Jordan Peterson: Smysl života pro muže

Povím vám pár zvláštních věcí,
kterým úplně nerozumím. První je:
Když jsme analyzovali dopady kurzu navrhování budoucnosti,
měl odlišný vliv na muže. a obzvlášť na – jak je nazývám já –
"vyloučené muže", takže nezápadní menšinové etniky, nebo většinové muže,
kterým se moc nedařilo. Napříkad na Mohawk College
měl ten kurz obzvlášť výrazný účinek na studenty – muže,
kterým se na střední moc nedařilo a kteří si nevybrali zaměření,
které mělo na konci kariéru.

Takže si dokážete představit,
že mají neurčitý vztah ke vzdělávání. A nemají jasný cíl.
Nejsou příliš motivování. Proč to mělo
odlišný účinek na muže? To je dobrá otázka. Zaprvé, ženám se daří lépe, takže to může být tím,
že to víc pomáhá lidem, kterým se moc nedaří,
a teď to jsou hlavně muži.

Částečně by to mohlo být tím,
ale nevěřím, že úplně. Myslím, že ženám se teď daří víc,
protože jsou poslušnější. Takže když systém nastaví strukturu
a řekne, že tudy vede cesta k cíli, žena nebude odporovat, bude souhlasit,
což jim právě teď vychází. Muži, zejména ti
nejméně poslušní muži, a mnohem více mužů
je velice neposlušných než žen. Uvidíte to, když se podíváte
na překryv normálních rozdělení. Tohle je rozdělení poslušností žen, rozdělení poslušnosti mužů.


Hodně se překrývají. Ženy jsou výš – všichni opravdu
poslušní lidé jsou ženy. Všichni opravdu neposlušní lidé
jsou muži. A možná ten opravdový rozdíl
se ukáže v extrémech. A je to velice zajímavý efekt
překrývajících se rozdělení. Lidé mohou být z většiny stejní, ale stejně se to může projevit
radikálními rozdíly. Neposlušní muži neudělají nic,
co nechtějí.

Prostě řeknou: "Trhni si. Půjdu domů hrát videohry. Nebudu poslouchat
tvoji blbou přednášku. A proč bych pro tebe
měl pracovat? Budu se bavit.
Dělat si, co chci." Nejsou motivovaní. A když vezmete takové muže
a řeknete jim: "Co chcete? Můžete mít cokoliv chcete,
ale musíte zjistit, co to je."

A pak napíšou, co chtějí.
Řeknou si: "Tohle by stálo za to mít,
takže se o to možná budu snažit." Tak to vnímám. A další věcí,
které jsem si všiml, je... Hodně mluvím před lidmi,
ne o právech, ale o zodpovědnosti. Protože nemůžete mít zatracenou... Nemůžeme se bavit o právech, aniž bychom se bavili
o zodpovědnosti, protože vaše práva
jsou moje zodpovědnost.

To práva technicky jsou. Takže nemůžeme mít
jen polovinu té diskuze. A teď máme jen polovinu
té diskuze. A otázka zní:
Co sakra vynecháváte, když máte jen polovinu diskuze? A odpověď je:
vynecháváte zodpovědnost. A potom otázka zní: Co vynecháváte,
když vynecháváte zodpovědnost?

A odpověď by mohla být:
Možná vynecháváte smysl života. Tak to vidím. Tady jste a trpíte. Proč žít? No ne? Víte, jste úplně...
Vůbec nevíte, co... Je téměř nemožné popsat,
jak špatný nápad to je. Zodpovědnost.

Ta dává životu smysl. Zvedněte břímě,
pak se můžete tolerovat. Podívejte se na sebe:
Jste marní. Lehce zranitelní a mrtví.
Proč byste měli mít nějakou sebeúctu? To je příběh pádu. Zvědněte něco a neste to. Ať je to dost těžké,
abyste si pomysleli: I když jsem marný,
alespoň pohnu tím odsud tam.

Je opravdu pěkné,
že když tohle říkám publiku, mužům se rozzáří oči.
A to je velmi... Už jsem to viděl,
protože o mýtech přednáším dlouho a sleduju,
když pozoruju publikum, že lidem se zvedne obočí
a oči se rozsvítí, protože jim něco docvaklo. To mytologické příběhy dělají.
Takže za to si neberu zásluhy, to dělají ty příběhy,
řeknu příběh a lidem to zacvaká.

Rozsvítí se jim oči. Ale tahle zodpovědnost,
to je další level. Mladí muži jsou po tom tak hladoví,
že to je neuvěřitelné. A když jsem mluvil s lidmi
z konzervativních stran v Kanadě, bavili jsme se o problémech
ohledně komunikace s mladými lidmi, protože co sakra konzervativci
prodají mladým lidem, konzervativním se stanete,
až když zestárnete. Můžou prodávat zodpovědnost.

Nikdo ji neprodává.
A věc se má tak: Pro muže je zodpovědnost
nejdůležitější. Nedávno jsem se koukal
na seriál Simpsonovi. Viděl jsem první epizodu
a rozebral ji. A je opravdu zajímavé,
co se stane v první epizodě. Jsou Vánoce a Homer a Marge
jdou koupit vánoční dárky, ale Homer nedostane
svůj vánoční bonus a úplně ho to zničí. A to je opakující se téma
v Simpsonových, že Homer ztratí práci
nebo nevydělá dost peněz.

A úplně ho to zničí, i když je to
neužitečný, blábolící, smějící se trouba. Věc, která dává tomu pořadu duši, je, že je pořád orientovaný na rodinu.
Díky tomu je úctyhodný: I když je pošetilý, rozhodl se přijmout odpovědnost
za svou rodinu a snaží se to nést, a tak je svatý blázen.
Není úplný blázen. A je zajímavé sledovat ten příběh,
protože on hrozně trpí tím, že nedokáže naplnit
svou odpovědnost.

To je pro muže. Ženy mají své odpovědnosti.
Nejsou stejné. Jsou složité, protože ženy, samozřejmě,
musí vzít hlavní odpovědnost za rození dětí, přinejmenším,
ale i za péči o ně, jsou poskládány jinak než muži. Z biologických důvodů,
i když to není psychologický problém, ale je to i psychologický problém.

Ženy ví, co mají dělat. Muži na to musí přijít. A pokud nemají pro co žít,
zůstanou jako Petr Pan. A proč sakra ne? Protože alternativou
k ceněné odpovědnosti je... impulzivní, podřadné potěšení. A to jste viděli v Pinocchiovi,
to je Ostrov Potěšení. Proč zvedat břímě,
když z toho nic nemáte?

To je další věc, kterou děláme mužům.
Je to velice špatná myšlenka: Jste zhoubní a utlačujete.
"Fajn, tak proč se mám snažit? Pokud nedostanu žádnou zásluhu
za nesení odpovědnosti, můžete si být sakra jistí,
že ji neponesu." Ale potom je váš život zbytečný
a bezvýznamný a jste plni sebeopovržení
a nihilismu a to není dobré. A to si myslím,
že se děje na hlubší úrovni u mužů, kteří potřebují směr.

Muž se musí rozhodnout,
že něco udělá. Musí se rozhodnout. V kurzu navrhování budoucnosti
se snažíte přijít na tohle: Jaká je vaše nejcennější hodnota? To je ta hvězda. Dobře.
K čemu směřujete? Můžete si vybrat, ale je tu pár kritérií: Mělo by to pro vás být dobré.


Tak, že vám to umožní pokračovat dál, možná i tak, aby to bylo dobré
i pro rodinu a komunitu. Mělo by to pokrýt doménu života. Máme omezení na to,
co považujeme za hodnotu, ale v rámci těch omezení
máte na výběr. Máte na výběr. Lidé unesou těžké břímě,
pokud ho sakra zvednou. A můžete si říct:
"Nechci nést žádné břímě." Fajn, ale pak jsi jako tažný pes,
který nemá povoz k tahání.

Vytrháte si kousky ze svých nohou,
protože se nudíte. Lidé jsou tažná zvířata.
Potřebují tahat váhu. Neplatí to pro všechny,
neplatí to zejména pro nesvědomité lidi, mohou být otevření a kreativn
nebo extrovertní a tak dál, ale pro běžného člověka... ti se sami sežerou,
pokud netáhnou náklad, proto tu je taková opiová epidemie
mezi nemajetnými, bílými, nezaměstnanými muži
ve středních letech v USA.

Přijdou o práci? Skončili. Opovrhují sami sebou. Skončí se syndromem
chronické bolesti a depresemi a chronická bolest se léčí opiáty. To děláme. Takže tak to vidím. A je zajímavé sledovat mladé muže,
když s nimi mluvíte o zodpovědnosti, jsou tak nadšení,
úplně mě to dostává.

Tohle je rebelství. Dospěj, sakra,
a udělej něco užitečného. "Páni, to můžu?
Jsem z toho tak nadšený. Nikdo mi to nikdo neřekl." Práva, práva, práva. Ježíši. Je to otřesné. A myslím,
že to hluboce pociťují lidé, kteří si přijdou poslechnout
takovéto věci.

Mají toho dost. A měli by, protože to není
produktivní způsob života. Zodpovědnost, lidi,
tam je smysl života. Přeložil: Nebuď Knedlík
www.videacesky.cz