Ztraceni - Pád letu 815 v reálném čase

Překlad: ScreaMaker
Korekce: BugHer0
www.videacesky.cz Zůstaň na chodníku,
kde neony pěkně svítí. Jak můžeš prohrát? Světla tam jasně svítí, Zapomeň na strasti a trápení. Jdi do centra! Vše bude výborné... No páni, nemyslel jsem si,
že máš na to, abys po mně šel.

Dělal jsem zvěda deset let, Desi,
poznám, když mě někdo sleduje. Co to děláš s mou lodí? Spravuju ji. Ty odcházíš? No, zatím ne,
chce to ještě aspoň týden. Pěkně jsi ji zmasil, Desi. Spálila jsem si ruku.
A muffiny. On ty trubky ještě neopravil?

Pracuju na tom! Co ty na to? Chceš jít se mnou? Jít kam? Co ta klávesa? Kašli na klávesu, člověče. Kdo ví, jestli to je vůbec pravda. Proto jsi blábolil o elektromagnetismu,
hrázích a bezpečnostním mechanismu!

No, byl jsem ožralej. - Proč jsi mi lhal?
- Protože jsem potřeboval blba, kterej zachrání svět, až odejdu! - Ty šílenej parchante!
- Ale no tak. Ukradls mi život! O čem jsi mi
ještě lhal? Řekni mi to! Jaks mi to mohl udělat? Vstávej! Bože můj.

Jsem v pořádku, opravdu. Jen potřebuju uklidit,
než sem všichni přijdou. Děkuju. - Jde o něj, že ano?
- O něj? O koho? O Bena. Pozvalas ho na dnešek? Bylo by to trapné. Konečně ti řekl, co cítí, že?

On nic... on nic neřekl,
je to... komplikované. Jasné? - "Komplikované" tě nerozpláče.
- Spálila jsem si ruku. Ani to tě nerozpláče. Co se stalo, Julie? Myslím... Myslím, že máme velký problém. Vážně?

Musím ti... Když ti něco ukážu... slíbíš,
že to nikomu neřekneš? Přísaháš? Nikomu. Jaký je ten drink? Dobrý. - To nebyla moc silná reakce.
- Taky to není moc silný drink. Doleju vám.

- Ne, nepotřebuju, díky.
- Jen to nikomu neříkejte. - Vy, pane, dáte si něco?
- Jistě tím porušujete řád aerolinek. Jen kafe, zlato. Černý. Kafe, jistě. Vypadáš ustaraně. Taky bych se bál být tebou. Ale musíš být pozitivní, Kate. Vždycky tu je ta možnost,
že tvému příběhu uvěří.

Já mu rozhodně věřím. - Je mi fuk, čemu věříte.
- To je pravda. Vždycky byla. - V pořádku, pane? - Jsem v poho.
- Určitě nechceš nějaký džus? Díky. - Mám vám sehnat vodu?
- Jsem v pohodě, děkuji. Jo, určitě. Prosím? Dobrá.

Pardon. - Pane, haló!
- Asi opravdu potřebuje. Pane, haló! Promiňte? Dámy a pánové, pilot zapnul
znamení "Připoutejte se". Prosím, usaďte se na svá
místa a připoutejte se. To je normální. Ach ano, mně létání
nikdy nedělalo dobře.

Můj manžel mi pořád připomíná,
že letadla prostě chtějí být ve vzduchu. - Zní jako rozumný muž.
- Až se vrátí ze záchoda, řekněte mu to. - TO není vůbec literatura.
- A proč ne, Adame? Povídej. - Není tam metafora. Je to náboženský blábol.
- Než se vrátí, budu vám dělat společnost. - Pane, otevřete prosím.
- Už vím, proč tu Ben není. - Co prosím?
- Vím, že hostitel vybírá knihu, ale vážně Julie, tohle by nečetl ani na záchodě. No, Adame, jsem hostitelka a vybírám
knihu.

A tahle je má oblíbená. A jsem nadšená, že ti přijde hrozná. Bylo hloupé vybrat něco, - co by se Benovi nelíbilo.
- Chci vás o něco požádat. - A já si myslela, že svobodná vůle existuje.
- Vážně? Tak to bude něco. Dveře, všichni do dveří. Goodwine! - Viděls, kam spadl ocas?
- Jo. Nejspíš do vody. Když poběžíš, dostaneš
se tam za hodinu.

Ethane. Ty půjdeš za trupem.
Mohli by tam být přeživší. Jste jedním z nich. Pasažér v šoku.
Pokud se zeptají, vymýšlejte si. Buďte zticha, pokud se nezeptají.
Poslouchejte, nezapojujte se. Za tři dny chci seznamy. Běžte! S knižním klubem asi končím. Juliet? Juliet! - Ráno jsem tě hledal.


- Pojď sem, no tak. - Musíme si promluvit.
- No tak. - Teď?
- Hodnej. - Pokud máš čas. Je to důležité.
- Pojď sem, hodnej. Jo, hodnej kluk. Poslouchej. Pojď se projít. Potřebuju, abys našel mého syna. Leží támhle mezi bambusy. V bezvědomí.

Potřebuju,
abys ho probudil. Dobře? Má toho dost na práci. www.videacesky.cz