Thumbnail play icon

Jak přimět vodu téct nahoru

96 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:900
Počet zobrazení:7 196

Napadlo by vás, že voda může téct nahoru? V tomto videu se dozvíte, jak je to možné a jak tohoto jevu využít k vytvoření efektní show. Za tip děkujeme uživateli scapo!

Přepis titulků

Jakožto fyzik doktor Kei Takashina ví, že i jednoduché jevy mají potenciál ke složitosti. Na povrch kápnete trochu vody a máte tři skupenství, která existují vedle sebe a interagují. Je tedy otázkou, co se děje a proč. Kápněte vodu na zahřátý povrch. Pomalu se začne vařit a vypaří se. Zahřejte povrch trochu víc a voda se okamžitě odpaří. Postupně teplotu zvyšujte a kapky se začnou shlukovat a vznášet se nad povrchem.

To je tzv. Leidenfrostův jev. Poprvé ho v roce 1756 popsal německý doktor Johann Gottlob Leidenfrost. Tento jev nastává, když povrch dosáhne takové teploty, že mezi ním a kapalinou vznikne tenká vrstva páry. Tím se kapalina od povrchu izoluje a dál už se odpařuje jen minimálně. I když je to běžné při vaření,... ...je to něco, čemu běžně nevěnujeme pozornost. Zájem doktora Takashiny o tento jev se však nezrodil v kuchyni.

Známý mi poslal odkaz na článek v odborném časopise o fyzice od Heinera Linkeho. Článek měl název Samohybné Leidenfrostovy kapky. Popisoval způsob, jak pohybovat kapkami vody přes zahřátý povrch s vroubky podobnými schodům. Když kapka narazí na hranu, spodní proudění páry ji přes hranu překlene. A to i v případě mírně šikmého povrchu. Tento proces by mohl sloužit ke chlazení přehřátých počítačových mikročipů. Vypadalo to zajímavě.

To zkrátka musíte vyzkoušet. Doktor Takashina a skupina studentů fyziky na univerzitě v Bath začali vytvářet a testovat různě vroubkované kvádry. Tým si okamžitě všiml, že... ...čím ostřejší hrany vroubků jsou, tím strmější stoupání kapky překonají. Tak začali uvažovat, co ještě by mohlo mít na tento jev vliv. Při velmi vysoké teplotě se kapky zcela vznáší, přičemž stoupání nedokážou překonat. Čím strmější stoupání, tím nižší teplota je potřeba.

Zde se kapka zcela nevznáší. Stále je v kontaktu s povrchem a může se od něj odrážet. Když tým začal pomocí teploty přesně regulovat stoupání kapky, - všimli si, že... - ... v závislosti na teplotě se voda pohybuje různými směry. To je naprosto nečekané. A velmi působivé. Přesáhne-li teplota Leidenfrostovu teplotu, kapky se stáčí doleva. Při nižší teplotě se stáčí doprava.

Musí v tom hrát roli struktura povrchu. Zvětšili tedy vroubky a zjistili, že v nich jsou malé rýhy. Právě to má podle nás vliv na směr pohybu. A jak by se dalo od studentů čekat, chopili se tohoto zjištění s kreativitou. Když správně seskupíte jednotlivé kvádry a vhodně umístíte zarážky, bude to fungovat. Hleďme. Leidenfrostův labyrint. U vody je tento jev zřejmý ihned.

Vidíte a slyšíte ho. Využíváme tento jev k tomu, aby věda zaujala i lidi, kteří se o ni normálně nezajímají. K tomu dodáme jen: Plnou parou vpřed! Pro Science Friday vyrobil Luke Groskin. Překlad: Veru www.videacesky.cz

Komentáře (19)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

pěkný

00

Odpovědět

Voda může opravdu téct nahoru nebo stát na místě :)
https://www.youtube.com/watch?v=mODqQvlrgIQ

11

Odpovědět


Odpovědět

Kdybyste sháněli písničku: https://www.youtube.com/watch?v=xrIYT-MrVaI

76

Odpovědět

Neskutečné ! :-)

233

Odpovědět

na tomhle principu fungují heatpipe které se běžně používají k chlazení grafických kater a procesorů

452

Odpovědět

Jestli "stejným principem" myslíš to, že v obou případech dochází k odpařování nějaké látky, pak ano. A stejný princip se mimochodem používá také při sušení prádla na šňůrách.

1962

Odpovědět

http://cs.wikipedia.org/wiki/Heatpipe

Kde
to tam prosímtě vidíš?

16

Odpovědět

+Joe.ColeOMG - rozřízněte někdy heatpipe vejpůl ať víte o čem mluvim - heatpipe je vevnitř drážkovaný stejně jako je vidět ve videu a po těch drážkách vzlínájí kapky chladiva směrem nahoru k chladiči kde se ochladí a směřují zpět dolů kde se celý ciklus opakuje

413

Odpovědět

+Joe.ColeJednou jsem to viděl v televizi jak funguje heatpipe ale bylo to sakra dávno, takže mně omluvte pokud budu kecat. V heatpipe není povrch jako zde na videu ale měly by tam být drátky na kterých kondenzuje ta pára vznikající u čipu.

Apropo, když už jste to nakousli pánové, je nějaký nápad, jak by princip ve videu mohli využít pro chlazení počítačových či jiných čipů?

12

Odpovědět

+Joe.Colecerva:nemusím nic rozřezávat, vím že jsou drážkované.ale to neznamená, že tam probíhá tento jev.

80

Odpovědět

Pěkně zavádějící nadpis.. blesk hadr

4450

Odpovědět

Také jsem čekal něco jiného.

333

Odpovědět

Sice jsem také čekala trošku něco jiného, ale na druhou stranu jsem se dozvěděla, jakým způsobem donutit vodu, aby se pohybovala nahoru... (resp. tekla nahoru, i když se to tokem nazvat moc nedá). Každopádně mi ten název zas tak zlý a "bleskový" nepřijde ;-)

142

Odpovědět

Ještě jsme mohli tu vodu nechat levitovat ;) to by teprv byla senzace :-D

391

Odpovědět

představoval jsem si nějakej ultramindblowing experiment a né středoškolskej projekt

518

Odpovědět

Tak zajímavé a přitom taková blbost :D

8612

Odpovědět

Napadlo. Nastastie som sa ubranil.

49

Odpovědět

Edisona napadla žárovka, Nobela dynamit a mě, mě napadli Němci.

J.V. Stalin

364
Používáme cookies, abychom mohli provozovat tuto internetovou stránku a zlepšit Vaši uživatelskou spokojenost. Budete-li pokračovat beze změny nastavení, předpokládáme, že souhlasíte s ukládáním souborů cookies z internetových stránek. Více informací o použití cookies.
OK