Problém s jaderným odpademWendover Productions
32
Jaderná energie patří mezi uspokojivé alternativy k běžným uhelným elektrárnám. Ale jaderný odpad je velmi nebezpečný a nikde na světě stále neexistuje místo, kde by mohl být trvale uložen. Tedy až na Finsko, kde něco podobného staví.
Přepis titulků
Toto video sponzoruje Brilliant. Učte se jako vědci s 20% slevou, pokud budete mezi prvními 500 lidmi,
kteří se přihlásí přes odkaz v popisku. Jaderná energie je jedna z nejčistších, nejefektivnějších a nejdostupnějších
zdrojů energie na Zemi. Vyprodukuje 1 kilowatt hodinu energie, což americká domácnost
spotřebuje za 48 minut, přičemž vypustí jen 12 gramů CO2.
Tím byste naplnili tři dvoulitrové PET lahve. K vyrobení stejného množství energie uhelná elektrárna vyprodukuje 820 gramů CO2. To je plná vana. Podle vlivu na životní prostředí je jaderná energie čistší než vodní, geotermální i solární elektrárny. Je nejčistší až na větrné elektrárny. Ale to nutně neznamená, že jaderná energie je dlouhodobým řešením.
Jaderný materiál je jedním z nejjedovatějších materiálů na světě. Dvakrát v dějinách z elektráren uniklo značné množství radiace. V roce 1986 v Černobylu na Ukrajině a v roce 2011 ve Fukušimě v Japonsku. V Černobylu zemřelo 31 lidí, ale předpokládá se, že přes 4 000 lidí zemřelo na rakovinu následkem ozáření. Ve Fukušimě to bylo lepší, zemřeli jen dva lidé a nebylo to kvůli radiaci. Očekává se jen 130 úmrtí na rakovinu.
Ale v obou případech dodnes existují ochranná pásma, ve kterých lidé kvůli radiaci nemohou žít. Stovky tisíc lidí se musely odstěhovat z domova a nikdy se nemohou vrátit. Ekonomický dopad Černobylu se odhaduje na 250 miliard dolarů. To je mnohem více, než je HDP Ukrajiny. Ale neštěstí ve Fukušimě se odehrálo v mnohem zalidněnější oblasti.
Čeká se, že to Japonsku způsobí škodu v hodnotě 500 miliard dolarů. To je 10 % jejich HDP. Navíc uranu, který se v jaderných reaktorech používá nejčastěji, není neomezené množství. Pokud budeme používat současné metody těžby, zůstává na světě uran na dalších 230 let. Podle mnohých je jaderná energie krátkodobým řešením snížení uhlíkových emisí, dokud nenajdeme plně udržitelný zdroj energie.
Avšak největším problémem jaderné energie není riziko nehody, nejsou to zásoby uranu, je to toto, jaderný odpad. Všechny současné komerční jaderné elektrárny pracují s jaderným štěpením. Jak se radioaktivní prvek rozkládá, atom se rozdělí na dva, čímž se uvolní množství energie. Existuje mnoho designů jaderných reaktorů.
Ale většinou uvolněnou energii zachytí voda, která se změní na páru, která pak pohání turbíny a generátory. Jaderný prvek, typicky uran, zhruba po šesti letech užívání v jaderné elektrárně uvolní tolik své energie, že už dál není efektivní ho používat. Ale to neznamená, že přestane vyzařovat energii. Palivová tyč bude vyzařovat smrtelnou dávku záření desítky až stovky tisíc let po svém vyřazení.
Otázkou tedy je, co s nimi budeme dělat. Odpověď je snadná. Umístíme je někam, kde budou izolovány navždy. Ale není to tak snadné. Žádný jaderný odpad na světě není ve svém trvalém úložišti. Veškerý jaderný odpad je v dočasných úložištích, kde zůstává, dokud se nevytvoří trvalé řešení.
Většina odpadu se skladuje ve vodní lázni. Voda dobře odstiňuje radiaci, takže je to levný a snadný způsob skladování tyčí. Tyto nádrže se většinou nachází přímo v elektrárnách, takže když se vyhořelé palivo vyjme z reaktoru, uloží se přímo do vody a tam zůstane. Radioaktivní materiál stále vyzařuje energii, která vodu ohřívá, ale chladicí systém a pumpy vodu udržují pod bodem varu.
Ale k tomu je třeba energie. Pokud selže hlavní i záložní systém, pumpy a chladící zařízení přestanou fungovat. Voda se zahřeje a může se vypařit. Voda pohlcuje radiaci, takže bez ní se radiace může šířit dál do prostředí.
Přesně to se stalo ve Fukušimě. Primární i záložní zdroj energie selhal, takže pumpy a chladicí systém přestaly fungovat a voda se zahřála. Situaci se podařilo vyřešit dřív, než se vypařilo příliš vody, takže se do prostředí příliš radiace nedostalo. Ale kdyby se to nepovedlo, mohly zemřít tisíce lidí. Poté, co jaderný odpad v nádržích 10 až 20 let chladne, je umístěn do sudů.
Tyto betonovo-ocelové nádoby blokují radiaci, ale stále to není trvalé řešení. Nevydrží zemětřesení, nevydrží tsunami a potřebují lidskou správu. Tyto nádoby vyžadují střežení a údržbu. Bez lidí by mohly být časem poškozeny, čímž by se radiace uvolnila do přírody. Lidská rasa existuje jen asi 200 tisíc let, takže si nemůžeme být jistí, že náš druh přežije miliony let, po kterých bude jaderný odpad stále vyzařovat radiaci.
Navíc těžko můžeme čekat, že dominantní civilizace, které jadernou technologii ovládají, budou existovat třeba za tisíc let. Římská říše byla kdysi bezpochyby nejmocnější říší na světě. Učenci věří, že byla nejmocnější civilizací, která kdy vůbec na Zemi existovala. Mocnější než USA, Evropa, prostě kdokoliv.
Avšak padla. A jednou se totéž stane i se Západem. Proto dlouhodobé úložiště jaderného odpadu musí vydržet déle než politické struktury, musí fungovat bez dohledu lidí a musí být naprosto trvalé. Finsko něco takového staví. V této oblasti se přírodní katastrofy neobjevují. Neobjevuje se tu zemětřesení ani tsunami a vlastně se zde neobjevuje nic, co by mohlo poškodit úložiště.
Navíc se má nacházet skoro 500 metrů pod zemí. Pod ostrovem na finském pobřeží stát kope. Staví první trvalé úložiště jaderného odpadu na světě ve stabilním podloží v hloubce 500 metrů. Právě dokončují stavební práce a v roce 2020 začnou zařízení plnit jaderným odpadem. Kopají dlouhé tunely s menšími otvory, kam se umístí jaderný odpad, načež tunel opět zasypou a odpad tam zůstane navždy.
Tento systém téměř brání riziku, že se jaderný materiál dostane do podloží. A když se úložiště v roce 2120 zaplní, může tu tak zůstat navždy. Protože bude odpad tak hluboko a tak špatně přístupný, nebude potřeba žádný lidský dohled. Žádná ochrana, žádná údržba, nic. Bude to naprosto bezpečné.
Ale před zapečetěním budou muset bojovat s lidskou přirozeností. Jako zvídavé bytosti jen těžko bojujeme s lidskou touhou po objevech. Pokud někdy někdo najde tisíce let starou záhadnou budovu, bude ji chtít otevřít. To je u úložiště jaderného odpadu problém. Přesně to jsme udělali s pyramidami v Egyptě. Měly to být věčné hrobky egyptských elit, ale my je otevřeli, protože jsme byli zvědaví.
Otevření úložiště jaderného odpadu by budoucí civilizaci vystavilo radiaci. Musíme jim sdělit, že toto místo mají nechat být. Ale to se snáz řekne než udělá. Americké ministerstvo energetiky vytvořilo studii, jak budoucí civilizaci sdělit, že je to nebezpečné. Klíčem je vytvořit zprávu, která sdělí, jak nezajímavý a nedůležitý a nebezpečný jaderný odpad je. Dohodli se na tomto textu: "Sdělení tohoto poselství je pro nás důležité.
Považujeme se za mocnou civilizaci. Toto místo není nijak důležité, nebyl zde vykonán žádný vznešený skutek. Není zde nic cenného. To, co zde leží, pro nás bylo nebezpečné a odpudivé. Tato zpráva je varováním o nebezpečí. Nebezpečí se vztahuje na určitou oblast a je větší u středu. Střed nebezpečí je zde.
Má určitý tvar a velikost a je pod námi. Nebezpečí je stejné ve vašich časech jako v našich. Nebezpečí ohrožuje tělo a může zabíjet. Nebezpečí má podobu vyzařování energie. Nebezpečí bude uvolněno jen v případě, že toto místo fyzicky narušíte. Toto místo by mělo zůstat uzavřeno a neobydleno." Myšlenkou bylo přeložit takovouto zprávu do všech jazyků OSN. Do arabštiny, čínštiny, angličtiny, francouzštiny, ruštiny i španělštiny.
Doufají, že během následujících několika tisíc let bude jeden z jazyků stále známý. Ale v rozsahu několika stovek tisíc let se nečeká, že tyto jazyky přežijí. Ani se nedá čekat, že přežijí lidé. Musíme stejné poselství sdělit bez použití slov. Studie navrhla sdělit stejné poselství tím, že do krajiny umístíme upozornění na nebezpečí.
Může se vytvořit pole trnů, ostnů nebo kamenných kvádrů. Aby ukojily objevitelovu zvědavost, měly by zde zároveň být monolity, kde piktogramy vysvětlí dějiny oblasti. Měly by se tam objevovat takovéto obrázky, kterou budou objevitele přesvědčovat, že tento materiál je pro lidi nebezpečný. Ale problémem je, že to nemusí být lidé, kdo bude za 100 tisíc let zkoumat Zemi.
Může to být nový druh, který dlouho vyhynulý druh vůbec nemusí chápat. Někteří navrhli, aby bylo místo zapomenuto a vůbec neoznačováno. Prostě ho zapečetit a opustit. Ale nechat zmizet něco tak důležitého není snadné. Úložiště ve Finsku nepotřebuje ochranu nebo dohled, ale jeho umístění je dobře zdokumentováno potenciálně nevratným způsobem. S knihami, pamětí a internetem záznamy o úložišti mohou přežívat až do konce lidské civilizace.
Aby bylo zapomenuto, aby se stalo jen součástí přírody, musí být zapomenuti i lidé. Překlad: Mithril www.videacesky.cz
Tím byste naplnili tři dvoulitrové PET lahve. K vyrobení stejného množství energie uhelná elektrárna vyprodukuje 820 gramů CO2. To je plná vana. Podle vlivu na životní prostředí je jaderná energie čistší než vodní, geotermální i solární elektrárny. Je nejčistší až na větrné elektrárny. Ale to nutně neznamená, že jaderná energie je dlouhodobým řešením.
Jaderný materiál je jedním z nejjedovatějších materiálů na světě. Dvakrát v dějinách z elektráren uniklo značné množství radiace. V roce 1986 v Černobylu na Ukrajině a v roce 2011 ve Fukušimě v Japonsku. V Černobylu zemřelo 31 lidí, ale předpokládá se, že přes 4 000 lidí zemřelo na rakovinu následkem ozáření. Ve Fukušimě to bylo lepší, zemřeli jen dva lidé a nebylo to kvůli radiaci. Očekává se jen 130 úmrtí na rakovinu.
Ale v obou případech dodnes existují ochranná pásma, ve kterých lidé kvůli radiaci nemohou žít. Stovky tisíc lidí se musely odstěhovat z domova a nikdy se nemohou vrátit. Ekonomický dopad Černobylu se odhaduje na 250 miliard dolarů. To je mnohem více, než je HDP Ukrajiny. Ale neštěstí ve Fukušimě se odehrálo v mnohem zalidněnější oblasti.
Čeká se, že to Japonsku způsobí škodu v hodnotě 500 miliard dolarů. To je 10 % jejich HDP. Navíc uranu, který se v jaderných reaktorech používá nejčastěji, není neomezené množství. Pokud budeme používat současné metody těžby, zůstává na světě uran na dalších 230 let. Podle mnohých je jaderná energie krátkodobým řešením snížení uhlíkových emisí, dokud nenajdeme plně udržitelný zdroj energie.
Avšak největším problémem jaderné energie není riziko nehody, nejsou to zásoby uranu, je to toto, jaderný odpad. Všechny současné komerční jaderné elektrárny pracují s jaderným štěpením. Jak se radioaktivní prvek rozkládá, atom se rozdělí na dva, čímž se uvolní množství energie. Existuje mnoho designů jaderných reaktorů.
Ale většinou uvolněnou energii zachytí voda, která se změní na páru, která pak pohání turbíny a generátory. Jaderný prvek, typicky uran, zhruba po šesti letech užívání v jaderné elektrárně uvolní tolik své energie, že už dál není efektivní ho používat. Ale to neznamená, že přestane vyzařovat energii. Palivová tyč bude vyzařovat smrtelnou dávku záření desítky až stovky tisíc let po svém vyřazení.
Otázkou tedy je, co s nimi budeme dělat. Odpověď je snadná. Umístíme je někam, kde budou izolovány navždy. Ale není to tak snadné. Žádný jaderný odpad na světě není ve svém trvalém úložišti. Veškerý jaderný odpad je v dočasných úložištích, kde zůstává, dokud se nevytvoří trvalé řešení.
Většina odpadu se skladuje ve vodní lázni. Voda dobře odstiňuje radiaci, takže je to levný a snadný způsob skladování tyčí. Tyto nádrže se většinou nachází přímo v elektrárnách, takže když se vyhořelé palivo vyjme z reaktoru, uloží se přímo do vody a tam zůstane. Radioaktivní materiál stále vyzařuje energii, která vodu ohřívá, ale chladicí systém a pumpy vodu udržují pod bodem varu.
Ale k tomu je třeba energie. Pokud selže hlavní i záložní systém, pumpy a chladící zařízení přestanou fungovat. Voda se zahřeje a může se vypařit. Voda pohlcuje radiaci, takže bez ní se radiace může šířit dál do prostředí.
Přesně to se stalo ve Fukušimě. Primární i záložní zdroj energie selhal, takže pumpy a chladicí systém přestaly fungovat a voda se zahřála. Situaci se podařilo vyřešit dřív, než se vypařilo příliš vody, takže se do prostředí příliš radiace nedostalo. Ale kdyby se to nepovedlo, mohly zemřít tisíce lidí. Poté, co jaderný odpad v nádržích 10 až 20 let chladne, je umístěn do sudů.
Tyto betonovo-ocelové nádoby blokují radiaci, ale stále to není trvalé řešení. Nevydrží zemětřesení, nevydrží tsunami a potřebují lidskou správu. Tyto nádoby vyžadují střežení a údržbu. Bez lidí by mohly být časem poškozeny, čímž by se radiace uvolnila do přírody. Lidská rasa existuje jen asi 200 tisíc let, takže si nemůžeme být jistí, že náš druh přežije miliony let, po kterých bude jaderný odpad stále vyzařovat radiaci.
Navíc těžko můžeme čekat, že dominantní civilizace, které jadernou technologii ovládají, budou existovat třeba za tisíc let. Římská říše byla kdysi bezpochyby nejmocnější říší na světě. Učenci věří, že byla nejmocnější civilizací, která kdy vůbec na Zemi existovala. Mocnější než USA, Evropa, prostě kdokoliv.
Avšak padla. A jednou se totéž stane i se Západem. Proto dlouhodobé úložiště jaderného odpadu musí vydržet déle než politické struktury, musí fungovat bez dohledu lidí a musí být naprosto trvalé. Finsko něco takového staví. V této oblasti se přírodní katastrofy neobjevují. Neobjevuje se tu zemětřesení ani tsunami a vlastně se zde neobjevuje nic, co by mohlo poškodit úložiště.
Navíc se má nacházet skoro 500 metrů pod zemí. Pod ostrovem na finském pobřeží stát kope. Staví první trvalé úložiště jaderného odpadu na světě ve stabilním podloží v hloubce 500 metrů. Právě dokončují stavební práce a v roce 2020 začnou zařízení plnit jaderným odpadem. Kopají dlouhé tunely s menšími otvory, kam se umístí jaderný odpad, načež tunel opět zasypou a odpad tam zůstane navždy.
Tento systém téměř brání riziku, že se jaderný materiál dostane do podloží. A když se úložiště v roce 2120 zaplní, může tu tak zůstat navždy. Protože bude odpad tak hluboko a tak špatně přístupný, nebude potřeba žádný lidský dohled. Žádná ochrana, žádná údržba, nic. Bude to naprosto bezpečné.
Ale před zapečetěním budou muset bojovat s lidskou přirozeností. Jako zvídavé bytosti jen těžko bojujeme s lidskou touhou po objevech. Pokud někdy někdo najde tisíce let starou záhadnou budovu, bude ji chtít otevřít. To je u úložiště jaderného odpadu problém. Přesně to jsme udělali s pyramidami v Egyptě. Měly to být věčné hrobky egyptských elit, ale my je otevřeli, protože jsme byli zvědaví.
Otevření úložiště jaderného odpadu by budoucí civilizaci vystavilo radiaci. Musíme jim sdělit, že toto místo mají nechat být. Ale to se snáz řekne než udělá. Americké ministerstvo energetiky vytvořilo studii, jak budoucí civilizaci sdělit, že je to nebezpečné. Klíčem je vytvořit zprávu, která sdělí, jak nezajímavý a nedůležitý a nebezpečný jaderný odpad je. Dohodli se na tomto textu: "Sdělení tohoto poselství je pro nás důležité.
Považujeme se za mocnou civilizaci. Toto místo není nijak důležité, nebyl zde vykonán žádný vznešený skutek. Není zde nic cenného. To, co zde leží, pro nás bylo nebezpečné a odpudivé. Tato zpráva je varováním o nebezpečí. Nebezpečí se vztahuje na určitou oblast a je větší u středu. Střed nebezpečí je zde.
Má určitý tvar a velikost a je pod námi. Nebezpečí je stejné ve vašich časech jako v našich. Nebezpečí ohrožuje tělo a může zabíjet. Nebezpečí má podobu vyzařování energie. Nebezpečí bude uvolněno jen v případě, že toto místo fyzicky narušíte. Toto místo by mělo zůstat uzavřeno a neobydleno." Myšlenkou bylo přeložit takovouto zprávu do všech jazyků OSN. Do arabštiny, čínštiny, angličtiny, francouzštiny, ruštiny i španělštiny.
Doufají, že během následujících několika tisíc let bude jeden z jazyků stále známý. Ale v rozsahu několika stovek tisíc let se nečeká, že tyto jazyky přežijí. Ani se nedá čekat, že přežijí lidé. Musíme stejné poselství sdělit bez použití slov. Studie navrhla sdělit stejné poselství tím, že do krajiny umístíme upozornění na nebezpečí.
Může se vytvořit pole trnů, ostnů nebo kamenných kvádrů. Aby ukojily objevitelovu zvědavost, měly by zde zároveň být monolity, kde piktogramy vysvětlí dějiny oblasti. Měly by se tam objevovat takovéto obrázky, kterou budou objevitele přesvědčovat, že tento materiál je pro lidi nebezpečný. Ale problémem je, že to nemusí být lidé, kdo bude za 100 tisíc let zkoumat Zemi.
Může to být nový druh, který dlouho vyhynulý druh vůbec nemusí chápat. Někteří navrhli, aby bylo místo zapomenuto a vůbec neoznačováno. Prostě ho zapečetit a opustit. Ale nechat zmizet něco tak důležitého není snadné. Úložiště ve Finsku nepotřebuje ochranu nebo dohled, ale jeho umístění je dobře zdokumentováno potenciálně nevratným způsobem. S knihami, pamětí a internetem záznamy o úložišti mohou přežívat až do konce lidské civilizace.
Aby bylo zapomenuto, aby se stalo jen součástí přírody, musí být zapomenuti i lidé. Překlad: Mithril www.videacesky.cz
Komentáře (18)
xxx2xxx (anonym)Odpovědět
17.12.2017 09:32:48
V jednom dokumentu o mafii bylo, že na světě je víc než jeden milion černých skládek jaderného odpadu, sudy se hází do moře, nechávají v opuštěných dolech, nebo jen na skládkách. Sudy v moři korodují a odhaduje se, že více než polovina ryb v moči má rakovinu. Třeba v rusku ukládání jaderného odpadu řídili několik desetiletí mafie, nikdo neví kde všude zkončil, takže do přírody už teď uniká spusta svinstva, nějaké ůložiště už to asi nezachrání
Uzivatel (anonym)Odpovědět
15.12.2017 08:21:48
Ty uvahy jsou opravdu uchvancancujici...
* Takze pristanou tu alieni a nebudou si umet overit prostredi a nebudou resit co by je potencialne mohlo zabit?
* Zapomeneme jazyk, ale nezapomeneme si na internetu precist kde to je?
Trosku to navadi ze nuklearni energie je nebezpecna, nicmene problem je malinko jinde - necekane v lidech.
* cernobyl - proc pri zmince o nem se vzdy rika o dopadu ale temer nikdy proc to jeblo? Kdyz se sejde parta ne-vedatoru, kteri vyvinou znacne usili odstranit vsechny obranne mechanizmy aby to nejeblo a necekane se dozvi ze jim to jeblo, co na to rict? Proste kdyz si cilene jdu za explozi tak neni prekvapive ze ji dostanu..
* fukusima... stavet elektrarnu na pobrezi a nezajistit nahradni zdroje, resp. neumet to chladit pasivne je takove ne uplne idelani, chapu ze japonci si umisteni nemuzou moc vybirat nicmene na druhou stranu 132 mrtvych je v souctu nadhera v porovnani stim kolik lidi scipne na znecisteni diky uhelnym elektrarnam...
J-KOdpovědět
14.12.2017 12:28:12
Dost se divím, že nezmínil tohle:
http://oenergetice.cz/elektrina/reaktory-4-generace-rychle-fnr-a-dalsi/
http://www.proelektrotechniky.cz/vyroba-a-prenos/19.php
Neboli reaktor schopný spotřebovávat vyhořelé jaderné palivo (odpad) a snížit dobu zbytkové radioaktivity z tisíců na stovky let.
J-KOdpovědět
14.12.2017 12:13:44
1 kWh za 48minut?
Moje měsíční spotřeba v domácnosti je kolem 100kWh, a to to nijak zvlášť neřeším. Oni to vyplácají za tři dny. Co s tam ti amíci proboha dělají? :D
dasnkdj (anonym)Odpovědět
20.12.2017 15:07:12
Zaznelo tam vice s****k. A tohle je prave problem internetu, kazdy si rika co chce a nekdo z toho pak vychazi. Jako priklad, jaderna energie je nejucinnejsi - bull s**t. Jaderna energie vyuziva parni turbiny, ktere maji ucinnost okolo 50%, vodni energie a jeji turbiny maji 90%. Jaderna energie je nejekologictejsi - bullshit. To je jak rict, ze proto, ze Bugatti Chiron, ma nejvetsi maximalku (jakoze uz stejne nema), tak je nejlepsi auto na svete. Tak budto do toho zapocitame vsechno anebo rekneme, jaka je pravda. Ano, jaderna energie ma mensi stopu uhliku nez vsechny ostatni, ale diky prave jadernemu odpadu, je to jeden z nejvetsich pruseru. Prvni je tedy vetrna, druha vodni, treti solarni. Pricemz vetrna a vodni jsou opravdu vrchol, dokonce znova vyzdvihnu vodu, ta se da vyuzit temer vsude na planete, s vetrnyma je to horsi. Solary maji spatnou ucinnost, barevne kovy atd. = nic moc. Dalsi kokotiny, proc pisou v nejakym dokumentu, ze tam je neco, co muze ublizit, misto aby napsali, ze to je radioaktivni odpad :D to si jako mysli, ze nejaka civilizace bude kopat 500m do skaly, aby otevrela zelezobetonove kontejnery a pritom bude vedet hovno o jadru? Nebo ze jsme o danem miste zanechali obrovskou stopu na internetu, v knihach, ale ze se pritom nepocita s tim, ze nekdo bude za 100 tis let ovladat jeden z tech 5 jazyku? Tohle je proste video s vypovedni hodnotou 0! Autor at si da facku, boze to me zas neco dokazalo nasrat.
jjkOdpovědět
22.09.2018 13:39:59
+dasnkdj"Zaznelo tam vice s****k"
Podle wikipedie [1] je průměrná spotřeba energie na jednoho člověka v USA cca 12 000 kWh / rok. Asi si už dokážeš dopočítat, že 1 kWh spotřebují průměrně za 365 * 24 * 60 / 12000 = 43 minut. Experte.
[1] https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_countries_by_electricity_consumption
regressive (anonym)Odpovědět
13.12.2017 21:26:05
No neviem, vo mne by podobna správa ešte viac vzbudila zvedavosť :D
Honze (anonym)Odpovědět
13.12.2017 18:49:13
V Rusku už mají fabriku na recyklaci jaderného odpadu, v USA ji několikátý rok budují. Zaměřit se na to.
ehm (anonym)Odpovědět
13.12.2017 19:27:46
načo? ved môžeme ornú pôdu zasrať panelmi... s dotáciou... jadrové technológie treba riadne zregulovať, lebo sú ee a fujky...
ehm (anonym)Odpovědět
13.12.2017 17:22:25
ooooo, not again...
Tých videií o jadrovom odpade už tu máte ak najebaných... čo takto niečo o prínosoch? Tie neexistujú, však? ... dickheads
Jarda B. (anonym)Odpovědět
14.12.2017 09:36:29
Zkus se rozpomenou na začátek videa.
Celegorm (anonym)Odpovědět
13.12.2017 13:41:24
Už se těším až za pár set tisíc let archeologický tým delfínů* najde ten vzkaz a bude se podivovat nad pitoreskními kletbami dávné pracivilizace. :-D
*(Delphinus sapiens sapiens - ačkoliv pro druh co si říká přídomky "sapiens sapiens" by bylo lepší přízvisko superbulus)
To sestavování vzkazů pro budoucnost mi opravdu příjde jako plýtvání časem a zdroji, zvláště když pořád nemají kam tu "ceduli" zapíchnout. Ostatně stejně tak bychom si mohli pokládat otázku zachová se vůbec vzkaz, prorozumí někdo smyslu, etc. Stejná práce jako v případě voygeru a i optimistická šance na úspěch se za všech proměných pohybuje v řádu jednotek procent. Jako intelektuální cvičení pro znuděné mozky fajn, ale šance na reálnou smysluplnost blízká nule.
A to se ještě nabízi otázka, za předpokladu úspěchu, jestli je všechno vynaložené úsilí, aby nebylo pár budoucích potencionálních věců (vykradačů hrobek) ozářeno, skutečně dobře investované a nemělo-li byse napnout jiným směrem poněkud aktuálnějším směrem.
Radioaktivní pavouk (anonym)Odpovědět
13.12.2017 13:37:28
Podobná zařízení se plánují i v dalších státech, které využívají jadernou energii. V České republice právě probíhá neinvazivní průzkum (především geofyzikální měření a zpracování starších geologický prací) 7 vybraných lokalit. Na základě těchto průzkumů se poté vyberou 2, kde se začne dělat podrobnější průzkum na zakladě kterého vyberou "vítěze". Vybudování a spuštění takového úložiště bude vša za dlouhou dobu, v řádu desítek let.
Problémem je, že do záležitosti hlubinných úložišť v ČR strkají nos neziskovky, které jsou mnohdy financovány z rakouské strany. Ty pak přesvědčují obce o tom, že hlubinná úložiště jsou špatná a obce se pak začínají cukat. Smutné však je, že tyto neziskovky a jiní odpůrci hlubinných úložišť nejsou schopni navrhnout jiné řešení ohledně vysoko radioaktivního odpadu a asi si neuvědomují, že tento odpad již v ČR máme a bývá skladován v areálu jaderných elektráren v bazénech, což může být mnohem více nebezpečnější než kilometr pod zemí :)
FrankOdpovědět
13.12.2017 14:09:49
neziskovky financované z rakouské strany? můj bože
Darketas (anonym)Odpovědět
13.12.2017 18:42:19
zapomnels dodat ze nam taky zerou proud a zatezujou sit kdyz vsude stavej jenom vetrny elektrarny a slunecni v nemecku a asi i v rakousku.