Kolika let se můžeme dožít?Veritasium
85
Průměrný věk dožití se sice stále zvyšuje, ale stárnutí je stále nevyhnutelné. Proč vůbec stárneme a jde se tomu nějak vyhnout?
Přepis titulků
Před deseti tisíci lety trval
lidský život v průměru něco přes třicet let. Před sto lety už se lidé
průměrně dožívali padesátky. A jestli jste se narodili
v posledních desetiletích, pak se nejspíše dožijete osmdesátky. A to za předpokladu, že do té doby
nedojde k dalším pokrokům, které by zpomalily
proces stárnutí. Jenže to by byl
docela špatný předpoklad. Na National Geographic je nový seriál,
na kterém se podílelo GE.
Jeho tvůrci chtěli, abych pro ně zpracoval téma stárnutí. Přijel jsem tedy do GE Global Research Centre, abych si promluvil s doktorkou Fionou Ginty. Tohle je ukázka jednoho z obrázků, které u nás pořizujeme. Na co se vlastně díváme? Tohle jsou buňky, které se právě dělí, a tohle jsou buňky, které čeká smrt neboli apoptóza. Stárnutí se nepovažuje za chorobu.
Existuje ale spousta jiných chorob, například cukrovka, srdeční poruchy, Alzheimer, a stárnutí se na vzniku těchto chorob podílí. Stárnutí je ale zdánlivě přirozené, ovlivňuje nás už od narození. Ze začátku je pro nás přínosné. Dělá nás větší, silnější, rychlejší a chytřejší. Pak se to ale v určitém momentu obrátí a stárnutí naše tělo oslabuje a poškozuje.
Proč to tak je? Proč musíme stárnout? Proč se naše těla musejí rozpadat? Vědci v poslední době zjišťují, že za stárnutí může jeden důležitý buněčný mechanismus. Je makroskopické stárnutí důsledkem stárnutí na mikroskopické úrovni? Z velké části je to tak. Buňka se totiž může dělit jen několikrát.
Tento objev učinil vědec jménem Hayflick. Zkoumal normální lidské buňky. Zjistil, že jsou schopné jen určitého počtu dělení. Průměrně je to zhruba padesátkrát. Pak se buňka stává senescentní, což znamená, že je to stará buňka, která už se nemůže dělit, ale ještě může nějakou dobu žít. Nahromadění těchto buněk v těle vede ke stárnutí v makroskopickém měřítku.
Jako by v sobě buňky měly zabudovaný odpočet, který jim určí, kdy se mají přestat dělit. Jak to ale ví? A jak ten odpočet funguje? Představte si takové ty plastové kolíčky na koncích tkaniček od bot, které zabraňují jejich třepení. Telomery jsou podobné těmto koncům tkaniček od bot, jen se objevují na chromozomech.
Udržují chromozom pohromadě a zabraňují, aby se spojoval s jinými chromozomy. Pokaždé, když se buňka rozdělí, přijde o část své telomery. Jde odhadem asi o 200 párů bazí. Proč se nezkopíruje až do konce? Tak to prostě funguje. Když se DNA replikuje, nemá dostatek prostoru.
Zkracování těchto telomer slouží jako takové molekulární hodiny. Buněčně hodiny uvnitř každé buňky, které počítají, kolikrát se už rozdělila. Chtěla byste si někdy nechat změřit své telomery? Někteří lidé si opravdu nechávají měřit telomery. Jsou tu různé souvislosti s životním stylem nebo cvičením. Delší telomery často nacházíme u lidí se zdravým životním stylem a cvičením. Co kdyby šlo nějak zastavit toto zkracování telomer?
Kdyby se to povedlo, možná by buňky mohly žít věčně. Je tu jeden enzym, kterému se říká telomeráza. Ten je neustále prodlužuje. Nedovolí, aby se telomery zkrátily. Prodlužuje telomery? Přesně tak. Jeden živočich podle všeho vůbec nestárne. Je to humr.
Jen se zvětšuje, neslábne. Jeho chromozomy se nemění, mají dlouhé telomery, které se nezkracují. Umírá, jen když ho sežere něco jiného. Třeba my. Mohli bychom tedy být jako humr? Někdo by mohl chtít, aby jeho telomery zůstaly delší dobu dlouhé. Pomohlo by to? Zpomalilo by to stárnutí? Jde o rovnováhu.
Nádory jsou skvělým příkladem buněk, kde je telomeráza aktivní a dochází k neřízenému dělení. To je obousečná čepel telomer a telomerázy. Nádorové buňky mají velmi dlouhé telomery a mohou se dělit donekonečna. Tím jsou nádory problematické. Nádory jsou tvořeny buňkami, které se neomezeně dělí a neumí zemřít. Nádory jsou tedy tvořeny nesmrtelnými buňkami, které rostou v našem těle.
Možná se proces stárnutí a zkracující se telomery vyvinuly z určitého důvodu. Bez této pojistky by se totiž mohly stát nádorovými buňkami. Podle jedné z teorií se buňky dělí jen omezeně, aby se v nich nehromadilo poškození, které by se následně mohlo stát osudovým. - Aby se nestaly nádorovými buňkami. - Přesně tak. V posledních 100 letech pokrok v medicíně prodloužil náš život víc, než jsme čekali. Dokážu si představit, že dalších 100 let přinese podobně úžasné výsledky. Nejsem si jistý, o jaké výsledky půjde, ale vsaďte se, že současná doba dožití nebude věkem, ve kterém vy zemřete.
Překlad: Zarwan www.videacesky.cz
Jeho tvůrci chtěli, abych pro ně zpracoval téma stárnutí. Přijel jsem tedy do GE Global Research Centre, abych si promluvil s doktorkou Fionou Ginty. Tohle je ukázka jednoho z obrázků, které u nás pořizujeme. Na co se vlastně díváme? Tohle jsou buňky, které se právě dělí, a tohle jsou buňky, které čeká smrt neboli apoptóza. Stárnutí se nepovažuje za chorobu.
Existuje ale spousta jiných chorob, například cukrovka, srdeční poruchy, Alzheimer, a stárnutí se na vzniku těchto chorob podílí. Stárnutí je ale zdánlivě přirozené, ovlivňuje nás už od narození. Ze začátku je pro nás přínosné. Dělá nás větší, silnější, rychlejší a chytřejší. Pak se to ale v určitém momentu obrátí a stárnutí naše tělo oslabuje a poškozuje.
Proč to tak je? Proč musíme stárnout? Proč se naše těla musejí rozpadat? Vědci v poslední době zjišťují, že za stárnutí může jeden důležitý buněčný mechanismus. Je makroskopické stárnutí důsledkem stárnutí na mikroskopické úrovni? Z velké části je to tak. Buňka se totiž může dělit jen několikrát.
Tento objev učinil vědec jménem Hayflick. Zkoumal normální lidské buňky. Zjistil, že jsou schopné jen určitého počtu dělení. Průměrně je to zhruba padesátkrát. Pak se buňka stává senescentní, což znamená, že je to stará buňka, která už se nemůže dělit, ale ještě může nějakou dobu žít. Nahromadění těchto buněk v těle vede ke stárnutí v makroskopickém měřítku.
Jako by v sobě buňky měly zabudovaný odpočet, který jim určí, kdy se mají přestat dělit. Jak to ale ví? A jak ten odpočet funguje? Představte si takové ty plastové kolíčky na koncích tkaniček od bot, které zabraňují jejich třepení. Telomery jsou podobné těmto koncům tkaniček od bot, jen se objevují na chromozomech.
Udržují chromozom pohromadě a zabraňují, aby se spojoval s jinými chromozomy. Pokaždé, když se buňka rozdělí, přijde o část své telomery. Jde odhadem asi o 200 párů bazí. Proč se nezkopíruje až do konce? Tak to prostě funguje. Když se DNA replikuje, nemá dostatek prostoru.
Zkracování těchto telomer slouží jako takové molekulární hodiny. Buněčně hodiny uvnitř každé buňky, které počítají, kolikrát se už rozdělila. Chtěla byste si někdy nechat změřit své telomery? Někteří lidé si opravdu nechávají měřit telomery. Jsou tu různé souvislosti s životním stylem nebo cvičením. Delší telomery často nacházíme u lidí se zdravým životním stylem a cvičením. Co kdyby šlo nějak zastavit toto zkracování telomer?
Kdyby se to povedlo, možná by buňky mohly žít věčně. Je tu jeden enzym, kterému se říká telomeráza. Ten je neustále prodlužuje. Nedovolí, aby se telomery zkrátily. Prodlužuje telomery? Přesně tak. Jeden živočich podle všeho vůbec nestárne. Je to humr.
Jen se zvětšuje, neslábne. Jeho chromozomy se nemění, mají dlouhé telomery, které se nezkracují. Umírá, jen když ho sežere něco jiného. Třeba my. Mohli bychom tedy být jako humr? Někdo by mohl chtít, aby jeho telomery zůstaly delší dobu dlouhé. Pomohlo by to? Zpomalilo by to stárnutí? Jde o rovnováhu.
Nádory jsou skvělým příkladem buněk, kde je telomeráza aktivní a dochází k neřízenému dělení. To je obousečná čepel telomer a telomerázy. Nádorové buňky mají velmi dlouhé telomery a mohou se dělit donekonečna. Tím jsou nádory problematické. Nádory jsou tvořeny buňkami, které se neomezeně dělí a neumí zemřít. Nádory jsou tedy tvořeny nesmrtelnými buňkami, které rostou v našem těle.
Možná se proces stárnutí a zkracující se telomery vyvinuly z určitého důvodu. Bez této pojistky by se totiž mohly stát nádorovými buňkami. Podle jedné z teorií se buňky dělí jen omezeně, aby se v nich nehromadilo poškození, které by se následně mohlo stát osudovým. - Aby se nestaly nádorovými buňkami. - Přesně tak. V posledních 100 letech pokrok v medicíně prodloužil náš život víc, než jsme čekali. Dokážu si představit, že dalších 100 let přinese podobně úžasné výsledky. Nejsem si jistý, o jaké výsledky půjde, ale vsaďte se, že současná doba dožití nebude věkem, ve kterém vy zemřete.
Překlad: Zarwan www.videacesky.cz
Komentáře (27)
uzrtrr (anonym)Odpovědět
01.12.2016 21:28:16
trapak
Kamen (anonym)Odpovědět
29.11.2016 20:04:09
Tak teda, ako dlho by sa dožil homár, ak by žil v dokonalom prostredí, kde by nemal žiadne externé zásahy a nebezpečenstvá ? Určite by nežil do nekonečna, ale keď sa konce na tých bunkách vôbec neskracujú, množia sa nekonečne...
Prečo ma teda človek nevýhodu ? Teória, ktorú spomína v 5:17... - prečo by mala platiť u ľudí a u určitých zvierat by neplatila ?, ako napr. homáre, korytnačky, veľryby, medúzové polypy... úplny top je mikroskopický živočích, ktorý prežil aj vo vesmíre alebo v extrémne nízkych teplotách ( zabudol som názov :/ ).
MarZOdpovědět
30.11.2016 00:18:02
asi myslíš želvušku s opravdu úžasnými vlastnostmi, patrně nejodolnější tvor {{{Želvušky dokážou v anabióze přežít radiaci až 570 000 radů (což je oproti člověku více než tisícinásobek), vydrží rozpětí teplot cca od -273 do +150 stupňů Celsia. Snese též vakuum a tlak 6x vyšší než je na nejhlubším dně oceánu – až 75 000 atmosfér. Bylo zjištěno, že želvuška přežila na jistém vzorku mechu více než 120 let}}}....ale opravdu nesmrtelným stvořením, které se může vrátit do stádia polypu a tím se prakticky dostat někam (metafora s člověkem) "do stadia embrya" je malinká medúzka Turritopsis nutricula /// která po rozmnožování neumírá jako jiné druhy žahavců, ale transformuje se "jakoby ve svém čase" zpět///
gedzby (anonym)Odpovědět
29.11.2016 14:43:43
dobře oni, ale možná by se měli více zabývat tím, jak prožít život kvalitně, protože hromada lidí bude při úspěchu tohoto výzkumu jenom přetrvávat o něco déle...
kurtas (anonym)Odpovědět
29.11.2016 11:36:21
tak proto je deadpool nesmrtelny, to kvoli tej rakovine
MorceOdpovědět
29.11.2016 12:05:36
deadpool je maximálně tak nesmrtelná blbost jako všechny superhrdinské mainstream filmy
drotmanOdpovědět
02.12.2016 01:03:58
Nie kvôli tomu to nieje, keď dostal rakovinu ponúkli mu zúčastniť sa tajného vládneho programu weapon x na výrobu supervojakov, tam mu nejako naočkovali wolverinovu regeneračnú schopnosť a ako sa jeho telo s tým vyrovnávalo rakovina doslova pohltila celé jeho telo a potom sa spustila regenerácia a začala ho liečiť, vtip je v tom, že regeneračná schopnosť, ktorú vďaka tomu získal je ešte silnejšia ako wolverinova, keď to odskúšali na jednom vojakovi tak ho zregenerovala, tak veľmi až ho to zabilo. Deadpoolova regenerácia je teda strašne agresívna, ale vďaka tomu, že má rakovinu, ktorou má prelezené celé telo ho to robí nesmrtelným, regenerácia by všetko vyliečila a zabila ho, ale má rakovinu, ktorá by ho tiež zabila, ale kedže tá ho neustále požiera a zároveň je liečená, tak sa dostal do takého menšieho paradoxu a preto je nesmrteľný, čo mu po tritisíc rokoch bude liesť neskutočne na nervi. :D
rodierOdpovědět
28.11.2016 22:37:22
Jo, derek to je trida.. Veritasium je proste super :D Jeste vic nez Vsauce.
ierdor (anonym)Odpovědět
29.11.2016 11:13:35
Jo, majkl to je trida.. Vsauce je proste super :P Jeste vic nez Veritasium.
asdffdsa (anonym)Odpovědět
31.05.2018 17:52:07
+ierdorjo, majkl a derek jsou trida.. Vsauce a Veritasium jsou proste super ;) Jeste vic nez vy dva.
Steve (anonym)Odpovědět
28.11.2016 22:29:55
Tak sem čekal že se tam bude říkat jak dlouho by se člověk mohl dožít, a místo toho tu mám jakýsi evoluční výklad o tom, co všechno chytrá a živá evoluce vytvořila protože věděla že zároveň vytváří rakovinu, takže bude dobré nám nastavit jen určitý počet let k žití. :D
drotmanOdpovědět
02.12.2016 01:07:43
Čítal som jednu scifi poviedku a v nej ľudia odhalili tajomstvo genetiky a nesmrteľnosti, takže trestom za zločin je namiesto večného života obyčajný ľudský život (100rokov)
Skinn3rOdpovědět
28.11.2016 18:55:37
Pokud je to veděckym pokrokem tak jakto ze indiani zijici v pralese se dozijou bezne 90 let i klidne vic a zadny vedce nemaj :D trochu fail
MorceOdpovědět
28.11.2016 19:07:42
Nevěř všemu co čteš na internetu...
Skinn3rOdpovědět
28.11.2016 19:25:26
+MorceJá na to mam dukazy od lidí ktery tam s nima osobne byly a studovaly je napriklad z cechu mnislav zeleny ale tech lidi je z celyho sveta tisíce. Rika se jim etnologové tem lidem :)
pav1Odpovědět
28.11.2016 21:27:16
+Skinn3rVždycky mě zajímalo, jak to stáří takový etnologové určí. Chápu, že dřív prostě usekli ruku a spočítali letokruhy. Ale jak to sakra poznají dnes, kdy kdejaký Abeb se hned ohání svými právy a ze všech koutů smrdí humánnost na sto mil??
Feykro (anonym)Odpovědět
28.11.2016 19:25:00
Dětská úmrtnost. Vždy se mluví o průměrné době dožití a před 100 lety byla vysoká dětská úmrtnost. Např. máš 2 lidi - 100 letého a 2 letého. Když oba zemřou průměrný věk dožití je 51 let. Samozřejmě lidé se dožívají déle, ale průměr hodně zvyšuje fakt, že děti tak často neumírají.
fireOdpovědět
28.11.2016 22:54:24
+FeykroPrávě z toho důvodu nesnáším, když někdo začne video s tím blábolem o 30 letech...většina lidí si pak představuje, že prostě dřív se lidi dožívali 30, pak 50, dneska 80 let, v budoucnu to bude třeba 180...ale ve skutečnosti se dřív dožívali 90-100 let stejně jako dneska, těch šťastných bylo míň, ale ten limit je furt stejný...
Aiza (anonym)Odpovědět
29.11.2016 14:04:01
+FeykroNesmíme taky zapomenout na války a morové epidemie, při kterých zahynulo mnoho mladých lidí. Ale když už se tu rozebírá délka lidského života, napadá mě pasáž ze Starého zákona, kde se píše o lidech, kteří žili i dvě stě let a více. Objevili snad nějaký zázračný elixír dlouhověkosti? Nebo jen jejich rok byl o něco kratší? :)
Moi (anonym)Odpovědět
29.11.2016 14:59:42
+AizaNe, to je jenom celá Bible jedna velká blbost.
drotmanOdpovědět
02.12.2016 01:14:07
+MoiČítal som o tom jeden článok, tam to bolo vysvetlované tak, že prvý ľudia boli ešte veľmi duchovné bytosti, čiže dosť podobné Bohu a keď má niekto blízko k Bohu, tak preňho plynie čas strašne pomaly, ale čím väčšmi žili v hmotnom svete, tým väčšmi sa stávali tiež hmotnými a kedže hmota vydrží len chvíľu, tak sa aj ich vek zmenšoval.
pane boze pomoz to… (anonym)Odpovědět
02.12.2016 02:18:24
+drotmanAk trolis , ok, ak nie, doporucujem navsevu doktora.
Moi (anonym)Odpovědět
03.12.2016 20:55:55
+drotmanPáni, docela by mě zajímalo, o jaký článek se jednalo, můžeš hodit odkaz?
pav1Odpovědět
28.11.2016 20:56:37
Oni jen vypadadají na 90, ve skutečnosti je stařešinům kolem 50. Semtam dýmka míru, hromada opiátů (duchovní poutě), nedostatečná ochrana proti UV záření, zuby čistěné pískem s příměsí bláta se špetkou lejna a přepočty dosažených let pomocí přelétlých sluncí...
? (anonym)Odpovědět
28.11.2016 21:51:10
+pav1Nevíš kde se taková dobrá pasta dá sehnat? Popřípadě nemáš nějaké přesné parametry? :)
pav1Odpovědět
28.11.2016 23:30:04
+?Stará dobrá vlastní (a to nejen ruční) výroba, 100% BIO, to víš žádnej šunt... Abys měl tu pravou značkovou nešizenou, to tak nejlíp vzít nějakýmu křovákovy rovnou od huby. Jediný parametr který mohu potvrdit je zajímavá svěžest, která nenechá nikoho klidným.
PaeturOdpovědět
28.11.2016 17:59:09
Vsauce měl lepší video na toto téma :(