Dnešní video je o jednom z psychologických rozdílů mezi muži a ženami – neuroticitě, tedy citlivosti na negativní emoce a emoční volatilitě dle psychometrického modelu Big 5. Jordan vysvětluje, jakou by tento rozdíl mohl mít příčinu.
Poznámka: Co se týče tohoto videa (ale i dalších), řeč je o rozdílu v průměru, nikoli v rozdílu mezi celými skupinami. Jedná se o překrývající se normální rozdělení, a tak velká část mužů a část žen má zhruba podobnou míru neuroticismu.
V čem se liší muži a ženy? Jako první si můžeme všimnout, že když se podíváme na rozdíly mezi předpubertálními chlapci a děvčaty, nejsou příliš velké. Chlapci a dívky se neliší například v neuroticitě. Ale když začne puberta, ženám se neuroticita zvedne a po zbytek života zůstane vyšší než u mužů. Tohle se odráží v různých psychózách, které sužují každé pohlaví.
Daleko více mužů se stane alkoholiky, narkomany, nespolečenskými osobami a trpí celou řadou poruch učení či pozornosti. Ženy spíše trpí depresí nebo úzkostí. To se zdá úzce spojené s vyšší mírou neuroticismu. Předpokládejme, že ženy jsou citlivější na negativní emoce, protože svět je pro ně nebezpečnější. To by byl ten nejlogičtější důvod, proč by mezi pohlavími byl rozdíl ve strachu nebo citlivosti vůči trestům.
Zaprvé je tu hrozba fyzického souboje, zadruhé je tu sexuální hrozba. Ženy začnou být v pubertě sexuálně zranitelné. Proč říkám zranitelné? To je jasné jako facka. Protože cena za sex je pro ženy mnohem vyšší než pro muže. Rozhodně byla během celé naší evoluční historie. Protože pokud má muž nepovolený styk, tak odejde a možná skončí u soudu. Ale pokud má žena nepovolený styk a otěhotní…
V tradičních společnostech by byla prostě v háji. A i v moderních společnostech, které jsou bohaté jako ta naše… Do toho ani nemusím zacházet. Je to velký problém. Ať s tím uděláte cokoliv, je to velký problém. Dává smysl být ohledně toho nervozní. A pak je tu poslední věc… Nemyslím si, že by nervová soustava žen byla adaptována pro ženy. Myslím si, že byla adaptována pro pár matka–dítě.
Protože nejste ta samá bytost, když máte dítě. Ani trochu. Jste mnohem zranitelnější. Zčásti proto, že musíte vyjádřit zranitelnost toho nemluvněte a také o něj musíte pečovat. Představte si nemluvně do devíti měsíců. Jak musíte být nastaveni, abyste co nejlépe pečovali o nemluvně. A říkám nemluvně, protože ženy obecně vykonávají většinu té péče. Důvodů je mnoho, ale jeden z nich samozřejmě je, že kojí.
Představte si, jak musíte být nastavení, abyste se starali o nemluvně. Zaprvé – jsou velice náročná, že? Protože jsou zcela bezmocná. Jsou náročná 24 hodin denně a je to emocionální zátěž. Dítě do devíti měsíců má vždy pravdu. Když je v nouzi, vždy zareagujete. Nikdy mu neřeknete: „Dej se dohromady a přestaň fňukat.“ Což lze u osmnáctiměsíčního, můžete s ním začít takto komunikovat. Ale do devíti měsíců není nic jeho chyba, je obklopené neuvěřitelně nebezpečným prostředím.
Musíte mu pomáhat a nehledět na sebe. A musíte být velice citliví na hrozby z okolí. A proto si myslím, že ženy za tuto schopnost mít intimní vztah s dítětem v raných fázích vývoje platí nervovou soustavou, která je ideálně nastavená pro tuto roli. A nevýhoda je, že taková povaha nefunguje při vyjednávání s muži. Zejména ve firemním prostředí, protože to není totéž.
Nebuď_KnedlíkPublikováno: 6 let
