Dishonored: Příběhy z Dunwallu

Překlad: Zoidy www.VideaČesky.cz DISHONORED Příběhy z Dunwallu Jmenoval se Esmond Roseburrow a Dunwall byl jeho poslední naděje. Zasvětil svůj život vědomostem a pokroku, - ale na ostrovech ho nikdo neposlouchal. - ZAMÍTNUTO Kapitola I PROBUZENÍ Velrybí doky nejsou místem pro rozeného filozofa, ale neměl kam jít.

Chudí a hladoví se tam scházeli, doufajíc v nějaké zbytky. Roseburrow si říkal, jestli se k nim brzy nepřipojí. Ale pak něco uviděl. Něco, kvůli čemu si uvědomil, že jeho celoživotní práce byla k ničemu a to mu na tváři vykouzlilo úsměv. Roseburrowův objev vdechl Dunwallu nový život a zbohatl více, než ve svých nejdivočejších snech.

Nikdy ale svůj úspěch nepovažoval za samozřejmost. Když za ním tedy mladý Anton Sokolov přišel s radikálním novým nápadem, nemohl si pomoct a dal mu šanci. Sokolovy nápady přivedly Dunwall do nové éry technologie. Roseburrow ale časem pochopil, že cena za pokrok je někdy příliš vysoká. NEJRAZANTNĚJŠÍ OPATŘENÍ JSOU NEJBEZPEČNĚJŠÍ Ambice je zvláštní věc.

Může vás povznést do výšin, nebo stáhnout na úplné dno. A někdy je to jedno a to samé. Roseburrow to zjistil tou horší cestou. Kdysi žil chlapec, který znal pouze strach a osamělost. Slýchával příběhy o lepších časech, kdy byl Dunwall ještě mírumilovným místem, ale nic víc pro něj nebyly.

Jen příběhy. Dospělí dokáží být krutí, ale zkažené byly hlavně ostatní děti. Kapitola II RUKA ŽIVITELE Udělal tedy jedinou věc, kterou mohl. Schovával se v uličkách před ostatními chlapci. Nalézal útěchu u svého jediného opravdového kamaráda. Té noci si uvědomil, že není sám.

Když se cizinec blížil, chlapec si sotva všiml, že jeho ruka začala svědit. Od té doby se chlapec cítil jinak. Už se nebál a vyhledal své utlačovatele. Vypustil na ně roj sedmi nočních mur a všichni byli v ohrožení. Nebyl ale opatrný.

Dar tak mocný může být odebrán stejně jednoduše, jako byl darován. Stačí k tomu jediné kousnutí. Zatímco jeho oči slzely, marně hledal cizince. Opět se ocitl sám. Chtěl cizince ještě naposledy vidět a poděkovat mu, že už nemusí žít ve strachu. I když jen krátce.

Piero už si ani nepamatoval, kdy naposledy spal. Císařovna byla mrtvá, Dunwall se hroutil a mor se šířil dál. V noci ho pronásledovaly sny. Byly vždy stejné. Vize mladého chlapce, který umíral trýznivou smrtí. Věděl ale, že to není jen sen. Kapitola III V MYSLI ŠÍLENSTVÍ Pro Piera byla jedna práce jako druhá.

Hrst mincí. Šepot. Mělo to být jednoduché, ale sešel z cesty. Byl nadaný muž, ale nyní... se i tento jednoduchý úkol zdál být nemožný. Krysy, nemoc, smrt. Noční můra se stala posedlostí.

Když se ale sny objevily tentokrát, chlapec byl pryč a ve světě zůstala díra. Podíval se do nicoty a uviděl samu smrt. Piero konečně věděl, co musí udělat. Byl to jeho největší výtvor. Bylo mu jedno, pro koho je. Časem se vše odhalí.