Jak se najíst v Japonsku bez japonštiny?

Ahoj, světe. Tohle je trapné. Moje děti většinou ukazují,
jak se žije v Japonsku. Ale je tu téma, s kterým mi nepomůžou. Jak se najíst v Japonsku bez japonštiny, protože prostě umí japonsky. Shodou okolností můj bratr
a jeho rodina poprvé přijeli na návštěvu. A mimo "arigató" a "oišii"
nemluví vůbec japonsky.

Tím, že jsem mladší bratr,
co všechny využívá, tak jsem zdokumentoval jejich zážitek, a přitom jsem jim
pomáhal málo nebo vůbec. Půjdeme si do města
zkusit objednat jídlo. Co si o tom myslíte? Myslím, že to bude v pohodě. Doufám, že rozumí slovům jako: "Kuře" nebo "nudle".

Ale než ukážu jejich zážitky, tak shrnu, jak to se sháněním
jídla v Japonsku chodí. První věc na zamyšlení je,
kde sehnat jídlo? Jasnou odpovědí je jen otevřít oči, protože jestli jste na místě,
jako je Tokio, tak se najíte všude. Ale ne všechna zařízení
jsou stejně dostupná. Podíváme se na ty lehce dostupné. KONBINI Nejjednodušší jsou určitě konbini.

Taková samoobsluha. Jestli nenajdete samoobsluhu,
tak asi v Japonsku umřete hlady, protože jsou úplně všude. Fungují zcela jednoduše. Nemusíte nic víc než dát nákup
k pokladně a zaplatit. Co je tam za jídla? Prodávají tam třeba onigiri, což jsou rýžové kuličky s dobrotou uvnitř
a mořskou řasou zvenčí.

Můj osobní favorit je
prémiový 7/11 s lososem. Je to docela drahá záležitost
s cenou 200 jenů. Většina onigiri stojí okolo 100 jenů. Mimochodem při přepočítání
jenu dělte pěti. 200 jenů je 40 korun,
100 jenů je 20 korun. Můžete si koupit víc než jen onigiri. Můžete si vzít cokoliv z lednic od sendvičů přes nudle soba
či kuřecí kacudon.

Pokud je potřeba jídlo ohřát,
může vám je ohřát personál u pokladny a občas jsou mikrovlnky
dostupné i zákazníkům. U vchodu do obchodu bývá taky
spousta teplých dobrot. Třeba nikuman, masový knedlíček,
nebo pizzaman, pizzový knedlíček. Pak je tu třeba oden,
který je skvělý na chladné dny. Je tu i sekce pečiva s různými chleby a sekce s nudlemi,
které si můžete zalít přímo v obchodu.

Mohli byste přežít
na jídle ze samoobsluhy. Je toho ale o tolik víc. RESTAURAČNÍ ŘETĚZCE Další možností
jsou restaurační řetězce. Hledají se stejně snadno jako konbini. Mají zářivé cedule a velká okna,
kde vidíte lidi jíst. Jestli si nejste jistí, tak většinou
mají šťastné lidi na plakátech. Vlastně hledají zaměstnance.

Řetězce pořád hledají zaměstnance,
takže si můžete rovnou najít práci. Většina má obrázkové menu
a hodně z nich i v angličtině. Některé jsou pokrokovější
a můžete si objednat přes tablety. Jako tahle rodinná restaurace Ótoja. Když je načase zaplatit,
tak můžete přes automat. Spíše ale najdete jen tlačítko. Když si chcete objednat
z obrázkového menu, tak stiskněte tlačítko
a ukažte na obrázky v menu, aby věděli, co chcete.

To zvládnete bez japonštiny. Jestli chcete trochu mluvit,
tak řekněte: "Kore onegaišimasu,"
což znamená: "Tohle, prosím." Potom, co vám přinesou jídlo,
obdržíte účet. Nesnaží se vás vyhodit,
takže si nebojte objednat více. Když skončíte, tak vezměte účet
k pokladně a zaplaťte. Určitě víte, že v Japonsku
neexistuje spropitné.

Doporučuji ho nedávat,
protože akorát způsobíte zmatky. Ve většině restaurací
vás nechá personál být, pokud nepožádáte o pomoc. Personál vás navštíví pouze třikrát. Vezmou si objednávku na pití,
následně ho přinesou a zeptají se na jídlo a nakonec vám přinesou jídlo s účtem. Pokud si nevíte rady,
nebojte se říct: "Sumimasen." Což znamená: "Promiňte."

Nebo jen zvedněte ruku. Někdy nedostanete účet,
tak běžte zaplatit k pokladně. Když nevíte, co dělat,
tak mou největší radou je pozorovat místní
a dělat to samé co oni. NÁKUPNÍ CENTRA Přesuneme se k nákupním centrům. Je to místo, kde se dá lehce najíst. Mají jídelny,
kde si můžete objednat u pultu.

Je to lehké a první místo,
kam jsem poslal svého bratra, aby si objednal
se svou omezenou znalostí japonštiny. Mohl bych dostat vepřový kenčin udon? Ano. Kenčin udon? Udon, ano, ten velký. - Velký.
- Ano, díky. Dobře, uvidíme, co dostanu. - Chcete jarní cibulku?


- Ne, díky. Děkuji. Myslím, že to stačí, ne? Důvod, proč jsem se smál, bylo, že většinou, když máte misku udonu,
tak si berete jeden dva kousky. Asi zešílel,
když si vzal tunu tempury. Je to v pohodě, dělej si, co chceš. Říkal, že měl hodně smažených věcí. Jo, nepřekvapuje mě to.

Bude to 2050 jenů, prosím (400 korun). 50 jenů nazpátek. Děkujeme. Sehnali jsme nějaké jídlo. Mému bratrovi se vedlo dobře. Rozhodl jsem se podívat,
jak to půjde mé švagrové. Dobrý den,
mohla bych dostat nudle soba? Nudle soba jsou tyhle talíře. To jsou studené a tyhle jsou teplé.

Jaký je rozdíl mezi těmito dvěma? Tohle je s více oblíbenou omáčkou a tohle je s vlašskými ořechy. Tu s oblíbenou omáčkou. Ano, tohle je víc oblíbené. Zavolám si vás potom zpátky. Dobře, děkuji. Díky.

Běž si pro to. - Děkujeme za trpělivost.
- Díky. Vezměte si hůlky. - Co to je?
- Klidně si to vezmi, jestli chceš. Jsou to studené nudle,
takže si takhle trošku vezmeš. Podle mě to namočíš a takhle to sníš? Jo, přesně tak. - Co to je?


- Klidně si to vezmi, jestli chceš. Nevím, jestli je to pálivé.
Uvidíme za chvilku. Nejspíš. Nejsem si tím úplně jistá.
Nejez to, ne, ne, ne. To bylo šičimi neboli sedm koření. Vysvětlil jsem jí,
že to lidi dávají do omáčky, ne na nudle. Tady je druhý pokus
s kořením v omáčce a ne na nudlích. Tohle dává větší smysl.
Takhle to má fungovat. Samotné to chutná zvláštně.

Po jídle uklidíte stůl,
jako kdyby vás o to požádali doma. Protože vám většinou
dají opravdové talíře, tak je musíte vrátit do restaurace,
kde jste nakupovali. Filmovali jsme v Solamači,
nákupním centru pod Sky Tree. Očividně velice oblíbené
turistické místo. Používat jen angličtinu
bylo bez problému. I kdyby personál nerozuměl angličtině, tak s obrázkovými menu
by bylo lehké ukázat a objednat si.

Jsem ráda, že jsme to zkusili. - Unikátní chuť.
- Vidíš? Já ti to říkal. Je to lehké. Vůbec to není výzva. OBCHODNÍ DOMY Obchodní domy jsou
také skvělým místem na jídlo. Jsou často na rušných vlakových
stanicích, jako je Šindžuku nebo Šibuja. V přízemí těchto domů
najdete velké jídelní sekce, kde seženete všechno možné.

Ať už je to jakitori,
suši nebo dárkové dezerty, které jsou na zvláštní
příležitosti, jako je Bílý den. Každopádně všechno,
co si můžete koupit, je vystaveno. Tím se lehce uplatní metoda ukazování. Oblasti, kde najdete dobré restaurace, do kterých byste to jako turisté neřekli, jsou kancelářské budovy. Většinou mají celé patro
určené restauracím.

Je pár důvodů,
proč je mám rád. Obvykle je tu kvalitnější jídlo
než v restauracích na ulici. Většina nepovoluje kouření,
což se v Japonsku těžko hledá. Obstarávají jídlo kancelářím
a také návštěvníkům. Mají zde ukázky jídel
nebo obrázková menu. Najdete různé druhy restaurací
na menším prostoru. Nemusíte tak dlouho chodit po městě,
abyste si všichni vybrali. Bezpečně si objednat dobré jídlo
je v těchto prostorech lehké.

Tady je něco, co jsem nikdy nedělal,
ale co dává velký smysl. Stačí si vyfotit jídlo z menu,
které chcete, a pak jen ukážete číšníkovi,
co si chcete dát k jídlu. I když umíte trošku japonsky,
tak se menu těžko čte. Musíte totiž znát hodně kandži,
čínských znaků, které Japonci používají. S tím může pomoci
aplikace Google Translate, protože je tam funkce
na překlad obrázků. Například tohle jsou bambusové nudle.

Tohle není úplně správně. Popravdě je to tantanmen. Je to pálivý nudlový rámen
původem z Číny. Co tohle kari? Prý je to živá kulička, teplá kulička. To nezní nadějně. Další je sýrové kari.
To je správně. Tomuhle moc nevěřím.

Mužské kari na louce. Smažené krevety a ryba
je docela blízko. Máte tak poloviční šanci dostat to,
co si chcete objednat. Naštěstí je tohle řetězec,
takže mají k obrázkům ještě angličtinu. Pořád není třeba japonština. AUTOMATY Na některých místech
můžete používat automaty. Když budete mít štěstí,
tak budou s obrázky nebo s angličtinou.

Pokud ne, tak to bude zábavná hra. Tady to poprvé zkouší brácha. Co? Možná si dělal srandu, ale řekl bych,
že se snažil dát peníze do kontrolky. Místo do otvoru na peníze
hned pod tím. Koukni se pod to. 31 je za tohle všechno? - Jak jim řeknu, co chci?


- Uvidíme. Dobře. Potom jsme chtěli... Trvalo mu to dlouho,
takže se mu několikrát vrátily peníze. Nakonec zjistil,
jak to stihnout, a objednal si. Dobře. Takže mám jít sem a dát jim to? Jen řekni: "Sumimasen." Sumimasen.

- Ano.
- Palačinky. Palačinky, ano. Kacutéšoku a tonkocu rámen,
jak si je přejete? Může být se sojovkou, solí Hakata,
nebo červeným miso. Tonkacu? Co za rámen chceš? Jakou příchuť? - Jakou chci?


- Šoju. Sójová. - Je to normální sójový.
- Dobře. Čtyři položky, že? Ano. Až to bude hotové,
zabzučí to, tak počkejte. Když budete mít problém s objednáním,
tak japonský personál vás vším provede. Pokud zvládnete ukázat na to,
co chcete, a říct: "Kore onegaišimasu," tak se nejspíše najíte.

Ukázal jsem v tomto videu jen Tokio. Spousta míst je zvyklá na cizince. Před pěti lety jsem cestoval
na odlehlá místa Japonska. A stejně jsem vždy
dostal něco do žaludku. Věřím tomu,
že to v Japonsku zvládnete. Jestli jste už byli v Japonsku,
jak byste poradili nováčkům? Dejte nám vědět. Děkuji za zhlédnutí a uvidíme se příště.

Zatím. Překlad: Haffy,
www.videacesky.cz