Tom se dnes v Göttingenu podívá, k čemu mohlo být před sto lety dobré vytáhnout čtyřtunovou kouli do výšky 14 metrů a pak ji pustit.
Jsem ve Wiechertově seismické observatoři v Göttingenu v Německu. Jde o nejstarší seismickou stanici, kde se měří zemětřesení, na Zemi. Ale mají tu i jeden podivnější výzkumný přístroj. Čtyřtunová kovová koule, kterou jde zvednout 14 metrů nad zem a potom pustit. Protože seismograf se kalibruje snáz, když umíte sami způsobit zemětřesení. Místní přístroje začaly měřit v roce 1903, a pořád slouží. Byl to Wiechert, kdo vytvořil první funkční seismometr. Záznam se vytváří na ožehnutý papír. Vezmete běžný bílý papír, který ožehnete parafínovým hořákem. Tak na papíře vznikne vrstva sazí. Nejspíš jsme jediní na světě, kdo to tak dělá. Wiechert předpokládal, že seismické otřesy umožňují nahlédnout do nitra planety. Jeho asistent, Mintrop, musel Wiechertovu teorii prokázat. Začal počítat a zjistil, že když vezme čtyřtunovou kouli a pustí ji na zem, vytvoří malé zemětřesení. Ale dostatečně velké na to, aby ověřil teorii Emila Wiecherta. Místní vědci před 100 lety uměli vytvořit malé umělé zemětřesení, a pak ho změřit. A dál? Otřesy se zemí šíří dvěma způsoby. P-vlny, tedy primární vlny, stlačují horninu ve směru, kterým se šíří. O něco pomaleji se šíří sekundární s-vlny, které horninu rozvlní ze strany na stranu. A chovají se různě podle trvání, vlnové délky a intenzity na základě hmoty, kterou se šíří. Takže kdo je chytrý, a Mintrop byl chytrý, dokáže nastavit seismografy v okolí, vytvořit umělé zemětřesení, třeba pomocí čtyřtunové kovové koule, a pomocí odrazů zevnitř země bez kopání zjistit, co je pod povrchem. Ty informace se šířily po světě, Mintropa pozvala do Mexika ropná společnost. Našli ropné pole a prosili Mintropa, jestli by jim změřil jeho velikost. Odpověděl, že neví, jestli to půjde. V Göttingenu ropná pole nejsou. Ale pozvánku do Mexika přijal. Tu kouli si samozřejmě s sebou nevozil, protože v Mexiku mu dovolili to, co tady v Německu ne, mohl použít dynamit. A velikost toho ropného pole změřil s neskutečnou přesností. Dali mu nelichotivou přezdívku šílený Němec. Pobíhal tam s bodyguardy, nástroje schovával do stanů, protože američtí přátelé se velmi zajímali, jak to funguje. Považovali to v podstatě za licenci k tisknutí peněz. Takže před sto lety, se starším spouštěcím mechanismem a spoustou práce upustili tu kovovou kouli poprvé na tehdy ještě rovnou zem. Dneska máme lepší vybavení pro zjištění, co je pod povrchem Země, ale není to tak dramatické. Ještě se kutálí. Překlad: jesterka www.videacesky.cz