Pláž, na kterou se vyplavují kostky z lega

Chtěl jsem původně vyprávět jiný příběh. Jasně, není to kouzelná pláž, kde můžete kostičky lega nabírat lopatou. Před 20 lety to tak možná mohlo vypadat, ale dnes to není tak jednoduché. Nicméně, tady v Cornwallu na jihozápadě Anglie najdete za správných podmínek, na pláži Perranporth spoustu lega. Roku 1977 narazila nákladní loď zvaná Tokio Express cestou do New Yorku na prudkou bouři kousek západně odsud.



Hodně kontejnerů spadlo do moře a jeden z nich obsahoval skoro 5 milionů malých kostiček lega, často s mořskou tematikou. Ploutve, harpuny, chobotnice, to vše zmítáno vlnami. Jeden kout této pláže má správné podmínky, široký pás písku, vítr ze správné strany… Ale ty kostičky mohou vyplavat kdekoli. Tenhle fajn, milý příběh jsem chtěl vyprávět. Lego nacházíme po jarních přílivech nebo po zimních bouřích.



Tehdy vlny naráží do dun a uvolní plasty, co byly vyplaveny před lety. To je Tracey Williams. Roky sbírá plasty z pláže a vede projekt „Lego ztracené na moři“. Nechtěla být před kamerou, čemuž rozumím. Ale ukázala mi svou sbírku lega a vzala mě na pláž na lov. Mluvili jsme i o tom, co za ty roky našla. Připravil jsem si GoPro, vyrazili jsme na pláž a tam ten můj pěkný příběh přestal fungovat.



Když to dá člověk do skleničky, všechny ty barevné kostičky, vypadá to malebně, ale realita je jiná. Ano, je to příšerné, viď? Podíváme se třeba sem. - Je toho plno! - Tohle je plastový oblázek. - Plastový? Jak to poznáš? - Podle váhy. Aha.



Takhle. Nikdo moc neví, kde se berou, ale možná to souvisí s táboráky na pláži. Těchhle kousků jsem posbírala 20 000. Je to součást pivních sudů. Tohle je z balicích pásků, ty se dávají kolem krabic na ochranu během přepravy. Patrony z brokovnice, náboje do zbraní. Víčka od lahví. Ale co s tím?



Člověk prostě přinese pytel na odpadky? Ano, obvykle sem chodím vyzbrojená pytli. To je od lepidla na rybaření. - To je ventil z pneumatiky. - Ajo! Ty se vyhazují na dvorech autoservisů, u garáží - a potom jsou odplavené do kanálu. - A ty ústí do moře. Často je tu odpad z ulic. Asi 80 % takového odpadu prý nakonec skončí v moři. Není tu jen lego.



O tom lidé chtějí vyprávět, ale není to jen lego. Toho plastu je spousta. Nejen tady. Když se člověk koukne lépe, hned vidí jasně bílou, modrou, žlutou. Kdybych se díval zdálky, řekl bych, že jsou to jen řasy. Vlastně to není dneska tak zlé. Někdy je to horší. Ale netuším, jak by se to mohlo zlepšit. Vlastně je to zbytečná činnost, chodit to sem sbírat. Začíná se mě zmocňovat hrůza. Zvykne si na to člověk?



Jestli si zvykne na to množství plastu? Ano. Z hororů známe to klišé, kdy si postavy najednou uvědomí, že příšera, o které slyšeli, ta abstraktní věc je s nimi přímo v místnosti, že tam byla celou dobu. Tohle cítím podobně. Na pláže jsem chodil celý svůj život a nikdy jsem si nevšiml těch jasných barev přímo před nosem. Na této pláži bývá hodně plovoucího plastu.



Různé úlomky plastu, pak tyhle maličké pelety. - To nejsou kamínky? - Ne, to jsou plastové pelety. To je surový materiál, ze kterého se vyrábí plastové věci. Jsou jich tu miliardy. Takže máme peletky, potom tu jsou také černé, takové vroubkované kousky, to jsou bio kuličky, používají se v čistírnách odpadních vod. Když trochu oddálím záběr, zjistíme, že to tu je všude. - Je toho tolik…



- Na některých plážích najdete plasty, které klesají na mořské dno, na břeh ho pak vynesou ty hnědé chaluhy. Nejspíš se na mořském dně zmítaly posledních 24 let. Jednou za čas je chaluhy vyplaví. - A to se potom propadne? - To předpokládáme. Takže spousta plastu je teď přímo pod námi a někdy se vynoří? Hodně hraček, které najdeme, se dá časově zařadit. Některé jsou i z 50.



a 60. let. Hlavně hračky z balení cereálií. Nedávno se v laboratoři zkoumalo, jak dlouho lego vydrží v moři a na pláži. Autoři experimentu zjistili, že vydrží i 1 300 let. Zajímalo by mě, jestli to bude časem poznat jen podle barvy. Jenom zelená kulička po řasách nebo žlutá po záchranném člunu. - Hele, poklad. - Poklad? To je trpaslík ze Sněhurky? Není to na každé pláži, ale na hodně z nich.



Mimo zraky turistů, někdy klidně i na očích. Občas najdete chaluhy plné plastu. - Jakmile to začnete vnímat… - Vidím koště z Lega. - Ajo, tady? - Přesně tak. No vida. Děkuju. Kromě všech těch plastových odpadků tu pořád vyplouvá i lego. Bývalo tu lega více? Změnilo se to v čase? Ano, myslím, že je tu méně lega než dřív. Taky ho tu více lidí hledá. Nejčastěji najdeme jenom to, co se nepotopí.



Všechny ty věci, které klesnou ke dnu, o těch nevíme. - Protože leží na dně oceánu. - Ano. To je smutný. Nemám pro ten příběh dobrý konec. Chtěl jsem říct, ať se na pláži díváte pod nohy, třeba najdete lego. Ale i kdybyste ho nenašli, vezměte si pytel a trochu plastu odneste. Protože ho tu je hodně. Projekt Lego Lost at Sea najdete na sítích a v popisku je odkaz na knihu od Tracey.



Překlad: jesterka www.videacesky.cz Jestli jsem vypadal nesoustředěný, je to tím, že v půlce natáčení jsem si všiml, že tady je… …zelené nylonové lano. Jen tak, zamotané v chaluhách.