Je tu druhý díl a druhá pacientka, Clara, dívka z bohaté rodiny, která je nakažena virem živých mrtvých a postupně se proměňuje v zombii. Její bodyguard ji má v případě dokončení proměny zastřelit.
Ahoj, Michelle... Říkala jsem si, že se ozvu... Ellen říkala, že jsi jí minulý týden
chyběla na té charitativní večeři. Prostě jen doufám, že se máš dobře. Ahoj, chtěla jsem ti dát vědět,
že Mira i její věci dorazily v pořádku. Říkala, že letos toho nemáš tolik. Ráda bych tě viděla. Zavolej mi.
Michelle... Už je to šest měsíců. Vím, že za sebou máš náročný rok, ale... Možná tě to překvapí,
ale mám o tebe strach. Zavolej mi. NEMOC ŽIVÝCH MRTVÝCH, 3. STÁDIUM
FRANK JI MÁ ZASTŘELIT PO DOKONČENÍ PROMĚNY Tak jaký jsi měla týden? Bylo to vlastně docela fajn.
Táta byl celý víkend doma,
to bylo příjemné překvapení. Šli jsme na túru. Ani si nepamatuju,
kdy jsme byli naposledy. Jen on, já a tady Frank. To bylo fajn. A druhý den jsme se jen tak
dívali na telku. Celý den. To bylo taky fajn. Akorát na túře jsem spadla
a odřela si koleno. Vůbec to nebolelo, ani nekrvácelo.
Vůbec. Co na to říkají doktoři? - Táta všechny doktory vyhodil.
- Proč? - Nevím. Znáte mého tátu.
- Ano, ale čeho se bál? Když se objeví příznaky třetího stádia,
musíte to ohlásit státu... Ano, Claro, tomu rozumím,
ale proč zrovna teď? Bojí se, že mě pošlou
do ochranné péče, nebo něco horšího. A ty se nebojíš? Dokud se držím mimo město,
je to každému jedno.
Protože mám Franka. Máš kvůli tomu vztek? Nevím. Asi trochu jo. Ne kvůli mně... Ale všichni jsou ke mně shovívaví,
protože můj táta je bohatý a většina živých mrtvých je bez domova. Ale já o tom aspoň vyřvávám na internetu. Claro, děláš úžasné věci.
Tvá práce mě ohromuje. Už mi brzo vyprší čas, víte? Ale to nám všem, ne? Někdy mám pocit, že plýtvám vaším časem. Že jste kvůli mně bezdůvodně v nebezpečí. Teda... Už je to pět let. Zvládla bych to.
Stejně se to nezlepší. Ale mně by naše úterní odpoledne
velice chyběly.
Ale vy máte rodinu. A já se každou chvíli můžu... Franku? Můžete nás s Clarou
nechat chvilku o samotě? No tak, toto jsou jediné dveře.
Neztratíte nad situací kontrolu. Děkuji. Podívej se na mě. Vidíš? Já se tě nebojím.
Vůbec. A stála jsi za každou vteřinu,
co jsem s tebou strávila. Díky. Omlouvám se, já jen že... Konec se blíží. Už je blízko. Když na to myslíš, jen to posiluješ. Jo, ale já přestávám cítit,
moje tělo umírá zevnitř. A nevím, kolik času
na rozloučenou mi zbývá.
O tom už jsme mluvily.
Na těchto úzkostech můžeme pracovat. Každý den se testují nové léky. - A já opravdu věřím, že se objeví lék.
- Já tomu nevěřím. Nevěřím tomu, že se mi najednou
vrátí můj starý život. A už mě nebaví předstírat,
že se blíží nějaký happy end. - Claro...
- Už nehodlám čekat. Chci zemřít. A potřebuju vaši pomoc.