Thumbnail play icon

Jordan Peterson – Jak se zlepšit

93 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:121
Počet zobrazení:5 496

Jordan Peterson diskutuje s Joe Roganem o míření vzhůru, učení se z chyb a nastavování laťky tak akorát vysoko.
Poznámka: 12 Rules for Life (12 pravidel pro život) je Petersonova poslední kniha, která se stala bestsellerem.

Přepis titulků

Tohle je z 12 Rules for Life, čtvrté pravidlo je: "Srovnávej se s tím, kým jsi byl včera, ne s někým jiným dnes." Protože musíte mít cestu vzhůru ke zlepšení, musíte někam směřovat, což znamená, že na tom budete hůř než lidé, kteří už na této cestě něco získali. A to ve vás může probudit závist. Takže otázka je: Koho máte porazit v konečném důsledku? A odpověď zní: Své minulé já.

O to byste se měli snažit. A se sebou se můžete dobře poměřovat, protože vy jste měli všechny své výhody a nevýhody. A tak pokud chcete s někým soutěžit spravedlivě, měli byste soutěžit se sebou. O tomhle jsme se bavili ohledně zdokonalování zápasníků. Pokud se posouváte ve svém životě, potom soutěžíte se svým horším já. A také se můžete zeptat: "Jaké je to horší já?" A to horší já je zahořklé a agresivní a pomstychtivé, má tyto a podobné negativní charakteristiky.

A to jsou věci, které vám brání ve zdokonalování se během života. Takže je nezbytné pochopit... Proto kladu takový důraz na myšlenku osobní zodpovědnosti. Osobní zodpovědnost znamená soutěžit se sebou. Být zítra o trochu lepší. Lepší v nějakém ohledu, který zvládnete, a to znamená mít pokoru.

Nejsem dokonalý, mám své problémy, mohu být tak dobrý jako osoba X? To není správná otázka. Správná otázka je: Můžete být zítra lepší než vaše současné nedokonalé já? A odpověď na to je: Pokud máte dost pokory na to, abyste si dali laťku akorát nízko, potom zítra můžete být lepší než dnes. Protože také musíte říct: Tady jsou všechny mé vady a nedostatky.

A to nejlepší, co někdo tak nedostatečný může udělat, aby se zlepšil, je tohle. A kvůli tomu nevyrazíte oslavovat do ulic. Proto říkám: "Ukliďte si v pokoji." Nikomu se tím nebudete chlubit. Ale i někomu tak nedostatečnému by se to mohlo povést. A to znamená, že jste na cestě ke sebezdokonalení a překonáváte své minulé já.

Můžete se zeptat, jaký je nejlepší způsob žití. Pokud existuje. Není to chování se podle souboru pravidel. Je to opakovaná snaha přesáhnout svou nedokonalou bytost. A co je zajímavé, v té snaze se nachází smysl života. To se také snažím vyložit v těch diskuzích. Zásadní problém je ten, že život je tragický. A obtížný, velice tragický a obtížný pro všechny.

A také je poskvrněný zlem, protože nezáleží... Věci jsou tragické a obtížné, ale vždy se najde hloupost, kterou to můžete vy nebo někdo jiný zhoršit víc, než je nutné. To je život. A na to potřebujete protijed, protože z toho můžete zahořknout. Opakovaný kontakt nejen s tragédií, ale tragédií v kombinaci se zradou a zlem, ta to ještě zhoršuje. Zvlášť pokud si to děláte sami.

Takže to musíte něčím vyvážit, abyste nezahořkli. Čím to vyvážíte? Děláním něčeho užitečného. Podle vaší definice. Potřebujete důvod, proč vstát ráno z postele. Něco dobrého na práci. Co nejlepšího můžete udělat? Překonejte své ubohé a mizerné já. Dá se v tom najít opravdový smysl.

A to je smysl, který je spojen se zodpovědností. Jednou z věcí, které se snažím jasně vyložit, je, že život je těžký. Je poskvrněný zlem a zradami. Z toho můžete zahořknout. Potřebujete smysl, abyste to vyvážili. Kde ho najít? Ne v právech, v impulzivním potěšení, ale v zodpovědnosti. Vezmete odpovědnost za sebe a staráte se o sebe. Když v tom jste dobří, máte přebytek pro rodinu.

Když uděláte obojí, zbyde i na širší komunitu. To jsou těžká břemena. Zvednete je a zjistíte, že mají smysl. Nejlepší způsob, jakým je nést, je neustále se zdokonalovat. A v tom leží smysl. Smysl je v neustálém sebezdokonalování. To znamená nechat své staré já zemřít a nechat narodit nové já. Proč definujete lidi... Proč říkáte: "váš ubohý, mizerný život"?

Protože mnoho lidí nemá mizerný a ubohý život a chtějí se zdokonalit. Proč mluvíte o nejhorším případu? Protože to musí fungovat... Ta teorie musí fungovat i v nejhorším případě. Takže používáte nejhorší scénář jako příklad. Nemyslíte, že to odradí někoho, kdo není v té nejhorší situaci? Ne, nemyslím si. Záleží, kolik máte času na vyložení těch myšlenek.

Protože i když se vám právě teď velice daří, v budoucnu přijdou krušné časy. Budete nemocný, příbuzní budou nemocní, sen se rozplyne, nebudete si jistí svým zaměstnáním. Potopa je na cestě, apokalypsa je na cestě, vždy tomu tak v životě je. A musíte být připraveni. A otázka je: Jak se připravit? A odpověď je: Najít způsob žití, který funguje i v nejhorších podmínkách.

O to tady jde. A mám trochu pesimistický přístup, protože když mluvím k publiku – a totéž jsem udělal i v mé předchozí knize i v 12 Rules for Life – vykládám ten nejhorší scénář. To je něco jako peklo: Jde to s vámi opravdu z kopce. A to je často jen otázka náhody. A vy i vaše okolí děláte hloupé věci, abyste to zhoršili.

Co máte za takových okolností? Máte možnost pomalu se zvednout ze dna. Máte možnost udělat to, co udělá zápasník, když je poražen, tedy říct: Bez ohledu na okolnosti, které vedly k mé porážce, i když rozhodčí udělal nějaké chyby, teď není chvíle na fňukání. Je načase vzít si k srdci, co jsem udělal špatně, abych byl příště lepší.

A to je ten správný přístup. Předpokládejte, že když se vám nedaří, je to vaše chyba. A to je sakra předpoklad. A můžete si říct... Tím podceňuju systematický útlak a tak dál a rozmary osudu. Nepodceňuju je, o to tady nejde. Jde o to, že vaše nejlepší strategická pozice je: Jaké jsou moje chyby a jak je můžu napravit?

Tohle máte. A vy jste nedokonalí. A můžete to napravit. Obojí je pravda. Pokud budete mířit dost nízko. To taky říkáte často: Miřte dost nízko. Mějte laťku dost nízko. Jak to myslíte? Řekněme, že máte dítě a chcete, aby se zlepšilo. Nedáte mu laťku tak vysoko, že bude nemožné, aby ji překonalo.

Podíváte se na něj a řeknete si: Tohle dítě umí tohle. Můžeme mu nebo jí dát tuhle výzvu, která pro ně bude náročná, ale budou mít rozumnou šanci na úspěch. Říkám to trochu humorně, ale dělám to, abych přiměl lidi k pokoře. "Nevím, jak začít měnit svůj život k lepšímu." A já bych odpověděl: "Nemíříte dost nízko. Mohl byste udělat něco, co považujete za triviální, na co máte vůli a dovednosti provést a co by přispělo ke zlepšení.

Ale není to pro vás dost velké zlepšení, a tak se nesnížíte k té příležitosti." Miřte nízko. A neříkám nemiřte. A neříkám nemiřte vzhůru. Ale musíte přijmout to, že si sice můžete dát cíl, jenž zvládnete, ale nebude příliš velkolepý. Pokud na tom nejste moc dobře, tak úkol, který byste zvládnul zítra, nebude příliš velkolepý.

Ale je to lepší než nic a určitě lepší než zahořklost a než obviňování ostatních. Mnohem méně nebezpečné. A máte na to! Tolik lidí už za mnou přišlo a řeklo mi: "Začal jsem si stlát postel a tím se všechno změnilo." Začal jsi mířit vzhůru, člověče. A první konkrétní krok je, že si usteleš postel. Namítnete, že to není hrdinství.

Ne, ale mířit vzhůru je hrdinské. To je něco. A pak snížit se tak moc, že nejste víc než nepořádek ve vašem pokoji. Že mu nejste nadřazeni. Snížíte se k tomu že jste vděční za to, co máte před sebou, staráte se o to a dáte to do pořádku. Najednou se věci začnou zlepšovat. Když jste ve škole, učí vás, co máte dělat, ne jak máte přemýšlet. Taky vás učí, že jste dobří takoví, jací jste. To je prý sebeúcta.

"Jste dobří, jací jste." Ne, nejste. Jste i nejste. Jste dobrý jako člověk. Pokud chcete mít černý pás v jiu-jitsu a začali jste první lekci, jste na tom dobře. Jste člověk. Ale vzhledem k úkolu nejste moc dobří. V rámci velké cesty jsou malá zlepšení důležitá. Musíte upřímně zhodnotit vaši pozici a kráčet vpřed.

To je ono – vaše pozice a směr. A když někomu povíte, že jsou dobří kvůli jejich pozici, to nestačí, protože jim musíte říct, že potřebují směr. A možná jste dobří, když máte pozici i směr. Ale ten trend říkat si: "Přijmi se, jaký jsi." Ne, protože potřebujete směr. A myslím, že jedním z důvodů, proč posluchače přitahuje to, co říkám v přednáškách a píšu, je, že já neříkám lidem, že jsou dobří takoví, jací jsou.

Já říkám: "Ne, vy dokážete být lepší." A uleví se jim, protože pokud jste v temném a děsivém místě a někdo řekne, že jste v pohodě, vy pak nevíte, co máte dělat! "Ne, nejsem. Cítím se hrozně a beznadějně." "Jsi dobrý takový, jaký jsi." "Co teda dál? Tohle je vše? Tady mám být?" A co chcete říct mladému člověku?

"Je ti 17 a jsi dobrý takový, jaký jsi." Ne, nejsi. Máš na zlepšení 60 let. A můžeš být mnohem lepší. Můžeš být nesrovnatelně lepší v různých ohledech. A v honbě za lepším najdeš smysl života. A to ti dá protijed na utrpení.

Komentáře (7)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Peterson by vam levičáckejm frackům dal pár facek spíš Jordan Peterson - Vlivný intelektuál současnosti nebo šiřitel ultrapravicových postojů?

11

Odpovědět

On to nemá zapotřebí :)
Ale zajímavá myšlenka něco jako "Cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly" a v tom vidím snahu a nucení z pozice levice.

21

Odpovědět

5:02 budete si nejistí

02

Odpovědět

Dokonalý! Díky

21

Odpovědět

Mockrát děkuji za to, že vyhledáváte a překládáte videa s Jordanem Petersonem. Viděl jsem je všechny a nemůžu se dočkat dalšího :)

321

Odpovědět

A pomáhá to v životě?

01

Odpovědět

+FamgusUrčitě

51
Používáme cookies, abychom mohli provozovat tuto internetovou stránku a zlepšit Vaši uživatelskou spokojenost. Budete-li pokračovat beze změny nastavení, předpokládáme, že souhlasíte s ukládáním souborů cookies z internetových stránek. Více informací o použití cookies.
OK