Vše, co jste chtěli vědět o Zemi

96 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:685
Počet zobrazení:5 688

Planeta Země je dozajista jednou z nejzvláštnějších planet. Už jen proto, že na ní vznikl život. Jaký je však její příběh a z čeho všeho se skládá? V tomto videu z kanálu Kurzgesagt se to dozvíte. Slovíčka: sphere - koule crust - kůra (povrchová vrstva) sliver - tenká vrstva fresh water - sladká voda saline water - slaná voda remnant - pozůstatek cool down - ochladit se, zchladnout vaporize - vypařit se trench - příkop mantle - plášť reach - dosáhnout vary - pohybovat se v určitém rozsahu, lišit se alloy - slitina figure out - plně pochopit, vyřešit breath taking - dech beroucí average temperature - průměrná teplota

Komentáře (59)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Tak teda... mám kurzgesagt ráda, ale tady mají několik chyb. Doufám, že je nemají i v jiných videích. Např. tu deskovou tektoniku nemají zobrazenou úplně dobře. Když jdou desky k sobě, tak to není tak, že jedna jde nahoru a tvoří hory a druhá dolů ("odtavují" se, a ty hory tvoří všelijaký "bordel", která ta "vyšší" (ta, pod kterou se ta druhá zasouvá - ve videu ta vpravo) nese. Další, tentokrát dost velká chyba - litosféra rozhodně není viskózní. Litosféra je zemská kůra a část svrchního pláště a je to jenom jakési všeobecné označení (asi jako biosféra = vše živé). Litosféra je tvořena litosférickými deskami, které jsou PEVNÉ (neboť je to to, na čem stojíme, co tvoří hory a doly atd.) a tyto litosférické desky PLAVOU na viskózní astenosféře. Kdo ví, kde ještě mají takové chyby :(

00

Odpovědět

Wow.. jen si říkám, jak sakra můžeme přesně vědět, kolik je v různých vrstvách stupňů a jak jsou hluboký?? To přeci nejde... :D

61

Odpovědět

Fajn teorie...

23

Odpovědět

Sice neřekli nic co by průměrně vzdělaný nebo sečtělý člověk nevěděl ale i tak je to krása.

281

Odpovědět

Opravdu se mi líbí videa od Kurzgesagt a oceňuji, že se právě tady pro jejich propagaci něco dělá... A teď k videu. Je to zábavné... Kolik "náhod" se muselo stát od počátku věků do právě této chvíle, aby všechno fungovalo jak má. Já osobně na náhody nevěřím. Myslím, že každá událost, která se kdy stala, měla svoji příčinu a důsledek. A ta příčina byla důsledkem jiné příčiny atd. až do začátku - možná Velkého třesku. Říká se tomu determinismus... A jak zábavné je, jak dlouho je lidstvo na Zemi (velmi krátkou dobu) a co všechno se už stalo. Všechno roste až exponenciálně. Jaký je náš účel, každého z nás? Proč tu jsme? Možná, že na konci vytvoříme takovou inteligenci, která bude vědět všechno o všem... Každopádně, ať souhlasíte nebo ne, všechno má svůj účel!

73

Odpovědět

Hloupost, ve vnitru Země sice jádro je, ale slouží jako hvězda k osvětlení vnitřního světa. NASA pořád zatajuje pravé snímky polárních pólů, kde se nacházejí vchody do naší Dutozemě.
Na motivy těchto faktů byly natočeny dokumenty jako např.: Cesta do středu Země nebo Willy Fog - Cesta do středu Země.

4330

Odpovědět

Pravdu díš učedníku, už řečtí klasikové, nebo mistr Alighieri popsal naši planetu jako dutou. V jejich útrobách se nacházejí nepředstavitelná monstra a příšery.

211

Odpovědět

"it all started with the big bang!"

124

Odpovědět

a co bylo před velkým třeskem?

55

Odpovědět

+DarketahVelký krach

130

Odpovědět

+DarketahJelikož se čas vracel do svého počátku, tak před velkým třeskem byl kseřt ýkleV (gnab giB).

230

Odpovědět

+DarketahOtázka nemá smysl. Příslovce před se vztahuje k časové souslednosti, tedy k času. A ten vznikl až velký třeskem.

182

Odpovědět

+Darketah*velkým

21

Odpovědět

+DarketahAno znama klasicka odpoved, ale ja bych rekl ze ne uplna. Byl velky tresk? Udal se v nejaky okamzik? Treba vznikl cas ale stejne co bylo pred? mne nezajima milisekundu nebo rok ale neco bylo pred ne? a nic je taky jedna z odpovedi ktera neni dostatecne uspokojiva

40

Odpovědět

+Darketahmyslím, že kdo by znal nevšední, novou a neotřelou odpověď, tak by to napsal nejdříve do nějakého časopisu, než zde do diskuze...:-)

Při hroucení do bodu (nemusí jít o hroucení celého vesmíru, stačí černé díry :-)), podle (OTR) dochází v silném gravitačním poli ke zpomalování času. Na hranici černé díry se čas zastavuje zcela. Vnější pozorovatel tedy nikdy ani nezahlédne bod, do kterého se hmota hroutí (tzv. singularita). Vnější pozorovatel je bez šance, to zjistit. Ale být toho součástí a přežít, kdo ví, co se děje? veškeré modely, co máme, pokud vím, tak se hroutí, když se jde do singularity

...pokud existuje něco jako časoprostor a prostor se shlukne do jediného bodu - tak čas, který (pokud) je s ním svázán i v singularitě, se v prostoru nemá, kde neprojevovat
...a jakoby není :-)... (Ale kdo ví, zda se v singularitě čas neoddělí - ale s tím jsem se nikde nikdy nesetkal - nevím, zda o tom někdo někdy uvažoval, popř. zda to má vůbec smysl - od dob Minkowského a Einsteina - ale kdo ví, jak to v singularitě funguje.) Ale kdo ví, zda existuje vůbec něco jako čas...třeba je jen čas jen vhodná abstrakce pro nás, jak chápat souslednost událostí, které se projevují jen v prostoru...a pokud prostor nemá "kvalitativně normální stav", tak je třeba čas jen jeho tichý (nijak a ničím se neprojevující) společník.
...často slyšenou teorií je pulsování krachu a třesku...na druhé straně je tepelná smrt vesmíru...

kdo ví...já tedy ne :-)

61

Odpovědět

+DarketahZe všech těch teorii se mi nejvíce líbí a přijde mi nejelegantnější, jako další téměř neuchopitelné věci, teorie od Bernharda Riemanna, který uvažoval náš pozorovatelný svět umístěný na povrchu 4D koule. Tato teorie, pak umožňuje, aby Velký krach se udál, ne na místě původního Velkého třesku, ale naopak v protějším místě 3D povrchu 4D koule. :D

Dále existují i alternativy k Velkému třesku, např. ekpyrotický model
http://fyzweb.cz/clanky/index.php?id=106
nebo Hartle-Hawkingova okrajová podmínka (Hartle–Hawking state)
http://en.wikipedia.org/wiki/Hartle%E2%80%93Hawking_state
či chaotická inflace
http://www.aldebaran.cz/bulletin/2011_35_bub.php
http://astronuklfyzika.cz/Gravitace5-5.htm

00

Odpovědět

+DarketahImmanuel Kant tvrdil, že lidé nejsou schopni pochopit vesmír, protože se nejsou schopni ve svých představách oprostit od určitých věcí, které nemusí být ve vesmíru reálně přítomny. Jmenoval tři: Prostor, čas a kauzalita.
V jistém smyslu se mýlil, na současné úrovni se pracuje s teoriemi, které tyto představy nezahrnují, resp. zahrnují v tak změněné podobě, že už nenaplňují onu klasickou představu. V jiném měl ovšem pravdu, mnoho lidí má problém těmto teoriím porozumět, ne proto, že by byli hloupí, ale protože se od oněch představ nedokážou odpoutat. A protože jim (třeba i navzdory snaze) nerozumí, tak se jim nezamlouvají ani odpovědi, které dávají. Něco bylo před, ne? NE. Ono totiž nebylo ani žádné před. Pokud toto nepřijmete, můžete prokázat neuvěřitelné schopnosti a nadání v mnoha oborech, ale současnou fyziku nepochopíte. On totiž vesmír nemá důvod vás jakkoli uspokojovat. Je na světě mnoho otázek, jejichž odpověď je buďto neuspokojivá, nebo mylná.

51

Odpovědět

Když si člověk uvědomí, kolik mnohdy až neuvěřitelných náhod vedly k tomu, že na naší planetě vznikl život (mezi ty nej řadím optimální vzdálenost od hvězdy nebo přítomnost Jupiteru), tak tomu opravdu nejde říkat jinak, než zázrak... :)

Škoda jen, že se onen život zvrtl do takové formy, že těch pár kilometrů obyvatelné atmosféry postavil za mamon a své nicotné pseudo-ekonomicko-hospodářské faktory. Jak ráda říkám - Země se bez nás obejde, my bez ní ještě dlouho ne.

225

Odpovědět

na druhou stranu, něco tak (v lidském měřítku) nekonečně nepravděpodobného v nekonečně velkém prostoru může být docela pravděpodobné - resp. mít alespoň jednu deviaci - svého vítěze v loterii - složitější strukturu - život.

82

Odpovědět

Život není až tak náhodný. Jenom v naší galaxii by mohlo existovat několik tisíc planet s inteligentním životem a několik milionů planet vhodných pro život. Vynásobeno počtem galaxií v celém universu...
Neberte to vážně, ale podle vědců jenom při velkém třesku vzniklo zhruba 10 na 1016 vesmírů a ty se dělily na další alternativní v každém okamžiku. Vlastně takový hyperkosmos tvaru napěněné koule.

61

Odpovědět

+Radek.PriborskyJaké by to asi bylo, žít na planetě s inteligentním životem ?

461

Odpovědět

+Radek.Priborsky"život není až tak náhodný" je velice silné tvrzení...

10-1016 vesmírů ? lol, proč např. zrovna 1016 jako max

02

Odpovědět

+Radek.Priborskyaha, blbě čtu...no, ale divím se ještě více...jako exponent...a proč zrovna 1016

00

Odpovědět

Proto se nedokážu ztotožnit s názorem, že ve vesmíru určitě musí existovat další planety s inteligentním životem.

K mamonu: Život vždy byl jen a jen o přežití. To platí i pro člověka i dnes. Pouze rozvinuté ekonomiky (ty, které jsou nejúspěšnější v honbě za mamonem) dokázaly svým obyvatelům přinést něco vznešeného navíc. Zejména mamonu můžeme poděkovat za ty vznešené věci.
Kdepak, člověk je na tom skvěle a akorát skuhrá, protože ví, že se může mít ještě lépe. (Což jej samozřejmě k tomu nadále požene.)

32

Odpovědět

+HrdlodusHrdlodus: většina velkých rozvinutých ekonomik časem zkolabovala, protože (a) se objevil "malý stát" uvnitř velkého celku, který žádal samostatnost (kolaps Rakouska-Uherska, kolaps Německého císařství)
(b) se objevila mobilnější skupina, která původním vládcům nakopala...(invaze Mongolů na Rus,...)
(c) došly přírodní zdroje nutné pro přežití v honbě za mamonem (civilizace v Peru, Chile, pacifické národy)

00

Odpovědět

+HrdlodusAkorát já psal o "tom vznešeném", ne jak dlouho to vydrží. A většina umění a zábavy padá na vrub rozvinutých ekonomik, kdy měli lidé čas na ty "vznešené" věci.

00

Odpovědět

Tohle by měli pouštět ve školách. Povinně.

333

Odpovědět

na druhou stranu proč? když je to v učebnicích už roky

navíc, fakta z písma se vstřebávají lépe, než z videa

845

Odpovědět

+MMZok...tak tedy 28 lidí ("disliků") si myslí, věří, že z televize toho poberete více, než knihy.
Toto platí v krajním případě a to - když potřebujete rychle projet nějaká data, které již ALE znáte. Jako výuka pro informace, se kterými jste se ještě nesetkali, to nemůže nikdy fungovat.

k první větě - smysl učebnic a učitele? ... je lepší snad studovat základní/střední školu distančně? skrze videa, bez zpětné vazby?

105

Odpovědět

Vždy když koukám na fyzikální dokumenty tohoto typu, tak mě vždy zaráží, kolik věcí je spíše hokus pokus než abychom to na 100% věděli.

95

Odpovědět

Sokrates řekl: Vím, že nic nevím. A my jsme na tom podobně. Můžeme si mnohé domyslet, pak udělat nějaký experiment, ale jistě nemůžeme vědět nikdy nic.

61

Odpovědět

hokus pokus? nesouhlasím a spojení "fyzikální dokumenty tohoto typu" .... fyzikální? minimálně v uvozovkách, ale "tohoto typu"?

"Vím, že nic nevím"...určitě...ale ne ze znalostí ze střední/základní školy (na úrovni, které toto video je)...ta pokora, o které Sókratés uvažoval, nejsem si jistý, zda ji někdo dokáže ocenit na faktech ještě před nástupem do terciálního vzdělávání a tak si myslím, že jejich neurčitost se blíží nule...a pak obecně celý subjektivní dojem z určité znalosti/neznalosti, jak tady někdo psal dole, má spíše blíže k ignoranství, než-li úžasu nad komplexností systému, jehož jsme součástí. Také by se dalo říci, že žák/student ze základní/střední školy by měl mít nezměrnou osobní jistotu a důvěru ve skálopevná fakta a zákonitosti (pokud se pohybujete v přírodních vědách; + je k tomu také tento druh vzdělávání přizpůsoben - nalejvárna; proto i učitelé na zš/sš jsou si tak jisti v kramflecích, narozdíl od jejich vš kolegů - ale nerad bych házel všechny do jednoho pytle), se kterými se seznámil, poněvadž zde prostor pro pochybnosti ani neexistuje.
Realita je ale přesně opačná a když řešíte konkrétní skutečný problém (nelinearity, analytická neřešitelnost, nestabilita, neurčitost, hyperdimenzionalita, počitatelnost, atd.), tak jste vděčni, že existuje nějaký model, který Vám popíše realitu za určitých předpokladů a dovede Vás, alespoň k nějakému řešení, které je pro Vás dostatečné.

Proto "absolutní přesnosti" ani není třeba - např. Newton vs. Einstein či analytik vs. numerik, apod.

07

Odpovědět

btw. v podstatě (vše od Sókráta) bez aplikace
„Život nepodrobený zkoumání nemá cenu žít.“
nelze snad ani vyslovit
“Vím, že nic nevím”
jde o to nevědět, co nejméně - sáhnout si na hranici poznání v daném oboru...pak to z úst dotyčného vyznívá úplně jinak.
Problém často ale je, že „Jedni mudrci vědí, že nevědí a druzí nevědí že nevědí.“

něco z osobního života...
„Sokrates dotázán, zda muž se má oženit či nikoli, odpověděl: 'Ať uděláte to či ono, budete litovat.'.“
„Jenom se vesele žeňte; dostane-li se ti žena dobrá, budeš vzácnou výjimkou, dostane-li se ti zlá, staneš se filozofem.“
„Ideální manželství má dva předpoklady, muž musí být hluchý, žena slepá.“

60

Odpovědět

Zemské jádro. Je tisíce kilometrů hluboko, má přes 1000 km v průměru, kolem něj rotují gigantický magmatický bouře, ale vědci stejně ví, že se zvětšuje o cca 1 mm za rok :D.

902

Odpovědět

"It is known." (GoT)

131

Odpovědět

Já věděl, že tam někde žijí dinosauři! :D Úžasná forma, která ukazuje známé poznatky v lepší perspektivě (až na Měsíc, který je sakra daleko od Země).

130

Odpovědět

První jsem si říkal, 7 minut informací na to teď nemám moc náladu, ale pustil jsem si to, teď po skončení si říkám, další geniální video od Kurzgesagt.

61

Odpovědět

Ach. Pořád nevím, jak vyslovit jejich jméno, natož abych si ho pamatoval, ale jistě vím, že tady musí být mnohem víc videí od této skupiny. Děkuji Mithrilovi a doufám, že videa z Kurzesagt (je to správně?) tu budou častěji :-)

151

Odpovědět

Jestli si něco pamatuji ze školy, tak by se to mělo vyslovovat KURC-GEZÁGT a německy to znamená "stručně řečeno".

60

Odpovědět

No, kdydy mi tohle pustili na škole v první hodině zeměpisu, tak mě ten předmět i baví. Bohužel, nic takového se nekonalo a dodnes pořádně netuším, kde je Blízký Východ.

523

Odpovědět

Říká se tomu ignoranství a je úplně jedno, na kolik institucí to svedeš. ;-)

425
Další
Souhlasím Tato webová stránka používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. (Další informace)