Jordan Peterson – Proč je důvěra zásadní

Jednou z věcí, které umožňují dlouhodobou mírovou spolupráci mezi lidmi, je důvěra. A taky bych řekl, že důvěra je zásadní přírodní zdroj. Existují výborné knížky například o ekonomickém benefitu důvěry. Společnosti, v nichž je důvěra základním předpokladem mezi obchodními partnery, bývají bohaté, i když nemají přírodní zdroje. Můžete to vidět například u eBaye, to je podle mě zázrak.



Mělo docházet k tomu, že mi pošlete šmejd a já vám neplatný šek. A tím by eBay skončil. To se ale nestalo. Průměrná transakce na eBayi byla tak poctivá, že pojišťováci – zpočátku jste se mohli pojistit, nepamatuju si, jak se tomu říkalo. Mohli jste někomu zaplatit, aby garantoval tu transakci. Neposlali byste mi šmejd a já vám bych vám zaplatil a dali bychom 10 % někomu, aby to garantoval. Většina obchodů byla tak poctivá, že ihned zmizeli.



A tím pádem se všechen zmražený kapitál – všechno povalující se harampádí, které by někdo mohl chtít, se proměnilo v peníze. To fungovalo jen díky tomu, že si lidé věřili. Důvěra je neuvěřitelně mocná ekonomická síla. Možná, že ta nejmocnější ekonomická síla. Každopádně… Když jste s někým ve vztahu, zakládá se na důvěře.



Zčásti proto, že důvěra nám dovoluje se na sebe dívat a neutéct s křikem. A tím myslím to, že když vám věřím, nemusím brát v úvahu vaši složitost. Protože vy jste velice složití. Šimpanz plný hadů, to je člověk. A dokud děláte to, co říkáte, že děláte, můžu vám věřit.



A to vás zjednoduší. A vy můžete věřit mně. A to mě zjednoduší. Můžeme se chovat, jako že si rozumíme, i když si nerozumíme. Ale pokud je ta důvěra porušena, všichni ti hadi se velice rychle objeví. Hádám, že každý z vás byl někdy zrazen. Když jste s někým ve vztahu a věříte mu, předpokládáte jisté věci o minulosti, přítomnosti i budoucnosti. A všechno je stabilní, a tak stojíte na pevné zemi. Jako byste stáli na tenkém ledu a chaos je skrytý.



Pod vlnami není žralok, jste v bezpečí, v záchranném člunu. Ale pokud vás ten člověk zradí – pokud jste v intimním vztahu a ten druhý má aféru a zjistíte to, pak… V jednu chvíli jste na jednom místě, jste v bezpečí, protože jste založili své vnímání světa na té důvěře, a v další vteřině jste na úplně jiném místě. A nejenže je to místo jiné právě teď, ale i místo, kde jste byli před rokem, se změnilo a místo, kde budete za rok, se taky změnilo.



A všechna ta jistota, ta zvláštní jistota, kterou obýváte, se může zhroutit do neuvěřitelné složitosti. Když vás někdo zradí, pomyslíte si: „Kým jsi byl? Protože jsi nebyl tím, kým jsem si myslel. A myslel jsem si, že tě znám, ale vůbec tě neznám. A všechny věci, které jsme spolu dělali, byly ve skutečnosti něco jiného. Byl jsi někým jiným.



Takže i já jsem někdo jiný, protože jsem si myslel, že vím, co se děje. Jsem nějaký slepý idiot nebo oběť psychopata nebo někdo tak naivní, že sotva žije. Nerozumím ničemu ohledně lidí ani ničemu ohledně sebe. A netuším, kde jsem. Myslel jsem, že jsem doma, ale ono ne – jsem v domě plném cizinců. Nevím, co budu dělat zítra, za týden nebo za rok.“ Všechna ta jistota, ta obyvatelná jistota se zhroutí do potenciálu, ze kterého vzešla.



A to je děsivé. To je cesta do podsvětí z mytologického hlediska. To opravdu stojí za to vědět. V mytologických příbězích jsou cesty do podsvětí velice běžné. Jako třeba hobit, který vyrazil hledat draka Šmaka a získat zlato při cestě do podsvětí. Cesty do podsvětí se odehrávají neustále.



Moderní lidé nerozumí, co to podsvětí je, až na to, že jsme v něm všichni byli a chodíme tam neustále. A jdeme tam, kdykoli je pevnost a stabilita světa, který jsme postavili alespoň zčásti naší řečí, roztříštěna, protože se objevil had. Tak se na to taky dá dívat.