Návrat do kanceláře aneb Když už schůzky nejsou virtuální

Odbila desátá, Kevine. Tak začneme? Jo, určitě, slyšíš mě? - Ano. - Já tebe taky. Dobře. Takže… Koukal jsem se na globální marketingovou strategii produktu… - Vše v pořádku? - Jo, u mě v pohodě. Chci říct, že naše aktuální strategie není dostatečně agresivní.



A mám jednoduché… - Máš problém, Kevine? - Slyším tě. Ale šklebil ses, když jsem mluvil. - Ty mě vidíš! - Ano. Pardon, většinou nemám zapnutou kameru. - Jsme ve stejné místnosti. - Pardon, zvykám si, že jsem zpátky. - Dobře. - Pardon za zpoždění. - Problémy s wifi. Znáte to. - Johne! - Jsi pořád v županu.



- Pardon, zvykám si, že nedělám z domova. Oblek na pracovišti, to je základ! Začneme znovu. Kevinovi jsem vysvětloval strategii… - Už zase začíná. - Měli bychom… - Nuda! - Děje se něco, Johne? Zatímco jsem mluvil, řekl jsi: „Nuda!“ Ano. Většinou na těchto schůzkách mívám vypnutý mikrofon. Opravdu? No nic, pokračujeme. Podíváme se na data.



Kevine, otevřeš 3. stránku, doprava a faktury? Zrovna na to koukám. Nic před sebou nemáš. No jo, asi se neposlala příloha e-mailu. - Dal jsem ti to osobně před 20 minutami. - Zavolám IT. - A kde je Tom? Už tu měl být. - Tamhle je. - Už dlouho. - Co tam dělá? - Musíš ho sem pustit. - Jako hostitel. - Kevine!



Nemůžeš tu jíst cereálie. - Pardon, já zapomněl. - Johne! Co to jako děláš? - No jo, pardon. Už nejste doma. Tady se pracuje. - Profesionalismus… - Barry, pomoz mi s dětmi. Mám schůzku! Ahoj, Tede, jak se máš? Pořád se vzpamatovávám z toho setkání s Deidre! - Musíte přijít na večeři! - Jo. To jsou psi.



Dneska jsou nějací divocí. Počkej. Tak jo, pro dnešek to zabalíme. Sejdeme se zítra, až budeme… čerstvější a vhodně oblečení. - Ukončíš tu schůzku, nebo mám já? - Je konec. - Můžu to ukončit. - Klidně. - Takže je konec? - Ano, „odhlásil jsem se“. Super. Tak zatím! - To byly sračky.



- Zbytek dne nedělám. - No tak! - Ale ne, musíme tu být do pěti! Překlad: Xardass www.videacesky.cz