Krotitelé duchů, část 3.Angry Video Game Nerd

Vezme vás zpět do minulosti hrát ty největší zhovadilosti. Radši by si nechal od buvola nasrat do ucha. Radši by sežral shnilou řiť přejetého skunka a zapil to pivem. Je to nejnaštvanější hráč, jakého znám. Je to Naštvaný Nintendo Nerd.

Je to Naštvaný Atari Sega Nerd. Je to Naštvaný Videoherní Nerd. Krotitelé duchů 2 na Nintendo. Tak tady to máme. Hra začíná krátkým intrem s Vigem. Vidíte ho i na konci, když prohrajete, a v obou případech dělá Elvisovský koutek. První level se odehrává v metru u řeky slizu.

To je, co? Wow! Tahle hra má dokonce levely, kde se stačí dostat na konec živý. A o tom přesně kurva mluvím! Krotitelé by neměli být o ničem jiném, než pobíhat kolem a střílet duchy. Takže je to OBROVSKÝ krok kupředu oproti prvnímu dílu! Ale to ještě nic neznamená. Pořád je to hroznej opičí pomrd, co vám bleje průjem rovnou do análu! A to je zajímavé, protože druhý film byl rozhodně horší než jednička. Takže vzorec funguje zhruba takhle.

Dobrý film rovná se zkurvená sračkoidní hra. Ale ne až tak dobrý film rovná se hra ne až tak sračkoidní. Tentokrát Krotitelé mohou střílet jen sliz. Protonová děla nikdy nepoužijí. Ovládání by mohlo být lepší. Míření zbraní je nešikovné. Zůstane, kamkoliv ho zaměříte a změna směru chce čas, nejde to okamžitě. Těžko se to vysvětluje, ale když si ji chvilku zahrajete a pak zkusíte Contru, bude vám jasné, o čem mluvím.

Taky je na hovno, že A střílí sliz a B skáče. Většinou je to naopak. A Start a Select? Ty nedělají lautr hovno! Start je většinou pauza, ale tahle hra nijak pozastavit nejde. Pokud by vám někdo volal nebo se vám chtělo srát, tak je to pěkně na hovno... položit hovno. Musíte mít v prdeli průchoďák a srát turbobobany. Snažím se hrát hru, na trenkách hnědou rýhu a na záznamníku vzkaz: "Omlouvám se, ale pařím Krotitele duchů 2 na NES."

Hra jedna sobecká! Tím chci říct, dejte tam kurva pauzu, do prdele! Aspoň tu jsou různorodé levely. V druhém kole jezdíte kolem a vyhýbáte se překážkám. Střílíte duchy, které vypadají jako prostěradlo s vystřiženými dírkami pro oči. Trochu jako halloweenský kostým Charlieho Browna. Jo a máte oživlé auto, protože když umře, tak krvácí! Rozprcne se do krvavého chuchvalce.

No jo, vím, že je to sliz. Třetí level je u soudu... Hej, to byla limča? Já chci limču! Kurvadrát... V dalším kole opět jezdíte. A stejně jako v předchozím tu musíte skákat přes díry. Ale musíte skákat přes šipky, které vás zrychlují. Ne, uhni mi z cesty! Duch jeden zasranej. Jdeme na to. Uf! Další šipka! Ale no tak... Zdá se vám, že mi to nejde?

Tak se podívejte na demo. Ani se nesnaží! Naráží úplně do všeho! Dostane se dál jen díky tomu, že po nárazu máte chvilkovou nesmrtelnost. Proč má hra sama se sebou takové potíže? Asi neví, že se může uhýbat a skákat. Sama hra ve hře stojí víc na hovno než kterákoliv lidská bytost bez ohledu na věk a pařanských zkušeností. Ta ironie mě dostává. No nic, pátý level je v opuštěném metru.

Zdá se, jako by na vás někdo zleva neustále házel kupu sraček. Co to má kurva být? Kurva! Šestý level je v soše Svobody. Vzpomínate, jak ji ve filmu Krotitelé ovládali ovladačem NES Advantage? No, právě teď ji s NES Advantage hraju taky, ale ve filmu je to docela divné, nemyslíte? Jedna z nejznámějších ikon USA je ovládána joystickem od Nintenda. Nintendo tehdy vládlo celému světu!

A všímáte si, že vytvořili levely založené na scénách z filmu? O tom jsem mluvil posledně. I když netuším, po čem to vlastně střílím. Asi to budou duchové, ale vypadají jako ryby. A pokud to jsou duchové, tak veselejší partičku duchů jsem neviděl. Tancují na obloze synchronizované sestavy. Teď jsme ve městě, takže je to asi level 7. Nepřáteli jsou tu kostlivci skákající bungee jumping.

A je to tu. Jsme v muzeu obaleném ve slizu. Toto je poslední kolo hry. Ale už to začíná být stále to samé. Víc různorodosti tu nehledejte. Jediné, co se mění, je pozadí. Levely jsou sice podle scén z filmu jako řeka slizu, soud, opuštěné metro a nakonec muzeum, ale děláte pořád to samé. Snažíte se dojít na konec, střílíte duchy nad hlavou a vyhýbáte se věcem, co jezdí nahoru a dolů, skáčou přes obrazovku, šourají se po podlaze nebo sebou všelijak vrtí.

Sakra, už mi to jde na nervy! Kurva! Děvko! Do řitě! Už mě to sere!

Ale víte, co se říká... Lepší být nasranej než posranej. Tenhle level musíte dohrát čtyřikrát, abyste prošli se všemi krotiteli. Nekecám, vážně tu jsou všichni čtyři. Nakonec sledujete, jak po Vigovi střílí sliz... a to je vše! Dokonce ani nevystoupí z obrazu! Konec hry. Vyhráli jste. Takže místo vymýšlení závěrečné bitvy vás radši nechají projít 4x stejný level!

To je pěkně na hovno! Hele, pojď sem! Tohle je psí hovno! Tohle mi ta hra připomíná! Psí hovno! Bude mít Sega opět navrch? To zjistíme. Máme tu Krotitele duchů na Segu Genesis, také zvanou Megadrive. Dostáváme se do 16bitů, i když tato hra vyšla zhruba ve stejnou dobu jako dvojka na Nintendo. Sega místo vývoje hry podle druhého filmu přišla s něčím zcela původním.

Hm, zase tu máme jen tři krotitele. Co mají za problém s Winstonem? Jsou to snad zasraný rasisti? Netuším. Můžete si vybrat svého krotitele. Mají velkou hlavu a chodí, jako by si nasrali do kalhot. Jsou tu scény s dialogy a hned dva různé obchody. S předměty a zbraněmi. Opět se uchýlili k tomu dementnímu nápadu, že Krotitelé si musí své věci kupovat. Pak tu máme mapu, která naštěstí slouží k jedinému správnému účelu - výběru, ve kterém pořadí si chcete úrovně projít.

Máme tu malý domek, bytovku, velký dům, mrakodrap a po jejich dokončení se vám zpřístupní hrad. Levely jsou nelineární. Neběháte jen z jedné strany na druhou. Musíte si svou cestu najít. Lezete po žebřících, plavate. Prouzkoumáváte celý level, dokud nenajdete a neporazíte všechny bosse, kterých je několik. Když je porazíte, musíte připravit past a chytit Slizouna...

jako pravý Krotitel! Po dokončení levelu dostanete peníze a jdete pryč. Jednoduchý koncept, který vás ale neomrzí. Ovládání je super. Chození i skoky perfektně reagují, můžete střílet do všech směrů, umíte se plazit, střílení je zábava, zvuky a hudba jsou originální a karikaturní vzhled jsem si oblíbil. Tomuhle se říká hra. A... líbí se mi. Líbí se mi? Co jsem to proboha řekl? Asi se blíží konec světa.

No fakt. Čeká nás ohnivá smršť z nebes, řeky a moře se budou vařit, 40 let temnoty, zemětřesení, erupce sopek, mrtví povstanou z hrobů, lidské oběti, kočky a psi spolu začnou vycházet, masová hysterie! Ale nebojte. Však já už na té hře něco najdu. Třeba tyhle ubrusy, co vás zabalí. Nemůžete nic než čekat!

Nijak vám neubližují, tak proč tu vůbec jsou? Jen aby vás prudily. To mi může rovnou někdo sebrat na pět vteřin ovladač. Je tu přehršel různých předmětů a zbraní, ale potřebujete jen jeden jediný. Brýle na noční vidění. Bez nich se nedostanete přes ohnivý level, páč nevidíte ani hovno. Čumte na to. Nemám ponětí, kam jdu. A navíc se vám mohou vybít.

Pokud jste už pěkně daleko, ale začnou vám zhasínat, jste v prdeli. Musíte se zabít, nakoupit další brýle a začít level hezky od začátku. Zmrdovina vyjebaná. Taky nesnáším tyhle ohnivé zdi. Ať si naplánujete skok sebelíp, buď vás spálí, protože jste skočili málo, nebo se jej dotknete při přibližování. Musíte si skok dobře načasovat, jinak oheň vystřelí a spálí vám kaďák. Ale pokud budete čekat moc dlouho, vyskočí na vás ohnivé morče.

Jo, ohnivá morčata jsou divná, ale víte, co je divnější? Když umřete, proměníte se v mumii. To prostě nechápu. Jsou tu také mizející zelené plošinky. Víte, kteří nepřátelé jsou tu nejtužší? Hrnečky! Čekali byste, že se po jednom zásahu rozpadnou, ale trvá věčnost, než je rozstřílíte.

To fakt nechápu. Spoustu protivníků zabijete jedinou střelou. Ale tyhle ne! Nevyjebávejte s hrnečky! Souboje s bossi jsou fajn, ale občas dost podivné jako třeba tenhle modrák, co se sám rozkládá. No tak, chcípni! Super... Sakra, ještě má hlavu! Jo! Je tu křišťálový opičák, ďábelský sněhulák, ohnivý drak, ohnivý mužík, tvář vystupující ze zdi, žena, která se klonuje ve tři...

musíte střílet tu pravou... pak je tu smrtka, která vypadá jak Drákula z Castlevanie II, dále rostlina, která mi připomíná Malý krámek hrůz. Což je zajímavý odkaz, protože Rick Moranis hrál v remaku a zároveň hrál Louise v Krotitelích. Pak tu máme Stay Pufta, který vás otravuje po celý level, ale na konci ho za ty jeho buzerace můžete ztrestat. Chcípni, chcípni! Dělej, dělej, dělej, dělej! Jo.

Je tuhej jak psí lejno. Ze všech příšerných krotitelských her tahle vyčnívá a je pořád radost ji hrát. Pokud byste se k ní dostali, doporučuji vám ji vyzkoušet. Tímto uzavírám svou trojdílnou recenzi všech krotitelských her, které tu mám. Není to ironie, že jsme to ukončili jedinou, která za něco stojí? Já ani nevím. Není ještě víc ironické, že stejný chlápek, který nadaboval Garfielda, mluvil zároveň Petera Venkmana v kreslených Krotitelích, zatímco Bill Murray Petera hrál ve filmech a zároveň nadaboval filmového Garfielda?

A ještě jedna věc. Krotitelé duchů 3. Natočí to? Měli by to natočit? No, když už natočili Santa Claus 3, Zachraňte Willyho 3, Sám doma 3, Psycho 3, Nekonečný příběh 3, Ten kluk je postrach 3 a asi deset tisíc Scary Movie a pokračování Prciček, všechny ty sračky, co nám jen tlustá hollywoodská prdel mohla vysrat, nevidím důvod, proč by nemohli natočit i Krotitele. Na těch filmech jsem vyrůstal.

Chtěl bych tuhle partu ještě jednou vidět s protonovými děly na zádech. I kdyby byl celý film o tom, jak krotitelé sedí na hajzlu a serou, zašel bych na něj. Teď mě omluvte... musím vynést bordel. Překlad: DJ Obelix www.videacesky.cz