Na kole v každém věkuGreat Big Story
42
V Kodani a jiných velkých městech je jízda na kole silně zakořeněna ve společnosti a jedná o častý způsob dopravy. Ale pokud jste starý člověk, už nemáte moc možností, jak se na kole projet. A tehdy do hry vstupuje organizace Na kole v každém věku, kteří staré lidi vyvážejí na projížďku.
Přepis titulků
Kola vytáhneme tak dvakrát do měsíce. Děláme si nové přátele
a oni se aspoň dostanou mezi lidi. Je úžasné vyjet ven
a cítit vítr ve vlasech. VÍTR VE VLASECH KODAŇ
DÁNSKO Ve 30. letech tu
na kole jezdili všichni. Byl to běžný způsob přepravy. Jmenuji se Ole Kassow a jsem zakladatelem
organizace Na kole v každém věku.
Jízda na kole je pohodlná i přátelská k životnímu prostředí, ale lidé tu jezdí na kole především proto, že je to nejhezčí způsob přepravy. Slyšel jsem příběhy o starých lidech, kterým schází svoboda a mobilita v podobě jízdy na kole. Takže před pěti lety, jednoho slunného dne v srpnu, jsem si půjčil rikšu a navštívil místní domov důchodců. Tehdy jsem začal ve volném čase vozit staré lidi po městě. V novinách jsem četl, co dělají v Kodani.
Rozhodl jsem se to zavést i v Malmö. Jmenuji se Kalle Albjär a jsem dobrovolník. Nejlepší na jízdě na kole je to, že jsem se poznal s Ingrid, díky ní jsem Malmö skutečně poznal. Ve 40 letech jsem kvůli roztroušené skleróze skončila na vozíku. Už jsem nedokázala jezdit na kole ani dělat nic jiného. Většinou jsme venku asi tak hodinu, ale občas až tři nebo čtyři hodiny. Je úplně úžasný.
Vozí mě na tolik různých míst. Jmenuji se Anne Louise Birgitte Karen Schmeltzer Dybkjær Abildtrup. Je mi 71 let. Nemám řidičský průkaz a auta nemám ráda, proto jezdíme na kole. Sbírám nové přátele. Tady jednu novou mám. Novou přítelkyni. Jmenuji se Pernille Vedersø Bussone a řídím. Mnoho let jsem žila mimo Kodaň, takže bylo extrémně důležité jezdit na kole.
Bez toho bych tu nepřežila. Je to svoboda a možnost prozkoumat město z jiné perspektivy. Společně, v příjemném tempu, a přesto pasažéra dostanu tam, kam potřebuje. Jak se začaly dostavovat výsledky, slyšeli jsme příběhy o starších lidech, kteří s námi jezdili a kteří se do domova vrátili nabití energií a dobrá nálada z nich vyzařovala do okolí. Na kole v každém věku se rozšířilo do 41 zemí.
Myslím, že každý den se zapojí kolem 10 000 dobrovolníků, kteří šlápnou do pedálů a dají šanci starým lidem pocítit vítr ve vlasech. Nebojím se staří. Bojím se dne, kdy už nebudu moct usednout na kolo. Doufám, že se objeví mladí lidé s čerstvýma nohama, kteří mě provezou po městě a dají mi možnost pocítit vítr ve vlasech. Překlad: Mithril www.videacesky.cz
Jízda na kole je pohodlná i přátelská k životnímu prostředí, ale lidé tu jezdí na kole především proto, že je to nejhezčí způsob přepravy. Slyšel jsem příběhy o starých lidech, kterým schází svoboda a mobilita v podobě jízdy na kole. Takže před pěti lety, jednoho slunného dne v srpnu, jsem si půjčil rikšu a navštívil místní domov důchodců. Tehdy jsem začal ve volném čase vozit staré lidi po městě. V novinách jsem četl, co dělají v Kodani.
Rozhodl jsem se to zavést i v Malmö. Jmenuji se Kalle Albjär a jsem dobrovolník. Nejlepší na jízdě na kole je to, že jsem se poznal s Ingrid, díky ní jsem Malmö skutečně poznal. Ve 40 letech jsem kvůli roztroušené skleróze skončila na vozíku. Už jsem nedokázala jezdit na kole ani dělat nic jiného. Většinou jsme venku asi tak hodinu, ale občas až tři nebo čtyři hodiny. Je úplně úžasný.
Vozí mě na tolik různých míst. Jmenuji se Anne Louise Birgitte Karen Schmeltzer Dybkjær Abildtrup. Je mi 71 let. Nemám řidičský průkaz a auta nemám ráda, proto jezdíme na kole. Sbírám nové přátele. Tady jednu novou mám. Novou přítelkyni. Jmenuji se Pernille Vedersø Bussone a řídím. Mnoho let jsem žila mimo Kodaň, takže bylo extrémně důležité jezdit na kole.
Bez toho bych tu nepřežila. Je to svoboda a možnost prozkoumat město z jiné perspektivy. Společně, v příjemném tempu, a přesto pasažéra dostanu tam, kam potřebuje. Jak se začaly dostavovat výsledky, slyšeli jsme příběhy o starších lidech, kteří s námi jezdili a kteří se do domova vrátili nabití energií a dobrá nálada z nich vyzařovala do okolí. Na kole v každém věku se rozšířilo do 41 zemí.
Myslím, že každý den se zapojí kolem 10 000 dobrovolníků, kteří šlápnou do pedálů a dají šanci starým lidem pocítit vítr ve vlasech. Nebojím se staří. Bojím se dne, kdy už nebudu moct usednout na kolo. Doufám, že se objeví mladí lidé s čerstvýma nohama, kteří mě provezou po městě a dají mi možnost pocítit vítr ve vlasech. Překlad: Mithril www.videacesky.cz
Komentáře (1)
jakubveletaOdpovědět
06.09.2018 07:18:03
Jako proc ne? Naprosto v poradku.