Ed Byrne o rodičích a vztazích

Díky. Díky, je
skvělý tu být. Chtěl bych mluvit o tom,
jak necháváme děti vypadat staře. Vím, že to zní
trochu puritánsky. Byl jsem nedávno na letišti.
Ano, říkám "na letišti". Říká se to, jako kdyby bylo jen
jedno... což by bylo k ničemu. "Poletíte odsud zpátky sem.
I tak vám stihneme ztratit kufr." Byl jsem na letišti ve Stanstedu. Tam byla holčička,
bylo jí 11 let.

Pak vysvětlím, jak to vím. Teď to zní oplzle. Děláte si vlastní fóry.
Nedělejte to. Pak to vysvětlím a budete
se stydět za svý oplzlý myšlenky. Kdybych to neřekl, tak si
řeknete: "Jak to asi věděl?" "Určitě nic nenormálního." "Pak to vysvětlím."
"Hele ho, úchyla." Každopádně ta holčička měla
růžovou teplákovou soupravu.

A přes zadek měla
nápis "Kočička". Asi se shodneme,
že je to nevhodný. Minimálně. Jenže nemůžete říkat ostatním,
jak vychovávat své děti. Pokud nežijete v Rakousku. A ne snad? Většina lidí tohle
nerada slyší... Tak mě napadlo, že místo:
"Takhle ji oblíkat nemůžete," by bylo lepší předstírat,
že to je naprosto v pořádku.

Takže bych měl přijít a říct:
"Hej, ten nápis má teda recht!" "No ta je!" "To je ale kočička
se sexy prdýlkou!" Což jsem neudělal. Jen mi to přišlo
jako dobrý nápad. Ve skutečnosti jsme skončili u stejný
brány a její táta mě poznal. Tak jsme si povídali a já
říkám: "To je vaše dcera?"

"Ano."
"A kolik jí je?" A on řekl: "Jedenáct." A zeptal jsem se na ty tepláky
a on, že je koupila maminka. "Jasně... Protože má na zadku
napsáno 'Kočička'..." "Není to trochu...?" Zvláštní, jak některé
otázky nemusíte doříct. Stačí se v polovině
začít kývat. "Není tvůj bratr...?"

"Má na zadku 'Kočička'.
Není to trochu... však víte?" "To je taková móda..." "Jo, ale..." "Vždyť je hnusná jak noc." "To je závadějící." "Neslyšel jste o lživé reklamě?" Půjde kolem 11letý kluk:
"Copak to tady..." "CO TO SAKRA...?!"

"Jakej slepej lhář tě ráno oblíkal?" Děti jsou divný.
Kdo z vás má děti? Pár jo. Nemám nic
proti dětem. Ale rodiče mě štvou. S rodičem nemůžete
vyhrát hádku. Myslím, že jsem v hádkách dobrý.
Mám rychlý odpovědi a tak. Jednou mi někdo řek: "Když si najdeš
ve slovníku 'blbec', je tam tvoje fotka." Nevím, kdo si musel hledat
slovo "blbec" ve slovníku.

Můj slovník nemá
obrázky, ty dutohlave. Ale to mi je k ničemu,
když se hádám s rodičem. Vždy vytáhnou, že mají děti,
a když je nemáte, tak jste prohrál. Je jedno, o čem to je.
Třeba otázka trestu smrti. A já řeknu, že trest smrti nefunguje
jako odstrašující prostředek, státy USA s trestem smrti mají
stejnou nebo vyšší míru... "MÁŠ DĚTI?!" "Ne."


"Tak nevíš, o čem mluvíš." Tak já si strčím svůj fundovaný
argument do psí díry. Protože jsi ty
vyplivla sviště. Je jedno, o čem se hádáte... Zuřící býk je lepší než Casino.
"Máš děti?" "Ne." "Tak nevíš, o čem mluvíš." "Nemáš děti, nerozumíš tomu." "Rozumím principu antikoncepce."
Tohle neradi slyšej. Tak bych rád jedno měl.


Abych každýmu z nich řekl: "Mám teď dítě.
A ty jsi pořád debil." "Řekni mu, že je
debil, synku." Ale dítě nemám... Mám ženu. To je
asi začátek. Jsem dokonce zamilovaný do své ženy.
Kdo z vás je taky? Několik. Mimochodem ti z vás, co jste
tu se ženou, a nezareagovali jste, máte před sebou velmi
mrzutou cestu domů.

"To byla dneska dobrá show, že?" "Tobě se to nelíbilo?"
"Jo, ale já poslouchala." "Ty jsi asi neposlouchal." "Smál jsem se..."
"Ten Ir se tě na něco ptal." Zamilování se a být zamilovaný
jsou dvě odlišné věci. Každá má své plusy a mínusy. Zamilování se je velmi
vzrušující. To nepopírám. Nevíte, co bude dál.


Srdce vám buší. První dotyky. Pořád
na sebe myslíte. Zamilování se = vzrušující. A být zamilovaný... je fajn. Prostě obojí má něco. Snažíte se, aby
vztah fungoval. A to je práce muže. A práce ženy je...

kontrolovat, jak se snažíme. Snažíme se udržovat vztah,
ale jednou za čas, dámy, uděláte něco, co ho pokazí. Třeba že se ptáte. Nedělejte to. Nemyslím otázky: "Kde jsi byl,
komu píšeš, kam jdeš?" Ty beru. Myslím například:
"Na co myslíš?"

Nevomrzujte s tím. Co je to za posledost znát
naše myšlenky? Ty patří mně, ne? Sdílíme dům, účty, přátele... Nemůžu snad mít...
"Ne, to chci taky." Proč k nám mužům nemůžete
být stejně tak ohleduplní a taky kašlat na to,
co si myslíme. Proč? Protože chcete znát upřímnou
odpověď?

Na co doopravdy myslí? "Sakra, teď musím vymyslet,
na co myslím." Ať už jste před tou otázkou mysleli
na cokoliv rozumného nebo nevinného, teď je to navždy pryč. Vaše myšlenka utekla
v panice do rohu hlavy. Aby uvolnila místo pobíhajícím panáčkům:
"Na co myslíme? Ptá se!" "Rychle něco dobrýho.
Co máš?" "Tomu nikdy neuvěří.
No tak, chlapi!" "Ty...

To místo ani neexistuje!" "Co ty?" "To je její sestra.
Chceš nás zabít?!" A panikaříte, protože víte,
že pravda by nestačila. V 95 % případech
je odpověď slovo: Nic. To jí stačit nebude, co? "Na co myslíš?"
"Na nic." "Nemůžeš myslet na nic.


Musíš myslet na něco." Dámy, nikdy nepodceňujte
mužskou schopnost být naprosto a zcela dutí. Jsme jako mistři zenu. Můžem probdít celý den
a říct si jenom: "Svědí mě koule." Buď to, nebo myslíme na něco
tak neuvěřitelně pitomýho, že to nechcete vědět. Přestanete si nás vážit.

Nechcete někomu, s kým chcete
strávit zbytek života, říct: "Na co myslíš?" "Chceš to vědět?"
"Ano..." "Co se odehrává v té tvé hlavičce?" "Představoval jsem si,
že jsem špión." "Ptala ses." "Říkal jsem si, že by támhle byla
skvělá schovka pro tajný dokumenty." "Je na ni dobře vidět.
Těžko by se přepadávala." "Jako Havran na takový
věci musíš myslet."

Myslíte, že když jsem dostal tohle,
tak jsem v zákulisí hodiny neležel a nekřičel:
"Negativní, nevidím ho"? Ne.
Hrál jsem si na Madonnu. Je spousta věcí, které dělat
nebo nedělat ve vztahu. Někteří spolu koukají na porno.
Kdo z vás to dělá? Vzhledem ke kamerám
se k tomuhle asi nikdo nepřizná. Na to člověk musí mít koule
sledovat porno dohromady. Sám jasný, ale dohromady?

"Podívejme se na přitažlivější dvojici,
co má sex, o kterém se nám může jen zdát." To zní jako hezky strávenej večer. "Ten má ale kyj, co?" "Takovýho kdybys měla, co?" "Teda kromě toho,
co máš pod postelí." "Co mu to s tím penisem dělá?" "Jako by ho cucala,
má ho snad v puse..." "Jo, už si vzpomínám."

"Jó, to byly časy..." "Ti si s tím dávají na čas." "Člověk se unaví jen
při jejich sledování." "Pojďme to vypnout
a zklamat se." Díky moc. Přeju hezký
zbytek večera. Překlad: Ninjer
www.videacesky.cz