Kdyby se naučná videa natáčela jako videoklipy

Úvodní záběr je matoucí a vypadá trochu neskutečně. Tento pocit neskutečného je vyvolán tím, že mnoho záběrů v tomto videu nemá svou skutečnou rychlost. Tato část má původně 30 snímků za sekundu, ale přehráváme ji 24 snímků za sekundu, 80 % normální rychlosti. Proto působí tak trochu mimo. Ještě používáme rychlé střihy bez vzájemné souvislosti. Jiné oblečení, jiná místa, všechno jiné.



Taky máme velmi pomalé záběry, protože jsou působivé. A můžu tak zamyšleně hledět do dálky, ale ne tak dlouho, že by to bylo divné. Taky se sem vejde product placement. Jiné záběry ale nejsou pomalé. Tyto jsou přehrávány rychleji, aby tanečníci vypadali sladěněji a přesněji než ve skutečnosti.



Oni jsou dobří doopravdy, ale se změněnou rychlostí vypadají nadpřirozeně. Tanečníci jsou tu proto, že atraktivní lidé, co se atraktivně hýbou, video zatraktivňují. Neměli jsme na velký větrák, takže máme fukar na listí z železářství. Máme účtenku, takže ho potom můžeme vrátit. Natáčení v jiné snímkové frekvenci způsobí, že můj hlas nebude sedět.



Proto jsme zvukovou stopu nahráli předem. A já ji napodobuji pohybem rtů. Když to někde nesedí, uděláme střih na jiný záběr, nebo tam dáme nahodilý zpomalený záběr, kde se rozbíjí nějaká věc. A nikdo si nevšimne. Tohle ani není studio, kde jsme nahráli zvukovou stopu. Tu jsem nahrál dříve, aby se vše naplánovalo, ale to jsme nenatočili, takže jsme museli jít do jiného studia, abychom natočili další záběry.



Tenhle mikrofon není zapojený. Teď jsme přibližně ve dvou třetinách, takže jsem tu já, druhý umělec, abychom se navzájem propagovali. Nemohli jsme v jeden čas, tak se točilo zvlášť. Přesto chceme všem dokázat, že Tom a já jsme se potkali, jsme kamarádi a jsme určitě v jedné místnosti.



Tady video chvíli přestane a necháme diegetický zvuk, aby si lidi nestahovali celý výtvor z Youtube. Tohle není skutečná party. Může to vypadat, že se výborně bavíme, protože tak chceme působit, ale ve skutečnosti to točíme už po patnácté. Všichni by už byli radši doma. Tato poslední část je ale důležitá, protože dává odpověď k začátku: Proč spadnu do bazénu?



Protože konec stejný jako začátek vyvolá v divákovi pocit rozumného uzavřeného příběhu, kde se vše propojí. I když to tak není. Tohle nekoupíte na iTunes, ani nenajdete na Spotify, není to písnička. Překlad: ematum www.videacesky.cz