Dane Cook - Vloupačka

Překlad: Brousitch
www.videacesky.cz Dokázal mi dodat odvahu a o to jde. Podpořit své děti,
ať už chtějí dělat cokoliv. Tohle se mi stalo,
když mi bylo osmnáct. Můj život se vydal
zvláštním směrem, ale jen trochu. Protože jsem si uvědomil, že chci v životě dělat
něco nestandardního. Něco netradičního.

Chtěl jsem být
zasraný kriminálník. Nedělám si legraci.
Chtěl jsem páchat zločiny. Jednou jsem se probudil a říkám si,
že na to mám obrovskou chuť. Říkám: "Víte, co bych si dal? Dal bych si Véčko." Udělám to.
Dám si jedno Véčko. Všichni se ptali:
"Dane, co to je? Vlašák?" Ne.

Ale vlašák si vždycky dám.
Ten je výbornej. Kdo by si nedal
tu specialitku. Mluvím o tomhle Véčku. O vloupačce. A taky jsem to udělal. Tady je to samý
fanoušek kriminality. Rozhodl jsem se,
že zavolám kámošovi Robertovi. Protože když děláte vloupačku,
potřebujete komplice.

Klíčem je vzít s sebou někoho,
kdo prostě nechce jít. Pořád vás popohání
a kazí celou vloupačku. Tak mu volám a říkám:
"Hej, kámo. Poslouchej. Dneska večer se vydáme
na malý dobrodružství." A on na to: "Co? Já nemám rád
dobrodružství. O co jde?" "Potřebuju, abys řídil,
protože udělám vloupačku." A on hned: "Néé. Co tě to napadlo, Dane?


Néé. Néé." "Kámo, okamžitě přijeď,
nebo naše přátelství končí. Nebudu s tebou mluvit
ani v dalším životě. Přival!" Cvak. Robert teda přivalí
a jedeme v autě. "Projeď čtvrť, abych mohl
najít perfektní dům pro mou v-loupačku." A on celou cestu jen kňučí:
"Nedělej...nedělej to.

Proč to vůbec děláš?" "Protože musím. Je to úkol,
který musím vykonat." "Budou z toho
akorát problémy, kámo." "Já vím. Problémy
totiž vyhledávám. Zastav tady za rohem." Rozhlížíme se kolem.
Tenhle ne, ten vypadá divně... a najednou ho vidím.
Bum! "To je ten správnej barák, Roberte.

To je ten dům.
Tady udělám vloupačku." On se na mě podívá
a řekne... Nevím, co to znamená,
ale jdu do toho. Zastavíme asi šestnáct
bloků od cíle... protože on prostě musí
zaparkovat kurevsky daleko. Potom musíme přes dvorek. Přeskočíme plot
a jiný kraviny. Je to zábava, ale on se vždycky musí
za ten plot zachytit.

"Co to kurva...
co to kurva je? Moje zasraný tričko. Kámo, tohle je moje
nejoblíbenější tričko." "Tak si nemáš brát nejoblíbenější tričko
na zasranou vloupačku. Vem si druhý
nejoblíbenější tričko, pako!" A pak se konečně
dostaneme k tomu domu. Je přímo přede mnou a nebudu
vám lhát, ale srdce mi dělalo...

Jasný? Mám nepravidelný
tlukot srdce. O to jde. Je tam díra... Mám trochu zpocené ruce,
ale jdu po té cestičce a jsem připravený to udělat.
Vlítnu tam předníma dveřma. Otočím se na Roberta
a říkám: "Jsi připravený?" A on: "Počkej! Počkej.

Počkej. Kámo, slyšel jsem auto." Tak mu říkám: "Jo, těch je svět plnej. Do konce života
jich uslyšíš ještě spoustu. Divný bude, až uslyšíš plejtváka.
Tak to mi potom řekni... a já přestanu." Lidi, dostanu se k těm dveřím.
Jsem od nich tři kroky. Jasný?

Srdce mi bije jako o život.
Udělám první krok, druhej, třetí... a zastavím se.
Na chvíli se zastavím. Říkám si: "Nevím,
jestli to zvládnu... Jdu na to!" Vykopnu ty zasraný dveře z pantů. Ty dveře zmizí
ve tmě toho domu. A já se cítím fantasticky. Ale stalo se tohle.

Jakmile se
moje noha dotkla dveří... a ty odletěly, já vkročil do domu
a v tu chvíli jsem zjistil, že nechci udělat vloupačku. Ne. Prostě jsem chtěl
jen vykopnout ty dveře. Byl jsem z těch dveří
tak nabušenej, že jsem vykopl
i dveře od šatníku. Musel jsem. Potom jsem se otočil
na Roberta a říkám: "Hej, padáme odsud."

A on hned: "Jo, jo!" Takže jsme odtamtud vysmahli. A říkám vám, lidi,
že jsem nikdy nic nevzal. Udělal jsem dva kroky,
vykopl dvoje dveře a zmizel. Budu k vám upřímný,
čas od času jsem o tom přemýšlel. A i teď o tom někdy
přemýšlím a víte co? Měl jsem nějakou
kravinu šlohnout. Ne, že by se krást mělo, ale přemýšlel jsem o té rodině.

Psychologicky,
co jsem té rodině provedl. Chápete?
Oni přijdou domů... po dlouhé noci.
Byli někde na večeři a najednou vidí... že jejich přední dveře... jsou vykopnuté. Majitel, jeho žena a jejich
adoptovaný syn David.

"Co se...to stalo?" A táta musí být vždycky naštvaný,
protože rodinu miluje. "Počkejte! Počkejte tady! Řekl jsem, abyste počkali!" Vejde do toho domu
a rozhlíží se okolo. Ta rodina se potom
každých pár měsíců... Čas od času se prostě zastaví. Zastaví se, podívají se
na sebe a řeknou si: "Co do prdele vzali?

Chci to vědět! Co, do prdele, z tohohle
domu vzali? Jestli na to nepřijdu tenhle rok,
tak zažádám o rozvod. Zažádám o rozvod. A proč vykopli dveře od šatníku?
Vždyť tam není ani zámek. Proč vykopli ty...
Proč?" Úplně z toho zmagořili.

Zkoumají i baterky v ovladači. "Myslíš, že vzali ty baterky? Nahradili ty dobrý baterky
nějakýma vybitýma šmejdama. Myslíš, že je to ono? Chci to vědět,
nebo se rozvedeme. Myslím to vážně." Ta rodina se z toho
musela zbláznit... Víte, co jsem měl udělat?

Vloupat se tam
a něco jim tam nechat. To by jim pomohlo. "Vypadá to, že nic nezmizelo,
ale je tady nějaká nová lávová lampa." Takže... A potom jsem o tom začal
hlouběji přemýšlet a víte, co jsem měl udělat? Měl jsem se na ten dům zaměřit. Vždycky bych si pár týdnů počkal, až ta rodina odejde
na večeři nebo do kina.

A potom bych vyběhl z auta,
přeskočil plot... a zdrhnul. Pak přijdou domů
a manžel řekne: "Další zasraný dveře!
Co se to děje?! Tenhle rok jsou to už
devátý dveře. Co to má bejt?!" Potom se mnou chtějí vyjebat,
takže dají místo dveří korále. Korále ze 70.

let.
A co já udělám? Když odejdou,
naběhnu tam... a zase zdrhnu. Manžel přijde: "Zasraný korále!
On strhal ty korále! Ukradl ty zasraný korále! Asi nás teď sleduje.
Sleduješ nás?! Sleduješ nás, vykopávači dveří?
Jsi šťastný?! Vidíš, co jsi provedl
s mým životem?! Kvůli tobě jsem se rozvedl!

Moc jsem se snažil! Moc jsem se snažil! Moc jsem se... nesahej na mě! Koukáš se, vykopávači dveří? To ty jsi ukradl ty korále?
On ukradnul ty korále!" Překlad: Brousitch
Korekce: BugHer0
www.videacesky.cz