Epizoda 8

Máma mě měla nechat umřít. Kéž by to udělala. Claro! Máš 20 minut zpoždění. Byl hrozný provoz. Dobře. Jaký jsi měla týden? Fantastický.

A vy? Nechceš se nadechnout a zkusit to znova? Peklo na zemi si dělají sami lidé. Zkus mi dá trošku víc než tohle, prosím. Dobře. Tak jo... Projdeme si lidi v mém životě. Jste tu vy, Frank, můj anděl smrti.

Můj jediný kamarád, kterého vůbec nevídám, protože žije hodinu odsud. A můj táta, který mě vždy znovu zklame,
přestože stále snižuju svá očekávání. Stalo se mezi vámi dvěma něco? Ne. Nic kromě obvyklého nadávání, po další z jeho zbytečných cest.

Tentokrát to měl i s paraglidingem. Když už za něco utrácíš,
tak bys měl utrácet pořádně, ne? Byl za nějakým doktorandem,
který měl teorii o tom, že by krev veverek
mohla odvrátit mou nemoc. To zní, jako že to bude fungovat, co? Zní to, jako bys na něj byla naštvaná. Ne. Jak bys chtěla, aby na toto
tvé rozhodnutí reagoval?

Možná jsem sobecká, ale... možná bych si chtěla své poslední chvíle užít. Aby na mě měl nějaké hezké vzpomínky. Mluvila jsi s ním o matčině smrti? Proč? Proč? Mluvili jsme o jeho smutku,
přišlo mi to příhodné. Proč se ptáte na smrt mé matky, pokud nehledáte pošahané teorie o tom,
proč se chci zabít?

- Claro...
- Přestaňme chodit kolem horké kaše. Přiznejte to. Nepodporujete mé rozhodnutí
a vůbec mi nechcete pomoci. Páni, to je dosti ošklivý pohled na mě. Jsem zvyklá na to, že mě všichni zklamají. Jako že slunce vychází na východě... - Claro, myslím...


- Co kdybych se teď zeptala já? Podepíšete můj formulář,
nebo to celé jen natahujete? Vím, že je to těžké. Ale myslím, že najdeme způsob,
jak to zvládnout. Najdeme nové způsoby,
jak bojovat s tvou depresí. Já nejsem v depresi. Stále věřím, že lék je velice blízko. - Musíš jen...
- Přestaňte! Zníte jako on! Přestaňte to vztahovat na sebe!

To nebyl můj záměr. Myslela jsem, že vy jediná
ke mně budete upřímná. A vy se ani nesnažíte mi s tím pomoct. - Claro...
- Podepíšete to? Nebo chcete, abych odešla
a našla někoho, kdo to udělá? Říkala jsem ti, když jsme s léčbou začali,
že taková ultimáta se nehodí. Vím, co se hodí. Tak to bys měla také vědět, že tyto sebezničující
myšlenky jsou nezdravé a měli bychom se je snažit překonat
a ne se jim poddávat.

Mluvíte se mnou,
jako bych měla sebevražedné sklony. Sedíš naproti mě a chceš,
abych souhlasila s tvou sebevraždou. Nechci, abyste s něčím souhlasila,
ale abyste podepsala formulář, podle kterého jsem
mentálně způsobilá se rozhodnout a nikdo mě k tomu nenutí,
což obě víme, že je pravda, není lékařský důvod,
proč to nemůžete podepsat.

- Jste připravena mě nechat jít?
- Nejde o mě. - Michelle... Můžeme si promluvit
jako dvě lidské bytosti? Prima. Jak se cítíte ohledně mé smrti? Myslím, že se bojíš. Rozumím tomu, kdybych byla ve tvé situaci,
byla bych strachy bez sebe. Ne, na to jsem se neptala. Jak se vy cítíte ohledně toho, že zemřu?

Cítím se strašně. Myslím na tebe každý den. A zoufale se snažím vymyslet,
jak se k tobě dostat. Jak ti můžu pomoci. Jestli mi chcete pomoci,
podepište ten zatracený formulář! - Nejsi na to připravená! Tohle...
- Ale ano, jsem! Jsem připravená, to vy nejste připravená. Každý den jsem si víc jistá,
že tohle chci, že tohle potřebuju, tak se přestaňte snažit měnit kurz,
tohle je cílová rovinka.

Tak proč předstíráš,
že ti s tím dokážu pomoci? Protože... Potřebuju, abyste to pochopila. Musíte to pochopit. Jste jako moje
nejlepší kamarádka, Michelle. Až na to, že vůči mně máte zodpovědnost. Podepíšete ten formulář a necháte mě odejít?

Ne. Nemůžu! Nemůžu tě opustit, teď, když si myslím,
že mě potřebuješ nejvíce. - Claro, prosím, počkej.
- Ne. Končím. Hotovo. Zemřu, Michelle.

Tak se s tím smiř. Překlad: Xardass
www.videacesky.cz