Sluneční soustava
Žijeme ve Sluneční soustavě, tak bychom o ní také měli něco vědět. V tomto krátkém videu si shrneme ty nejdůležitější informace a i nějaké zajímavosti.
Přepis titulků
Sluneční soustava. Náš domov ve vesmíru. Žijeme v mírumilovné části Mléčné dráhy. Naším domovem je Sluneční soustava. Čtyři a půl miliardy let staré uskupení, které se otáčí kolem galaktického
jádra rychlostí 200 000 km/h. A obkrouží ho jednou za 250 milionů let. Naše hvězda, Slunce,
je ve středu Sluneční soustavy.
Obíhají ji planety, biliony asteroidů a komet a několik trpasličích planet. Osm planet je rozděleno na čtyřčlenné skupiny. Merkur, Venuše, Země a Mars. A za plynné obry: Jupiter, Saturn, Uran a Neptun. Merkur je z planet nejlehčí a nejmenší. Rok na Merkuru je kratší než den, což má za následek obří změny teplot.
Merkur nemá atmosféru ani měsíc. Venuše je jedním z nejjasnějších objektů Sluneční soustavy. A zdaleka nejteplejší planetou. Atmosférický tlak je 92krát vyšší než na Zemi. A skleníkový efekt má za následek, že teplota na Venuši neklesá pod 437° C. Venuše také nemá měsíc. Naším domovem je Země.
Je to jediná planeta s teplotami, ve kterých se vyskytuje tekutá voda. Ba co víc, je to jediná známá planeta s životem. Země má jeden měsíc. Mars je druhá nejmenší planeta sluneční soustavy. A jen stěží tak hmotná, aby si udržela tenkou atmosféru. Jeho Olympus Mons je nejvyšší hora Sluneční soustavy. Třikrát vyšší než Mount Everest. Mars má dva malé měsíce.
Jupiter je největší a nejtěžší planeta Sluneční soustavy. Je tvořen převážně vodíkem a héliem a zuří na něm největší známé bouře. Největší z nich, Velká červená skvrna, je třikrát větší než Země. Jupiter má 67 měsíců. Saturn je druhá největší planeta a zároveň má nejmenší hustotu. Pokud byste měli dostatečně velkou vanu, Saturn by plaval. Saturn je také známý svým rozsáhlým a viditelným systémem prstenců.
Má 62 měsíců. Uran je třetí největší planeta a také ta nejchladnější. Z plynných obrů má nejmenší hmotnost. Zajímavostí je, že jeho osa rotace je odkloněna od os ostatních planet. Má 27 měsíců. Neptun je poslední planetou Sluneční soustavy a je podobná Uranu.
Je tak daleko od Slunce, že jeden rok tu trvá 164 pozemských let. Největší rychlost větru naměřená na Neptunu, byla kolem 2 100 km/h. Neptun má 14 měsíců. Pokud srovnáme velikosti planet, tak rozdíly jsou ještě patrnější. Jupiter vede ve velikosti i hmotnosti. Zato Merkur je dokonce menší než jeden z jupiterových měsíců, Ganymede.
Jupiter je tak obrovský, že zabírá asi 70 % hmotnosti všech planet. A to má obří vliv na jeho okolí. To je pro Zemi dobré, protože Jupiter přitáhne většinu nebezpečných asteroidů, které by mohly zničit život na Zemi. Ale i Jupiter je trpaslíkem oproti Slunci. Nazývat ho obřím je urážka Slunce.
To tvoří 99,86 % hmoty našeho Slunečního systému. Z větší části ho tvoří vodík a hélium. Jen z necelých 2 % je tvořen těžšími prvky jako je kyslík nebo železo. V jádru Slunce sloučí 620 milionů tun vodíku za sekundu a tvoří tolik energie, která by lidstvu vystačila roky. Ale Slunce neobíhá jen 8 planet. Obíhají ho i biliony asteroidů a komet. Většina z nich se nachází ve dvou pásech.
Hlavním pásu mezi Marsem a Jupiterem a Kuiperovým pásem, na okraji Sluneční soustavy. Tyto pásy jsou domovem pro mnoho objektů. Některé z nich jsou jen prachové částice, jiné mají velikost trpasličích planet. Nejznámějším objektem v Hlavním pásu je Ceres. Nejznámějšími objekty v Kuiperově pásu jsou Pluto, Makemake a Haumea. Většinou popisujeme asteroidový pás jako hustě zaplněnou oblast, ve které se neustále vše střetává.
Ale doopravdy asteroidy zabírají plochu tak neskutečně velkou, že je těžké vidět i dva asteroidy najednou. Ačkoliv jsou v nich miliardy objektů, asteroidové pásy jsou docela prázdné. Ale i přesto spolu stále narážejí. Ani hmotnost obou pásů není moc působivá. Hlavní pás má asi jen 4 % hmotnosti našeho Měsíce. A Kuiperův pás je mezi 1/25 až 1/10 hmotnosti Země.
Jednoho dne přestane Sluneční systém existovat. Slunce zemře a Merkur, Venuše a možná i Země budou zničeny. Za 500 milionů se bude čím dál víc oteplovat až se v určitém bodě roztaví zemský povrch. A poté se začne Slunce rozrůstat a Zemi pohltí. Nebo ji promění v moře lávy. Jakmile spálí všechno palivo, tak ztratí většinu hmoty, scvrkne se na bílého trpaslíka a bude pomalu hořet ještě několik miliard let, než zmizí úplně.
V té době život v Sluneční soustavě už nebude existovat. Mléčná dráha to ale ani nepostřehne. Jeden kousíček v jednom jejím ramenu bude o trošku tmavší. A lidstvo přestane existovat. Nebo opustí Sluneční soustavu a bude hledat nový domov. Překlad: Mithril www.videacesky.cz
Obíhají ji planety, biliony asteroidů a komet a několik trpasličích planet. Osm planet je rozděleno na čtyřčlenné skupiny. Merkur, Venuše, Země a Mars. A za plynné obry: Jupiter, Saturn, Uran a Neptun. Merkur je z planet nejlehčí a nejmenší. Rok na Merkuru je kratší než den, což má za následek obří změny teplot.
Merkur nemá atmosféru ani měsíc. Venuše je jedním z nejjasnějších objektů Sluneční soustavy. A zdaleka nejteplejší planetou. Atmosférický tlak je 92krát vyšší než na Zemi. A skleníkový efekt má za následek, že teplota na Venuši neklesá pod 437° C. Venuše také nemá měsíc. Naším domovem je Země.
Je to jediná planeta s teplotami, ve kterých se vyskytuje tekutá voda. Ba co víc, je to jediná známá planeta s životem. Země má jeden měsíc. Mars je druhá nejmenší planeta sluneční soustavy. A jen stěží tak hmotná, aby si udržela tenkou atmosféru. Jeho Olympus Mons je nejvyšší hora Sluneční soustavy. Třikrát vyšší než Mount Everest. Mars má dva malé měsíce.
Jupiter je největší a nejtěžší planeta Sluneční soustavy. Je tvořen převážně vodíkem a héliem a zuří na něm největší známé bouře. Největší z nich, Velká červená skvrna, je třikrát větší než Země. Jupiter má 67 měsíců. Saturn je druhá největší planeta a zároveň má nejmenší hustotu. Pokud byste měli dostatečně velkou vanu, Saturn by plaval. Saturn je také známý svým rozsáhlým a viditelným systémem prstenců.
Má 62 měsíců. Uran je třetí největší planeta a také ta nejchladnější. Z plynných obrů má nejmenší hmotnost. Zajímavostí je, že jeho osa rotace je odkloněna od os ostatních planet. Má 27 měsíců. Neptun je poslední planetou Sluneční soustavy a je podobná Uranu.
Je tak daleko od Slunce, že jeden rok tu trvá 164 pozemských let. Největší rychlost větru naměřená na Neptunu, byla kolem 2 100 km/h. Neptun má 14 měsíců. Pokud srovnáme velikosti planet, tak rozdíly jsou ještě patrnější. Jupiter vede ve velikosti i hmotnosti. Zato Merkur je dokonce menší než jeden z jupiterových měsíců, Ganymede.
Jupiter je tak obrovský, že zabírá asi 70 % hmotnosti všech planet. A to má obří vliv na jeho okolí. To je pro Zemi dobré, protože Jupiter přitáhne většinu nebezpečných asteroidů, které by mohly zničit život na Zemi. Ale i Jupiter je trpaslíkem oproti Slunci. Nazývat ho obřím je urážka Slunce.
To tvoří 99,86 % hmoty našeho Slunečního systému. Z větší části ho tvoří vodík a hélium. Jen z necelých 2 % je tvořen těžšími prvky jako je kyslík nebo železo. V jádru Slunce sloučí 620 milionů tun vodíku za sekundu a tvoří tolik energie, která by lidstvu vystačila roky. Ale Slunce neobíhá jen 8 planet. Obíhají ho i biliony asteroidů a komet. Většina z nich se nachází ve dvou pásech.
Hlavním pásu mezi Marsem a Jupiterem a Kuiperovým pásem, na okraji Sluneční soustavy. Tyto pásy jsou domovem pro mnoho objektů. Některé z nich jsou jen prachové částice, jiné mají velikost trpasličích planet. Nejznámějším objektem v Hlavním pásu je Ceres. Nejznámějšími objekty v Kuiperově pásu jsou Pluto, Makemake a Haumea. Většinou popisujeme asteroidový pás jako hustě zaplněnou oblast, ve které se neustále vše střetává.
Ale doopravdy asteroidy zabírají plochu tak neskutečně velkou, že je těžké vidět i dva asteroidy najednou. Ačkoliv jsou v nich miliardy objektů, asteroidové pásy jsou docela prázdné. Ale i přesto spolu stále narážejí. Ani hmotnost obou pásů není moc působivá. Hlavní pás má asi jen 4 % hmotnosti našeho Měsíce. A Kuiperův pás je mezi 1/25 až 1/10 hmotnosti Země.
Jednoho dne přestane Sluneční systém existovat. Slunce zemře a Merkur, Venuše a možná i Země budou zničeny. Za 500 milionů se bude čím dál víc oteplovat až se v určitém bodě roztaví zemský povrch. A poté se začne Slunce rozrůstat a Zemi pohltí. Nebo ji promění v moře lávy. Jakmile spálí všechno palivo, tak ztratí většinu hmoty, scvrkne se na bílého trpaslíka a bude pomalu hořet ještě několik miliard let, než zmizí úplně.
V té době život v Sluneční soustavě už nebude existovat. Mléčná dráha to ale ani nepostřehne. Jeden kousíček v jednom jejím ramenu bude o trošku tmavší. A lidstvo přestane existovat. Nebo opustí Sluneční soustavu a bude hledat nový domov. Překlad: Mithril www.videacesky.cz
Komentáře (0)