Zákulisí studia Pixar

TAŠKÁŘ S MELENOU RYZIK Zdravím! Na tohle jsem se už dlouho těšila. Jsme v komplexu studia Pixar poblíž San Francisca. Jsme tu, abychom se podívali na práci studia, které v posledních letech dominuje kategorii animovaných filmů na Oscarech. Tento rok je nominován Příběh hraček 3. Promluvíme si s lidmi, kteří na téhle sérii pracovali, o převratu, který znamenala pro animovaný film.

- Ahoj. Jak se jmenuješ? - Melena. - Bobby. Těší mě. Pixar je jednoduše neuvěřitelné místo pro práci. Proto sem neradi pouští veřejnost. Všechno se odehrává tady ve studiu. Každá věc je navržená... ...vymodelovaná, postavená a natočená. Jako u všech filmů - my jen pracujeme virtuálně. Proces je stejný, ale u nás probíhá v počítači.

Takže vyhledáváme lokace. Chodí sem herci a "hrají". Při troše štěstí bude mít vlastní děti. Pro scénu z obchodu u hraného filmu najdete vhodný obchod a scénu tam natočíte. My musíme ten obchod navrhnout. Musíme navrhnout a vytvořit každičkou věc v něm, aby se mohla ve filmu objevit.

- Kde mám nos? - Tady. Naší prací je... snaha o vytvoření uceleného díla. Editujeme každou maličkost v každičkém snímku. Tady je jeho obočí, tady pusa. Tohle celé je jeho pusa. I takové maličkosti jako třeba ohrnutí horního rtů. Animátoři jsou najímáni na základě jejich schopností, podobně jako herci. Někteří jsou skvělí třeba v...

komedii, jiní v citlivých momentech, tišších, nebo naopak dramatičtějších scénách. Ne, je to moje vina. Neměl jsem vás nechávat samotné. Odteď zůstaneme pohromadě. V téhle budově vznikal Život brouka. Steve Jobs osobně dohlížel na design a konstrukci. Myslím, že je to perfektní propojení myšlení Hollywoodu a Silicon Valley. Steve to navrhl tak, aby se tu lidé museli často potkávat. Zastával názor, že nejpřínosnější jsou setkání, ke kterým dojde náhodou někde na chodbě.

Lidé, kteří to tu vidí často říkají: "Páni, tolik zábavy. Jak se tady můžete na něco soustředit?" Tady natáčíme naše herce. Je k tomu třeba mít hodně energie, protože musíte inspirovat animátory. Musíte se dost pitvořit. Ne! Já vím, co uděláme! Konečně si se mnou někdo hrál!

Na konci filmu je scéna, kde hračky běží a musí si razit cestu odpadky. Chtěl jsem, aby animátoři přemýšleli o tom, jaké to asi je pro někoho o velikosti hračky. Postavili jsme v hale nafukovací dráhu plnou nejrůznějších věcí. A všichni animátoři jí museli projít. Vyzkoušeli si ten pocit na vlastní kůži. Hodně lidí si představuje, že stiskneme pár kláves na počítači a máme film. My provádíme pečlivý výzkum. Pochopitelně k tvorbě filmů používáme počítače. Ale děláme i hodně ruční tvorby.

Tuny ručních kreseb a maleb... Zkoušíme různé varianty týkající se kostýmů a barev. Je toho hodně. Je to vždycky velká pocta, když se o studiu mluví. Hlavně letos v souvislosti s Příběhem hraček 3. Ten je řazen mezi nejlepší filmy roku po boku mnoha skvělých hraných filmů. Jsme jenom rádi, protože tohle bylo vždycky naším cílem. Překlad: SolamBee www.videacesky.cz