Proč Japonci milují onseny?

- Dobrý. - Dobrý. Vzpomínám si, když jsem poprvé slyšel o onsenech... Dobrá, cože je ten onsen? Onsen znamená teplý pramen a lidé v něm vypadají takhle. Ale taky je tu sento, což jsou veřejné lázně a lidé v nich vypadají takhle. Jo, dokud nevíte, odkud přichází voda, tak vypadají totožně. Hlavní rozdíl je, že onseny používají teplé prameny, ale sento používá ohřívanou vodu z kohoutku.

Ale jako vždycky, Osaka musí být jiná, takže onsen může být sento. Chcete vědět víc? Tady si o tom přečtěte. Ale zpátky k mému příběhu, kdy jsem poprvé slyšel o onsenech. Když jsem ještě pracoval v létě jako natěrač, tak mi kamarád řekl o výletu do Japonska s jeho japonskou přítelkyní. Byl jsem překvapen, že byli v lázních pro obě pohlaví, kde byli oba nazí.

Vím, že někteří Evropané jsou nudisté, ale pro Kanaďana to znělo příšerně. Abyste o tom neměli špatný obrázek, dnes už jsou lázně pro stejné pohlaví. Ale i tak jsem si myslel, jak může být koupání s dalšími chlapy odpočinkové? Proč Japonci milují koupání? Já vám to tedy povím. Četli jste někdy Šóguna? Pokud ano, anebo jste viděli televizní minisérii, tak už určitě víte. Ne, to neudělám.

Ne. Musíte se očistit. Vlezte do té vany. Proklatě, ta koupel mě bude stát život! V 16. století, kdy se tohle všechno odehrává, si Angličané mysleli, že koupání škodí zdraví a zhoršuje ovzduší. Téhle teorii se říká miasma. Tato myšlenka převládala v časech cholery a...

...černé smrti. Kdyby bylo na mně, tak bych té teorii také věřil poté, co jsem zjistil, že polovina mých předků zemřela na mor. Ale protože byli po většinu času uzavření vůči světu, tak by to obyčejný japonský vesničan označil za šílenost. Smrdíte. Vykoupejte se. Jděte mi z cesty.

Vykoupete se? Ano, ano. Někdy lidi neví, co je pro ně nejlepší. Musí se jim ukázat cesta, i když se brání zuby nehty. Ale když je to dobré, tak je to dobré. Tím jsem ale trochu předbíhal. Koupání v Japonsku začalo už tak dávno. Mluvíme o více než tisíci letech.

Historikové přesně neví, kdy to začalo, ale je tu možné vysvětlení. Japonsko je vulkanický ostrov plný přírodních pramenů, tak tomu bylo souzeno, aby se lidé chtěli svléct a skočit do toho. Většina textů, které jsem četl, spojuje začátek kultury onsenů s buddhistickými chrámy a očistnými koupelemi. Koupání v chrámu bylo otevřeno pouze mnichům, ale pak se otevřelo i nemocným, aby na ně působily léčivé síly pramenů. Jsou totiž plné kyselin a minerálů.

Pak se o tom dozvěděli bohatí a řekli si: „Hej, postavím si svůj.“ Proč se dělit, ne? Okolo roku 1600, známé jako začátek éry Edo, byly populární dva typy komerčního koupání. Na východě v Tokiu, které se dříve jmenovalo Edo, proto také éra Edo se objevovaly domy s bazény nazývané Juja. Což doslovně znamená: „Obchod s horkou vodou“. Na západě v Osace byla koupel spíše o páře a říkalo se jí Mušiburo.

Což doslovně znamená: „Parní koupel“. Je to obvyklé? Myslím tím... Abyste tu byla... Abych se s vámi koupala? V roce 1869 na začátku éry Meidži byly zákonem nařízeny oddělené lázně. V Japonsku, pane Andžine, se nestydíme za naše tělo.

Všechno je přirozené a normální. A protože je nás tolik, tak je to potřeba. Podle všeho si tehdejší americký komodor Perry myslel, že to není morální. Na to japonská vláda reagovala takto: „Ale ne! To musí přestat!“ Vlastníci na to: „Máme postavit nové lázně, jen abychom oddělil lidi?“ Co takhle to oddělit malou přepážkou? To ale úplně nezastavilo úchylné Tanaky.

Někteří to vyřešili střídáním pohlaví podle dané hodiny. Jiní se zase zaměřili na jedno pohlaví. I když se toho spoustu změnilo, ne všechna pravidla se dodržovala. To musí být šok pro ty, kteří ví o japonském sklonu dodržovat pravidla. Tomu nerozumím. Jednou to pochopíte. Jsem si jistá, že jednou to pochopíte. Po pravdě, hodně zákonů se snažilo omezit kon'joku, což jsou smíšené lázně, už dávno před Meidži érou až do doby po druhé světové válce.

Dnes jsou smíšené lázně zakázány, výjimku však tvoří malé děti. Zajímavostí je, že smíšené umývárny jsou dodnes někde povoleny, protože některá místa to povolila před uplatněním zákonů, jsou tedy výjimkou. To jsem rád. Proč jdeš za náma? No, ale...

Smíšené lázně? No jasně, je to smíšený. Jdi se bodnout! V sedmdesátkách dovršily lázně svého vrcholu. Populace rostla a ekonomika s ní. Jakmile se Japonsko vzpamatovalo, stalo se ekonomickou velmocí. V nových domech byly vany standardem a lázní už nebylo tolik potřeba. Když už není potřeba se koupat mimo svůj domov, proč je stále společná koupel v Japonsku tak populární?

Jestli jste viděli nějaké japonské drama, seriál či anime, tak jste určitě viděli společnou koupací scénu. No jo, všichni jste ještě naživu. O tom se nevtipkuje. Staří můžou dostat infarkt kdykoliv. To je krásný výhled. To jo.

Je tu krásně. Koupele jsou druhem odpočinku, a proto Japonci milují veřejné lázně. Oproti již zmiňovaným lázním jsou tu i modernější podobné lázeňským komplexům. Jako příklad si vezmeme Súpásento, což se překládá jako velké veřejné lázně. Krom koupacích a parních zařízení si můžete užít masáže, tělový peeling, relaxační místnosti a jídlo. Pak jsou tu ještě zábavní onseny.

Oedo onsen nabízí oldschoolovou atmosféru letních slavností. Dávné Tokio, dřívější Edo. Děti si mohou hrát, dospělí pít u baru a páry si užívat brouzdaliště. Všichni si k tomu můžou obléct jukaty. Pak tu máme klasický zážitek s rjokanem. Rjokan je tradiční japonský hostinec. Kde většinou přespíte v místnosti s tatami. Někde vám přinesou i různé pokrmy, aby vám zpříjemnili pobyt.

Mimo teplé prameny jsou tam rekreační zařízení. Ping-pong, karaoke nebo také bazén na plavání. Jsem připravena. Pojď mi. V Japonsku čistý znamená krásný. Znak pro kirei má význam čistý, krásný, hezký a ryzí. Právě proto jsou toalety oddělené od koupelen. Proto si sundaváte boty, než vstoupíte do domu.

I proto se umyjete předtím, než vlezete do vany. Umyju se a půjdu tam. - Jaké to je, Shiníku? - Skvělý. Skvělý. Protože čistý je nádherný. Něco, čemu jsem nejdříve nevěřil, byly léčivé účinky teplých pramenů. Japonsko má dost vědců,, kteří je zkoumají. Podle toho, jaké složení minerálů a kyselin má, mohou léčit zácpu, menstruační bolesti, cukrovku, bolavé svaly, revma a další.

I když jsem si v onsenu nic neléčil, tak můžu zaručit, že díky některým budete mít velice jemnou pokožku. Kéž by to vydrželo napořád. Koupáním ke stejnosti. V Japonsku je termín „hadaka no cukiai“ neboli asociace nahých lidí. Je to myšlenka, že všichni v onsenu jsou si rovni. Ať už jste vysoce postavený manažer, pilot nebo neznámý youtuber.

Bez oblečení nejde rozeznat, kdo je kdo. To je blízce spjaté s anglicko-japonským slovem „sukinšippu“ (skinship) Popisuje intimitu mezi dítětem a matkou. Dnes už má širší význam, a to sblížení se skrze fyzický kontakt. Ať už se s dětmi objímáte či koupete. Jdem se koupat! Když se narodily moje děti, tak mi v Kanadě doporučili, ať si je dám na tělo.

Proto si myslím, že „skinship“ není Západu úplně cizí. I když jsme to začali praktikovat možná o něco dříve než Japonci. Mimo to je cena možná tím, proč se Japonci tak rádi koupou. Když byste jeli do terapeutický lázní v Kanadě, pokud nějaké najdete, můžete lehce utratit přes 50 dolarů. Jsou tam i veřejné bazény s teplými prameny, ale ani zdaleka se to neblíží japonským onsenům či sento. Mé mladší já by si tohle nikdo nemyslelo, ale mít na sobě plavky v teplém pramenu?

Hnus! Jestli si zkusíte jít nazí do teplých pramenů v Japonsku a pak se vám bude chtít jít do bazénu v plavkách, dejte mi vědět, byl bych překvapen, ale zajímalo by mě, proč to tak máte. V Japonsku zaplatíte za veřejné lázně méně než 10 dolarů. Pokud je ale zábavní, cena může být dvakrát až třikrát vyšší. Když si vezmeme lázně, kde jsme byli, zaplatili jsme 1600 jenů, abychom se dostali do tří nejlepších.

Jídlo v lázních si musíte zaplatit zvlášť. Můžete se dobře najíst za 10 dolarů. Můžete mít večeři a koupel v súpásento za méně než 20 dolarů. Možná láska Japonců ke koupeli je původním zvířecím instinktem. Speciální poděkování těm, kteří pomohli při realizaci videa. Díky mnohokrát. Koupete se rádi nazí tam, odkud pocházíte?

A jedna poslední věc... Víte o jedné šintoistické tradici? Jen bokem, šintoismus je japonské náboženství. Říká se jí Misogi. Je to rituální očištění studenou vodou, spíše ledovou. Podle některých byla tato aktivita prvopočátkem koupání v Japonsku.