Děti reagují na staré počítačeDěti reagují
5
Po čase tu máme další díl z pořadu Děti reagují. V něm budou děti reagovat na téměř už 40 let starý počítač Apple II. Jakpak se jim tato technická vymoženost sedmdesátých a osmdesátých let bude zamlouvat? Jaký nejstarší počítač jste sami používali? Fakta z videa:
- Jeden z prvních osobních počítačů obsahoval 4kB RAM a prodával se za 1300 dolarů (více než 5000 v dolarech roku 2014) s možností zvětšit paměť RAM až na 48 kB za dodatečných více než 1000 dolarů. Později byly doplněny 5MB pevným diskem. Průměrná čtyřminutová MP3 písnička má velikost okolo 4 MB, takže tyto starší počítače mohly obsahovat okolo jedné písničky, než jim došlo místo.
- Počítač Apple Lisa vydaný v roce 1983 byl jedním z prvních, který používal GUI (grafické uživatelské rozhraní), a umožnoval uživatelům ovládání myší.
- První osobní počítač byl v roce 1950 počítač Simon. Odpovídal na jednoduché matematické otázky blikáním světel na skříni. Osborne 1, známý jako první komerčně úspěšný "přenosný počítač" na trhu, byl vydán v roce 1981, vážil 10,5 kg, obsahoval zelený pětipalcový monitor a neměl žádnou baterii.
- V šedesátých letech počítače ukládaly data na magnetické pásky, avšak v roce 1971 představila IBM osmipalcovou disketu. Menší disketa o velikosti 5,25 palce byla vyvinuta o desetiletí později spolu s dvoustrannou verzí, která mohla obsahovat až 360 kB dat. Pro srovnání, potřebovali byste více než 5 těchto disket k uložení jedné dnešní 2MB fotky z iPhonu.
- Před disketami lidé přenášeli data na děrných štítcích. Data se ručně vyrazily děrnoštítkovým strojem a poté byly přečteny čtečkou. První disketa přinesla revoluci do počítačového světa, jelikož měla kapacitu přibližně 3000 děrných štítků.
- Data jsou na disketu nahrána magnetizací částí pásky uvnitř diskety. Bohužel tento nahrávací proces znamenal, že data byla náchylná ke ztrátě, jelikož mohla být smazána, pokud se diskety položily vedle objektů se silným magnetickým polem, např. stereo reproduktorů.
- Jedna společnost, která pomohla odstartovat počítačovou revoluci, byla Micro Instrumentation and Telemetry Systems, která v roce 1975 navrhla počítač nazvaný Altair. Vyráběl se ve stavebnicové verzi a neobsahoval rozhraní pro klávesnici ani paměťové systémy, ale devatenáctiletý Bill Gates a Paul Allen jím byli přesto dostatečně fascinováni, že pro něj vyvinuli verzi programovacího jazyka BASIC a prodali ho společnosti.
Přepis titulků
Děti reagují na... technologii! V dnešním díle: Staré počítače! Dnes budeš reagovat na tohle! Co to je? Počítač? Je to starej počítač!
Vypadá suprově! Ráda mačkám tlačítka! Je... obrovský. Je velmi obrovský! Pokud nemáte stůl, kam byste ho položili? Je hodně hipsterskej. Čas na otázky! - Takže je to starý počítač. - Ano. Z přelomu sedmdesátých a osmdesátých let.
Co si o něm myslíš, když ho vidíš? Je trochu jako ty starý televize, který jsou hodně hranatý. Do toho! Zapni ho. Nic to nedělá. Zapnula jsi monitor. Kde ještě může být vypínač? Počkat. Haló! Jak se to dělá?
Je to vzadu. Už ho vidím. Proč to musí dělat tolik hluku? A není tu nic na obrazovce. Vůbec nevypadá jako to, co máme teď. Apky, hry, internetový stránky, všechno! Ale tahleta věc tady nemá nic! Zkus na počítači něco udělat.
Nic to nedělá. Jak se to dělá? Nemůžeš dělat nic, ani psát, dokud nezmáčkneš tlačítko Reset, které... Resetuj se! Je to hodně zdlouhavý. Je to jako kontrola před odletem. To je strašně moc kroků! - Jak něco uděláš?
- Možná, když zmáčknu Shift. Ok, to nic neudělalo. Kde je myš? - Všechno se dělá jen klávesnicí. - Co? - Ok, takže... - Ne, ne, ne. - Ok, ok, ok. Napíšu svoje jméno. Stejně je to jedno, blabla... Jsou na tom nějaký programy? Musela jsi psát na klávesnici, aby to něco udělalo.
Takže, když napíšu "hry"... Zmáčknout Enter. Chyba? Chyba! Tenhle počítač je chyba. Jak se dostaneš na internet? Musíš... Co?
Jsem si celkem jistej, že ho Timothy Berners Lee ještě nevytvořil. Tehdy žádný Internet nebyl. Cože? Jak si pak jako najdeš něco k úkolu? Šla bys do knihovny! Kdo by tam chodil? Tehdejší počítače uměly dělat jen omezený počet věcí. Například, můžeš počítat, psát dokumenty a kódovat...
- Ale to je asi tak všechno. - Vážně? To je ohromující. Tehdy to byl vrchol technologie. Teď to vypadá celkem bezcenně. Je to celkem dobrý, protože to byla tak nějak první technologie, ale... Dnešní počítače jsou tak trochu lepší. Pojďme něco spočítat. Napiš nějaký příklad. Dva plus dva...
Enter. Nic nevidím. Pokud jenom napíšeš čísla, počítač neví, co po něm chceš, prostě jen vidí čísla. Musíš mu dát příkaz, abys mu řekla: "Hej, teď ti dám čísla..." Vypočítej příklad! To nedává žádný smysl! Musíš mu dát nějaký příkazy a pak napsat, co po něm chceš? To je ta nejtěžší věc na světě!
Musíš udělat to, že nejdřív napíšeš slovo "print". Matika s tiskem nijak nesouvisí! Nechápu, proč se musí napsat "print", když se nic nevytiskne. Takže "print"... Enter. Povedlo se! Jsem na sebe tak hrdá! Konečně!
Trvalo to tisíc let! Nechápu to. A taky nechápu sedmdesátý léta. Člověk, který tohle kdysi používal, musel mít hodně kódů přímo vedle sebe. Už to nechci dělat! - Kromě počítače je něco i vedle něj. - Tyhle věci. - Tušíš, co by to mohlo být? - Je to tiskárna? Zdroj? Externí disky?
Ve skutečnosti se to používá na tohle. Cédéčko. Je to obal na CD. Disketa. Disketa! Bylo to něco jako fleška. Ve skutečnosti se to nazývá pružný disk. Jo, je to pružný. - Ten velký počítač nemá žádný pevný disk.
- To je hrozný! Tak proč je tak velkej? Takže diskety se používaly na ukládání dat. A mohly na nich být i programy. - Ta, kterou držíš, obsahuje verzi DOS. - Do co? Víš, co je to DOS? Ne. Myslím, že to může být něčí příjmení. Chceš si na počítači zahrát hru?
Jo! Můžeš mi prosím podat tu disketu? - Do toho, vlož ji tam. - Jak se to tam dává? Možná... není zavřený víčko? Obrať ji. Ne, naopak. Teď ji otoč. Ono ji to nevcucne? Zavři to. Nefunguje to!
Mám něco zmáčknout? - Print? - Zkus to. Disk... Enter. Napsalo to nulu. Ten počítač se mi nelíbí. Fakt ne. Pokud už je počítač zapnutý a ty do něj vložíš disk, musíš počítač vypnout a znovu zapnout.
Ježíši Kriste! Vy jste fakt blázni. Jo! Funguje to! Ok, pomůžu ti. - Ne, ne, ne! - Nedotýkej se toho. Jo! Nelíbí se mi to.
Aspoň, že to funguje. Ne. Myslím, že se ta hra rozbila. Musím to zaplatit? Je to moc pixelovatý! Konec hry! Je to zelený a proto je to škaredý. Aspoň je to lepší než Flappy Bird!
Každý počítač, i dnes, má v sobě něco, co se nazývá procesor, a čím lepší je tvůj procesor, tím výkonnější je celý stroj. Potřeboval bys minimálně 850 těchto počítačů, aby ses dostal na výkon tohoto jednoho malého telefonu. Co? Jak je to možný? Technologie je super! Podívejte, jak lidstvo využilo svůj intelekt!
To je úžasný! Pravda! Na závěr, chtěl bys dneska takový počítač? Tak trochu jo. Je docela cool! Ne. Vůbec nic to neumí. Mám lepší věci, tak proč bych chtěla tohle? Před třiceti lety bych to hodně rád měl, ale teď je to jen stolička na nohy.
Ne, ne, ne, ne, ne! Nepoužíval bys ho? Ne! Ty hry jsou nudný. Co to umí, je nudný. A celý je to nudný. Díky za sledování tohoto technologického dílu Děti reagují. Do komentářů napište, na co máme reagovat příště. A-H-O-J.
Enter. Chyba? Cože? Překlad: Frix www.videacesky.cz
Vypadá suprově! Ráda mačkám tlačítka! Je... obrovský. Je velmi obrovský! Pokud nemáte stůl, kam byste ho položili? Je hodně hipsterskej. Čas na otázky! - Takže je to starý počítač. - Ano. Z přelomu sedmdesátých a osmdesátých let.
Co si o něm myslíš, když ho vidíš? Je trochu jako ty starý televize, který jsou hodně hranatý. Do toho! Zapni ho. Nic to nedělá. Zapnula jsi monitor. Kde ještě může být vypínač? Počkat. Haló! Jak se to dělá?
Je to vzadu. Už ho vidím. Proč to musí dělat tolik hluku? A není tu nic na obrazovce. Vůbec nevypadá jako to, co máme teď. Apky, hry, internetový stránky, všechno! Ale tahleta věc tady nemá nic! Zkus na počítači něco udělat.
Nic to nedělá. Jak se to dělá? Nemůžeš dělat nic, ani psát, dokud nezmáčkneš tlačítko Reset, které... Resetuj se! Je to hodně zdlouhavý. Je to jako kontrola před odletem. To je strašně moc kroků! - Jak něco uděláš?
- Možná, když zmáčknu Shift. Ok, to nic neudělalo. Kde je myš? - Všechno se dělá jen klávesnicí. - Co? - Ok, takže... - Ne, ne, ne. - Ok, ok, ok. Napíšu svoje jméno. Stejně je to jedno, blabla... Jsou na tom nějaký programy? Musela jsi psát na klávesnici, aby to něco udělalo.
Takže, když napíšu "hry"... Zmáčknout Enter. Chyba? Chyba! Tenhle počítač je chyba. Jak se dostaneš na internet? Musíš... Co?
Jsem si celkem jistej, že ho Timothy Berners Lee ještě nevytvořil. Tehdy žádný Internet nebyl. Cože? Jak si pak jako najdeš něco k úkolu? Šla bys do knihovny! Kdo by tam chodil? Tehdejší počítače uměly dělat jen omezený počet věcí. Například, můžeš počítat, psát dokumenty a kódovat...
- Ale to je asi tak všechno. - Vážně? To je ohromující. Tehdy to byl vrchol technologie. Teď to vypadá celkem bezcenně. Je to celkem dobrý, protože to byla tak nějak první technologie, ale... Dnešní počítače jsou tak trochu lepší. Pojďme něco spočítat. Napiš nějaký příklad. Dva plus dva...
Enter. Nic nevidím. Pokud jenom napíšeš čísla, počítač neví, co po něm chceš, prostě jen vidí čísla. Musíš mu dát příkaz, abys mu řekla: "Hej, teď ti dám čísla..." Vypočítej příklad! To nedává žádný smysl! Musíš mu dát nějaký příkazy a pak napsat, co po něm chceš? To je ta nejtěžší věc na světě!
Musíš udělat to, že nejdřív napíšeš slovo "print". Matika s tiskem nijak nesouvisí! Nechápu, proč se musí napsat "print", když se nic nevytiskne. Takže "print"... Enter. Povedlo se! Jsem na sebe tak hrdá! Konečně!
Trvalo to tisíc let! Nechápu to. A taky nechápu sedmdesátý léta. Člověk, který tohle kdysi používal, musel mít hodně kódů přímo vedle sebe. Už to nechci dělat! - Kromě počítače je něco i vedle něj. - Tyhle věci. - Tušíš, co by to mohlo být? - Je to tiskárna? Zdroj? Externí disky?
Ve skutečnosti se to používá na tohle. Cédéčko. Je to obal na CD. Disketa. Disketa! Bylo to něco jako fleška. Ve skutečnosti se to nazývá pružný disk. Jo, je to pružný. - Ten velký počítač nemá žádný pevný disk.
- To je hrozný! Tak proč je tak velkej? Takže diskety se používaly na ukládání dat. A mohly na nich být i programy. - Ta, kterou držíš, obsahuje verzi DOS. - Do co? Víš, co je to DOS? Ne. Myslím, že to může být něčí příjmení. Chceš si na počítači zahrát hru?
Jo! Můžeš mi prosím podat tu disketu? - Do toho, vlož ji tam. - Jak se to tam dává? Možná... není zavřený víčko? Obrať ji. Ne, naopak. Teď ji otoč. Ono ji to nevcucne? Zavři to. Nefunguje to!
Mám něco zmáčknout? - Print? - Zkus to. Disk... Enter. Napsalo to nulu. Ten počítač se mi nelíbí. Fakt ne. Pokud už je počítač zapnutý a ty do něj vložíš disk, musíš počítač vypnout a znovu zapnout.
Ježíši Kriste! Vy jste fakt blázni. Jo! Funguje to! Ok, pomůžu ti. - Ne, ne, ne! - Nedotýkej se toho. Jo! Nelíbí se mi to.
Aspoň, že to funguje. Ne. Myslím, že se ta hra rozbila. Musím to zaplatit? Je to moc pixelovatý! Konec hry! Je to zelený a proto je to škaredý. Aspoň je to lepší než Flappy Bird!
Každý počítač, i dnes, má v sobě něco, co se nazývá procesor, a čím lepší je tvůj procesor, tím výkonnější je celý stroj. Potřeboval bys minimálně 850 těchto počítačů, aby ses dostal na výkon tohoto jednoho malého telefonu. Co? Jak je to možný? Technologie je super! Podívejte, jak lidstvo využilo svůj intelekt!
To je úžasný! Pravda! Na závěr, chtěl bys dneska takový počítač? Tak trochu jo. Je docela cool! Ne. Vůbec nic to neumí. Mám lepší věci, tak proč bych chtěla tohle? Před třiceti lety bych to hodně rád měl, ale teď je to jen stolička na nohy.
Ne, ne, ne, ne, ne! Nepoužíval bys ho? Ne! Ty hry jsou nudný. Co to umí, je nudný. A celý je to nudný. Díky za sledování tohoto technologického dílu Děti reagují. Do komentářů napište, na co máme reagovat příště. A-H-O-J.
Enter. Chyba? Cože? Překlad: Frix www.videacesky.cz
Komentáře (0)