Matoucí hranice Bodamského jezera

Za mnou je Bodamské jezero, velké jezero pod Alpami ve středu Evropy. Tahle moje půlka stojí v Německu, tahle půlka na druhé straně sochy stojí ve Švýcarsku. Odstranili hraniční plot a dali sem radši sochy. Tam za tím obzorem je o pár kilometrů dál Rakousko. Všechny ty tři země mají kus pobřeží Bodamského jezera. Ale na mapě zjistíte, že tam něco chybí. Čáry, které ukazují mezinárodní hranice, na jedné teď stojím, končí u břehů jezera. Bodamské jezero je kondominium, jinými slovy, vlastní ho více států, ale nikdo si není jistý, jak přesně to funguje. Zvykli jsme si, že zeměkoule je rozdělená a různé části patří různým zemím. Takhle řečené je to trochu zvláštní, ale většina zemí souhlasí, tak to tak je. Zákony, daně, práva a povinnosti se mění na formálně určených hranicích. Jasně, existují mezinárodní vody, Antarktida je zvláštní případ a v Africe je kus území, který nechce ani jeden stát, ale obecně patří každý kousek světa nějakému konkrétnímu státu. Hranice se někdy zkomplikují kvůli chybám ve smlouvách a sporům, ale tady to tak není. Jen se nikdo neobtěžoval sepsat do mezinárodní smlouvy, kudy hranice probíhá. Podle Rakouska je Bodamské jezero skutečným kondominiem, celé ho vlastní všechny tři státy. Když jste na jezeře, jste současně v Německu, Rakousku i Švýcarsku. Švýcarsko s tím nesouhlasí. Tvrdí, že hranice probíhá přímo středem jezera. A Německo říká: Meh. Nikdo s tím nemá problém. Případné právní problémy se řeší případ od případu. Pokud si říkáte, co se stane, když někdo porodí uprostřed jezera, jaké občanství by to dítě mělo, nebo jaké majetkové právo by platilo, kdyby někdo našel v jezeře poklad… Odpověď zní: Meh. Zjistíme to, až to bude potřeba. Do té doby to nikdo neřeší. Nevyjasněná hranice tak ovlivňuje výhradně kartografy. U digitálních map prostě neexistuje možnost „meh“. Počítače ani lidé nevědí, kde nakreslit hranici. Překlad: jesterka www.videacesky.cz