ZVUKY.Vsauce
108
Zvuk je podle webové definice mechanické vlnění v látkovém prostředí, které je schopno vyvolat zvukový vjem. Málokdo ví, že se šíří nejrychleji pevnou látkou a že všechno, čeho se dotknete, vibruje rychlostí zvuku.
Kdybychom vzali ocelovou tyč o délce světelného roku a na jednom konci bychom do ní drcnuli a posunuli ji o jeden metr dopředu ve směru zbytku tyče, na druhém konci by se pohnula o metr přesně za 453 882 674,75 hodin, což je asi 51 813 let.
Pojďme si poslechnout jednu z prvních nahrávek zvuku nebo to, jak zní prstence Saturnu...
Přepis titulků
Dobrá, to jsem já Destin, vítejte
u Smarter Every Day, tohle je Andrew... Ahoj, tady Michael z Vsauce.
Zrovna jsem s Destinem v Alabamě. Chystá se zachytit
na kameru Phantom při 1080 snímcích za sekundu
jestřába, jak chytá návnadu. Ale dnes si budeme povídat o zvuku. Pěkně popořadě. Centrum pro dravce
se stará o dravce, kteří byli zraněni nebo by v přírodě sami nepřežili. Příkladem budiž tento
orel bělohlavý jménem Spirit, kterého srazilo auto
a poškodilo mu zobák.
Dobře, tak tohle je orel bělohlavý. Vydává velmi zajímavý zvuk. Ale co mě dnes zajímá, je záznam zvuku. V dějinách lidstva tomu není dlouho, co jsme schopni zaznamenávat zvuky. Popravdě to nebylo možné až do roku 1859, kdy jsme po vynalezení fonografu v Paříži mohli poprvé zaznamenat zvuk. Následující ukázka vás ohromí. To, co uslyšíte, je úplně první nahrávka zvuku.
posloucháte první zvuk, který kdy byl zaznamenám člověkem Neskutečně mě zaujalo, že tihle velcí ptáci mají tak rychlý metabolismus a k tomu, abychom zjistili, jestli jsou hladoví, stačí je zvážit. Když pták váží příliš hodně, znamená to, že není hladový, takže ho nevezmou ven létat, protože by se nemusel vrátit. Není hladový, nebude poslouchat příkazy pro získání malých kousků jídla. Ale pojďme se teď vrátit v čase do roku 1860 poslechnout si ten nejranější záznam lidského hlasu.
To, co uslyšíte, je hlas vynálezce fonografu, který zpívá francouzskou lidovou píseň. Hlas Édouard-Léona Scotta de Martinvillea. Tohle je nejranější známý záznam lidského hlasu z roku 1860. Tři roky po tomto záznamu Abraham Lincoln přednesl řeč Gettysburg Address a tři hodiny před tím, než řeč přednesl, byla pořízena tato fotografie, jediná známá fotografie Lincolna na této historické události.
Věnoval tak hřbitov v Pennsylvánii bitvě u Gettysburgu, nejkrvavější bitvě americké Občanské války, ve které zemřelo více než 23 000 mužů. Zúčastnil se jí 9letý chlapec jménem William V. Rathvon. A v roce 1938, jak se blížil konec jeho života, Rathvon nahrál kopii Lincolnovy řeči, kterou přednesl sám, tak jak si ji pamatoval.
Žádná nahrávka Lincolna přednášejícího tu řeč neexistuje, což činí tento záznam jediným, který zaznamenal očitý svědek události. Docela ohromující. Ale co zvuky, které nechceme slyšet? Například nehty škrábající po tabuli. Existuje hodně teorií o tom, proč nás tento zvuk ovlivňuje tak hluboce a tak okamžitě. Některé z nich argumentují tím, že zvuk škrábání může být podobný varovnému křičení prvních lidí. Ale současnější výzkum navrhuje, že jsou ve skutečnosti určité frekvence uvnitř toho zvuku škrábání, konkrétně ty mezi 2 000 až 4 000 Hz, uspořádány podobně lidskému hlasu.
Naše zvukovody ve skutečnosti tyto frekvence zesilují, abychom je slyšeli lépe. Ale když přijde na škrábání po tabuli nebo polystyren po polystyrenu, tyhle frekvence se stanou příliš hlasitými a způsobují nám bolest. Dobře, teď opusťme Zemi a poslouchejme zvuky z vesmíru. Vím, co si myslíte, zvuk ve vesmíru je nemožný.
Zvukové vlny potřebují médium, které by je přenášelo. Ve vesmíru máte prakticky vakuum. Já vím, ale teď vám řeknu něco pěkného. Anténa Voyageru 1 vysílala zpátky na Zem signál, když Voyager prolétával prstenci Saturnu. To, co právě uslyšíte, je ten přenos. Všechen ten šum jsou opravdové kusy Saturnových prstenců narážející do rádiové antény. Ale byl by vesmír opravdu tichý, kdybych do něj vystoupil přímo z raketoplánu?
Kvůli absenci vzduchu, vzdušného tlaku, mrazivým teplotám, a radiaci bych moc dlouho nepřežil. Ale i přesto, že zvukové vlny nemohou putovat vesmírem samotným, existuje médium, kterým zvuk putovat může - mé tělo. Přesně tak... Jak by se moje krev vařila a tělo nafukovalo, vibrovalo by to mými kostmi a mým tělem a zároveň mými bubínky, což je něco, co zažíváme každý den, pokud vlastníte zpívající kartáček Justina Biebera.
Speciální kartáčky jako tenhle vibrují tak, že je sotva slyšíte, ale jakmile se do nich zakousnete, vibrace jdou skrze vaši čelist, rozhýbají váš bubínek a vy slyšíte poměrně kvalitní verzi Bieberova hitu Baby nebo U Smile, což je zábava. Ale to ve skutečnosti znamená, že ve vesmíru vás nikdo neuslyší křičet. Ale vy můžete sami sebe slyšet, jak se nafukujete.
Dobře, jak všichni víte, jsem v Alabamě s Destinem ze Smarter Every Day. I když jsem vyrůstal v Kansasu, nikdy v životě jsem nevystřelil ze zbraně. Destin je expert na balistiku, je to jeden z nejchytřejších chlapů, které jsem kdy potkal, a dnes večer mě poprvé v mém životě nechá vystřelit ze zbraně. Tohle je běžný 9mm náboj. Ten ale při své premiéře střílet nebudu. Budu střílet tento. Náboj o ráži 12,7 mm. Destin říká, že je to dobrý nápad a že to bude v pohodě, protože mám vousy.
A jako vždycky, děkuji za sledování.
Dobře, tak tohle je orel bělohlavý. Vydává velmi zajímavý zvuk. Ale co mě dnes zajímá, je záznam zvuku. V dějinách lidstva tomu není dlouho, co jsme schopni zaznamenávat zvuky. Popravdě to nebylo možné až do roku 1859, kdy jsme po vynalezení fonografu v Paříži mohli poprvé zaznamenat zvuk. Následující ukázka vás ohromí. To, co uslyšíte, je úplně první nahrávka zvuku.
posloucháte první zvuk, který kdy byl zaznamenám člověkem Neskutečně mě zaujalo, že tihle velcí ptáci mají tak rychlý metabolismus a k tomu, abychom zjistili, jestli jsou hladoví, stačí je zvážit. Když pták váží příliš hodně, znamená to, že není hladový, takže ho nevezmou ven létat, protože by se nemusel vrátit. Není hladový, nebude poslouchat příkazy pro získání malých kousků jídla. Ale pojďme se teď vrátit v čase do roku 1860 poslechnout si ten nejranější záznam lidského hlasu.
To, co uslyšíte, je hlas vynálezce fonografu, který zpívá francouzskou lidovou píseň. Hlas Édouard-Léona Scotta de Martinvillea. Tohle je nejranější známý záznam lidského hlasu z roku 1860. Tři roky po tomto záznamu Abraham Lincoln přednesl řeč Gettysburg Address a tři hodiny před tím, než řeč přednesl, byla pořízena tato fotografie, jediná známá fotografie Lincolna na této historické události.
Věnoval tak hřbitov v Pennsylvánii bitvě u Gettysburgu, nejkrvavější bitvě americké Občanské války, ve které zemřelo více než 23 000 mužů. Zúčastnil se jí 9letý chlapec jménem William V. Rathvon. A v roce 1938, jak se blížil konec jeho života, Rathvon nahrál kopii Lincolnovy řeči, kterou přednesl sám, tak jak si ji pamatoval.
Žádná nahrávka Lincolna přednášejícího tu řeč neexistuje, což činí tento záznam jediným, který zaznamenal očitý svědek události. Docela ohromující. Ale co zvuky, které nechceme slyšet? Například nehty škrábající po tabuli. Existuje hodně teorií o tom, proč nás tento zvuk ovlivňuje tak hluboce a tak okamžitě. Některé z nich argumentují tím, že zvuk škrábání může být podobný varovnému křičení prvních lidí. Ale současnější výzkum navrhuje, že jsou ve skutečnosti určité frekvence uvnitř toho zvuku škrábání, konkrétně ty mezi 2 000 až 4 000 Hz, uspořádány podobně lidskému hlasu.
Naše zvukovody ve skutečnosti tyto frekvence zesilují, abychom je slyšeli lépe. Ale když přijde na škrábání po tabuli nebo polystyren po polystyrenu, tyhle frekvence se stanou příliš hlasitými a způsobují nám bolest. Dobře, teď opusťme Zemi a poslouchejme zvuky z vesmíru. Vím, co si myslíte, zvuk ve vesmíru je nemožný.
Zvukové vlny potřebují médium, které by je přenášelo. Ve vesmíru máte prakticky vakuum. Já vím, ale teď vám řeknu něco pěkného. Anténa Voyageru 1 vysílala zpátky na Zem signál, když Voyager prolétával prstenci Saturnu. To, co právě uslyšíte, je ten přenos. Všechen ten šum jsou opravdové kusy Saturnových prstenců narážející do rádiové antény. Ale byl by vesmír opravdu tichý, kdybych do něj vystoupil přímo z raketoplánu?
Kvůli absenci vzduchu, vzdušného tlaku, mrazivým teplotám, a radiaci bych moc dlouho nepřežil. Ale i přesto, že zvukové vlny nemohou putovat vesmírem samotným, existuje médium, kterým zvuk putovat může - mé tělo. Přesně tak... Jak by se moje krev vařila a tělo nafukovalo, vibrovalo by to mými kostmi a mým tělem a zároveň mými bubínky, což je něco, co zažíváme každý den, pokud vlastníte zpívající kartáček Justina Biebera.
Speciální kartáčky jako tenhle vibrují tak, že je sotva slyšíte, ale jakmile se do nich zakousnete, vibrace jdou skrze vaši čelist, rozhýbají váš bubínek a vy slyšíte poměrně kvalitní verzi Bieberova hitu Baby nebo U Smile, což je zábava. Ale to ve skutečnosti znamená, že ve vesmíru vás nikdo neuslyší křičet. Ale vy můžete sami sebe slyšet, jak se nafukujete.
Dobře, jak všichni víte, jsem v Alabamě s Destinem ze Smarter Every Day. I když jsem vyrůstal v Kansasu, nikdy v životě jsem nevystřelil ze zbraně. Destin je expert na balistiku, je to jeden z nejchytřejších chlapů, které jsem kdy potkal, a dnes večer mě poprvé v mém životě nechá vystřelit ze zbraně. Tohle je běžný 9mm náboj. Ten ale při své premiéře střílet nebudu. Budu střílet tento. Náboj o ráži 12,7 mm. Destin říká, že je to dobrý nápad a že to bude v pohodě, protože mám vousy.
A jako vždycky, děkuji za sledování.
Komentáře (0)