani hovno. Říká si: "Proč radši
svět nesplyne se mnou?" Jen se nedej, malá! Nenech nikoho tě změnit. Když se cítí ohrožena, vyměšuje sépie
ze svých žláz pigment.

Zpravidla tak činí ve dvou vlnách. Ta první je takovej... menší stříkací prdík. Po kterým říkáváte: "Jej, pardon." Druhou vlnu
ovšem doprovází ještě slizem. To už člověk musí vyhodit spodky
a rychle běžet domů. Tato pseudomorfóza
má sépii poskytnout krytí, zatímco prchá z místa činu.

Sépie se krmí dvěma
krytými dlouhými chapadélky, kterými si kořist přichytí
a podává do jedovatého zobáku. Co? Fakt?
No, jak vidíte, má zobák. Tady vidíme,
jak pomálu... Ta ryba se ani nemusí snažit. Při sépijích námluvách sameček
se zálibou čapne samičku za tlamu a do otvoru poblíž ústního otvoru
jí šoupne specializované chapadlo. Snad jí to nerve do nosu.

Poté vypustí váčky spermií. Samci mají čtyři páry paží
a samice jen tři. Slabší samci se tedy občas
maskují za samičky tím, že schovají dvě paže. Což mi připomíná kratochvíli, kterou jsem možná
tu a tam zkoušel před zrcadlem. Tito vykutálení rošťáci tak
ladně proplují mezi konkurenty a pomilují partnerce hlavu.

Jakmile jsou vajíčka oplodněna, maminka je s láskou uloží
v první hnusný díře, kterou potká. Vajíčkům se říká mořské hrozno. Lidmi, co pijí víno za dvě pětky. Rodiče je pak hlídají, dokud se z nich nevylíhnou
nejroztomilejší zrůdičky na světě. Těmto prckům už maskování
tolik od ruky nejde. Ale snaží se, co to dá.

Jen se přikrej, borečku. Sladce spi. Pamatujte: Chcete-li někdy opustit ulitu a provětrat svůj ohavný ciferník, sépie vám kryje záda. Nebo předek. Podle mě to sépie nepozná.

Chci říct... Hlavně ať se vám
nepřicucne k obličeji. A kdyžtak si zacpěte nos. Jinak vám ho zbouchne.