Intellivision

Vezme vás zpět do minulosti... Vezme vás zpět do minulosti hrát ty největší zhovadilosti. Radši by si nechal od buvola nasrat do ucha. Radši by sežral shnilou řiť přejetého skunka a zapil to pivem. Je to nejnaštvanější hráč, jakého znám.

Je to Naštvaný Nintendo Nerd. Je to Naštvaný Atari Sega Nerd. Je to Naštvaný Videoherní Nerd. Zatím jsem jen nakousli téma
klasických herních konzolí jako Atari 2600, ale nyní je na čase představit si
dva její konkurenty. Exponát A - Intellivision. Exponát B - Colecovision. Obě se snažily sejmout Atari
a obě měly podobnou škálu her.

Je to jako dnes.
Tolik her, že nevíte, kam se dívat dřív. Jako první si popovídáme o Intellivision. Zkušební prodej začal roku 1979,
ale oficiálně byla vydána o rok později. Všimněte si toho dřevěného obložení. Tehdy bylo všechno ze dřeva.
Znáte dobu kamennou? Tohle byla doba dřevěná. Intellivision má na svědomí
Mattel Electronics. Víte, co ještě vyrobili?
Power Glove. Tomu říkám špatné znamení.

Ale tohle byla
na svou dobu solidní konzole. Zkusíme si pár náhodných her,
většinou debilních, ale už teď vám můžu říct
tři věci, co mě serou. Zaprvé - většina her se podobá
jiným známým hrám. A často jsou to sprosté kopie. Zadruhé - bez instrukcí těžko budete
vědět, co dělat. Zatřetí - ovládání je na vyližprdel. Což značí, že hlavní problém
je samotný ovladač.

Na co číselník?
Tohle je herní konzole, ne telefon! Pak tu máme dva malé čudlíky
na každé straně, kterými se většinou střílí. Jak s tím mám pracovat? A místo něčeho jako joystick
tu máme tenhle trapný kotouč. Občas si na něm v zápalu hry
zlomíte nehet. Navíc také funguje jako tlačítko,
takže to máme celkem 17 čudlíků. Jasně, pro takhle složité hry
potřebujete mrtě knoflíků.

Když zapnete hru,
musíte nejdřív vyzkoušet každý čudlík, abyste zjistili,
který co dělá. Většina nedělá ani hovno
a v každé hře je to jiné. Proto většina her vycházela
s těmito papírky, kterými překryjete tlačítka
a vidíte, co dělají. To pomůže, ale... ty vole,
to je ale zmrdanina. A hry se tak tak vejdou
do slotu. Jako bych strkal péro do besipky.

Tohle je Vesmírná bitva.
To zní slibně, ale... Tak fajn, co se děje?
Všechna tlačítka akorát prdí. A na papírku jsou obrázky Triforce
jako ze Zeldy. Tak odtud to ukradli? Musíte počkat, než se vaše letka
dostane k emzákům, což spustí bojový mód,
ve kterém střílíte borůvkové lívance. Takhle má vypadat celá hra!
Proč tahle část vůbec existuje? Další... nevím, zkusíme Misi X.
Spíš Misi kurvafix. Je to 2D střílečka,
ale trefit něco je porod.

Musíte být ve stejné výšce. Dvojkou stoupáte
a osmičkou klesáte. A střílíte tlačítky po stranách.
Super, co? Proč nerozesrat ovládání
po všech čertech... Tak co tu máme dál?
Co takhle Utopii? Je to takový předchůdce SimCity. V podstatě jste bůh vlastního ostrova. Stavíte různé věci,
čelíte bouřím a...

Páni, musím říct, že lidi v roce 1981
měli podstatně větší představivost. Fajn, teď si dáme He-Mana.
No ty krávo, He-Man... Lítáte a střílíte všechno kolem
a dole nejspíš pobíhá Skeletor. Občas na něj shodíte bombu a toť vše. Počkat, vážně jsem právě tenhle
bílý čtvereček nazval bombou? Vidíte? Takhle se používá představivost. Vectron.
V 80. letech bylo všechno "tron". Megatron, Voltron, Tron
a tak dále.

Tohle je pořádně divná hra. První těžký úkol vás čeká, když
dumáte, co z tohohle vlastně ovládáte. Věřte, nevěřte,
ale nejspíš jste tohle zelené "V". Můžete střílet,
ale nemůžete se pohnout. A to je vážně paráda,
protože přímo před vámi vás blokuje obří blikající krabice. Nebudu vám lhát,
nemám šajn, co se tu děje. A když mluvíme o Tronu,
tady máme Tron: Smrtící disky.

Běháte kolem
a házíte po lidech sračky. Vypadá to jako zábavná hříčka, ale to nebetyčně zesraný
ovládání to posílá do kopru. Místo jednoho tlačítka na střílení
a míření tímhle diskem musíte zvolit směr střelby
pomocí číselníku. Co to kurva kurva? Tenký led. Ovládáte tučňáka na bruslích,
který sbírá pochodně, nebo možná hranolky od mekáče,
kdo ví.

Celou dobu máte za prdelí tuleně,
který vás chce zabít, ale černý tučňáci nedělají
vůbec nic. Advanced Dungeons & Dragons. Název nekecá.
Tohle je fakt komplexní hra na svou dobu. Nejdřív posouváte nějaké tečky po mapě
a pak vlezete do jeskyně, bojujete s obludami
a hledáte předměty. Co to je?

Žabky? Můžu je sebrat? Tak asi ne... Omezená viditelnost mi pije krev
a bez papírku a návodu nemám sebemenší tušení,
co mám dělat. Ale tohle je jeden z pradědečků
dobrodružných her. Co máme tady?
Vesmírní Sparťané? Co to kurva je? Sparťané ve vesmíru?
Nebyl náhodou Marťan Marvin jeden z nich? Máte tuhle mřížku a pak
střílíte něco, co vypadá jako Tie Fightery.

Mikrochirurg. Ten obrázek mi připomíná
Slima Goodbodyho. Bože, nevěřím,
že jsem ho právě zmínil. Ovládáte stěží viditelnou skvrnku
a trajdáte lidským tělem. Kolem poletují pavouci a obláčky.
Mám pocit, že tohle nebude anatomicky přesné. Všude samé vnitřnosti.
Tohle musí být nejkrvavější hra všech dob. Ale tady to končí.
Zóna chcanek a hoven se jim asi nelíbila. Žabí bažina.

Jste žába a musíte sežrat co nejvíc much. Stejný princip jako u Žab a much
na Atari 2600, ale grafika je tu mnohem lepší. Na Atari byly mouchy
jen mihotavé tečky. Nicméně to byla větší sranda,
protože ovládání bylo bezvadné. Krásný příklad toho,
že lepší grafika lepší hru nedělá. Bzukot.
Tohle je psina. Zabíjíte včely sprejem proti hmyzu.


Ale nedržíte sprej... to vy jste ten sprej. Můžete střílet i po kolibříkovi,
ale to zřejmě nedělá vůbec nic. Víte, že když vás bodne včela,
tak se jí ulomí prdel a chcípne? Vesmírný jestřáb.
Ty vole, všechno začíná slovem "vesmír". Jste chlapík, co ve vesmíru
střílí zelený sliz. Ajaj, letí na mě bublina,
kde je sakra... Ty zkurvydcero! Kdybych se mohl hýbat diskem,
bylo by to mnohem snazší! Místo toho mám zase
ten zasranej číselník. A kurva, jde po mně jestřáb.

Uhni! Uhni! Zatraceně! S touhle hrou bych si
leda tak vytřel prdel. Box. Jo... je to box. To je sračka... Snafu. Musíte vytvořit co nejdelší čáru,
aniž byste se dotkli své, nebo cizí čáry. Graficky je to skutečný základ,
ale překvapivě je to zábavná hra.

Teď se přesuneme dál,
ale ještě předtím vám představím hlasový syntetizátor Intellivoice. Co to kurva je? Díky němu vaše hry mluví. Jo. Tehdy byla představa hlasu
ve videohrách novinkou. Bohužel jej podporuje jen několik her.
Jako Bombardér B-17. Mattel Electronics představuje
Bombardér B-17 Bombardér B-17!

Bombardér B-17 Mrdat, zkusíme Pyrotechniky. Mattel Electronics představuje
Pyrotechnici Nikdy to nestihnou včas! Kód! Kód! Rozlušti kód! Cože?
Zdá se, že musím zneškodnit bombu. Nebude to snadné.
Vyměňte třetí... čtvrtý... druhý... první. A kurva.

Do prdele! Panebože! Pokračování příště... Překlad: DJ Obelix
www.videacesky.cz