Dane Cook - Vloupačka

Překlad: Brousitch www.videacesky.cz Dokázal mi dodat odvahu a o to jde. Podpořit své děti, ať už chtějí dělat cokoliv. Tohle se mi stalo, když mi bylo osmnáct. Můj život se vydal zvláštním směrem, ale jen trochu. Protože jsem si uvědomil, že chci v životě dělat něco nestandardního. Něco netradičního.

Chtěl jsem být zasraný kriminálník. Nedělám si legraci. Chtěl jsem páchat zločiny. Jednou jsem se probudil a říkám si, že na to mám obrovskou chuť. Říkám: "Víte, co bych si dal? Dal bych si Véčko." Udělám to. Dám si jedno Véčko. Všichni se ptali: "Dane, co to je? Vlašák?" Ne.

Ale vlašák si vždycky dám. Ten je výbornej. Kdo by si nedal tu specialitku. Mluvím o tomhle Véčku. O vloupačce. A taky jsem to udělal. Tady je to samý fanoušek kriminality. Rozhodl jsem se, že zavolám kámošovi Robertovi. Protože když děláte vloupačku, potřebujete komplice.

Klíčem je vzít s sebou někoho, kdo prostě nechce jít. Pořád vás popohání a kazí celou vloupačku. Tak mu volám a říkám: "Hej, kámo. Poslouchej. Dneska večer se vydáme na malý dobrodružství." A on na to: "Co? Já nemám rád dobrodružství. O co jde?" "Potřebuju, abys řídil, protože udělám vloupačku." A on hned: "Néé. Co tě to napadlo, Dane?

Néé. Néé." "Kámo, okamžitě přijeď, nebo naše přátelství končí. Nebudu s tebou mluvit ani v dalším životě. Přival!" Cvak. Robert teda přivalí a jedeme v autě. "Projeď čtvrť, abych mohl najít perfektní dům pro mou v-loupačku." A on celou cestu jen kňučí: "Nedělej...nedělej to.

Proč to vůbec děláš?" "Protože musím. Je to úkol, který musím vykonat." "Budou z toho akorát problémy, kámo." "Já vím. Problémy totiž vyhledávám. Zastav tady za rohem." Rozhlížíme se kolem. Tenhle ne, ten vypadá divně... a najednou ho vidím. Bum! "To je ten správnej barák, Roberte.

To je ten dům. Tady udělám vloupačku." On se na mě podívá a řekne... Nevím, co to znamená, ale jdu do toho. Zastavíme asi šestnáct bloků od cíle... protože on prostě musí zaparkovat kurevsky daleko. Potom musíme přes dvorek. Přeskočíme plot a jiný kraviny. Je to zábava, ale on se vždycky musí za ten plot zachytit.

"Co to kurva... co to kurva je? Moje zasraný tričko. Kámo, tohle je moje nejoblíbenější tričko." "Tak si nemáš brát nejoblíbenější tričko na zasranou vloupačku. Vem si druhý nejoblíbenější tričko, pako!" A pak se konečně dostaneme k tomu domu. Je přímo přede mnou a nebudu vám lhát, ale srdce mi dělalo...

Jasný? Mám nepravidelný tlukot srdce. O to jde. Je tam díra... Mám trochu zpocené ruce, ale jdu po té cestičce a jsem připravený to udělat. Vlítnu tam předníma dveřma. Otočím se na Roberta a říkám: "Jsi připravený?" A on: "Počkej! Počkej.

Počkej. Kámo, slyšel jsem auto." Tak mu říkám: "Jo, těch je svět plnej. Do konce života jich uslyšíš ještě spoustu. Divný bude, až uslyšíš plejtváka. Tak to mi potom řekni... a já přestanu." Lidi, dostanu se k těm dveřím. Jsem od nich tři kroky. Jasný?

Srdce mi bije jako o život. Udělám první krok, druhej, třetí... a zastavím se. Na chvíli se zastavím. Říkám si: "Nevím, jestli to zvládnu... Jdu na to!" Vykopnu ty zasraný dveře z pantů. Ty dveře zmizí ve tmě toho domu. A já se cítím fantasticky. Ale stalo se tohle.

Jakmile se moje noha dotkla dveří... a ty odletěly, já vkročil do domu a v tu chvíli jsem zjistil, že nechci udělat vloupačku. Ne. Prostě jsem chtěl jen vykopnout ty dveře. Byl jsem z těch dveří tak nabušenej, že jsem vykopl i dveře od šatníku. Musel jsem. Potom jsem se otočil na Roberta a říkám: "Hej, padáme odsud."

A on hned: "Jo, jo!" Takže jsme odtamtud vysmahli. A říkám vám, lidi, že jsem nikdy nic nevzal. Udělal jsem dva kroky, vykopl dvoje dveře a zmizel. Budu k vám upřímný, čas od času jsem o tom přemýšlel. A i teď o tom někdy přemýšlím a víte co? Měl jsem nějakou kravinu šlohnout. Ne, že by se krást mělo, ale přemýšlel jsem o té rodině.

Psychologicky, co jsem té rodině provedl. Chápete? Oni přijdou domů... po dlouhé noci. Byli někde na večeři a najednou vidí... že jejich přední dveře... jsou vykopnuté. Majitel, jeho žena a jejich adoptovaný syn David.

"Co se...to stalo?" A táta musí být vždycky naštvaný, protože rodinu miluje. "Počkejte! Počkejte tady! Řekl jsem, abyste počkali!" Vejde do toho domu a rozhlíží se okolo. Ta rodina se potom každých pár měsíců... Čas od času se prostě zastaví. Zastaví se, podívají se na sebe a řeknou si: "Co do prdele vzali?

Chci to vědět! Co, do prdele, z tohohle domu vzali? Jestli na to nepřijdu tenhle rok, tak zažádám o rozvod. Zažádám o rozvod. A proč vykopli dveře od šatníku? Vždyť tam není ani zámek. Proč vykopli ty... Proč?" Úplně z toho zmagořili.

Zkoumají i baterky v ovladači. "Myslíš, že vzali ty baterky? Nahradili ty dobrý baterky nějakýma vybitýma šmejdama. Myslíš, že je to ono? Chci to vědět, nebo se rozvedeme. Myslím to vážně." Ta rodina se z toho musela zbláznit... Víte, co jsem měl udělat?

Vloupat se tam a něco jim tam nechat. To by jim pomohlo. "Vypadá to, že nic nezmizelo, ale je tady nějaká nová lávová lampa." Takže... A potom jsem o tom začal hlouběji přemýšlet a víte, co jsem měl udělat? Měl jsem se na ten dům zaměřit. Vždycky bych si pár týdnů počkal, až ta rodina odejde na večeři nebo do kina.

A potom bych vyběhl z auta, přeskočil plot... a zdrhnul. Pak přijdou domů a manžel řekne: "Další zasraný dveře! Co se to děje?! Tenhle rok jsou to už devátý dveře. Co to má bejt?!" Potom se mnou chtějí vyjebat, takže dají místo dveří korále. Korále ze 70.

let. A co já udělám? Když odejdou, naběhnu tam... a zase zdrhnu. Manžel přijde: "Zasraný korále! On strhal ty korále! Ukradl ty zasraný korále! Asi nás teď sleduje. Sleduješ nás?! Sleduješ nás, vykopávači dveří? Jsi šťastný?! Vidíš, co jsi provedl s mým životem?! Kvůli tobě jsem se rozvedl!

Moc jsem se snažil! Moc jsem se snažil! Moc jsem se... nesahej na mě! Koukáš se, vykopávači dveří? To ty jsi ukradl ty korále? On ukradnul ty korále!" Překlad: Brousitch Korekce: BugHer0 www.videacesky.cz