Každý nádech, každý úder srdce

Ne, ne, ne, ne.
To nemůžu, to nemůžu. - Co se děje?
- Mrzí mě to. Může za to ta bradka? Ne, ne, ne, to vůbec ne. Možná trochu. Já jen... Ne, ne... Nebylo by to od srdce, víš?

Není to fér vůči tobě, ani vůči mně. No to je něco, na světě jsou miliony lidí a já se snažím sbalit toho
s morálními zásadami. U zemského jádra,
je v tom ta elfka, že ano? Poslyš, už jsem to dřív viděla. Lidé jsou přitahováni elfy
a na tom není nic špatného. Jsou tak pružní a ohební,
ale nikdy to nefunguje. Elfové žijí tisíce let
a až do smrti jsou mladí, věděl jsi to?

Samozřejmě že ano. Víš, co se většinou stane,
když člověk v takovém páru zestárne? Elf ho opustí. Je to smutné, ale pravdivé. Stárnutí je děsí. Nezvládnou to a tak ho opustí. Člověk zemře, elf chvilku truchlí a pak si najde nového,
jako by to byl jen pes.

Ale trpaslíci... Trpaslíci jsou věrní až do konce života. Naším nejhorším hříchem
je porušení přísahy. Proto si lidé myslí,
že jsme nudní, stoičtí a prudérní, což já rozhodně nejsem. Proboha! Koukej okamžitě vypadni z mého pokoje! - Za to tě zabiju...


- Už odcházím! Jsi hloupý slaboch, co si tu dělá dobře,
když je osud světa v ohrožení! Dost!
Už přestaň! Možná nechci odejít! Možná už mě nebaví,
jak mě taháte po světě, jak spím v blátě
a jak mě pronásledují orkové. Hele! Jiní orkové.
Ty jsi v pohodě. Nemáš na vybranou.

Nikdo nemá na vybranou. Ten meč je důvodem, proč existuju. Je tvou povinností ho nést. Celý život jsem trénovala,
abych naplnila svůj osud. Ale vesmír si vybral tebe. Ty děláš, jako by o nic nešlo.
Jako bys ho mohl zahodit. Máš vůbec představu... Myslím, že bys měla odejít, elfko.

Běž si zatancovat nahá do lesa. Sklapni, to je mezi mnou a Perfem. Vykuř kentaurovi, chlupatice! S tebou se nebavím, poběhlice. Tak teď už ano. To je čtvrtý stůl tenhle týden. Kupuju je ve velkém. - Jo, to vidím.


- Rozmáznu tě jako červa. Boj, boj, boj,
boj, boj, boj, boj! KAŽDÝ NÁDECH, KAŽDÝ ÚDER SRDCE Boj, boj, boj, boj... Chceš mi něco říct, stromošuku? Jen se na sebe podívej. Viděla jsem svalnatější teplouše. Vypadáš, jako by ti někdo zapálil ksicht
a napíchl ho na rožeň. Narostou ti zase na jaře prsa?

Znám mrtvoly s lepšími hygienickými návyky. Jak stále můžeš milovat přírodu,
potom, co ti udělala? Musíš se pořád cítit hladová,
když máš čtyři žaludky. No tak, to je narážka na krávy. Tvoje prsa by se nevešla ani do praku. Tvoje ruce mají vlastní prdele! Nejsi ani z půlky elfská panna,
tou byl tvůj otec. Mohla bys Perfa opít do němoty
a stejně by tě neojel.

Já už jdu!
Dejte ty pracky pryč! Tu rvačku jsem vyhrála! No to šlo skvěle... Změnit se v pomstychtivou mrchu,
to ti určitě navrátí tvůj osud. Když o tom mluvíš, znovu zdravím. Bar zavírá. Nemusíte chodit domů,
ale tady zůstat nemůžete. To je teprve můj první, Daggie. Skvělá party, Daggie.

Uvidíme se zítra. Voda, co? Tak to je silný pití. Mírni se, divochu. Skvělé, už opět mluvíš. Víš, že jsi byl tím nejméně
mužným elementem té rvačky? A teď urážíš mé mužství. Hele, fousáči, udělej mi laskavost. Zabodni mi to Perfovy aorty.

Čepelí nebo jílcem napřed.
Je mi to fuk. Vyber si sama. Je součástí toho osudu, o kterém mluvila? Mým osudem je tvůj obličej. A osudem myslím bodání. Čtyři roky hledám tuhle věc,
která ani nemá existovat. A najednou je ze mě Vyvolený. To je špatný vtip.

Tvoje koule neexistují. Chtěl jsem to říct potom, co jsi řekl,
že nemám existovat, ale zapomněl jsem. Taky máš krátkou kládu.
Já válím. Neměl jsem se na tu výpravu vydávat. Proč ses tedy vydal? Teď zavolej toho přitroublého čaroděje. To místo je plné opilců,
ven ho nedostaneš. Proto ho zavoláš ty.

Trhni si! Víš, co na vykloubení ramene miluju? Můžu ho takhle vrátit zpátky. Bolí to úplně stejně. Pak ho můžu znovu vykloubit. Teď ho zavolej. Perfe! Ne, ne, ne...

Takhle ne. Jako milence, kterým by si přál být. Perfe... Superfluousi? Musím tě mít. Musím tě mít. Musím tě mít. Moc tě chci.

To už přeháníš. Ven nepůjdeš, že ne? Proč? Sakra, já to nechtěl vykrýt! Rychle, hoď další! Chcípni, ty ukecanče! Ty zrazavělej železnej parchante! Co si myslíš, že děláš?

Ticho, já pracuji. Mám obchod, Vyvolený.
Ty za tu elfku. Ty jsi elfka. Podříznu jí krk dřív,
než se ke mně dostaneš. Tak co? Co to děláš? Jdu s ní. Ty jsi fakt neuvěřitelný. Pohněte se a zabiju ji.

Jakkoliv pohnout? Ne! Stejně chci jen jeho. Než zkusíte něco hrdinského, vzpomeňte si, kolik tělesných částí
mu můžu uříznout, než ho zabiju. Dovol to mě! Jsem opravdu ostrý. Opravdu!

Vraťte se dovnitř a ušetřete se zklamání. Nikdy mě nepřekvapíte. Slyším váš každý nádech,
každý váš úder srdce. Nedýchám, netluče mi srdce. Padlý strom, kde roste trojčetka
na západ od města. Čekejte mě tam. Stůj, zrůdo! Co to bylo zač? Opravdu netuším.

Kde je? Jak to dělá? Měli bychom jít.
Dokud tu jsme, není tu bezpečno. Najezte se, než půjdete. Oba dva. S prázdným žaludkem se cestuje špatně. Děkuju. Omlouvám se.

Jsem... Hrozná osoba. Prvním krokem je si to přiznat. Ano. Ano! Do toho! Holky se políbí! A pak jí ojeď nohu. Miluje to!
Já to vím! Chci to sledovat, vraťte se!

Do toho.
Ach jo. Překlad: Mithril
www.videacesky.cz