Myslel jsem, že Schmidův Peoplemover nemůže existovat

Před lety jsem točil videa o výtazích, co jezdí horizontálně i vertikálně. První je v Janově, malá kabinka, co jede tunelem, a pak ji naloží do běžného svislého výtahu. Druhý je v Rottweilu v Německu, využívá složité zámky a lineární indukční motory. Ale u obou návrhů je zásadní, že se musí zcela zastavit, než změní směr jízdy. Kvůli tomu, jak výtahy fungují, prostě nelze plynule přecházet mezi směry.



Nebo jsem si to alespoň myslel. Ukázalo se, že Schmidův Peoplemover dělá přesně to už dobrých 20 let. Postaveny byly jen tři a jen dva pořád existují, tenhle je ten větší z nich na nádraží v Altbachu. Dlouho mi trvalo pochopit, jak to funguje a jak je to bezpečné. Musel jsem najmout konzultanta, aby se podíval na patent a vysvětlil to. A s pomocí německého kolegy jsem kontaktoval vynálezce. Moje firma vyrábí stroje a zařízení pro automatizaci v automobilovém průmyslu.



Mě vždycky štvalo, že i dneska ještě kvůli jednomu chodci musíte zastavit veškerou dopravu. Všichni moji zaměstnanci si mysleli, že jsem se zbláznil, když jsem jim ukázal model. Ale stejně jsem na tom pracoval dál. Potom jsem se spojil s lidmi od správy silnic a železnic a ti projevili poměrně velký zájem.



Pak jsem pár let ve volném čase kutil, než jsem našel řešení. Tahle kabina není tažená na lanech, motor je umístěný přímo v ní. Kabina se posouvá tak, že otáčí ozubenými koly na kolejnicích. Po každé straně je jedna. Vlastně je to jako ozubená dráha. Velmi nóbl, s tlumiči, ale pořád visutá ozubená dráha. To vysvětluje plynulou změnu směru, kolečka jen projedou záhybem kolejí. Ale jak to jde udělat bezpečně, aniž by se to v šachtě zřítilo k zemi?



Podobně jako výtah v Janově, ve svislém směru to má trochu opory. Zapojí se na nosný systém s protizávažím s podobnými pojistkami jako u výtahů. Nosný systém vidíte z okna, když se přechází do svislého pohybu. Dole na dně sedí protizávaží na kalibrovaných pružinách, takže jak se kabina začne snášet dolů, závaží se jemně zvedne z pružiny a všechno je vyvážené. Na střeše kabiny je elegantní, ale složitý systém kotvení do nosiče, jako nejbližší příměr mě napadají garážová vrata, všechno zapadne na místo.



Peoplemover jsme celý postavili a otestovali v naší továrně. Dráha nám potom pro výstavbu dovolila pouhé čtyři hodiny. To pro nás ale nebyl problém, Peoplemover byl dodaný ve třech dílech, levá věž, pravá věž a most. Jeřábem jsme je vztyčili, přidali napříč ten most a byli jsme hotoví ještě o hodinu dřív. Tím pádem musela být trať uzavřená jen ty tři hodiny přes noc, to je mnohem levnější než vystavět podchod nebo most.



Je to nádherný systém, ale je také složitý. A alternativa je podchod. Nebo dva běžné výtahy a lávka. A když se jeden výtah rozbije, může ho spravit technik za použití běžných součástek, místo někoho se speciálním vzděláním na opravu tak vzácného zařízení. A když máte lávku, pravděpodobně tam jsou i schody.



Takže když se výtah rozbije, pořád máte nouzové řešení, ne pro všechny, ale lepší než nic. A taky to znamená, že když nestíháte, ale máte fyzičku, můžete vyběhnout po schodech a nemusíte čekat, než dorazí kabina. Ale ten systém má i výhody. Je potřeba méně prostoru než u běžné lávky, není potřeba tunel jako u podchodu, a když máte těžká zavazadla, nemusíte s nimi přestupovat mezi výtahy, prostě vás to odveze.



Mluvil jsem tady s jedním vozíčkářem, který mi vyprávěl, že za celý život nemohl bez doprovodu dojet vlakem až do Stuttgartu, protože tu není podchod ani nic jiného. A teď dokáže sám vjet dovnitř, přejet na druhou stranu, dojet do Stuttgartu a zpět, bez problému. A to je taky důvod, proč to tu dráha nechala postavit, aby bylo nádraží bezbariérové.



Podle mě by mohl existovat svět, ve kterém je tento stroj běžný. Tím pádem by byly díly dostupné a stalo by se to standardem. Podle mě to není špatný vynález, je to chytré, řeší to specifický problém. Ale když máme běžnější a spolehlivější alternativy, které se instalují jen o trošku složitěji, málokde chtějí riskovat něco nového. Překlad: jesterka www.videacesky.cz