Hloupá člověčí magie

Carrowe? Carrowe, jsi tu? Jsem tady. Našla jsem Perfa. Seděl v hospodě a opíjel se
s nějakou trpasličí krávou. Užíval si slasti smrtelného těla. Jsem rád,
že jsem celé ty roky dodržoval celibát. V městě jsem viděla misii.


Možná bys to chtěl vědět. - Carrowe?
- Co? Mrzí mě to. To nás všechny. HLOUPÁ ČLOVĚČÍ MAGIE Ty jsi Stříbrný Tom. Ale to už víš. - Neviděl jsem tě.
- Byl jsem v utajení. Jsem...

obří fanoušek. Pád sedmého kamene. Dokázal bych to celé z hlavy odrecitovat. To není třeba. Kdysi dávno, každý až do jednoho... Ale dračí palce byly ledové... Cože? Tu větu jsem nikdy nechápal. Jejich dřevěné korbele byly plné zlata...

To zní divně. Jseš si jistej? Cože?
Samozřejmě! Je to o krutých následcích války. Ne o palcích. Korbele... - Vynikající.
- Ano, jsou skvělé. Hustý...

Stříbrný Tom. Jsme si pokecali. Pracuješ na něčem novém? Na opilého muže se dokážeš dost dobře plížit. Říkají mi Žlutý stín. Dobře, neříkají.
Ale mohli by. To si zapíšu. Kruci, zapomněl jsem si pero.


Hned jsem zpátky. Můžu se podívat? Proboha, co jsi zač? Ty se mnou nesmíš mluvit, že ano? Pracuješ na eposu? Jistěže na něm pracuješ. Zatraceného Stříbrného Toma by neposlali
na nějakou podřadnou baladu. Je to tajné, můj opilý příteli. Mám obrovské štěstí,
že si to ráno nebudeš pamatovat.

Moment, někdo z hospody bude v eposu? Podívej, něco jiného! Nic nevidím... Ten Stříbrnej Tom je hustej. - To byl Stříbrný Tom?
- Ano, byl to on. Vím, proč se to stalo. Tentokrát to udělám správně. Proč se mě snažíš zabít, Yarte?

Proč zrovna takhle? Jedy jsou pro elfy. To se omlouvám,
ale když překládáš kouzlo, musíš počítat s tím,
že se to párkrát nepovede. Nějaké vedlejší účinky se dostavit musí. Opravdu? Vedlejší účinky? Vedlejší účinky říkáš? Přestaň tu umírat.

Je v tom lupu z chrámu
ještě něco užitečného? Už jen samé hlouposti. Hlouposti a člověčí magie
toho ničitele střev! Kdo vůbec potřebuje lektvary? Až ho najdeme, musíme ho překvapit. Po zabijákovi orků není stopy.
Možná jsme ho ztratili. Ale jeho společníci tu jsou.
Možná na něj čekají ve městě. Ty lektvary?

Zelený je k maskování. Po červeném budeme moct mluvit jejich řečí. Musí vám vydržet,
takže si vždy dejte jen doušek. Ani náhodou. Jejich magie mám dost
na několik příštích životů. Pij. Zašli jsme až takhle daleko. Podle mě to nefunguje.

Takže jak vypadám? Odporně. Hádám, že se jí budeš dost líbit. To jsem zrovna... Opravdu? Dobře.
Takže se do toho pusťme. Určité zápletky vůbec nechápu. Krásně vóníš.

Ahoj, Dagie. Hospoda zavírá? Poprosila jsem Miad,
aby za mě zaskočila. Tihle válí. Orkské bubny a satyrský rytmus? Úžasné. - Vyznáš se.
- Vy válíte! Vystupují tu různí bardi.

Jsme častou zastávkou mezi okrajovými
zeměmi a Zkaženým královstvím. Víš... Takhle dobrou hudbu
jsem neslyšel už roky. Od opuštění Westheavenu. Jako dítě jsem vždycky snil,
že uteču a dám se k armádě. Ale pak se u mě projevila magie
a rodiče mě poslali do školy kouzel, aby získali úlevu na daních. Podle mě bys mohl být bard.

- Jo?
- Jo. Slyšela jsem, že jsou to dobří milenci. No... víš... asi bych si měl... někde na chvilku lehnout. S tím ti pomůžu. Ano? Děkuju. Takže pokud nezasáhnu, králové ho zabijí.

Ale pokud zasáhnu, gilda mě vyloučí. Přesně proto žiju na vlastní noze. Nepotřebuješ bardskou školu
abys byla bardem, holka. Nenajmou si tě, pokud nejsi v gildě. Tak si napiš vlastní verzi. Pokud bude dostupná jen ta tvoje,
budou ji muset přijmout. Hele, kdo píše dějiny? Pokud neporušíš svatou zásadu a nestaneš se postavou
ve svém příběhu, tak jsi v pohodě.

Kdyby řekli, kolik eposů
začalo bez jejich přičinění, do jejich školy by nikdo nepáchl. Má tvůj epos název? JourneyQuest. Dobrý pracovní název. Co ti můžu přinést? Velké pivo.


A kus tvého zadku. Můžeš to zopakovat? Hrozně se omlouvám.
Asi jsem toho moc vypil. To jo. Nedokončíš svou píseň? Jsem jen běžný člen,
nemám právo vystupovat. Vykašli se na gildu! Vylez nahoru a zpívej. Tak šup.

Tady je to hezké. Jsou i ostatní pokoje takové? V normální posteli jsem nespal už... Už ani nevím. Ty jsi tak hodná. Snažím se. Moje babička říkávala,
že chlap si nevšimne sekery v oku, dokud ho na ni neupozorníme,
takže to řeknu na rovinu.

Moc ráda bych tě začala líbat. Něco si chci ujasnit. Ty se chceš líbat se mnou? To ti naznačuju už od začátku. Ano. - Se mnou?
- S tebou. Jsi tak hubený. Určitě bych ti spočítala všechna žebra.

Chci to zkusit. Co ty na to, hubeňoure? Velmi mi to lichotí. A jsem i docela zvědavý. Ale? Ano. Tak se do toho pustíme. Jsi velmi silná.

Máme to v rodině. Meathenge! To je úchylný. - Tvoje fousy mě lechtají.
- To i ty tvoje. Nechci být kazišuk, ale zabiju tě. Zabiju, zabiju, zabiju, zabiju. Zabiju, zabiju, zabiju, zabiju. Jaké to osvěžující setkání.

Nikdy jsem nezabil zlobra.
Toho dne má čest ještě vzrostla. Zase tak úžasné to nebylo. Cože? Řekl jsem, že se s tebou cítím bezpečně. Tak to bys měl. A budu ještě hrozivější, až bude meč v mém
právoplatném vlastnictví. Svět je s tebou mnohem bezpečnější.

Nech si ty lichotky, Rodricku. Dobrodružství čeká.
Perf nemůže být daleko. Vůbec mi ho není líto. Dělej, Rodricku. Překlad: Mithril
www.videacesky.cz