Zpět na seznamVsauce4.5 (60 hodnocení)
tynkaPublikováno: 12 let
Načítám přehrávač...
Kruté bomby
8:24
15.8K zhlédnutí
Dnešní díl je naprostá bomba. ;)
Ahoj, tady Michael z Vsauce. Každý mráček má stříbrný okraj. Kromě nukleárních hřibů, které jsou ohraničené stronciem-90, cesiem-137 a dalšími
radioaktivními izotopy. Po detonaci jsou atomy
doslova vyvrženy a přehlceny při teplotách převyšujících
teplotu povrchu Slunce. V 50.
letech 20. století
rapatronická kamera Harolda Edgertona zachytila jaderné ohnivé koule méně
než tisíciny sekund po detonaci. Použitím speciální
magnetické spouště trvala každá expozice
pouze miliardtinu sekundy a zachytila nadpozemské stvoření. Jeho energie odpařovala kovové
dráty, které držely podpůrnou věž, do vláknitých nohou plasmy. Sledujte cíl na zemi. Je tam zhruba
zobrazená trhavina TNT.
Teď je na tom samém
místě stejně velká bomba, která používá jaderné štěpení. Když byla bomba
Little Boy svržena na Hirošimu, rozštěpilo se
pouze 1,38 % jejího uranu. Zbytek byl odvanut
ještě než k tomu mohlo dojít. Což, jak poznamenal
Eric Schlosser, znamená, že štěpení pouhých 0,7 gramů uranu, to je méně než hmotnost bankovky, stačilo k zabití 80 tisíc lidí a zničení
dvou třetin budov ve městě.
Když má země desítky tisíc jaderných
zbraní připravených k použití, jsou možné nehody. Toto byl problém během studené
války a problémem je to i nadále. Co kdyby došlo
k požáru nebo k nedorozumění nebo by se zničený
úředník pokusil jednu odpálit? Co kdyby někdo
prostě upustil hlavici s náloží?
Jaké riziko je nepřijatelné? Zeptal jsem se Schlossera. Přijatelná pravděpodobnost
nehody jaderné zbraně. Jaká je teď? Přijatelná pravděpodobnost detonace
jaderné zbraně ke 1 : 1 000 000. V roce 2002 dle statistik
byla pravděpodobnost smrti vinou nehody letecké
společnosti byla 1 : 40 000 000. Je to ještě vzdálenější než smrt
vinou nehody jaderné zbraně.
Na americké půdě byly hodně špatné
momenty s nukleárními zbraněmi. Naštěstí žádný z nich
nevyústil do kritické situace, ale stejně to byly nehody. Stejně jako když
si počůráte kalhoty. Až na to, že vaše kalhoty jsou
celá planeta a p znamená plutonium. Heuréka! pochází ze staré řečtiny
a znamená našel jsem to. A V Eurece v Severní Karolíně
to můžete najít. Obrovskou značku,
na které stojí jaderná nehoda.
Na moje narozeniny
v roce, kdy se narodil můj otec, americký bombardér B52, nesoucí dvě čtyř megatunové termonukleární
bomby nad Severní Karolínou, spadl z nebe. Uvolněná šňůrka v kokpitu se
zachytila za spínač vypuštění bomby. Každá bomba
obsahovala větší výbušnou náplň než všechno střelivo
odpálené lidstvem. Poručík Jack ReVelle zjistil, že pouze jedna bezpečnostní
pojistka toho dne neselhala.
Jediný nízkonapěťový ruční
vypínač zůstal během pádu nedotčen. V roce 2011 vysvětlil,
že tenhle jediný vypínač je důvodem, proč dnes v místech, kde leží
Severní Karolína, není záliv. Bomby byly obnoveny,
tedy jejich většina. Uranem obohacená trhavina
jedné bomby se nikdy nenašla. Dodnes zůstává pohřbená
v zemi pod Severní Karolínou. Tohle můžete zkusit doma.
Sestavit jaderný reaktor. V roce 1994 se
17letý David Hahn pokusil postavit jaderný reaktor
na dvorku své matky v Michiganu. Nebylo to tak složité. Například běžné detektory požáru obsahují malé množství
radioaktivního americia. A staré ve tmě svítící
barvy obsahují radium. Jeho reaktor nikdy
nedosáhl kritického množství, ale uspěl ve vystavení svého okolí tisíckrát většímu množství radiačního pozadí.
Byl vyhlášen Superfund čištění
nebezpečného materiálu a jeho práce byla zkonfiskována
vládou a pohřbena v Utahu. Tím to ale neskončilo. V roce 2007 byl David Hahn zatčen za krádež detektorů
požáru z obytného domu. Obličej měl pokrytý boláky, o nichž se věřilo, že byly způsobeny neustálým vystavením
radioaktivním látkám.
Tři dny po shození bomby Little Boy
na Hirošimu bombardérem Enola Gay, dostal Charles Sweeney příkaz
shodit bombu Fat Man na Kukuru. Létal nad městem téměř hodinu
s otevřeným otvorem pro bombu, ale bylo zataženo. Sweeney nedosáhl
vizuálního potvrzení cíle a byl nucen letět k druhému cíli - Nagasaki.
Kde zemřelo 75 tisíc lidí. Kukura byla díky mrakům zachráněna. Dokážeme sestavit zbraň, která napodobuje výheň
našeho Slunce a větry Neptunu, ale nedokážeme předvídat počasí
na více než několik minut dopředu. Během druhé světové války bojovali japonští vojáci
za své císařství způsobem, jenž zanechal spojenecká
vojska neschopná slova.
Letadla kamikadze a torpéda
řízená jediným pilotem, ztraceným po použití. Při přesile, bez naděje, japonští vojáci radši skočili
z útesu nebo odplavali mořem, kde se utopili, než aby se vzdali. Dokonce i po dvou atomových útocích japonský ministr války
nabádal své lidi, aby pokračovali v boji.
14. srpna 1945 japonský císař
zrušil toto rozhodnutí a bezpodmínečně kapituloval. Muži kvůli němu skákali z útesů, ale jeho vlastními slovy:
nepřítel poprvé použil kruté bomby. Ztráty byly nesčíslné. Richard Feynman dostal Nobelovu
cenu za fyziku v roce 1965. Také pomáhal vyvinout první
atomovou bombu v Los Alamos.
V knize Smysl bytí napsal:
Má věda nějakou hodnotu? A pod tím: Myslím, že síla
něco udělat je hodnotou. Rozvíjí to mluvením o klíčích. Všechno,
co jsme se dozvěděli o vesmíru, všechno, co jsme v něm
vynalezli nebo objevili, je klíčem k branám nebe. Ale ten samý klíč
taktéž otevře bránu pekla.
Raketa Titan 2 je skvělá k přenášení
smrtících nukleárních hlavic. Ale také poslala astronauty
programu Gemini do vesmíru k přípravě na výstup na Měsíc. Věda nám neříká,
jak máme klíče používat. Nachází je nebo předpovídá. Jak je použijeme, je jen na nás. A jako vždycky, díky za sledování. Překlad: tynka
www.videacesky.cz Sponzorem překladu jsou PolymeryFT.
Zlínské vysoké studium s dávkou nadšení.
radioaktivními izotopy. Po detonaci jsou atomy
doslova vyvrženy a přehlceny při teplotách převyšujících
teplotu povrchu Slunce. V 50.
letech 20. století
rapatronická kamera Harolda Edgertona zachytila jaderné ohnivé koule méně
než tisíciny sekund po detonaci. Použitím speciální
magnetické spouště trvala každá expozice
pouze miliardtinu sekundy a zachytila nadpozemské stvoření. Jeho energie odpařovala kovové
dráty, které držely podpůrnou věž, do vláknitých nohou plasmy. Sledujte cíl na zemi. Je tam zhruba
zobrazená trhavina TNT.
Teď je na tom samém
místě stejně velká bomba, která používá jaderné štěpení. Když byla bomba
Little Boy svržena na Hirošimu, rozštěpilo se
pouze 1,38 % jejího uranu. Zbytek byl odvanut
ještě než k tomu mohlo dojít. Což, jak poznamenal
Eric Schlosser, znamená, že štěpení pouhých 0,7 gramů uranu, to je méně než hmotnost bankovky, stačilo k zabití 80 tisíc lidí a zničení
dvou třetin budov ve městě.
Když má země desítky tisíc jaderných
zbraní připravených k použití, jsou možné nehody. Toto byl problém během studené
války a problémem je to i nadále. Co kdyby došlo
k požáru nebo k nedorozumění nebo by se zničený
úředník pokusil jednu odpálit? Co kdyby někdo
prostě upustil hlavici s náloží?
Jaké riziko je nepřijatelné? Zeptal jsem se Schlossera. Přijatelná pravděpodobnost
nehody jaderné zbraně. Jaká je teď? Přijatelná pravděpodobnost detonace
jaderné zbraně ke 1 : 1 000 000. V roce 2002 dle statistik
byla pravděpodobnost smrti vinou nehody letecké
společnosti byla 1 : 40 000 000. Je to ještě vzdálenější než smrt
vinou nehody jaderné zbraně.
Na americké půdě byly hodně špatné
momenty s nukleárními zbraněmi. Naštěstí žádný z nich
nevyústil do kritické situace, ale stejně to byly nehody. Stejně jako když
si počůráte kalhoty. Až na to, že vaše kalhoty jsou
celá planeta a p znamená plutonium. Heuréka! pochází ze staré řečtiny
a znamená našel jsem to. A V Eurece v Severní Karolíně
to můžete najít. Obrovskou značku,
na které stojí jaderná nehoda.
Na moje narozeniny
v roce, kdy se narodil můj otec, americký bombardér B52, nesoucí dvě čtyř megatunové termonukleární
bomby nad Severní Karolínou, spadl z nebe. Uvolněná šňůrka v kokpitu se
zachytila za spínač vypuštění bomby. Každá bomba
obsahovala větší výbušnou náplň než všechno střelivo
odpálené lidstvem. Poručík Jack ReVelle zjistil, že pouze jedna bezpečnostní
pojistka toho dne neselhala.
Jediný nízkonapěťový ruční
vypínač zůstal během pádu nedotčen. V roce 2011 vysvětlil,
že tenhle jediný vypínač je důvodem, proč dnes v místech, kde leží
Severní Karolína, není záliv. Bomby byly obnoveny,
tedy jejich většina. Uranem obohacená trhavina
jedné bomby se nikdy nenašla. Dodnes zůstává pohřbená
v zemi pod Severní Karolínou. Tohle můžete zkusit doma.
Sestavit jaderný reaktor. V roce 1994 se
17letý David Hahn pokusil postavit jaderný reaktor
na dvorku své matky v Michiganu. Nebylo to tak složité. Například běžné detektory požáru obsahují malé množství
radioaktivního americia. A staré ve tmě svítící
barvy obsahují radium. Jeho reaktor nikdy
nedosáhl kritického množství, ale uspěl ve vystavení svého okolí tisíckrát většímu množství radiačního pozadí.
Byl vyhlášen Superfund čištění
nebezpečného materiálu a jeho práce byla zkonfiskována
vládou a pohřbena v Utahu. Tím to ale neskončilo. V roce 2007 byl David Hahn zatčen za krádež detektorů
požáru z obytného domu. Obličej měl pokrytý boláky, o nichž se věřilo, že byly způsobeny neustálým vystavením
radioaktivním látkám.
Tři dny po shození bomby Little Boy
na Hirošimu bombardérem Enola Gay, dostal Charles Sweeney příkaz
shodit bombu Fat Man na Kukuru. Létal nad městem téměř hodinu
s otevřeným otvorem pro bombu, ale bylo zataženo. Sweeney nedosáhl
vizuálního potvrzení cíle a byl nucen letět k druhému cíli - Nagasaki.
Kde zemřelo 75 tisíc lidí. Kukura byla díky mrakům zachráněna. Dokážeme sestavit zbraň, která napodobuje výheň
našeho Slunce a větry Neptunu, ale nedokážeme předvídat počasí
na více než několik minut dopředu. Během druhé světové války bojovali japonští vojáci
za své císařství způsobem, jenž zanechal spojenecká
vojska neschopná slova.
Letadla kamikadze a torpéda
řízená jediným pilotem, ztraceným po použití. Při přesile, bez naděje, japonští vojáci radši skočili
z útesu nebo odplavali mořem, kde se utopili, než aby se vzdali. Dokonce i po dvou atomových útocích japonský ministr války
nabádal své lidi, aby pokračovali v boji.
14. srpna 1945 japonský císař
zrušil toto rozhodnutí a bezpodmínečně kapituloval. Muži kvůli němu skákali z útesů, ale jeho vlastními slovy:
nepřítel poprvé použil kruté bomby. Ztráty byly nesčíslné. Richard Feynman dostal Nobelovu
cenu za fyziku v roce 1965. Také pomáhal vyvinout první
atomovou bombu v Los Alamos.
V knize Smysl bytí napsal:
Má věda nějakou hodnotu? A pod tím: Myslím, že síla
něco udělat je hodnotou. Rozvíjí to mluvením o klíčích. Všechno,
co jsme se dozvěděli o vesmíru, všechno, co jsme v něm
vynalezli nebo objevili, je klíčem k branám nebe. Ale ten samý klíč
taktéž otevře bránu pekla.
Raketa Titan 2 je skvělá k přenášení
smrtících nukleárních hlavic. Ale také poslala astronauty
programu Gemini do vesmíru k přípravě na výstup na Měsíc. Věda nám neříká,
jak máme klíče používat. Nachází je nebo předpovídá. Jak je použijeme, je jen na nás. A jako vždycky, díky za sledování. Překlad: tynka
www.videacesky.cz Sponzorem překladu jsou PolymeryFT.
Zlínské vysoké studium s dávkou nadšení.
Komentáře
Žádné komentářeBuďte první, kdo napíše komentář





