Technik ozubených koleček

Entropie je postupný úpadek k zatracení. Jsem si vědoma její přítomnosti
a jejího vlivu na všechny věci okolo. Tyto předměty potřebují někoho,
kdo zajistí, že i za 100 let budou lidi bavit. OBNOVA STAROBYLÝCH CENNOSTÍ Jsem horolog starožitností. U jména si to může napsat málokdo. Pracuji s předměty,
které v sobě mají hodinový strojek. Jsem jedním za dvou lidí, kteří mají v tomto
státě titul z oprav hodinových strojků.

Vlastně jsem mechanikem,
ale mechanikem ze 17. století. Zaměřuji se na mikromechaniku, pracuji s přístroji zvanými automaty. Mají napodobovat živoucí bytosti. Lidi, ptáky, zvířata, rostliny. Osobně je považuju
za první krok k umělé inteligenci. Tyto mechanismy jsou samostatně fungující. Většinou fungují na pružiny.

Nejsou v nich žádné baterie. Celé to pohání jen mosaz a ocel. Kdykoliv se mi do ruky
dostane rozbitý přístroj, mám nutkání ho zase zprovoznit. Protože jsou tyto přístroje tak staré, pokud uvnitř nějaké součástky chybí, musím si je vyrobit sama. Je to, jako byste něco přiváděli k životu.

Dostane se k vám tichý ptáček. Má zlomená křída,
nemá peří, chybí mu oči. Musím to vše opravit,
aby mohl opět zazpívat. Cítím, že se jedná
o důležité kulturní dědictví. Byly vyrobeny způsobem,
kterým to sama nezvládnu. Vyrábělo se to u svíček.
Neměli elektřinu. K vyřezávání koleček
využívali nožní pedály. Je to úžasná práce a řemeslo.

Vytvářím něco krásného. Lidé věřili, že horologové byli čaroději. V tom případě jsem asi moderním čarodějem. Překlad: Mithril
www.videacesky.cz