Silver Surfer

Překlad: Rizyk
www.videacesky.cz Tak jo, tohle je Silver Surfer. Stříbrné hovno! Vypadá debilně.
Co s ním sakra je? Stojí tak... Tady si můžete vybrat úroveň
jako v MegaManovi. Což je pro tuhle recenzi dobré,
protože tu hru nemusím projet celou. Je to taková ta hra,
kde střílíte za letu.

Jako Defender nebo Life Force. Nic zvláštního, ale není to špatné. Zbraň je docela o ničem,
ale díky power-upům můžete střílet dvojitě. Co to kurva? Nemůžu se dotknout zdí? Přesně tak. V téhle hře
se nesmíte dotknout ničeho. Tak si nezahrávejte. Co jsem to říkal o zbraních? Nic jiného neseženete.

Můžete ještě střílet dozadu,
kdyby byl někdo za váma. To je vždycky pěkně na hovno,
protože dáváte pozor, co je vepředu. Je docela neohrabané se přepínat,
protože Béčkem měníte směr a Áčkem střílíte. Kurva! To nebylo správné místo na ukázku. Tady postřílím gumovou kachnu,
která nechcípne. Ale ne, kurva!

Jestli tuhle hru budete hrát,
tak vám můžu zaručit, že vás bude bolet palec
z toho mačkání. Ani na chvilku nemůžete přestat. Pořád musíte střílet. I když nic nevidíte,
protože netušíte, co přijde. Není důvod,
proč byste neměli střílet. Netrápilo by mě to,
kdybych mohl držet tlačítko a střílet, ale ne!

Jasně že ne! Takže potřebujete turbo tlačítko. Ať už máte NES Advantage
nebo NES Max, zahoďte ten starý ovladač,
zmáčkněte turbo a nikdy nepouštějte. Projel jsem tuhle úroveň,
ale každá má dvě nebo více sekcí. Teď jsme v druhé sekci s pohledem svrchu, který je
stejně náročný jako všechny ostatní. Vlastně si myslím, že je horší. Protože nevíte, co je pod vámi
nebo co vás blokuje.

Předpokládám, že se nemůžu
dotknout těch dřevěných částí. Teď jsem asi v prdeli. Tak nic, přes tyhle asi můžu. Na grafice není jasné,
čeho se můžu dotknout a čeho ne. Nevíte, vkde číhá nebezpečí. No dívejte! To není fér. Tu malinkou kulku jsem
nemohl vidět skrz stromy. Byla zamaskovaná.

A způsob jakým se hýbou ty vlny?
Je to jak blikající modré čáry. Mate to oči a úplně vás to dojebe. To je ale krutá hra. Vzdávám to. Zkusím jinou úroveň.
Fire lord. Zase pohled svrchu. Kurva! Tomu nemůžu uvěřit.
Nemůžete se dotknout země. Takže musíte zůstat v hnědé části, což vás omezuje asi na 20 % obrazovky.

To je k smíchu. Zůstávat v jednom koridoru.
Je to jako hrát hru Operace. Ale s hromadou sraček,
co vás chtěj zabít! Musíte hodně manévrovat,
jestli je chcete zabít. Pojď, pojď! Zkusme to znova. Pojď, pojď! Kurva! Kdyby jeho prkno nebylo tak dlouhé!

Nebo kdyby mohl i diagonálně, našikmo. Ale pořád jedete rovně,
takže je se jen těžko protáhnete těmito úzkými místy. V téhle hře je tak snadné umřít. Pokaždé, když umřete,
musíte vídět tohle. Smutného, žalostně vypadajícího
Silver Surfera zdrceného porážkou. Pokud budete hrát tu hru,
tenhle obrázek se vám vypálí do sítnice. A je to příhodné, protože tenhle obrázek
dokonale vystihuje moje pocity ze hry.

Jen se na něj podívejte.
To vyjadřuje celou hru. Co jsem to předtím říkal?
Že ta hra není tak špatná? No, není špatná. Je kurevsky otřesná! Jen si ji zahrejte! Jen protože je těžká,
neznamená, že je špatná. ale tahle hra zašla až moc daleko. Obtížnost je legendární.

Tohle je šampion
ve zkurveně těžkých hrách. Nesere se s váma. Proč tu nemůže být ukazatel životů?
Na tři rány. Dalo by se to? Ne. Jeden zkurvený zásah a je po vás. Mohli by vám dát životy navíc. Dostanete je, ale na tom nesejde,
protože po smrti začínáte na začátku. Po cestě jsou checkpointy, jo, ale nemění to nic na tom,
že když umřete, tak se vracíte.

Porovnejte to s Controu nebo Super C. Jeden zásah a jste mrtví,
ale pokračujete, kde jste skončili. Nemusíte začínat od začátku,
pokud jste nepřišli o všechny životy. Pokud k tomu dojde,
tak vám nepomůže ani kód na 30 životů. Silver Surfer ale říká:
"Nasrat! Pokud chceš hrát, tak musíš být hardcore!" Teď jsme v druhé sekci úrovně Fire lord.

Bacha na oheň. Do prdele! Zkurvené... vyřezané dýně? Tak znova. Bacha na oheň,
buď nahoře, pozor na dýně. Pozor na tohle,
měl bych jít dolů... a kurva! Bože. Oheň padá, to už mám zmáknuté. Bacha na dýně. Kurva! Dotkl jsem se stropu.

Oheň padá, dýně... Do řiti! Teď ty dýně zkusím sestřelit. Drž se zpátky, zpátky... proboha! Jdu na místo, pozor na zdi.
Ty jeden zkurvený dýňový zmrde! Teď budu nahoře.
Bacha, bacha. Pozor na tohle.
Jo, jo, jo! Ne!

Už to nedávám. I když... vlastně nemá cenu pokračovat. Nečeká na mě žádná odměna.
Žádný hrnec zlaťáků na televizi. Pokud hru porazíte, nejspíš tam bude
jen napsáno "konec". Nic víc. Musíte být zkurvený nerd,
abyste pokračovali. Musím si dát pozor na tyhle
sochy zvracející lávu. Bože. Další vykurvená dýně.

Tolik překážek, že tomu... nemůžu se
dotknout toho červenýho hrnce?! Teď už se vzdávám.
Zkusím jinou úroveň. Aspoň jednu z nich musím projet. Tohle je vážně otrava. Tihle ghůlové.
Mají tady netopýry, dýně a teď duchy? Je to jak další halloween
hra pro děti ze školky. Měli to pojmenovat... to je fuk. To je šílené.

Podívejte na to. Proboha. Tolik sraček, tolik sraček. Pojďme. Bože, dotkl jsem se klády. Vy zkurvení duchové,
vy vymrdaní sráči. Nesnáším ty chrliče,
jsou úplně všude. Nesnáším je.
Prostě je kurva nesnáším. Dívejte. Jejich trajektorie jsou šílený.
Prostě čáry přes celou obrazovku. A když se jim přiblížíte,
tak jste mrtví.

Ještě jednou zkusíme jinou úroveň.
Possessor. Není to o moc lehčí, obzvláště, když přicházím
o trpělivost. Dívejte. Jde po vás tolik věcí. Všude lítají kulky. Zastavím to, podívejte. Podívejte. Tohle jsou zóny smrti. Všude na vás něco letí,
takže neexistuje bezpečné místo, protože musíte dopředu.

Takže jste v nebezpečí pořád. Musíte to hrát jak zběsilí,
dokud nebudete předem vědět, co se stane. Pokud jste tuhle hru nehráli,
netušíte, jak je to těžké. Pokusím se vám to vysvětlit. Představte si bludiště na papíře. Chci, abyste nakreslili
čáru od začátku do konce. Nesmíte se dostat do slepé uličky
a nesmíte se dotknout okraje.

A zatímco se snažíte kreslit,
tak já budu hýbat papírem doleva. Z toho kurva šílíte. A pokud je to na vás moc teoretické,
tak to zkusím takhle. Představte si, že hrajete Mega Mana 2
a nemáte žádné životy. Že když vás trefí jednou,
tak jste mrtví. Je to fér?
Je to výzva, to jo. Ale pokud nejste hardcore expert,
tak vás prostě časem párkrát trefí. Neskončil jsem.

Navíc si přimyslete několikrát víc nepřátel a jejich zásahů. Představte si, že hrajete Zeldu
a nesmí vás nikdo trefit. Nebo se nesmíte dotknout zdí ani bloků. Z téhle hry moje prdel smrká. Dotknete se budovy a chcípnete,
dotknete se stropu a chcípnete, Moc doprava a umřete,
moc doleva a umřete. Umřete, umřete. Umřete, umřete, umřete, umřete, umřete!

Bože, tohle nezvládám. Poslední úroveň a určitě není jednodušší. Snažím se vyhnout tomu,
co přichází ze stran a pak se nahoře objeví zbraň,
co střílí do tří směrů. Okamžitá smrt. Pokud se to hned ze začátku
pokusíte sestřelit, tak umřete, protože musíte být ve směru
střely, abyste ji mohli zasáhnout. Někdy se dostanete k blokádě nepřátel.

Celá řada kulek přes celou obrazovku. Je to prostě zóna smrti.
Pokud v ní jste, tak je po vás. Takže mrdat.
Nedokážu dokončit jedinou úroveň. Ta hra je tak těžká,
že by bylo lehčí v bouřce uhýbat dešti. Lehčí by bylo chodit boso
na zemi bez dotyku paty a prstů. Lehčí by bylo vytřídit z pepře
muší hovna boxovacíma rukavicema. To, že můžete schytat jen
jeden zásah, znamená, že jste slabší než
všichni protivníci ve hře.

Jak můžete umřít z doteku zdi? Pochopil bych,
kdyby letěl 320 km/h a narazil do zdi, ale to, že se dotkne zdi
a umře, je prostě k smíchu. Komiksy jsem nečetl,
tak nevím, jaké jsou jeho schopnosti, ale neměl by být silný? Proč z něj udělali takovou nicku?
Proč střílí kachničky a brečí jak děcko? To je jak nějaký zkurvený vtip. Proč by nechávali Bruce Leeho
zakopávat o vlastní tkaničky?

Je to urážka.
Tahle hra měla být klasikou. Ale místo toho je k ničemu.
Stejně jako ten LJN plakát za mnou. Z téhle zkurvené hry bych chcal sračky. Popravdě se mi jen při pomyšlení
na tu hru chce srát. Kurva. Prdel!