Setkání s japonskou mumií

Znáte to, když vám někdo řekne o něčem novém, co neznáte a moc tomu nevěříte, jako: Dvacet minut cesty, v horách, úžasná oslí farma. Oslové? Fakt miluju osly, kdo by je neměl rád? O ulici vedle, skvělá mexická restaurace, nezapomenutelné tacos. Tacos, no ne! Všichni milujou tacos, ne? Jo, tacos. Ve vedlejším městě, opravdová mumie, lepší než v Egyptě. No ne! Rozkládající se mumie! Všichni milují rozklá-- Cože? Ukázalo se, že nemusím platit peníze, abych viděl v Egyptě mumii, protože je jedna jen hodinu cesty.

Navíc to není mumie, kterou prostě obvázali a strčili do krabice. Tahle mumie je člověk, který se vědomě zabil a trpěl, aby dospěl sebemumifikace. Přiznám se, že jsem chtěl vždycky vidět mumii už od dětství, kdy jsem četl o Egypťanech, například známého faraona Tůtanchámůna. Nikdy jsem neuvažoval o proměně člověka v mumii, takže těžko rozumím tomu, proč by to někdo udělal. Dnes jedeme do Fukušimy dostat pár odpovědí a prozkoumat její okolí, ale především zjistit, proč by se někdo chtěl stát mumií. Nečekal bych, že to někdy řeknu ve videu.

S ostatními se setkáme ve Fukušimě, která je mezi Sendai a Tokiem. Naší první zastávkou je chrám schovaný v cedrovém lese, který jako by zrovna vypadl z filmu Indiana Jonese. Je tady 466 soch a jedna stojí 2 000 dolarů, kdy je lidé darují, aby měli štěstí a bohatství. Já to vidím jako úplatky. Něco jako náboženské podplácení. Některé vypadají docela nově, popravdě nejnovější sem přidali před třemi dny. Líbí se mi, jak má každá socha nějakou svou zvláštnost. A támhle.

Tady ta je asi úplně nejzajímavější. Tenhle chlápek má sluneční brýle, docela gangster nad tím obřím kruhem. Tenhle má nepochybně nejděsivější obličej, který jsem kdy viděl. Támhle je dokonce jeden se sluchátky Beats. Dneska už jim neuniknete. Sluchátka Beats od Dr. Dre jsou fakt všude. Chrám má limit 500 soch, takže jestli chcete trochu toho štěstí, stále můžete darovat svou sochu. Může vypadat jak Kim Čong-Il nebo úžasný špenátník. Nejlepší způsob jak utratit 2 000 dolarů.

Chtěl bych tu vidět svou, ale nevidím tu nikde ležet dva tisíce. Další zastávkou je úplně jiný svět narozdíl od lesa s vtipnými sochami. Aspoň to tak vypadá. V hloubkách nejzajímavějších fukušimských jeskyní. Tady je propast v téhle obrovské jeskyni a je vysoká 29 metrů. 29 metrů v průměru. Je úžasně vědět, že tohle všechno zformovala voda. Jak stéká a rozpouští spousty vápence.

Můj první dojem byl: Do háje, doufám, že mi ty krápníky nespadnou na hlavu. Bylo by z toho nešťastné odpoledne, ale... Podle všeho tohle vznikalo 80 miliónů let, takže to mě uklidňuje. Nemyslím si, že by to tu bylo na spadnutí. Nejlépe bych tuhle jeskyni popsal tím, že je to jako být v mimozemšťanově žaludku. Kdyby mě snědl obrovský mimozemšťan, takhle by to asi vypadalo. Jsem z toho rozčarovaný. Už jsme tu několik hodin. Asi trošku zešílím.

Možná jsem blázen, ale třeba mi bude odpuštěno. Když vezmu v potaz, co jsem nakonec objevil níže v jeskyni. Takže jsme v krasové jeskyni, a pak je tu tohle osvětlení. Říkají tomu balónkové umění. Je tu tisíce svítících balónků. A támhle prostě jen tak náhodně raketoplán. Raketoplán a astronaut. Nic nevystihuje krasovou jeskyni líp než raketoplán. Je tu něco...

Nevím, jakou to má souvislost. Po jeskyních jsme si oblékli po zbytek dne kimona. A vydali jsme se pozdravit štěstí k novému roku. Možná nemám 2 000 dolarů, ale mám zato skvělou náhradu. Tyhle věcičky jsou v Japonsku všude. Tohle je Daruma a má představovat Bodhidharmu, zakladatele zen buddhismu. Panenky Daruma jsou symbolem vytrvalosti a štěstí. Dnes si vytvářím vlastní a snažím se, aby vypadala dobře.

Takových zkušeností a umu. Všechny vypadají dost dobře až na tu mou. A zrovna jsem to zkazil. Vypadala dobře. Měla krásnou tvářičku, ale pak jsem se nechal unést. Sakra. To už nenapravím. Asi z toho udělám kočku, nebo tak...

Je to jen horší, co? Stejně je to svým zvláštním způsobem unikát. Mumie se nachází v malém městečku Asakawa ve chrámu Kinkjuzan Kansjudži. Ten muž je ponechán v pozici, ve které i zemřel. Nemůžu se na to dlouho dívat, protože jinak budu mít noční můry, Docela děsivé vědět, že to kdysi byla žijící osoba. Před 330 lety tento mnich učinil velkou oběť. Něco jako sebevražda, ale možná mnohem těžší než to.

Disciplinovaná sebevražda, jinak se to asi popsat nedá. V japonštině se nazývá Sokušinbucu, což by se přeložilo jako modla z masa. Jeho jméno bylo Jutei a před 330 lety byl buddhistickým mnichem. Patřil pod sektu buddhismu, která praktikovala sebemumifikaci. Věřilo se, že to nebyl akt sebevraždy, ale spíše forma osvícení. Když mu bylo 92 let, tak do města přišel mor. Jutei si myslel, že když se stane Sokušinbucu, pomůže lidem od utrpení. A v této formě by se mohl modlit za město celou věčnost.

Prvním krokem k vytvoření modly z masa bylo zbavení se vody a tuku v těle. Omezil stravu pouze na pár oříšků, než se z něho stala kostra. Až poté byl připraven na druhý krok, a to uzavřít se před světem. Tohle je kamenná rakev, ve které Jutei seděl 15 dnů. A každý den po dobu 15 dnů zvonil na zvoneček, aby lidé věděli, že je naživu. Když už se zvonek neozýval a on byl mrtvý, tak tam zůstal tři roky a tři měsíce, než ho vytáhli. A takhle vypadal.

Ale když se podíváte na Juteiovu mumii, tak stále vidíte nějaké maso. Nejsou to jen kosti. Což je symbol toho, že se dokázal stát Sokušinbucu. Stát tady s věděním toho, co se stalo, mě dost děsí. Budu mít noční můry. Tenhle buddha byl umístěn nad kamennou rakev, aby měli jistotu, že se nedostane ven. Před chvíli jsem se na něj díval a říkal si, jak je krásný. Ale teď když se na to dívám, tak ho to tam uvěznilo.

Což mě trošku... Patrně touhle procedurou prošlo spousta lidí, ale jen málokdo uspěl, prostě to nezvládli. Jutei to ale dokázal a teď se na něj podívejte. Má svou vlastní svatyni. Jaký to šťastlivec. Je to jen hodinu cesty rychlíkem od Tokia. Snadno dostupný region k objevování. Pokud potřebujete přenocovat, je zde spousta hotelů.

My jsme navštívili hostinec Jahataja s úžasným jídlem a horkými prameny. Celý plán najdete pod videem včetně místa v Korijamě se stylovými kimony. Já mizím, abych mohl napsat knihu Jak malovat, aby každý mohl malovat stejně jako já. Děkuji za zhlédnutí a uvidíme se příště. Ale když se podíváte na Juteiovu mumii, tak stále vidíte nějaké maso. Nejsou to jen kosti. Což je symbol toho, že se dokázal stát Šokusodit-- - Sokušinbucu.

- Sokušin-Sokušinbucu. Což je symbol toho, že se dokázal stát Sokušinbucu.