Zelda 2

Vezme vás do minulosti. Hrát ty největší zhovadilosti. Radši by si nechal od buvola nasrat do ucha. Radši by sežral shnilou řiť přejetého skunka
a zapil to pivem. Je to nejnaštvanější hráč,
jakého znám. Je to Naštvaný Nintendo nerd.

Je to Naštvaný Atari Sega Nerd. Je to Naštvaný Videoherní Nerd. Tolik špatných her,
které můžu strhat. Dostávám hodně požadavků
na hru Zelda 2: The Adventure of Link. Vážně? To je špatná hra? Myslel jsem, že je docela dobrá.
Podívejte, vždyť je zlatá! Ale názory se mísí.
Někteří ji milují, jiní nenávidí. Určitě se všichni shodneme,
že první Zelda je mistrovské dílo.

Jasně, jsou tam nějaké podivnosti. Nevím, proč je jeden
labyrint ve tvaru svastiky. Nebo proč jsou jména
nepřátel tak divná. Jak byste nazvali tohle?
Králičí hlava? Špatně. Je to Pols Voice. Co je tohle? Mumie? Gibdo. Co je tohle?

Duch? Ghini. Vypadá jako... jako... Cože? Jmenuje se Jako jako? Jo, nevymýšlím si to.
Píše se to v příručce. Jak byste nazvali tohle? Had? Špatně, jmenuje se Lano. Jo, fakt. Když nepoznáte hada od lana,
tak máte problém.

Co je tohle? Netopýr? Ne, Kleeč. Jak potom říkat klíčům?
Netopýři? Co je tohle? Rytíř? Darknut. Co je potom tohle? Gigerův radní? Aha, kámen.

Co je tohle? Pavouk? Tektite. Co je kurva Tektite? Je to vůbec slovo?
Podívám se. Jo, je. Tektite - jakákoliv forma lesklého těla
v různých podobách, nacházející se v Austrálii i jinde,
produkovaná nárazem meteoritu na Zemi. Jo...

nebo taky pavouk. No, do prdele.
Pojďme na Zeldu 2. Nějakou dobu jsem to nehrál.
Je to dobrá, nebo špatná hra? Pojďme se podívat,
jak se udrží dneska. Ten pohled shora je docela na nic. Všechno je čtvercové, Link je miniaturní
a vypadá jako malé úzké zelené hovno. Ale taky je větší než domy! Jak to funguje, když vleze
do města? To se zmenší? Na druhou stranu - jak s sebou
zvládl Link tahat tolik věcí?

Není to důležité. Je to fantaskní
svět, kde nic nedává smysl. Nejčastěji si lidi stěžují, že je to
side-scrollovka, aspoň většinou, a žádné jiné Zelda hry takové nebyly. Ale vzpomeňte si, když poprvé vyšla.
Byly tehdy teprve dvě Zelda hry. Jedna byla s pohledem shora
a druhá byla side-scrollovka, většinou. Takže žádné standardy ještě nebyly. Otravné je, že nemůžete
při pohledu shora bojovat. Tihle nepřátelé z formiček
na cukroví se objeví, a když se vás dotknou,
dostanete se do krátké bojové scénky.

Je to dobrá šance nasbírat zkušenosti, ale většinou se chcete jen
dostat z jednoho místa na druhé. A musíte se zdržovat
soubojem s těmi bastardy. Nepřátelé a prostředí záleží na tom,
kde vás nachytali. Pokud vás odchytli v trávě nebo v lese,
tak se pokaždé liší. Někde se to bude hemžit nepřáteli,
a někde to nebude ani dávat smysl. Jako tady.

Musím se jen vyhnout
těm chlupatým mrdkám a odejít. Rychle to omrzí. Ale vemte si, že to ještě není
tak hrozné jako Final Fantasy VI, tedy III na Super Nintendu, kde jste ani neviděli,
co vás trefilo. Náhodnější už to být nemůže. Ale i tak to byla skvělá hra. Znám spoustu takových RPG her. Ale to asi většina hráčů
nečekala od Zelda hry.

A není tu žádný Ganon.
Tedy aspoň dokud neumřete. No, je to vlastně jediné
pokračování originální hry. Zelda je zakletá spánkem
a Ganon se proměnil v rudý popel. Údajně se ho ostatní padouši
snaží vzkřísit Linkovou krví. Podobně jako v Drákulovských filmech,
kde míchají něčí krev do jeho popela. Takže je docela zklamání, že vidíte
Ganona, jen když je konec hry. A navíc - co vám tohle připomíná? Může snad držet meč
v ještě víc dvojsmyslné pozici?

Cílem hry je procházet města,
učit se kouzla a chodit do paláců. V každém paláci najdete
nový předmět a porazíte bosse. Slyšel jsem, že pokud porazíte
bosse před získáním předmětu, tak se palác změní v kámen
a nebudete moci předmět získat. Ale já osobně si myslím,
že to není pravda. Palác se změní v kámen,
až když máte vše hotovo. Ale můžu říct, že tahle
hra je těžká jako hovno. Na tom se všichni shodneme.

Což neznamená, že je to špatná hra,
výzva je dobrá věc. Ale výzva by se měla zvyšovat postupně. Což znamená, že by se měla
zvyšovat s postupem hry. A tady Zelda naráží. První dvě úrovně jsou docela lehké, ale pak vás zasáhne Horou smrti. Do prdele! Je to nejtěžší část hry
a nikdo se s váma nesere.

Musíte ji projít hned ze začátku. Tihle červení plazovití
chlápci jsou na steroidech. A i když je přeskočíte,
tak hážou sekyrky. Kam to sakra jdu? Sakra! Neměli dát tuhle část na konec hry? Co může být
nebezpečnější než Hora smrti? Pomíchali to.

Neříkám, že později to není těžké, ale to už máte víc životů,
máte silnější meč a naučili jste se spoustu kouzel,
které vám pomůžou. Ale tady jste jako čtyřleté dítě
bojující proti Hulku Hoganovi. Takže než se vůbec
pokusíte čelit Hoře smrti, tak se musíte poflakovat,
bojovat s nepřáteli, získat zkušenosti a další pomůcky. Musíte sbírat P pytlíky.

Co jsou vůbec zač? Prdel pytle? Přesně tak,
Link sbírá pytle plné hoven. A i když máte power-upy, tak musíte
mít štěstí, abyste prošli skrz. A tady sranda nekončí.
Získáte kladivo, rozbijete blok a musíte najít tajný hrob,
který vede do třetí úrovně. Jen aby vás mohli zase ničit. Ty jeden sráči. Naser si!

Zpátky na začátku.
To je pěkné. Teď musím zpátky do paláce. V každé jiné Zeldě,
když umřete v paláci, labyrintu, dungeonu nebo co, tak se objevíte u vchodu. Ale tady si řekli: "Naser si! Když umřeš,
tak se vrátíš na první políčko." Debilové. Samozřejmě musím zmínit města.

Jsou tak klidná. Jo, musíte si odpočinout
od toho šílenství. Ale lidi ve městě
nejsou zrovna nápomocní. "Ahoj"? Proč dávat do hry
postavu, která nemá co říct? Nejznámější je tenhle chlápek. "Já jsem chyba." Možná je to jen jeho jméno. Nic víc. Třeba se to čte "íror".

V každém městě je žena,
která vám doplní životy. Pozve Linka dovnitř
a nikdy nevidíte, co se tam děje. Dává mu lektvar?
Snaží se o kouzlo? Ne, všichni víme,
co se tam děje. Link si dopřává
staré dobré "tam a zpátky". Vždyť už to není malý Link,
teď je dospělý. Naučil se všechny ty pohyby,
jako úder dolů, úder nahoru. Tady se učí piči-úder.

Jo, to je dobré jméno pro kapelu. Ale fakt, Link si to zaslouží,
protože si prochází peklem. Od Zeldy se toho nedočká. Na druhou stranu je zakletá spánkem. Co tam vůbec Link dělal? Ale ne. Link je milovník. Další srandovní věc ve městech je,
že můžete skákat na střechy. Jo, to je zábava.

Dívejte, změním se na vílu. Počkat, to se nemá stát. Možná jsem to neměl dělat. Co to je sakra? Glitche! - Líbí se ti?
- Neee! Uvidíme, co se stane,
když tady skočím nahoru. Propadl jsem skrz podlahu?

A jedem skrz podlahu, skrz podlahu... Já nechtěl skrz podlahu! Co čekat, když se měníte na vílu,
když jste v prdeli. Ať už v prdeli vysoko nebo
na drogách, tak uvidíte glitche. Umřou někdy tyhle lebky? Rychleji vám odumře palec než ta věc. Konečně! Řekněte mi - proč Linkovi ublíží bubliny?

Co je to za sráče? Musíte bojovat s čarodějem,
ale je to nemožné. Pokud nezískáte odrážecí kouzlo
od někoho z města, ale nejdřív musíte zachránit nějaké dítě. Podívejte! Nevím proč,
ale připadá mi to vtipné. To je super.
Někdo by to měl dát na triko. Vždycky když Link něco najde,
tak to musí zvednout. Představte si ho jako kamaráda.

"Hej Linku,
neviděls ovladač k televizi? Super, našel jsi ho. Dobře. Jo, můžeš ho položit." Některé předměty mě zklamaly. Třeba svíčka. Automaticky
rozsvěcuje temná místa v jeskyních, ale nebylo srandovnější,
když mohla svíčka střílet oheň? Přímo staroušovi do ksichtu! Flétna taky nefunguje stejně.

Tady ji použijete k překonání obrovského
pavouka a otevření šesté úrovně. Ale jak to máte uhádnout? V první hře sloužila k přemístění. Co to kurva bylo? Nesnáším tyhle koní hlavy. Jak se hýbou nahoru a dolů.
Připomínají mi medúzy z Castlevanie. Jo, cokoliv s takovým vzorem. Tyhle hry mě v dětství tak vystresovaly,
že z nich mám psychologický komplex.

Kdykoliv vidím vlny,
tak se naseru. Někdy se pokouším podvádět.
Proměním se ve vílu a poletuju kolem. Já vím, že je to ubohé.
Ale když chcete podvádět, tak můžete být rovnou víla. Stejně to nefunguje tak dobře.
Nikdy nemáte dostatek magie a tady je zeď! Sakra! Pak bojujete s drakem, projdete jeskyni,
pokácíte pár stromů kladivem, abyste našli skryté město.


V něm získáte kouzlo. Zkuste ho a zjistíte,
že mění některé nepřátele. Ale na rozdíl od ostatních kouzel,
tohle má dvě funkce. Je tady určité místo,
které vypadá jako slepá ulička, ale když použijete to kouzlo,
tak ze země vyleze chrám! Jak to máte vědět,
pokud si nepřečtete Nintendo Power? Lidi ve městě vám nepomůžou,
to by rovnou mohli říct: "Sežeň si Power, Nintendo Power!" Jo, je to klasické schované,
zašifrované Nintendo hovno.

Tuhle část jsem vždycky nesnášel. Tihle chlápci vystrkujou hlavu
jako soused kutila Tima a hážou kameny! To je dětinské. No tak!
Házet kameny? Jakmile se dostanete do poslední úrovně,
tak odtud můžete začít, když umřete! Konečně se hra trochu slituje, ale pokud nemáte životy navíc,
tak je to jedno. Musíte si šetřit svoje volňásky. Jo, ve hře najdete mini Linky.

Šetřte si ty zmrdy,
budete je potřebovat. Pak bojujete s Thunder Birdem
a konečně s Dark Linkem, někdy přezdívaným Shadow Linkem. Tohle je poslední boss hry
a neskutečně těžký. Kopíruje vaše pohyby
a nakope vám prdel. Pojď, pojď, pojď. Kurva. Je to nemožné.

Měl jsem víc úspěchu v souboji
s mým vlastním stínem. Zmrde! Pojď! Sakra! Nemůžete porazit svůj stín
a to je tahle hra. Je to vaše temné já, které toho
o vás ví víc než vy sami. Nevím jak vyhrát,
pokud nejste fakt hardcore. Někteří hráči byli v první hře tak hardcore,
že se dostali až ke Ganonovi bez meče. To je šílené.

Ale lidi mají rádi pořádnou výzvu. Chcete výzvu? Zkuste porazit Zeldu 2 s Power Glove! Jo! To je prdel. Kolem a kolem je to pořád skvělá hra. Ale spousta lidí ji považuje
za černou ovci série Zeldy. Pochopitelně se liší od první hry, ale Nintendo nechtělo pořád
dokola předělávat tu samou hru, takže zkusili něco nového.

Někteří byli zmatení
a měla i smíšení výsledky. Ale zanechala svůj odkaz. Byla to první Zelda s městy
a měla ukazatel magie. A spousta her kopírovala její styl,
jako Battle of Olympus a taky Rambo. Shrnuto a podtrženo
- je to dobrá hra, ale velmi frustrující a dokud žiju,
tak ji neporazím. Ne.

ZACHRÁNIL JSI HYRULI,
JSI PRAVÝ HRDINA! Překlad: Rizyk
www.videacesky.cz