Zpět na seznam3.6 (28 hodnocení)
XardassPublikováno: 7 let
Načítám přehrávač...
Jak být správným mileniálem
5:17
8.7K zhlédnutí
XardassJP nám prozradí, v čem se skrývá záhada toho, proč jsou mileniálové ti nejlepší lidé na světě. A jak se chovat, abyste k této elitní skupině patřili i vy (jste-li ta správná věková skupina).
Jako mileniál jsem nejpokročilejším
zástupcem celého lidského pokolení. JAK BÝT SPRÁVNÝM MILENIÁLEM Moc rád se setkávám s přáteli.
Všichni pak společně sedíme, koukáme do telefonů
a píšeme si s lidmi, kteří tam nejsou. Mám radši online verze svých přátel než jejich verze naživo. Takže osobně
už s nimi vůbec nekomunikuju. A s naprostou jistotou mohu říct, že jsem nikdy s nikým
nenavázal oční kontakt.
Kolik mi je let? Padesát pět. Podle data narození je mi třicet tři, ale jako mileniál
se s tímto věkem neztotožňuji. Je diskriminující myslet si,
že jsem starý tak, jak to udává můj věk. A teď je mi šedesát pět. Takže bych měl
každý měsíc dostávat důchod.
Když si objednám na Amazonu, strašně mě štve,
že to přijde až druhý den. Co je to za blbost,
že musím čekat skoro 24 hodin, než přijde můj nový kávovar
na přípravu studené kávy? Jednou jsem založil
petici proti Amazonu. Ale než jsem ji někomu poslal,
příliš mě ta námaha s ní spojená zmohla. Ale i tak. Jako dítě jsem ve škole na závodech
vždycky vyhrál zlatou medaili.
Byl jsem 18. nejrychlejší, ale vždycky
jsem vyhrál zlatou medaili. Stejně jako
ostatní členové mého týmu. I všichni z druhého týmu. Všichni jsme byli nejlepší. Odnesl jsem si z toho to,
že tvrdá dřina a odhodlání jsou formy zneužívání. Nepotřebuju se snažit,
abych v něčem vynikal, místo toho stačí, aby mi lidé říkali,
že v tom vynikám.
Vynikám ve všem, co dělám. A taky můžu já
i má rodina zažalovat kohokoliv, kdo mi nedá zlatou medaili. Mám 87 neotevřených hlasových zpráv. A taky je neotevřu. Hnusí se mi, když mi lidé volají, aniž by mi napsali,
jestli mi můžou zavolat. Je to hrozně neohleduplné.
Omlouvám se za přerušení,
ale myslím, že svět chce vědět víc o tom, jak je na tom můj průjem. Někdo mi včera
do oběda přisypal lepek. Co? Nemůžu se soustředit.
Je to nemoc. Takže to není moje vina. Jako mileniál se starám tak moc, že záměrně dávám najevo,
že je mi všechno jedno. Tak moc se o nic nestarám. Ale bylo by hezké slyšet od někoho,
že je to takhle správně.
Kdykoliv jsem měl
v profesním životě manažera, plánoval jsem si
s ním schůzky každých 45 minut, aby mohli zkontrolovat mou práci
a říct, že to dělám dobře. Když poznamenali, jak bych mohl
svou práci vylepšit, naštval jsem se. Někteří si dokonce dovolili říct,
že nejsem schopen přijímat kritiku. Tyhle lidi
nemám zapotřebí poslouchat. Vše jen kritizují. Musím pracovat na sebe.
Potřebuju mít svobodu
a dělat věci po svém. A mé přesvědčení,
že zodpovědnost je forma týrání, a fakt, že nevím,
jak cokoliv dotáhnout do konce, znamená, že je velká šance, že při práci na sebe budu mít úspěch. Trapas! Raději používám jednoslovné hlášky,
než abych dával dohromady celou větu tvořenou smysluplnými myšlenkami.
Taky mám pocit, že tyto hlášky
ukazují na hloubku mé osobnosti. Můj milostný život je skvělý. Nemám problém sebrat odvahu
a pozvat ženu na rande. Na Tinderu. A je nezpochybnitelné, že nejlepší způsob,
jak s někým navázat hluboký kontakt, je spojit se s jejich profilem
na online seznamce. Zatímco se schovávám za klávesnicí. Jako mileniál velice rád mluvím
o budoucnosti virtuální reality.
V této realitě jsem tak angažovaný, že už jsem v podstatě všeho dosáhl. Viděl jsem už téměř každou epizodu
každé televizní reality show. Takže v této realitě už pro mě
nezbývá nic, co bych mohl zažít. A virtuální realita
mi může poskytnout nové výzvy. Také jsem pokročil
v jazykovědě do té míry, že už téměř nepoužívám slova. Používám jen písmena,
která ta slova zastupují.
LOL, LFMAO, WTF, OMG, OMFG, OMMFG, OMMFGD. Je to forma hláskování, která
nevyžaduje znalosti a schopnost číst. A naznačuje to, že do toho, co říkám,
vkládám tak málo snahy, že už ani neříkám slova, která říkám, jen říkám písmena,
která znamenají slova, která já neříkám. Je to taková
inteligentní forma negramotnosti.
Rád bych poděkoval
svým starostlivým rodičům, že mě drželi
v bezpečném hnízdě bez problémů. Stejně jako ptáčata nikdy nenajdete svá křídla,
pokud vás vyhodí z hnízda. Když nikdy neopustíte
pohodlné hnízdečko, tak budete mít ta nejsilnější křídla. Jako mileniál chci,
aby mé činy měly vliv na tento svět. O čem jsme to mluvili?
Překlad: Xardass
www.videacesky.cz
zástupcem celého lidského pokolení. JAK BÝT SPRÁVNÝM MILENIÁLEM Moc rád se setkávám s přáteli.
Všichni pak společně sedíme, koukáme do telefonů
a píšeme si s lidmi, kteří tam nejsou. Mám radši online verze svých přátel než jejich verze naživo. Takže osobně
už s nimi vůbec nekomunikuju. A s naprostou jistotou mohu říct, že jsem nikdy s nikým
nenavázal oční kontakt.
Kolik mi je let? Padesát pět. Podle data narození je mi třicet tři, ale jako mileniál
se s tímto věkem neztotožňuji. Je diskriminující myslet si,
že jsem starý tak, jak to udává můj věk. A teď je mi šedesát pět. Takže bych měl
každý měsíc dostávat důchod.
Když si objednám na Amazonu, strašně mě štve,
že to přijde až druhý den. Co je to za blbost,
že musím čekat skoro 24 hodin, než přijde můj nový kávovar
na přípravu studené kávy? Jednou jsem založil
petici proti Amazonu. Ale než jsem ji někomu poslal,
příliš mě ta námaha s ní spojená zmohla. Ale i tak. Jako dítě jsem ve škole na závodech
vždycky vyhrál zlatou medaili.
Byl jsem 18. nejrychlejší, ale vždycky
jsem vyhrál zlatou medaili. Stejně jako
ostatní členové mého týmu. I všichni z druhého týmu. Všichni jsme byli nejlepší. Odnesl jsem si z toho to,
že tvrdá dřina a odhodlání jsou formy zneužívání. Nepotřebuju se snažit,
abych v něčem vynikal, místo toho stačí, aby mi lidé říkali,
že v tom vynikám.
Vynikám ve všem, co dělám. A taky můžu já
i má rodina zažalovat kohokoliv, kdo mi nedá zlatou medaili. Mám 87 neotevřených hlasových zpráv. A taky je neotevřu. Hnusí se mi, když mi lidé volají, aniž by mi napsali,
jestli mi můžou zavolat. Je to hrozně neohleduplné.
Omlouvám se za přerušení,
ale myslím, že svět chce vědět víc o tom, jak je na tom můj průjem. Někdo mi včera
do oběda přisypal lepek. Co? Nemůžu se soustředit.
Je to nemoc. Takže to není moje vina. Jako mileniál se starám tak moc, že záměrně dávám najevo,
že je mi všechno jedno. Tak moc se o nic nestarám. Ale bylo by hezké slyšet od někoho,
že je to takhle správně.
Kdykoliv jsem měl
v profesním životě manažera, plánoval jsem si
s ním schůzky každých 45 minut, aby mohli zkontrolovat mou práci
a říct, že to dělám dobře. Když poznamenali, jak bych mohl
svou práci vylepšit, naštval jsem se. Někteří si dokonce dovolili říct,
že nejsem schopen přijímat kritiku. Tyhle lidi
nemám zapotřebí poslouchat. Vše jen kritizují. Musím pracovat na sebe.
Potřebuju mít svobodu
a dělat věci po svém. A mé přesvědčení,
že zodpovědnost je forma týrání, a fakt, že nevím,
jak cokoliv dotáhnout do konce, znamená, že je velká šance, že při práci na sebe budu mít úspěch. Trapas! Raději používám jednoslovné hlášky,
než abych dával dohromady celou větu tvořenou smysluplnými myšlenkami.
Taky mám pocit, že tyto hlášky
ukazují na hloubku mé osobnosti. Můj milostný život je skvělý. Nemám problém sebrat odvahu
a pozvat ženu na rande. Na Tinderu. A je nezpochybnitelné, že nejlepší způsob,
jak s někým navázat hluboký kontakt, je spojit se s jejich profilem
na online seznamce. Zatímco se schovávám za klávesnicí. Jako mileniál velice rád mluvím
o budoucnosti virtuální reality.
V této realitě jsem tak angažovaný, že už jsem v podstatě všeho dosáhl. Viděl jsem už téměř každou epizodu
každé televizní reality show. Takže v této realitě už pro mě
nezbývá nic, co bych mohl zažít. A virtuální realita
mi může poskytnout nové výzvy. Také jsem pokročil
v jazykovědě do té míry, že už téměř nepoužívám slova. Používám jen písmena,
která ta slova zastupují.
LOL, LFMAO, WTF, OMG, OMFG, OMMFG, OMMFGD. Je to forma hláskování, která
nevyžaduje znalosti a schopnost číst. A naznačuje to, že do toho, co říkám,
vkládám tak málo snahy, že už ani neříkám slova, která říkám, jen říkám písmena,
která znamenají slova, která já neříkám. Je to taková
inteligentní forma negramotnosti.
Rád bych poděkoval
svým starostlivým rodičům, že mě drželi
v bezpečném hnízdě bez problémů. Stejně jako ptáčata nikdy nenajdete svá křídla,
pokud vás vyhodí z hnízda. Když nikdy neopustíte
pohodlné hnízdečko, tak budete mít ta nejsilnější křídla. Jako mileniál chci,
aby mé činy měly vliv na tento svět. O čem jsme to mluvili?
Překlad: Xardass
www.videacesky.cz
Související videa
Komentáře
Žádné komentářeBuďte první, kdo napíše komentář