Sluneční soustava

Thumbnail play icon
95 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:550
Počet zobrazení:8 307

Žijeme ve Sluneční soustavě, tak bychom o ní také měli něco vědět. V tomto krátkém videu si shrneme ty nejdůležitější informace a i nějaké zajímavosti.

Přepis titulků

Sluneční soustava. Náš domov ve vesmíru. Žijeme v mírumilovné části Mléčné dráhy. Naším domovem je Sluneční soustava. Čtyři a půl miliardy let staré uskupení, které se otáčí kolem galaktického jádra rychlostí 200 000 km/h. A obkrouží ho jednou za 250 milionů let. Naše hvězda, Slunce, je ve středu Sluneční soustavy.

Obíhají ji planety, biliony asteroidů a komet a několik trpasličích planet. Osm planet je rozděleno na čtyřčlenné skupiny. Merkur, Venuše, Země a Mars. A za plynné obry: Jupiter, Saturn, Uran a Neptun. Merkur je z planet nejlehčí a nejmenší. Rok na Merkuru je kratší než den, což má za následek obří změny teplot.

Merkur nemá atmosféru ani měsíc. Venuše je jedním z nejjasnějších objektů Sluneční soustavy. A zdaleka nejteplejší planetou. Atmosférický tlak je 92krát vyšší než na Zemi. A skleníkový efekt má za následek, že teplota na Venuši neklesá pod 437° C. Venuše také nemá měsíc. Naším domovem je Země.

Je to jediná planeta s teplotami, ve kterých se vyskytuje tekutá voda. Ba co víc, je to jediná známá planeta s životem. Země má jeden měsíc. Mars je druhá nejmenší planeta sluneční soustavy. A jen stěží tak hmotná, aby si udržela tenkou atmosféru. Jeho Olympus Mons je nejvyšší hora Sluneční soustavy. Třikrát vyšší než Mount Everest. Mars má dva malé měsíce.

Jupiter je největší a nejtěžší planeta Sluneční soustavy. Je tvořen převážně vodíkem a héliem a zuří na něm největší známé bouře. Největší z nich, Velká červená skvrna, je třikrát větší než Země. Jupiter má 67 měsíců. Saturn je druhá největší planeta a zároveň má nejmenší hustotu. Pokud byste měli dostatečně velkou vanu, Saturn by plaval. Saturn je také známý svým rozsáhlým a viditelným systémem prstenců.

Má 62 měsíců. Uran je třetí největší planeta a také ta nejchladnější. Z plynných obrů má nejmenší hmotnost. Zajímavostí je, že jeho osa rotace je odkloněna od os ostatních planet. Má 27 měsíců. Neptun je poslední planetou Sluneční soustavy a je podobná Uranu.

Je tak daleko od Slunce, že jeden rok tu trvá 164 pozemských let. Největší rychlost větru naměřená na Neptunu, byla kolem 2 100 km/h. Neptun má 14 měsíců. Pokud srovnáme velikosti planet, tak rozdíly jsou ještě patrnější. Jupiter vede ve velikosti i hmotnosti. Zato Merkur je dokonce menší než jeden z jupiterových měsíců, Ganymede.

Jupiter je tak obrovský, že zabírá asi 70 % hmotnosti všech planet. A to má obří vliv na jeho okolí. To je pro Zemi dobré, protože Jupiter přitáhne většinu nebezpečných asteroidů, které by mohly zničit život na Zemi. Ale i Jupiter je trpaslíkem oproti Slunci. Nazývat ho obřím je urážka Slunce.

To tvoří 99,86 % hmoty našeho Slunečního systému. Z větší části ho tvoří vodík a hélium. Jen z necelých 2 % je tvořen těžšími prvky jako je kyslík nebo železo. V jádru Slunce sloučí 620 milionů tun vodíku za sekundu a tvoří tolik energie, která by lidstvu vystačila roky. Ale Slunce neobíhá jen 8 planet. Obíhají ho i biliony asteroidů a komet. Většina z nich se nachází ve dvou pásech.

Hlavním pásu mezi Marsem a Jupiterem a Kuiperovým pásem, na okraji Sluneční soustavy. Tyto pásy jsou domovem pro mnoho objektů. Některé z nich jsou jen prachové částice, jiné mají velikost trpasličích planet. Nejznámějším objektem v Hlavním pásu je Ceres. Nejznámějšími objekty v Kuiperově pásu jsou Pluto, Makemake a Haumea. Většinou popisujeme asteroidový pás jako hustě zaplněnou oblast, ve které se neustále vše střetává.

Ale doopravdy asteroidy zabírají plochu tak neskutečně velkou, že je těžké vidět i dva asteroidy najednou. Ačkoliv jsou v nich miliardy objektů, asteroidové pásy jsou docela prázdné. Ale i přesto spolu stále narážejí. Ani hmotnost obou pásů není moc působivá. Hlavní pás má asi jen 4 % hmotnosti našeho Měsíce. A Kuiperův pás je mezi 1/25 až 1/10 hmotnosti Země.

Jednoho dne přestane Sluneční systém existovat. Slunce zemře a Merkur, Venuše a možná i Země budou zničeny. Za 500 milionů se bude čím dál víc oteplovat až se v určitém bodě roztaví zemský povrch. A poté se začne Slunce rozrůstat a Zemi pohltí. Nebo ji promění v moře lávy. Jakmile spálí všechno palivo, tak ztratí většinu hmoty, scvrkne se na bílého trpaslíka a bude pomalu hořet ještě několik miliard let, než zmizí úplně.

V té době život v Sluneční soustavě už nebude existovat. Mléčná dráha to ale ani nepostřehne. Jeden kousíček v jednom jejím ramenu bude o trošku tmavší. A lidstvo přestane existovat. Nebo opustí Sluneční soustavu a bude hledat nový domov. Překlad: Mithril www.videacesky.cz

Komentáře (44)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Co se délky života Slunce týče... Předpokládám, že se ve scénáři někdo sekl o nul a místo miliard řekli stovky miliónů. Slunce má podle předpokládaných teorií o hvězdném cyklu, strávit deset miliard let ve fázi životadárné hvězdy. Z toho má necelých pět za sebou.
Asi by nebylo naškodu přepsat titulky, aby nedošlo k desinformaci.

190

Odpovědět

Máš rozhodně pravdu s délkou života Slunce. :) Ale ve videu se mluvilo pouze o tom, že za půl miliardy let se začne pořádně oteplovat, což znemožní život na Zemi. Délku života Slunce jako takovou jen mlčky přešli a vůbec nezmínili. Což je právě trochu matoucí :D

40

Odpovědět

Video víceméně shrnuje učivo astronomie na základní škole, takže nic nového. Nemůžu si pomoct, ale tenhle styl info grafik prostě miluji, musel jsem se podívat 2x :-D .

290

Odpovědět

Ur anus :D

221

Odpovědět

jen takova laicka otazka - jak se meri vyska hory na Marsu, kdyz nema hladinu more? Mozna jsem to uz nekde slysel, ale nevzpominam si. Tusim, ze to nejak souviselo s tlakem vzduchu? Fakt nevim, dik za odpoved :)

192

Odpovědět

"Protože Mars nemá žádné vodní plochy, neexistuje tedy ani žádná přirozená nulová výška jako je u Země hladina světového oceánu, od které by se mohly měřit topografické výšky. Byla tedy zavedena umělá nulová výška povrchu, do 90. let 20. století daná atmosferickým tlakem 6,1 mbar a později daná středním gravitačním potenciálem v oblasti rovníku planety"

251

Odpovědět

zajímavé ale nudné

1863

Odpovědět

nuda : duševní stav spojený s pocitem prázdnoty z nedostatku zajímavých podnětů

304

Odpovědět

Než lidstvo bude schopno odcestovat ze sluneční soustavy, tak se tu vystřídá nespočet jiných civilizací na zemi...

1911

Odpovědět

Vývoj našeho druhu za posledních pár set let raketově stoupá. Vždyť i před 100 lety lidé nevěřili že budou létat a dnes? Byli jsme na měsíci, poslali sondy na naše sousedské planety, máme stanici na orbitální dráze. A pouhých 100 let v porovnání s teoretickou životností pár miliard let naší soustavy je jak nic.

233

Odpovědět

+Tony the fishNarážím na to, že než postavíme takovou techniku se kterou bychom mohli cestovat vesmírem, tak nás zníčí atomová válka.

212

Odpovědět

+Tony the fishBohužel existuje něco takového jako nemožnost trvale udržitelného rozvoje. Existuje nějaká limita a my se jí hodně rychle blížíme. Dojdou zdroje, dojde místo. Začne válka, skončí lidstvo. Nic není nekonečné. :)

280

Odpovědět

+Tony the fishOn to byl taky vývoj hnaný stoletím válek. Nežeby se předtím nebojovalo, ale dvacáté století, to byla kvalitka.

260

Odpovědět

přesně tak a amerika dělá všechno proto, aby se naše civilizace už poroučela a to střídání mohlo začít

213

Odpovědět

5:20
"We describe the asteroid belt the dense collection of bodies that constantly collide."
Takže ne "která vše vstřebává". ale které se neustále srážejí...

183

Odpovědět

Jo tam je střetává, já jsem vůl :-D

182

Odpovědět

U Venuše mohli uvést, že směr její rotace okolo vlastní osy je opačný ke všem ostatním planetám. Což znamená, že i když je její doba otočení okolo vlastní osy delší než doba jejího oběhu okolo Slunce, den jako takový je kratší, zhruba poloviční.

197

Odpovědět

ta veselá hudbička tomu dodavala skvelú atmosferu hlavne ked sa hovorilo o zničení našej existencie :D

192

Odpovědět

Uran je třetí největší planeta a z plynných obrů (jsou 4) je nejmenší? Toť se trošku vylučuje ne?

182

Odpovědět

Já se přiznám, že tahle věta mi taky přijde nelogická. Ale říká to, tak jsem to tam nechal.

192

Odpovědět

Tak jsem se podíval na německou verzi tohoto videa (autoři jsou Němci, vždy vydají německou verzi a pak anglickou) a svojí lámanou němčinou jsem pochopil, že mluví o hmotnosti. Anglický překlad téhle věty nezvolili moc šťastně. Ale už jsem to opravil. ;-)

222

Odpovědět

Sice jsem čekal něco o tom, že Venuše mohla být kdysi dost podobná zemi a Mars jakbysmet nebo o možnosti existenci vody pod povrchem Jupiterova měsíce Europa, což by znamenalo i velkou pravděpodobnost života (tuším, že v jednom Vsauce videu tady to bylo zmíněno), ale budiž.

181

Odpovědět

Kdyby mluvili o takových drobnůstkách, tak má video dvacet minut :) Kdyby zmínili minulost Marsu a Venuše, museli by zmínit i historii Země. To, že tady byly tři vlny evoluce, všechny ve finále vyprodukovaly krunýřovce, jedna byla založená na síře, dinosauři byli tak velcí, páč atmosféra byla bohatší... a blablabla a máš z toho přednášku.

200

Odpovědět

vo videu je chyba, Slnko je približne v strede svojho životného cyklu, čiže zostáva mu okolo 5 miliárd rokov pokým sa premení na červeného obra a nie 500 miliónov

181

Odpovědět

Jojo máš pravdu ;)

183

Odpovědět

ale onni mysleli, kdy nebude Zeme obyvatelna

205

Odpovědět

Rotace Merkuru okolo vlastní osy je 58 dní a 16 hodin a rok trvá 88 dní, takže rok není kratší než den... Rozdíl teplot je způsoben téměř nulovou atmosférou, malou tepelnou kapacitou látek z kterých je Merkur tvořen, navíc má už vychladlé jádro, a taky ten fakt té pomalé rotace. Atmosféru si Merkur nemůže být schopen udržet, jednak kvůli velké blízkosti Slunce (emise částic ze slunce vám atmosferu smete) a díky jeho velmi malé přitažlivé síle...
Tento jev, kdy rok je kratší než den nastává pouze na Venuši. Takže si jen při výkladu spletli planetu...

183

Odpovědět

Ale den a otočení okolo vlastní osy není to samé. Merkur má dobu otočení blízkou době oběhu a obojí je ve stejném směru rotace. Kdyby se rovnaly, byl by na jedné polovině Merkuru stále den, na druhé stále noc. Rotace okolo osy by vyrovnávala oběh okolo Slunce. Nerovnají se ale, takže jej jen zmírňuje, což způsobuje, že den skutečně trvá déle než rok.

191

Odpovědět

+TStancekKoukám, že den se definuje jako doba mezi východem a západem Slunce, takže máš pravdu... ;-)

191

Odpovědět

V podstate som sa nic nove nenaucil, ale ako rychle zhrnutie ok.

194

Odpovědět

Líbí se mi, jak je tady moc hezky vysvětleno, co se stane na konci sluneční soustavy, ale tak, že si člověk řekne jenom: "Hm... To je zajímavý!" :D Být to někdo jiný, tak všichni začnou vyšilovat, že se blíží apokalypsa, protože nevysvětlil, za kolik miliónů let se to vlastně stane :D

197

Další
Používáme cookies, abychom mohli provozovat tuto internetovou stránku a zlepšit Vaši uživatelskou spokojenost. Budete-li pokračovat beze změny nastavení, předpokládáme, že souhlasíte s ukládáním souborů cookies z internetových stránek. Více informací o použití cookies.
OK