Jak vydýchaný vzduch ovlivňuje mozek

Rychlé varování,
pokud se snadno vcítíte do ostatních, možná vám tohle video způsobí,
že se vám bude hůř dýchat. Vážně. To jsme vyřešili,
tak vám představuji Kurtise Bauteho, který natáčí z vlastnoručně vyrobeného
vzduchotěsného „skleníku“. Hodně štěstí, Kurtisi. Před osmi hodinami
jsem se uzavřel v této kostce. Má rozměry 3×3×3 metry,
objem vzduchu tu je asi 30 000 litrů. Pokusím se být stručný, protože pokaždé,
když se nadechnu, vydechuji pak oxid uhličitý, ten je ve vysokých koncentracích toxický.

Teď jsem na 6 370 ppm, ale abych vysvětlil, co to znamená,
musíme se kousek vrátit. Tenhle vzduchotěsný skleník
plný rostlin jsem vyrobil pro sérii videí o tom,
jak interagujeme se vzduchem, co dýcháme. Je tu spousta bezpečnostního vybavení,
snímače kyslíku, oxidu uhličitého a dalších plynů,
navíc monitory krve a na místě je taky zdravotník.


Doma tohle nezkoušejte. Je to…
Prostě to doma nezkoušejte. Chci se vrátit o 60 let do doby,
kdy množství oxidu uhličitého v atmosféře bylo asi 300 ppm. V dnešní době je to
kvůli průmyslu a spalování fosilních paliv na úrovni 400 ppm,
a to v přírodě. Ve městech je to spíše 500 ppm.

Ale většinu času trávíme uvnitř,
to znamená ve špatně větraných místnostech a tam se může koncentrace
vyšplhat až na 1 000 ppm. Zásadní přitom je, že vědci
testovali kritické myšlení a rozhodování zaměstnanců firem
při různé koncentraci oxidu uhličitého. Ukázalo se, že při 1 000 ppm se kognitivní schopnosti
snižují o 15 %. To je hodně důležité,
v takovém prostředí trávíme hodně času. Vědci například vyrazili
do škol v Texasu, Idahu a Washingtonu, kde ve více než 50 % tříd naměřili koncentraci
vyšší než 1 000 ppm.

Stejné studie ukázaly,
že při koncentraci 1 400 ppm došlo k 50% snížení
kognitivních schopností. Při 2 000 ppm nastupuje
celá řada vedlejších účinků, které teď zrovna pociťuju sám.
Třeba nevolnost, ztráta pozornosti… Potřebuju si to přečíst. Někteří hlásili bolest hlavy,
únavu, nesoustředěnost, ztrátu pozornosti,
zvýšený tep a lehkou nevolnost.

A takové koncentrace
vůbec nejsou výjimečné. Množství oxidu uhličitého v ložnicích
nebo autech často dosahuje 4 000 ppm. A to jsou místa,
kde trávíme hodně času. Oxid uhličitý jsme používali
jako indikátor vydýchaného vzduchu, ale ukazuje se, že je zároveň
nejspíš největším viníkem. Teď jsem na 6 500 ppm a vzduch mi tu připadá hustý.

Zamlžuje mi to mozek.
Musím natáčet mnohem více záběrů, než by se mi pro tohle video líbilo. Když se dostanete k 10 000 ppm,
není to vhodné k celodenní práci, protože to může mít
dlouhodobé zdravotní následky. S takovou koncentrací
byste taky neměli řídit motorku, ale ukazuje se,
že je poměrně běžné, že pod helmou motorkářů
se koncentrace vyšplhá takto vysoko. Nedokážu si představit,
že bych i v tomhle stavu dokázal řídit motorku.


Natož při 10 000 ppm. Přesto by bylo potřeba
ještě výrazně víc, až 40 000 ppm, než by množství oxidu uhličitého
bylo extrémně nebezpečné nebo smrtící. Mám pro vás špatné i dobré zprávy. Špatná zpráva je, že množství
oxidu uhličitého se bude zvyšovat. Možná se na konci století
dostaneme až na 695 ppm. To znamená,
že nám jako druhu globálně hrozí snížení kognitivních schopností
o 10–16 procent.

To je podle mě zásadní. Dobrá zpráva je, že už teď jsme schopní změnit prostředí,
ve kterém žijeme, ať už jde obecně o klima,
nebo o vnitřní vydýchané prostory, kde se zdržujeme. Zkuste tedy vyrazit ven,
otevřete v kanceláři okno… Tenhle luxus já teď nemám, ale vy ano.


Pořiďte si domů rostliny, ujistěte se, že vaše klimatizace
a ventilace fungují správně. A získané kognitivní kapacity, ten bonus v myšlení můžete využít
třeba na hledání řešení klimatické krize
a vymýšlení, jak se můžete zapojit. Tome, moc díky za pozvání, já si teď lehnu
a přestanu mluvit. Díky, Kurtisi.
Odebírejte jeho kanál, můžete si pustit sérii ze skleníku,
a pokud se na to necítíte, má tam také skvělé video
o historii celého vesmíru na jeden záběr.

Příští týden bude poslední video
od hostujícího tvůrce a půjde o neurovědu. Překlad: jesterka
www.videacesky.cz