Marc Métral a mluvící pes WendyBritánie má talent

Co asi bude dělat? Zdravím. Dobrý večer. - Jak se máte? - Dobře, děkuji. Něco nám o sobě řekněte. Jmenuji se Marc Métral a jsem z Paříže. Bonjour. - Co nám dnes předvedete?

- Mám pro vás speciálního hosta. - Můžu ji sem pozvat? - Samozřejmě. Jen pro vás, slečna Wendy. Pojď. Wendy. Tady sem. Sedni. Neboj se a sedni si. Je roztomilá.

Není úžasná? Zdravím, jsem Marc Métral, je mi 61 let a jsem z Paříže. Jak se na to cítíte? Víte, když pracujete se psem, je to vždy... - Může se stát vše. - Přesně tak. Vyrostl jsem v malé vesnici ve Francii. Moji rodiče měli farmu s broskvemi.

Byl to zvláštní život. Pokud chcete broskve, seženu vám výborné. - Co je Wendy za rasu? - Je to rotvajler. Mám ji od jejích dvou měsíců. Bez ní bych nebyl nic. Myslíš na svůj konkurz? Bude to v pořádku. Moje manželka Vivian mi řekla, že jsem blázen, když jdu s tímhle do soutěže. Natož vystupovat před královskou rodinou.

Je to můj sen. Sním pořád, i v mém věku. Můžete začít. Můžeš všechny pozdravit? Mluvíš anglicky? Dnes je můj večer. - No tak, řekni něco. - Ne. Proč ne? Vždyť je to úžasné. - Mluvíš německy?

- Ano. Můj bože. - Ne, poslouchej. Anglicky? - Si. - Španělsky? - Oui. - Francouzsky? - Jo. Wendy, poslouchej. Myslíš, že jsem hloupý? Ano. To je perfektní. Taky chci jednoho! - Asi už nechceš mluvit, že?

- Ne. Tak dobře. - A teď? - Ano, chci. - Umíš zpívat? - Ne. - Cože? - Jo, jo, jo. - My tě posloucháme. - Mňau. - Máš štěknout, rozumíš? - Mňau. Hudbu prosím. Něco vám zazpíváme. Nedívej se na mě, ale na publikum.

- Pocity. No tak. - Pocity. - Nic víc. - Nic víc. Snažím se zapomenout. - A teď společně, ano? - Ne. Ale no tak, jsi v soutěži. Snaž se trochu. Pocity... - Pocity... - O můj bože. Úžasné.

- Jak se jmenuje? - Wendy. - Zkus někdy poslouchat. - Jsem plný dojmů. Na tuhle chvíli čekal tak dlouho. Simon už chce devět let psa, co mňouká nebo zpívá. A váš pes zvládl oboje. Právě tu tvoříte historii televize. Páni. Nevím, jak to dělá a jak jste ji to naučil, ale bylo to neuvěřitelné.

Velice vám děkuji. Jak se naučila slova? Je moc chytrá. Skvělé představení. Na to nikdy nezapomeneme. Děkuji. Fantastické, Marcu. Vážně jedinečné. Tak jo, Davide.

Toto je velmi snadné ano. Za mě ano. Za mě ano. Máte čtyři velká ano. - Gratulujeme. - To bylo úžasné. Skvělá práce. Neuvěřitelné. Jak donutíte psa, aby to udělal?

- Moc vám děkujeme. - Merci beaucoup. Našli jsme psa, který zpíval a mluvil. - Našli jsme psa, který zpívá. - Ne, nenašli. Miluju, jak to Simon všem říká. - Sedíš? - Jo. - Přišel pes a zpíval. - Ne, to tedy ne. - Pane bože, jako vážně? - Přísahám. A mňoukal. - Byla jsi fantastická.

- Bylo to úžasné. - Psi neumí mňoukat. - Zpívala! Překlad: navrus www.videacesky.cz