Zpět na seznam4.5 (49 hodnocení)
MithrilPublikováno: 12 let
Načítám přehrávač...
Sluneční soustava
7:21
15.5K zhlédnutí
MithrilŽijeme ve Sluneční soustavě, tak bychom o ní také měli něco vědět. V tomto krátkém videu si shrneme ty nejdůležitější informace a i nějaké zajímavosti.
Sluneční soustava. Náš domov ve vesmíru. Žijeme v mírumilovné části Mléčné dráhy. Naším domovem je Sluneční soustava. Čtyři a půl miliardy let staré uskupení, které se otáčí kolem galaktického
jádra rychlostí 200 000 km/h. A obkrouží ho jednou za 250 milionů let. Naše hvězda, Slunce,
je ve středu Sluneční soustavy.
Obíhají ji planety,
biliony asteroidů a komet a několik trpasličích planet. Osm planet je rozděleno
na čtyřčlenné skupiny. Merkur, Venuše, Země a Mars. A za plynné obry:
Jupiter, Saturn, Uran a Neptun. Merkur je z planet nejlehčí a nejmenší. Rok na Merkuru je kratší než den, což má za následek obří změny teplot.
Merkur nemá atmosféru ani měsíc. Venuše je jedním z nejjasnějších
objektů Sluneční soustavy. A zdaleka nejteplejší planetou. Atmosférický tlak je 92krát
vyšší než na Zemi. A skleníkový efekt má za následek, že teplota
na Venuši neklesá pod 437° C. Venuše také nemá měsíc. Naším domovem je Země.
Je to jediná planeta s teplotami,
ve kterých se vyskytuje tekutá voda. Ba co víc, je to jediná
známá planeta s životem. Země má jeden měsíc. Mars je druhá nejmenší
planeta sluneční soustavy. A jen stěží tak hmotná,
aby si udržela tenkou atmosféru. Jeho Olympus Mons je nejvyšší
hora Sluneční soustavy. Třikrát vyšší než Mount Everest. Mars má dva malé měsíce.
Jupiter je největší a nejtěžší
planeta Sluneční soustavy. Je tvořen převážně vodíkem a héliem a zuří na něm největší známé bouře. Největší z nich, Velká červená skvrna,
je třikrát větší než Země. Jupiter má 67 měsíců. Saturn je druhá největší planeta
a zároveň má nejmenší hustotu. Pokud byste měli dostatečně
velkou vanu, Saturn by plaval. Saturn je také známý svým rozsáhlým
a viditelným systémem prstenců.
Má 62 měsíců. Uran je třetí největší planeta
a také ta nejchladnější. Z plynných obrů má nejmenší hmotnost. Zajímavostí je, že jeho
osa rotace je odkloněna od os ostatních planet. Má 27 měsíců. Neptun je poslední
planetou Sluneční soustavy a je podobná Uranu.
Je tak daleko od Slunce, že jeden rok
tu trvá 164 pozemských let. Největší rychlost větru
naměřená na Neptunu, byla kolem 2 100 km/h. Neptun má 14 měsíců. Pokud srovnáme velikosti planet, tak rozdíly jsou ještě patrnější. Jupiter vede ve velikosti i hmotnosti. Zato Merkur je dokonce menší
než jeden z jupiterových měsíců, Ganymede.
Jupiter je tak obrovský, že zabírá asi 70 %
hmotnosti všech planet. A to má obří vliv na jeho okolí. To je pro Zemi dobré, protože Jupiter přitáhne většinu
nebezpečných asteroidů, které by mohly zničit život na Zemi. Ale i Jupiter je
trpaslíkem oproti Slunci. Nazývat ho obřím je urážka Slunce.
To tvoří 99,86 % hmoty
našeho Slunečního systému. Z větší části ho tvoří vodík a hélium. Jen z necelých 2 % je tvořen těžšími
prvky jako je kyslík nebo železo. V jádru Slunce sloučí 620 milionů
tun vodíku za sekundu a tvoří tolik energie,
která by lidstvu vystačila roky. Ale Slunce neobíhá jen 8 planet. Obíhají ho i biliony asteroidů a komet. Většina z nich se nachází
ve dvou pásech.
Hlavním pásu
mezi Marsem a Jupiterem a Kuiperovým pásem,
na okraji Sluneční soustavy. Tyto pásy jsou domovem
pro mnoho objektů. Některé z nich jsou jen prachové částice,
jiné mají velikost trpasličích planet. Nejznámějším objektem
v Hlavním pásu je Ceres. Nejznámějšími objekty v Kuiperově pásu
jsou Pluto, Makemake a Haumea. Většinou popisujeme asteroidový pás
jako hustě zaplněnou oblast, ve které se neustále vše střetává.
Ale doopravdy asteroidy zabírají
plochu tak neskutečně velkou, že je těžké vidět
i dva asteroidy najednou. Ačkoliv jsou
v nich miliardy objektů, asteroidové pásy jsou docela prázdné. Ale i přesto spolu stále narážejí. Ani hmotnost obou pásů
není moc působivá. Hlavní pás má asi
jen 4 % hmotnosti našeho Měsíce. A Kuiperův pás je mezi
1/25 až 1/10 hmotnosti Země.
Jednoho dne přestane
Sluneční systém existovat. Slunce zemře a Merkur, Venuše
a možná i Země budou zničeny. Za 500 milionů se bude
čím dál víc oteplovat až se v určitém bodě
roztaví zemský povrch. A poté se začne Slunce
rozrůstat a Zemi pohltí. Nebo ji promění v moře lávy. Jakmile spálí všechno palivo,
tak ztratí většinu hmoty, scvrkne se na bílého trpaslíka a bude
pomalu hořet ještě několik miliard let, než zmizí úplně.
V té době život v Sluneční soustavě
už nebude existovat. Mléčná dráha to ale ani nepostřehne. Jeden kousíček v jednom jejím
ramenu bude o trošku tmavší. A lidstvo přestane existovat. Nebo opustí Sluneční soustavu
a bude hledat nový domov. Překlad: Mithril
www.videacesky.cz
jádra rychlostí 200 000 km/h. A obkrouží ho jednou za 250 milionů let. Naše hvězda, Slunce,
je ve středu Sluneční soustavy.
Obíhají ji planety,
biliony asteroidů a komet a několik trpasličích planet. Osm planet je rozděleno
na čtyřčlenné skupiny. Merkur, Venuše, Země a Mars. A za plynné obry:
Jupiter, Saturn, Uran a Neptun. Merkur je z planet nejlehčí a nejmenší. Rok na Merkuru je kratší než den, což má za následek obří změny teplot.
Merkur nemá atmosféru ani měsíc. Venuše je jedním z nejjasnějších
objektů Sluneční soustavy. A zdaleka nejteplejší planetou. Atmosférický tlak je 92krát
vyšší než na Zemi. A skleníkový efekt má za následek, že teplota
na Venuši neklesá pod 437° C. Venuše také nemá měsíc. Naším domovem je Země.
Je to jediná planeta s teplotami,
ve kterých se vyskytuje tekutá voda. Ba co víc, je to jediná
známá planeta s životem. Země má jeden měsíc. Mars je druhá nejmenší
planeta sluneční soustavy. A jen stěží tak hmotná,
aby si udržela tenkou atmosféru. Jeho Olympus Mons je nejvyšší
hora Sluneční soustavy. Třikrát vyšší než Mount Everest. Mars má dva malé měsíce.
Jupiter je největší a nejtěžší
planeta Sluneční soustavy. Je tvořen převážně vodíkem a héliem a zuří na něm největší známé bouře. Největší z nich, Velká červená skvrna,
je třikrát větší než Země. Jupiter má 67 měsíců. Saturn je druhá největší planeta
a zároveň má nejmenší hustotu. Pokud byste měli dostatečně
velkou vanu, Saturn by plaval. Saturn je také známý svým rozsáhlým
a viditelným systémem prstenců.
Má 62 měsíců. Uran je třetí největší planeta
a také ta nejchladnější. Z plynných obrů má nejmenší hmotnost. Zajímavostí je, že jeho
osa rotace je odkloněna od os ostatních planet. Má 27 měsíců. Neptun je poslední
planetou Sluneční soustavy a je podobná Uranu.
Je tak daleko od Slunce, že jeden rok
tu trvá 164 pozemských let. Největší rychlost větru
naměřená na Neptunu, byla kolem 2 100 km/h. Neptun má 14 měsíců. Pokud srovnáme velikosti planet, tak rozdíly jsou ještě patrnější. Jupiter vede ve velikosti i hmotnosti. Zato Merkur je dokonce menší
než jeden z jupiterových měsíců, Ganymede.
Jupiter je tak obrovský, že zabírá asi 70 %
hmotnosti všech planet. A to má obří vliv na jeho okolí. To je pro Zemi dobré, protože Jupiter přitáhne většinu
nebezpečných asteroidů, které by mohly zničit život na Zemi. Ale i Jupiter je
trpaslíkem oproti Slunci. Nazývat ho obřím je urážka Slunce.
To tvoří 99,86 % hmoty
našeho Slunečního systému. Z větší části ho tvoří vodík a hélium. Jen z necelých 2 % je tvořen těžšími
prvky jako je kyslík nebo železo. V jádru Slunce sloučí 620 milionů
tun vodíku za sekundu a tvoří tolik energie,
která by lidstvu vystačila roky. Ale Slunce neobíhá jen 8 planet. Obíhají ho i biliony asteroidů a komet. Většina z nich se nachází
ve dvou pásech.
Hlavním pásu
mezi Marsem a Jupiterem a Kuiperovým pásem,
na okraji Sluneční soustavy. Tyto pásy jsou domovem
pro mnoho objektů. Některé z nich jsou jen prachové částice,
jiné mají velikost trpasličích planet. Nejznámějším objektem
v Hlavním pásu je Ceres. Nejznámějšími objekty v Kuiperově pásu
jsou Pluto, Makemake a Haumea. Většinou popisujeme asteroidový pás
jako hustě zaplněnou oblast, ve které se neustále vše střetává.
Ale doopravdy asteroidy zabírají
plochu tak neskutečně velkou, že je těžké vidět
i dva asteroidy najednou. Ačkoliv jsou
v nich miliardy objektů, asteroidové pásy jsou docela prázdné. Ale i přesto spolu stále narážejí. Ani hmotnost obou pásů
není moc působivá. Hlavní pás má asi
jen 4 % hmotnosti našeho Měsíce. A Kuiperův pás je mezi
1/25 až 1/10 hmotnosti Země.
Jednoho dne přestane
Sluneční systém existovat. Slunce zemře a Merkur, Venuše
a možná i Země budou zničeny. Za 500 milionů se bude
čím dál víc oteplovat až se v určitém bodě
roztaví zemský povrch. A poté se začne Slunce
rozrůstat a Zemi pohltí. Nebo ji promění v moře lávy. Jakmile spálí všechno palivo,
tak ztratí většinu hmoty, scvrkne se na bílého trpaslíka a bude
pomalu hořet ještě několik miliard let, než zmizí úplně.
V té době život v Sluneční soustavě
už nebude existovat. Mléčná dráha to ale ani nepostřehne. Jeden kousíček v jednom jejím
ramenu bude o trošku tmavší. A lidstvo přestane existovat. Nebo opustí Sluneční soustavu
a bude hledat nový domov. Překlad: Mithril
www.videacesky.cz
Komentáře
Žádné komentářeBuďte první, kdo napíše komentář