Terminátor

Překlad: Rizyk
www.videacesky.cz IDENTIFIKOVAT HRY CÍL ZÍSKÁN MOŽNÁ REAKCE: CO TO JE ZA ZKURVENOU PSÍ SRAČKU?! Co to je za zkurvenou psí sračku?! Hra na základě prvního
Terminátora měla hodně potenciálu. Byl to mix film noir, akce, sci-fi
a cestování v čase, všechno dohromady.

Ale ta hra je jako mix kočičích chcanek,
koňských hoven a prasečích zvratků. A to je koktejl,
který byste si nedali. Pokud jste ji hráli,
nejspíš trpíte traumatem. Nebojte, přišel čas očistit
se od těch vnitřních démonů. Protože boj za minulost
se bude odehrávat v současnosti. Právě teď a tady. Nic s tím nevidím,
zapneme radši hru. Co se týče příběhu,
nehrajete za Terminátora.

Ale za Kylea Reese v budoucnosti,
což je asi nejlepší koncept. Ale podívejte se na tu grafiku. Tomuhle se říká 8-bitová grcka. Poskakujete po napůl zmizlých
blocích, tyčích a trubkách. Je to snad Super Mario Bros.? Pozadí je náhodný
mišmaš šedých cihel. Je to tak deprimující. A nebylo snad NES schopno
většího barevného spektra?

Vrchní panel je monochronní.
Jenom černá, bílá a zelená. Podívejte na životy. Černá část ukazuje životy
a zelená značí prázdnou část. Což je dost matoucí,
protože když se na to podívám, připadá mi,
že by to mělo být naopak. Hudba je nepřijatelná. Poslouchejte. Co to je?

Je to jen opakující se
pětisekundová smyčka. Není tady ani moc zvukových efektů. Takže ze zvukového
hlediska to hodně selhává. Kdyby mohly,
tak by vaše uši zvracely. Chcete se bavit o ovládání?
Boha jeho, že to ale posrali. Když chcete skočit,
musíte nejdříve do podřepu. Je to asi ten nejvíc opožděný
skok, co jsem kdy viděl. Se zbraní je to ještě horší.

Když zmáčknete A,
dostanete se do takového kleku. Říkejme tomu "Střílecí mód". V tomto střílecím módu
Áčkem střílíte a šipky nahoru, dolů
ovládají směr střely. Takže si to shrneme. Nemůžete střílet ve stoje. Nemůžete střílet v normálním dřepu. A nemůžete střílet při skoku.

Jde to proti všem přirozeným
instinktům side-scrolling střílečky. Hráli návrháři vůbec někdy Contru? Dokážete si představit, jaký je problém,
když nemůžete střílet za skoku? Ale poslední hřebík do rakve je,
že tady nejsou žádná pokračování. Pokud zemřete třikrát,
hra začíná znovu. Je to tak jednoduché. V první úrovni si na to zvykněte,
protože to uvidíte kurevsky často. A další problém - když se snažíte
na něco skočit, propadnete skrz!

Je to proslulý vtip všech
špatně navržených her. Je to skoro tak špatné,
jako v Čaroději ze země Oz. Detekce doteku je taky na hovno. Když se snažíte něco střelit, proletí to
skrz, pokud se netrefíte doprostřed. Tahle hra je jako rozmazlený fakan,
kterého musíte nechat vyhrát. Proti těmto automatickým
zbraním je nejlepší použít granát. Ale doposud jste mohli najít
granáty jen v první úrovni. Když vám potom dojdou,
jste v prdeli.

Tady čelíte dvěma zbraním zároveň. Můžete střílet jen na jednu, takže vás nevyhnutelně ta druhá trefí. Nezáleží jak daleko se dostanete,
pořád tady nejsou pokračování. Co vím, tak neexistuje ani kód. Ani na Game Genie, nic. Porazit hru můžete jedině tak,
že nic neposerete. Což by bylo šílené.

Nicméně vždy, když nasbíráte
50 000 bodů, získáte život navíc. Dobře, budu tady sedět a střílet
toho zmrda dokola, dokud se tak nestane. Nepřátelé se obnovují, takže není
problém zůstat na místě a sbírat body. Jedinou obětí je,
že to budete dělat hodně dlouho. A je to - život navíc. Teď budu vážně opatrný,
nechci, aby ta dřina přišla nazmar. Musím si dát pozor
na ten zkurvený sliz. Panebože do prdele.

Můžete jenom strávit hodiny střílením,
abyste získali co nejvíce životů. Přijdete o ně rychle,
ale aspoň vám nějakou dobu vystačí. Ale kdo na tohle má trpělivost? A nebavíme se o emulátorech
nebo ukládání pozic. Ale o opravdovém sezení
před televizí a držení tlačítka A. To zní jako sranda, že? Tak mrkejte, mám nápad. Vemte si klíč,
nebo něco takového.

Sevřete tlačítko A, takhle. A je to. Posaďte se
a nemusíte dělat vůbec nic. Já se vrátím. Dívejte, už mám šest životů. Takže půjdu do postele,
vrátím se a všechno bude na maximu. Není to skvělý nápad? Zkuste hádat, mám ještě lepší nápad.

Co takhle tam dát pokračování? Dávat klíče na ovladač? Tohle chcete v životě dělat?
To je bezcitné. Ale to se stává. Tak jo, jsem zpátky. Odpočinutý a připraven hrát
Terminátora s nově nabytými životy. Se všemi šesti... Šest?

Jenom šest? Dobře, budu upřímný. Je to jen jedna cifra,
nečekal jsem víc než devět. Ale proč tak náhodné
číslo jako je šest? To znamená, že to tak nějaký
zkurvený masochista naprogramoval. Rozhodl se: "No,
tak ne víc než šest. To je moc." Debil jeden. Teď mě napadá jenom
pětkrát umřít a udělat to znova.

Pak jste najednou v autě
a padají na vás ohnivé koule. S ovládáním uděláte jen málo,
takže budete umírat, umírat a umírat. Střílet pořádně taky nemůžete,
protože kulky létají všude kolem. Nakonec tomu zmrdovi ujedete. Ale pak na vás střílí
nějaký monstrózní tank. Teď už to dostáváte do prdele. A pokaždé se do vás bude trefovat. Pak následuje další smrtelná past.

A vidíte co se stalo?
Všechny životy navíc jsou pryč. A pořád tu nejsou
normální nepřátelé. Takže nemám šanci získat další. Pokud umřu, tak hra skončila. Ale tohle je
ta nejvíce frustrující věc. Tahle kopí nemají žádný
systém, objevují se náhodně. Takže musím mít štěstí. Podívejte na ty plošinky.


Nemohly být ještě menší? Když už předtím bylo těžké se trefit, představte si, jak je šílené trefit se
na plošinku užší než je samotná postava. Pokud přistanete
na nohou, nepočítá se to. Musíte přistát v prázdném
prostoru mezi nohama. Kurva! Nula životů, to znamená,
že mám poslední šanci. Skoč. Skoč.

Skoč! Kurva! Je to kurva malé!
Kurevsky malé! Jsi terminovaný. Nemůžu uvěřit, že taková sračka
vyšla na NES ještě v roce 1992. V prosinci 1992! To už bylo na trhu Super Nintendo. Když jsme tu toho, tak se
mrkneme na jeho 16 bitový protějšek.

Naštěstí jenom graficky
nevylepšili tu samou hru. Tahle je úplně jiná. Zajímalo by mě, proč vytvořili úvod
podle filmu, ale nepoužili jeho hudbu. Místo toho použili
hudbu z posledního boje. To je jako použít úvod
ze Star Wars, ale nahradit hudbu. Takže pokud těm hrám něco chybí,
tak je to znělka Terminátora. Opět hrajete za Kylea Reese,
ale místo ve stoce, jste na bojišti,
stejně jako ve filmu.

To je rozhodně krok správným směrem. Střelba je mnohem lepší. Konečně můžete normálně střílet
a nemusíte být v tom debilním pokleku. Můžete střílet i na žebřících,
což je docela drsné. Akorát je na hovno, že nemůžete
střílet vzrhůru nebo k zemi. Nejlepším příkladem je série Contra. Můžete střílet v jakémkoliv směru
a stejně to jsou obtížné hry. Ale tady máte nepřátele,
které můžete trefit jenom s granáty.

Když vám dojdou granáty,
jste v prdeli. Pokud chcete udělat hru,
kde se nedá střílet na zem, tak nemějte nepřátele,
kteří jsou na té zkurvené zemi! Grafika na popředí vždycky překáží. Je to fér, když nepřátele sotva vidím? A co to vlastně je za věci?
Decepticoní robertci? Teď jsem se bouchl do hlavy a chcípl. Překvapivě je tahle hra vážně těžká.

Teď si dokážu představit, čím vším
museli Kyle Reese a Johny C projít. Pobíhali po pustině
plné šílených strojů, házejících bomby a střílející lasery. Sračky padají ze vzduchu,
sračky jsou na zemi, jsou tady sračky všude kolem.
Vyhladili by vás! Ty filmy jsou úplně nerealistické,
vždyť to nemohli přežít. Ale koncept s cestováním
v čase je v pořádku. Podívejte na ty kulky,
nemá to žádné schéma.

Jakoby to ovládal druhý hráč. Než vůbec můžete zareagovat,
terminátor se objeví a střelí vás. Není lehké postupovat pomalu,
když vaše postava umí jenom běhat. Moje jediná strategie
je udělat krok a dřepnout si. Ale i tak mě
v polovině případů trefí. Netrefí mě tak moc často,
ale dost na to, abych umřel. A máte pět životů. Jakmile o ně přijdete, uhádli jste
správně, není žádné pokračování.

Ale nezáleží na tom, protože
nedokážu projít ani první úroveň. Nevypadá to těžce, ale dobrý bože,
je to snad nekonečné. I s pěti životy a power-upy
nevydržím tak dlouho. Dostal jsem se k části s autem,
což je pořád první úroveň, ale je to ještě
horší než v NES verzi. Můžete střílet jen ve třech směrech,
takže nejde tu věc trefit, když je mezi. A nemůžete se nijak chránit, nemůžete se hýbat, pořád vás jen
trefují ty explodující bowlingové koule.

Konečně to skončí
a jsme zpátky na nohách. Po takové době byste si mysleli,
že to byl boss. Ale ne, jak naivní! Takže běžíte ten nekonečný maraton, střílíte po sračkách
a necháte sračky střílet. Nakonec se dostanete
k bossovi, nebo ne? Je to dost velké na bosse.

A rozhodně trvalo
dlouho se tady dostat. Myslím, že to je boss. Chcípni! Chcípni! Jo, tak jo a je po něm.
Co teď? Co? Děláte si kurva prdel? Pane matko kurevský
bože, sračky do prdele. Jaktože to nebyl konec? Jak dlouho bude ta první úroveň trvat?

Možná je taková celá hra,
jen tomu nemůžu uvěřit! Takže jsem umřel,
jako by umřel každý. Konec hry,
první úroveň je nekonečná, nejde to projet, konec příběhu,
hra je nehratelná. Rychle se ještě podíváme
na Terminátora na Segu CD. Už jsem ho zmiňoval v recenzi Segy CD, ale musím říct, že oproti ostatním,
je to výrazně lepší hra. Je tu pár nevychytávek.

Stejně jako předtím,
nemůžete střílet v určitých směrech. Těžko se pak hledá úhel,
abyste mohli trefit nepřátele. Nevím proč, ale zdá se,
že se to povedlo jenom Contře. A někdy je těžké zjistit, kam jít. Obsahuje nedívatelné scénky z filmu,
které charakterizují Segu CD. Nikdy bychom si nemysleli,
že se jednoho dne budeme moci dívat na videa v lepší kvalitě na internetu. Ale můžete je přeskočit a hra samotná
je docela dobrá side-scrollovka.

Dokonce má znělku Terminátora. A taky svou skvělou hudbu. Bože, to je kurva úžasné! Je to trochu lepší
než NES verze, nemyslíte? Odtud to už může být jenom lepší. Druhý film byl ještě lepší než první,
takže to můžeme předpokládat i u her. Věřím, že na konci tunelu je světlo. Dostali jsme se skrz bouřku
a na jejím konci nás čeká duha.

Du... POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ...