Závody křečíkůBBC Earth

Křečíkovi Roborovského jde jen o běhání. V přírodě uběhnou i 10 kilometrů za noc. A často musí utíkat predátorům. V zajetí uběhnou stejnou vzdálenost běháním na místě. A vypadá to, že to dělají pro zábavu. Když vědci umístili kolotoč do přírody, běhaly na něm myši podobně horlivě jako tento nadšený křečík. Podobně jako u lidských atletů vyvolává cvičení nával endorfinů.

Křečík tak zažívá běžecké opojení. V plné rychlosti si to rázuje rychlostí 600 kroků za minutu. Čtyřikrát víc než nejrychlejší závodní kůň. Rentgen ukazuje, že na rozdíl od koní, i když je napřímený, má vždy jednu nohu na zemi. Možná je rychlý, ale nic nezlepší výkon jako trocha konkurence. Křečíci nejsou zrovna sociální tvorové. A vypadá to, že neumí prohrávat.

Poražený se spokojí s cenou útěchy. Vítěz si jde pro zlato. Podobně jako divocí křečíci běhá hlavně za úsvitu a za soumraku. A když na to přijde, tak to ze samého nadšení přežene. Svůj závodní instinkt má tak zakořeněný, že ho jen máloco odradí. Z výpravy za rychlostí, kdysi důležité pro přežití, se stala hra. A zatímco on si užívá, tak totéž se dá říct o druhém křečíkovi. Překlad: Xardass www.videacesky.cz