Zločin a trestBichle
9
Ze západní literatury se přesuneme k té východní, ve které se teprve dají nalézt ty pravé "bichle". Tentokrát se docent Sparky Sweets podíval na Zločin a trest, klíčové dílo ruského realismu.
Přepis titulků
BICHLE Tě pic, bando. Vítejte u Bichlí, nejlepší pomůcky
ke čtení a rozborům klasický literatury. Tenhle týden číhneme na Zločin a trest
od Fjodora Dostojevskýho. SHRNUTÍ ZaT je příběh o největším borcovi
východní literatury, týpkovi jménem Raskolnikov,
nebo Rodionovi, jak si nechá říkat. Jednoho dne přivalí do baráku starý lichvářky,
aby tam střelil nějaký svoje šperky za pár chechtáků.
Potom, co ho ta bába pěkně vodrbe, zajde do hospody, kde uslyší pár týpků, jak na ni taky držkujou. Nebylo by vůbec na škodu, kdyby ji nějakej masér vodkrágloval. Prokázat společnosti službu a její prachy dát chudejm, ne sobě. Rodion se teda odhodlá, sebere sekyru a flák! Rozjebne tu čůzu jako kápo. Už se chystá zdekovat, když přivalí její ségra. Pic!
Pinda jde taky k zemi a Rodion maže, než se přiženou chlupatý. Dny ubíhaji a Rodion se snaží nějak ze sebe ten mord setřást. Proslýchá se, že by si s ním detektiv jménem Porfyrij Petrovič rád pokecal. A kurňa! Porfyrij Petrovič se s ničim nepáře a povídá: "Rodione, neblbni, já vím, žes ty dvě zabil ty." Rodion mu ale na špek neskočí a šulína pošle k čertu. Jelikož je pořád stíhanej tím děsivým činem, najde Rodion útěchu u jedný šlápoty jménem Soňa. Soňa se nakrkne a povídá mu, že by se měl přiznat fízlům, aby mu Bůh odpustil.
Rodion se vydá na trh, aby tam políbil zem a poprosil Boha o odpuštění. Potom se Porfyrijovi přizná a benga ho seberou. Pouze skrze tvrdou vězeňskou práci na Sibiři dojde náš týpek Rodion vykoupení. ROZBOR Jestli jste dávali pozor, možná vám přijde, že zní Rodionovo smýšlení jako Nietzscheho staťe o nadčlověku. Možná byste i řekli, že Dostojevskýho závěr, ve kterým musí člověk projít utrpením ke spáse, je jeden velkej fakáč k Nietzscheho postmodernímu nihilismu.
Pobíráte? Mrkněte na ten motiv. Opakující se rozpor mezi uvažováním a zkušeností. Nejprve si frajer Rodion myslí, jak to má celý na háku, jen protože mu to zní dobře a spravedlivě v jeho hlavě. Například si myslí, že tu čůzu voddělá a tím to pro něj hasne. Ve skutečnosti je ale pro něj celá ta vražda až moc velký sousto.
Nesmíme zapomenout na tohle. Křesťanská symbolika je vystavěná na pohanské symbolice Země. Když řekne Rodionovi ta šlapka Soňa, aby se vyznal z hříchů, nakáže mu políbit zem a uznat, že je Země matičkou všech lidí. Prodělává tím jednoduchej přerod z chladnokrevnýho racionalisty k oduševnělý lidský bytosti, kapiš? Taky byste si měli hlídat Dostojevskýho využití duality. Předem, Raskolnikovo jméno jednodušše znamená "rozkol", což přeložíte jako rozdělení.
Dá se to vysvětlit tak, že bude Rodion povětšinou kopat za oba týmy. Citovost, inteligence. Sebeobětování, sebeuplatnění. Bůh, člověk. Člověk, Bůh. Dobro, zlo. Mohl bych jít donekonečna. Podívejte, jestli jste na to ještě nehrábli, měli byste okamžitě mazat do knihovny a půjčit si tam jeden kousek. Díky za sledování Bichlí, bando.
Uvidíme se příští týden. Překlad: Brousitch www.videacesky.cz
Potom, co ho ta bába pěkně vodrbe, zajde do hospody, kde uslyší pár týpků, jak na ni taky držkujou. Nebylo by vůbec na škodu, kdyby ji nějakej masér vodkrágloval. Prokázat společnosti službu a její prachy dát chudejm, ne sobě. Rodion se teda odhodlá, sebere sekyru a flák! Rozjebne tu čůzu jako kápo. Už se chystá zdekovat, když přivalí její ségra. Pic!
Pinda jde taky k zemi a Rodion maže, než se přiženou chlupatý. Dny ubíhaji a Rodion se snaží nějak ze sebe ten mord setřást. Proslýchá se, že by si s ním detektiv jménem Porfyrij Petrovič rád pokecal. A kurňa! Porfyrij Petrovič se s ničim nepáře a povídá: "Rodione, neblbni, já vím, žes ty dvě zabil ty." Rodion mu ale na špek neskočí a šulína pošle k čertu. Jelikož je pořád stíhanej tím děsivým činem, najde Rodion útěchu u jedný šlápoty jménem Soňa. Soňa se nakrkne a povídá mu, že by se měl přiznat fízlům, aby mu Bůh odpustil.
Rodion se vydá na trh, aby tam políbil zem a poprosil Boha o odpuštění. Potom se Porfyrijovi přizná a benga ho seberou. Pouze skrze tvrdou vězeňskou práci na Sibiři dojde náš týpek Rodion vykoupení. ROZBOR Jestli jste dávali pozor, možná vám přijde, že zní Rodionovo smýšlení jako Nietzscheho staťe o nadčlověku. Možná byste i řekli, že Dostojevskýho závěr, ve kterým musí člověk projít utrpením ke spáse, je jeden velkej fakáč k Nietzscheho postmodernímu nihilismu.
Pobíráte? Mrkněte na ten motiv. Opakující se rozpor mezi uvažováním a zkušeností. Nejprve si frajer Rodion myslí, jak to má celý na háku, jen protože mu to zní dobře a spravedlivě v jeho hlavě. Například si myslí, že tu čůzu voddělá a tím to pro něj hasne. Ve skutečnosti je ale pro něj celá ta vražda až moc velký sousto.
Nesmíme zapomenout na tohle. Křesťanská symbolika je vystavěná na pohanské symbolice Země. Když řekne Rodionovi ta šlapka Soňa, aby se vyznal z hříchů, nakáže mu políbit zem a uznat, že je Země matičkou všech lidí. Prodělává tím jednoduchej přerod z chladnokrevnýho racionalisty k oduševnělý lidský bytosti, kapiš? Taky byste si měli hlídat Dostojevskýho využití duality. Předem, Raskolnikovo jméno jednodušše znamená "rozkol", což přeložíte jako rozdělení.
Dá se to vysvětlit tak, že bude Rodion povětšinou kopat za oba týmy. Citovost, inteligence. Sebeobětování, sebeuplatnění. Bůh, člověk. Člověk, Bůh. Dobro, zlo. Mohl bych jít donekonečna. Podívejte, jestli jste na to ještě nehrábli, měli byste okamžitě mazat do knihovny a půjčit si tam jeden kousek. Díky za sledování Bichlí, bando.
Uvidíme se příští týden. Překlad: Brousitch www.videacesky.cz
Komentáře (0)