Epizody 27–30

Co se děje? Nutí mě se vrátit. Doporučují, aby ses vrátila.
To je něco jiného. Po tom všem, co udělali? Že tě šatili, živili a vychovali? Vychovali mě k tomu, abych se nenáviděla.
To není rodičovství, ale vězení. Jsi venku jen pár měsíců
a už mluvíš, jako bys to tam nesnášela. O to jde, milovala jsem to tam.

Jako dítě. Ale už nejsem dítě. Nesnaž se vyrůst co nejrychleji.
Přeceňuje se to. Věř mi. Co kdybychom prostě odešli? - Mohli bychom prostě jít.
- Jak to myslíš? Svět jsem zatím zažila
jen skrze oči ostatních lidí. Chci ho zažít sama za sebe. S tebou. - Jsi venku teprve tři měsíce.


- Tři měsíce jsou dlouhá doba. Chci s tebou být. Chci, abychom byli spolu. Nechci být tvůj průvodce. Ale bojím se, že... když je nějak vyprovokujeme... Věř mi, Grahame. Nikdo už mi nikdy neublíží. A nikdo neublíží ani tobě.

Nikdy. Tamar, prosím pojďte dál. - Doktorko Kesslerová, jak se máte?
- Dobře. Ráda vás vidím. - Jaký jste měla týden?
- Klidný. Požádala jsem o práci.
S Grahamem jsme pekli. Nic neobvyklého. A s Grahamem...

...je vše na profesionální úrovni. A vaše anomálie? Poslední dobou žádné příhody,
ne od té doby, co jste byla pryč. - Jsem ráda, že je vše tak stabilní.
- Děkuji. Zmínila jste na našem posledním sezení,
že se zajímáte o svou rodinu. - Měla jste štěstí?
- Ne. Informace, které mi poskytlo Centrum... nestačily k tomu,
abych nalezla své kořeny.

Proč se ptáte? Nemám konkrétní důvod. Ale asi bych vás měla informovat,
že mám tento týden sezení s Grahamem. - Proč? To můžete?
- Ano, můžu. A... Když zvážím své dlouhodobé obavy... Neudělal nic špatného. Tak proč jste tak rozrušená? Také budu centru posílat
svou prvotní zprávu.

- Ještě jste to neudělala?
- Ne. Proč? Jsem překvapená. Už jsou to tři měsíce.
Přijde mi to na ně laxní. Ano, oni... se nevměšovali, což oceňuji... A k čemu se ve své zprávě přikláníte? Přikláním se k doporučení
vašeho návratu do Centra.

Proč? Neudělala jsem nic špatně. A skvěle se mi tu daří. Patřím sem. Nemohu doporučit vaši nezávislost,
když vám nemohu věřit. Varovala jsem vás. Abyste s Grahamem nezačínala vztah.
A vypadá to, že jste neposlechla. A lhala jste o tom. Proč byste měla rozhodovat,
jestli budu šťastná? Jestli budu s někým, kdo mě miluje?

- Tamar, zasloužíte si spokojenost.
- Děkuji. Ale tohle je špatné rozhodnutí. Navíc na stále rostoucím seznamu
špatných rozhodnutí. Tohle je první muž,
kterého jste kdy poznala. Nemáte s čím porovnávat. Nevíte, jestli je váš vztah v pořádku. Nevíte, jaké jsou jeho záměry. Nebo co chce, co potřebuje, co očekává.

Navíc bude rozptýlený. Nebude schopen rozhodnout,
jestli jste připravena žít mimo Centrum. Tohle rozhodnutí není na něm. Ani na vás. Ale na mně. Co mi kdo z vás může udělat? - Pokud se rozhodnu nevrátit?
- Tamar, buďte rozumná. Tento...

proces je tu pro vaše bezpečí
stejně jako pro bezpečí ostatních. Jasně. Doktorko Kesslerová, prosím,
buďte tak hodná a uznejte něco. Bojíte se mě a toho, co umím. Tohle není osobní, Tamar. Dobře, tak mi řekněte
jeden důvod, proč to děláte. Použila jste své schopnosti. A lhala jste o tom. Udělala jste to úmyslně. Spala jste s Grahamem.

A lhala jste o tom. Co si mám myslet? Abych byla upřímná, doktorko Kesslerová,
už mě nezajímá, co si myslíte. Přestala jsem mít panické záchvaty. Už se světa nebojím.
Jsem připravena ho vidět. Zasloužila jsem si svobodu. A beru si ji. Končíme. Překlad: Xardass
www.videacesky.cz

Omlouvám se, myslel jsem,
že to tady bude jiné. Jak to myslíte? Takhle to vypadá vždycky. Většinou na ni jen mluvím... a doufám, že poslouchá. A o čem byste si s Clarou chtěl povídat? Jako vždy. Řekl bych jí, že... Že ji miluju a že to zvládneme.

A v ideálním světě... jak by měla odpovědět? Že to se mnou zase nevzdala. Zase? Dala mi po diagnóze druhou šanci. Abych byl tátou, kterého potřebuje. Po 18 letech, kdy jsem to kurvil. A já se snažím, opravdu.

A vím, že nemůžu napravit to,
co jsem zničil napoprvé... Ale sakra, já chci! Tati... Hele, vím, že ti musím
vynahradit celý život zklamání. Tati... Byl jsi... úžasný. Těch poslední pět let. Procestoval jsi celý svět ve snaze najít lék, mluvil jsi
s každým expertem a šíleným vědcem.

Ale... Ale tohle možná napravit nemůžeš. Možná nemusíš. Já vím. Ale můžeš mě vinit za to, že se snažím? Myslela jsem,
že mě nechceš nechat odejít. To chceš?

Jo. No... A jak by to vypadalo? No... Před pár měsíci... jsem si domluvila termín... na asistovanou sebevraždu. Víš jistě, že to chceš?

Ano. No... To je asi konec. V pátek mám proceduru a táta... tam bude. - Díky vám.
- Ne. Jen díky tobě. Díky, Claro.

Bylo mi ctí tě poznat. Co vás čeká dál? Vlastně stěhování. Do New Havenu. - Abyste byla se svou dcerou?
- S mou ženou. Technicky vzato jsme se nikdy nerozvedly. Zkoušíme to znova. Přeju vám krásný život,
doktorko Kesslerová.

Zasloužíte si to. Sbohem, Claro. Sbohem, Michelle. Překlad: Xardass
www.videacesky.cz

Na konci zprávy stiskněte jedničku. Tamar, tady doktorka Kesslerová,
musíme si promluvit. Vím, že jste na mě naštvaná,
rozumím tomu, ale prosím, buďte opatrná. Centrum... Graham... Nebyli k vám upřímní. Něco jsem zjistila... Zavolejte mi, prosím.

Neignorujte mě. Ježiš, zpomal, mami, jsi stará. Jdi do háje. To je velká krabice, na co ji máš? Odpovídám na otázky
ohledně jednoho pacienta. Dobře. Hej! Musíme si zase promluvit
o respektování vzájemného soukromí? Musím tě hlídat.

Nechci... aby mě překvapil další zvrat,
jako třeba to, že randíš s tátou. - Nerandili jsme.
- Fuj. Mluv. Jak to,
že od příštího týdne nemáš pacienty? No... Nechtěli jsme si to říct dneska.
Navíc musíš na letiště. Tak jen stručnou verzi. - Dobře.
- Dobře. Rachel?

Dostala nás. - Tak už to vyklopte.
- No... Tvá máma a já jsme spolu
poslední dobou hodně mluvily. Bavily jsme se o věcech,
které jsme měly řešit před osmi měsíci. A říkaly jsme si... že to spolu chceme ještě zkusit. - Miro?
- Dobře, no... Super.

Ale je to náhlé. Ne, to vůbec ne. Bavíme se o tom posledních pár týdnů. Navíc to odloučení bylo jen dočasné. To je slovíčkaření. Vaše manželství skončilo.
Obě jste to říkaly. Protože jsme byly
naštvané a bolelo nás to. - Ve skutečnosti jsme si jen
potřebovaly promluvit.

- Ano. Dobře, takže... Takže se máma stěhuje sem?
Nebo zkoušíte vztah na dálku? Ne, stěhuju se do New Haven, do domu. Není to skvělé? Jo, je to skvělé, úžasné. Ale co tví pacienti? Zavírám praxi. Dobře, hele, po tom odloučení...

Jsme stejně měla jen pár pacientů. A poslední dobou hodně
z mých pacientů ukončilo léčbu. Takže je ideální čas na změnu. Takže kašleš na pacienty
a běžíš za mámou na druhý konec země... - Tak to není! - Po roce je to prvních
pár týdnů, co na sebe neřvete. - To je velice chytrý nápad!
- Miro, přestaň! - Jsme tým, Miro.
- Jo, tým, jasně. - Pane bože.


- Tým, jasně! Tenhle člen týmu jde pryč. Jdu do auta. Miro, nemůžeš jen tak
odejít z rodinné diskuze. Nech ji jít. Dobře. To nic, zlato. Ona... Bude to v pořádku,
až přijedeš do New Havenu a budeme všechny tři spolu.

- Ahoj, Wille, co se děje?
- Doktorko Kesslerová. Ahoj. Lincu? Proč máš Willův telefon? Váš přítel je tu. Pokud si pro něj nepřijdete, zabiju ho. Pokud zavoláte policajty,
tak ho zabiju taky.

Brzy se uvidíme. Překlad: Xardass
www.videacesky.cz

Víte, co bylo dnes za den, Michelle? Jo. Vím. V šest hodin měla přijít na řadu. Dokonce mi i napsala. Roztomilé, co? Váš telefon. Sem.

Co chceš? Aby byla Clara v bezpečí,
což mi nemůžete dát. Aby mě nezradili mí přátelé,
za které jsem chtěl položit život. To už je taky pasé. Ne, Lincu. Ne. S tím ti nemůžu pomoct. Když jsem vás potkal, myslel jsem,
že jste lhářka. Ale tak to není, že?

Ve své práci jste dobrá, což je horší,
protože vám na tom opravdu záleží. Záleží vám na tom. Máš pravdu, záleží. A proto si myslím,
že odsud můžeme všichni odejít živí. Proč vám tak trvalo mi říct,
že Clara je vaše pacientka? Doufala jste, že se navzájem spravíme. Že se díky ní vykašlu na Nadřazené lykany
a že ona bude žít. Tak to jste se spletla!

Mohla jste mě varovat předem. Než jsem se do ní zamiloval. Kdybych to věděl... Možná jsem se mohl chránit. Ale vy jste potřebovala, aby to fungovalo.
Protože vám na tom záleželo. Že? Potřebovala jste nás spravit. Nevím, jak Clara...

Ale mě jste zlomila. - Ne že bych k tomu měl daleko,
ale je to vaše chyba. - Lincu... To jsem neměla v úmyslu. Vykopala jste přesně takovou jámu,
do které jsem spadl. Ať už se dnes večer stane cokoliv... - Lincu, poslouchej...
- Ať už se stane cokoliv... - Je to kvůli vám, jasné?
- Jo. Jo, jasné.

Končím. Už mi nezáleží ani na boji, ani na Claře. Ani na mně. Jsem unavený. - Ale pořád chci odejít ve velkém stylu.
- Dobře. Co jsi udělal, Lincu? Zkusme si myšlenkový experiment.
Vyberte si A nebo B. Za A) Dám vám detaily jednoho "protestu",
který jsem s kolegy naplánoval.

Odejdete odsud, řeknete to policii,
zachráníte pár životů, což je ušlechtilé. Ale já zůstanu tady. A podříznu vašemu příteli krk. Nebo B. Nechám ho jít. Ale vy tady zůstanete se mnou. Nech ho jít. Co máš v plánu, Lincu?

Tohle z tebe mučedníka neudělá. Tohle z tebe udělá dalšího grázla,
díky kterým lidé démonizují tvé lidi. To je mi fuk. Opravdu? Nic o mně nevíte. To není pravda. Myslím... Myslím, že žádný velký plán není.

Že žádný plán vlkodlaků neexistuje. Myslím, že tu jde o tebe a mě. Záleží vám na mně, doktorko. - Posledních pár měsíců se mi snažíte
zachránit život. - Přesně tak. A i teď chci, abychom odsud
oba dva vyšli živí. Já ne. Jde o tohle... Znám poldy, jako je váš přítel.

Zavolá zásahovku a své kamarády. A každého, koho zná,
kdo by mohl mít zbraň. Obhlédnou okolí a pokusí se vás odsud dostat. Jo, to je pravda. Brzy si všimnou tohohle okna. Budou si myslet, že jsem ho přehlédl. Že nedávám pozor.

Takže budu stát tady, Michelle. A vy se budete koukat,
jak mi vystřelí mozek. Tohle jste si zasloužila. Je čas zaplatit. Prosím, tohle je
neuvěřitelně kruté, to nejsi ty. - Kruté bylo, že jste mi zničila život.
- Snažila jsem se tě zachránit. Úspěšně. - Dneska bys už byl mrtvý...
- A bylo by mi líp. To oba víme. Hele...

Jsi tak mladý, chytrý a silný a... Máš k dispozici tolik možností,
jak začít nový život. Jen musíš začít chtít žít
a ne se jen pořád vzdávat. Myslela jste,
že to se mnou mohlo skončit jinak? Že mě tenhle svět nechá? Myslím, že jsi bojovník. Že můžeš změnit svět.
Pokud přestaneš sám sebe ničit. Hezká myšlenka.

Zahazuješ úplně všechno,
protože je pro tebe těžké něco vytvořit. Protože jsi v tomhle nikdy neměl vzor, že? Už od dětství jsi žil ve válce. Necítíš se být naživu... když nebojuješ. Myslíte si, že vás
díky psychoanalýze nechám jít? Možná, ale zkusím to,
protože tenhle plán, Lincu, tohle... Claře by z něj bylo zle.

A myslím, že je z něj zle i tobě. Pod vší tou bolestí. - Myslíte si, že si to nezasloužíte?
- Myslím, že ty si to nezasloužíš. Teď se musíš rozhodnout. Myslíš, že se bojím umřít? To je varování od Willa. Pokud půjdeš ty, tak já taky. Uhněte.

Chceš, abych se dívala, jak umíráš? Myslíš, že mě to zlomí? Nebylo by to poprvé. Loni jsem se dívala,
jak jednoho mého pacienta... kterého jsem milovala jako syna... Dívala jsem se, jak uhořel k smrti. Natočili si to. A smáli se.

A já se na to dívala stále dokola. 16letý chlapec. Koukala jsem na to, jak uhořel k smrti. Má žena si myslela, že mě
to zlomilo, a tak mě opustila. Ale já se dívala dál. Protože bylo mou povinností
tam pro něj být. Být tam s ním. Být toho svědkem a zapamatovat si to.

A nedovolím, aby se to stalo znovu. Takže tenhle tvůj kousek
mě kurva nevyděsí, Lincu. A pokud odsud neodejdeš živý... já taky ne. Wille... Nepotřebujeme zásahovku. Ne, je to pod kontrolou. Jsem v pořádku.

Překlad: Xardass
www.videacesky.cz