Kde je tvé místo ve vesmíru?

Jsi ve vesmíru sám,
nebo jsi s něčím propojený? Zaprvé, jsi součástí skupiny savců,
která je stále velmi mladá, ale už děláme YouTube videa
a stavíme urychlovače částic, taky jsme rozdělili atom
a vymysleli Pokémony. Vznikli jsme ze staré formy života,
která tu byla před 3,5 milardy let. Myslíme si, že tuto planetu ovládáme,
ale není tomu tak. Jeden malý asteroid nebo jeden tvořivý virus
bude stačit k našemu vyhynutí. Lidstvo si myslí,
že je schopno zničit tuto planetu, ale i se všemi našimi nukleárními hračkami
bychom při nejlepším zapříničili masové vyhynutí.

Možná bychom zabili 90 %
všeho žijícího na této planetě. No a? Za pár milionů
let by se život všude navrátil. Většinu mikroskopických živočichů
a živočichů žijících pod povrchem by to zřejmě ani moc nerozhodilo. Na ose času je náš čas
na Zemi docela k smíchu. Ve skutečnosti zase tak mocní nejsme. Žijeme na maličkém, mokrém šutru,
který ve vesmíru obíhá obrovskou kouli hořící plazmy.

Jednoho dne tahle koule vyhasne
a s největší pravděpodobností nás zabije. Pokud přežijeme smrt Slunce
a kolonizujeme galaxii, teoreticky přežijeme,
dokud nevyhasne poslední hvězda ve vesmíru. Potom už je život nemožný. Dobrá, takže všechno někdy končí. Jak do toho zapadáš jako jedinec ty? V jednu chvíli jsi byl, asi tak na půl hodinky,
jediná buňka v děloze své matky. Stvoření v průměru 0,1 mm velké.

Dnes se skládáš z 50 bilionů buněk. Z padesáti bilionů neuvěřitelně komplexních
malých biologických strojů, které jsou o dost větší a o dost složitější,
než je obyčejná bakterie. Pracují na základě
fyzikálních a chemických zákonů a používají mikrostroje k výrobě proteinů,
spotřebě energie, zhltání jídla, přepravování zdrojů, přenášení informací, nebo reprodukci. Komunikují, duplikují se,
páchají sebevraždu, bojují s vetřelci a plní speciální úkoly,
abys zůstal naživu.

Takže můžeš mít děti. Ale jak do toho zapadáš ty,
pokud jsi sestaven z bilionů malých věciček? Tvé základní informace
jsou uloženy v tvé DNA. V molekule, která kóduje genetické instrukce,
použité ve vývoji a v životě všech žijících tvorů. Když ji rozmotáte, je dva metry dlouhá. Když zkombinujete všechny DNA vlákna
ve všech vašich buňkách, dostanete vlákno tak dlouhé,
jako je cesta na Pluto a zpátky. To je dost dlouhé.


(15 000 000 000 kilometrů) A tvá DNA je přímým spojením
s tvým úplně prvním předkem. Na vteřinku se nad tím zamysli. V každé buňce tvého těla je vlákýnko věcí,
které tu v různých formách byly už 3,4 miliard let. Vyvinuly se, mutovaly, bilionkrát se duplikovaly,
ale přímo tě spojují s první žijící bytostí na této planetě. Můžeme říct, že jsi se svým DNA dotkl
všech žijících bytostí, které tu byli před tebou. Ale ty jsi víc
než jen tvé DNA. Tvé tělo je vytvořeno ze sedmi kvadriliard atomů. To je sedm miliard, miliard, miliard.

Přibližně 93 % lidského těla
je tvořeno ze tří prvků. Kyslíku, uhlíku a vodíku. Kyslík a vodík jsou převážně ve vodě. Voda tvoří 60 % hmotnosti našeho těla. Uhlík je nejspíš jeden z nejdůležitějších
prvků pro život. Lehce se pojí s dalšími atomy,
což umožňuje tvorbu dlouhých řetězců molekul, které tvoří pevnou část tvého těla. Zbylých 7 % je procházka
po periodické soustavě prvků.

Dusík, vápník, fosfor, draslík, síra, sodík,
chlór, hořčík, železo, fluor, zinek, měď, jód, selen, chróm, mangan, molybden,
kobalt, lithium, stroncium, hliník, křemík, olovo, arsen a bróm. Uf. Což mimochodem znamená,
že jsi z 0,5 % metal. Ať už posloucháš cokoliv. Každopádně, tyhle prvky mají různé funkce, jako transport kyslíku, stavbu kostí a buněk,
předávání signálů, řízení chemických reakcí a tak dále.

Tvé tělo se neustále mění. Každých 16 dní se obmění
75 % tvého já, protože za to období
obmění zdravý člověk 100 % vody. Každý rok se téměř 98 %
atomů vymění za nové a téměř všechny atomy, které tvoří
tvé tělo, jsi ještě před pěti lety neměl. Takže si můžeš říkat
"dočasná sbírka atomů". Ale odkud tyhle atomy přišly? Na počátku vesmíru existovaly
převážně atomy vodíku a hélia.

Obrovská oblaka plynu byla hustší a hustší,
až se vlastní tíhou zhroutila, a dala tak vznik prvním hvězdám. V jádru těchto hvězd se v extrémních
podmínkách vodík přeměnil v hélium, po milionech let se vodík vyčerpal
a hvězdy začaly umírat. Ve zlomku vteřiny vznikly všechny prvky,
které dnes známe, ve velmi extrémních podmínkách, než hvězdy zemřely a explodovaly v supernovy. Většinu jejich obsahu vyslaly do vesmíru,
zatímco jádra hvězd se zhroutila a staly se z nich černé díry.

Všechny tyto prvky cestovaly vesmírem
bůhví jak dlouho, dokud nedorazily k jinému mraku,
který pomalu dával vznik jiné hvězdě, našemu Slunci. Prvky, které byly dřív součástí hvězdy,
daly vznik planetám a našly si cestičku na Zemi,
kde umožnily vznik života. Takže jsme přímo propojeni
s prvními hvězdami vesmíru. Jsme součástí vesmíru. Myšlenka, že jsme nepatrná část
něčeho tak obrovského, je ohromující.

Nevíme, co všechno to znamená.
Nebo jestli to vůbec něco znamená. Víme, že jsme složeni z malých částí,
které nás spojují se vším ve vesmíru. Spojují nás ze začátkem všeho.
A to je docela hezká myšlenka. Nejsi sám. Nikdy jsi nebyl sám.
A nikdy nebudeš. Překlad: Agnes
www.videacesky.cz