Dishonored: Příběhy z Dunwallu

Překlad: Zoidy
www.VideaČesky.cz DISHONORED
Příběhy z Dunwallu Jmenoval se Esmond Roseburrow a Dunwall byl jeho
poslední naděje. Zasvětil svůj život
vědomostem a pokroku, - ale na ostrovech ho nikdo
neposlouchal. - ZAMÍTNUTO Kapitola I
PROBUZENÍ Velrybí doky nejsou místem
pro rozeného filozofa, ale neměl kam jít.

Chudí a hladoví se tam scházeli,
doufajíc v nějaké zbytky. Roseburrow si říkal,
jestli se k nim brzy nepřipojí. Ale pak něco uviděl. Něco, kvůli
čemu si uvědomil, že jeho celoživotní
práce byla k ničemu a to mu na tváři
vykouzlilo úsměv. Roseburrowův objev
vdechl Dunwallu nový život a zbohatl více, než ve
svých nejdivočejších snech.

Nikdy ale svůj úspěch
nepovažoval za samozřejmost. Když za ním tedy mladý Anton Sokolov
přišel s radikálním novým nápadem, nemohl si pomoct
a dal mu šanci. Sokolovy nápady přivedly
Dunwall do nové éry technologie. Roseburrow ale časem pochopil, že cena za pokrok
je někdy příliš vysoká. NEJRAZANTNĚJŠÍ OPATŘENÍ
JSOU NEJBEZPEČNĚJŠÍ Ambice je zvláštní věc.

Může vás povznést do výšin,
nebo stáhnout na úplné dno. A někdy je to jedno
a to samé. Roseburrow to zjistil
tou horší cestou. Kdysi žil chlapec,
který znal pouze strach a osamělost. Slýchával příběhy
o lepších časech, kdy byl Dunwall ještě
mírumilovným místem, ale nic víc pro něj nebyly.

Jen příběhy. Dospělí dokáží být krutí, ale zkažené byly
hlavně ostatní děti. Kapitola II
RUKA ŽIVITELE Udělal tedy jedinou věc,
kterou mohl. Schovával se v uličkách
před ostatními chlapci. Nalézal útěchu u svého
jediného opravdového kamaráda. Té noci si uvědomil, že není sám.

Když se cizinec blížil, chlapec si sotva všiml,
že jeho ruka začala svědit. Od té doby se chlapec cítil jinak. Už se nebál a vyhledal
své utlačovatele. Vypustil na ně roj
sedmi nočních mur a všichni byli v ohrožení. Nebyl ale opatrný.

Dar tak mocný může být odebrán
stejně jednoduše, jako byl darován. Stačí k tomu jediné kousnutí. Zatímco jeho oči slzely, marně hledal cizince. Opět se ocitl sám. Chtěl cizince ještě
naposledy vidět a poděkovat mu, že už nemusí žít ve strachu. I když jen krátce.

Piero už si ani nepamatoval,
kdy naposledy spal. Císařovna byla mrtvá, Dunwall se hroutil
a mor se šířil dál. V noci ho pronásledovaly sny. Byly vždy stejné. Vize mladého chlapce,
který umíral trýznivou smrtí. Věděl ale,
že to není jen sen. Kapitola III
V MYSLI ŠÍLENSTVÍ Pro Piera byla
jedna práce jako druhá.

Hrst mincí. Šepot. Mělo to být jednoduché,
ale sešel z cesty. Byl nadaný muž,
ale nyní... se i tento jednoduchý
úkol zdál být nemožný. Krysy, nemoc, smrt. Noční můra se stala posedlostí.

Když se ale sny objevily tentokrát, chlapec byl pryč
a ve světě zůstala díra. Podíval se do nicoty
a uviděl samu smrt. Piero konečně věděl,
co musí udělat. Byl to jeho největší výtvor. Bylo mu jedno,
pro koho je. Časem se vše odhalí.