Nejkurióznější časová pásma na světě

Thumbnail play icon
90 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:35
Počet zobrazení:2 965
Podle čeho lidé dříve určovali čas a jakou roli v tom hrají časová pásma? V tomto videu vám vysvětlí nejen princip časových pásem, ale rovněž se dozvíte i o podivnostech, které v souvislosti s nimi vznikají.

Přepis titulků

Čas. Nikdo z nás mu neuteče. Určuje náš život, podléhají mu naše úkoly a plány. Koordinovat tyto činnosti může být někdy poměrně složité. Například když letíte do USA, tak cestujete do jiného časového pásma. Po příletu do New York City dojde ke změně času o minus 6 hodin. Když máme v Německu poledne, je tam právě 6 hodin ráno. Zní to jednoduše, ale časová pásma mohou být mnohem složitější.

Právě politická rozhodnutí se totiž neřídí tím, co udává Země. V perfektním světě by vypadala časová pásma takto: Země je rozdělena na 360 stupňů zeměpisné délky. To dělá 24 částí, z nichž má každá 15° zeměpisné délky. Slunce tak všude na světě ve stejný čas vychází, dosahuje nejvyššího bodu a znovu zapadá. Ale v tomto světě nežijeme. Žijeme ve světě, kde jsme ideální rozdělení světového času změnili z tohoto na tohle: Když se na mapu podíváme důkladně, všimneme si, jak je to celé komplexní.

Časová pásma však nejsou tak stará, jak by se mohlo zdát. Jde o důsledek technického pokroku lidstva. Zejména v oblasti dopravy. Když v Británii jezdila první železnice tam a zpět mezi Londýnem a Manchesterem, nabýval jednotný čas v polovině 19. století na významu. Dříve měl každý region svůj vlastní čas, který určovaly místní polohy Slunce.

Tomuto času se říkalo sluneční čas. A teď si představte, že byste tehdy museli sestavit jízdní řád s přesnými časy pro celou železniční síť. A to jen podle polohy Slunce. Železniční společnosti se tak dohodly na Greenwichském středním čase (GMT) jako na svém jednotném čase. Čas určili na Královské observatoři v Greenwichi v Londýně.

Jako referenční čas ho už používali britští námořníci. A to ještě dříve, než jej v roce 1880 převzaly železnice, a poté i celá Velká Británie. Začátkem 20. století se z GMT stalo doporučení pro celý svět. Až do chvíle než se z GMT stal světový čas. A my se nedostali k modelu, který používáme od roku 1972 až dodnes. Koordinovaný světový čas, většinou známý jako UTC. To je zkratka pro Coordinated Universal Time.

Nebyla by tak ale zkratka CUT? Malá vsuvka: Protože máme na světě tolik jazyků, chtěli lidé jednotnou zkratku. Koneckonců jde o světovou záležitost. Zkratka francouzského temps universel coordonné je TUC. Zkratka UTC byla nakonec kompromisem obou variant. Tolik k tomu, když se na něčem domlouváte globálně. Navzdory všemu středoevropský čas, který máme i v Německu, je odvozen od UTC +1.

Protože vycházíme z našeho referenčního času 0. Pohybujeme se směrem na východ až do +12. Až na pár výjimek, ale k tomu se ještě dostaneme. Nastavíme hodiny o 12 hodin napřed. V opačném směru, na západ UTC, je to minus 1 až minus 12 hodin. Hodiny jsme posunuli zpět. Ale geograficky přece leží Španělsko v zeměpisné délce UTC 0.

A přesto zde mají středoevropský, tedy náš čas. Ve skutečnosti není nutné, aby státy dodržovaly ideální světový čas. Za časovými hranicemi jsou často kulturní nebo politické motivy. Například ve Španělsku se bývalý diktátor Franco rozhodl: My ve Španělsku si nastavíme hodiny o hodinu dopředu. Franco se možná snažil přiblížit nacistickému Německu. Jeho pohnutky však nejsou historicky zcela doloženy. Za posledních 70 let se nikdo nesnažil o to, aby se něco na tomto časovém pásmu změnilo.

A tak je po světě roztroušeno více nesrovnalostí v rámci časových pásem, které mají ten či onen zajímavý důsledek. Začneme čtvrtou největší zemí na světě z hlediska rozlohy: Čínou. Rozkládá se na téměř celém asijském kontinentu. Leží v pěti různých časových pásmech. Má ale jen jedno pásmo. Pekingský čas UTC +8. Když v Pekingu, v politickém a kulturním centru Číny, zazvoní v 6:00 ráno budík a začne den, je v nejzápadnějším regionu ještě prakticky půlnoc.

Mezi východočínským městem Fūjin a městem Kašgar, které je vzdáleno 4 500 km na západ, není oficiálně žádný časový rozdíl. Neoficiálně jsou to ale celkem 4 hodiny. Dobrodružné bude i to, když se v tomto úzkém místě rozhodnete přesunout přes Tibet a Himaláje směrem do Afghánistánu.

Jakmile překročíte hranici, můžete si hodinky posunout o celé tři a půl hodiny nazpět. Jedná se o největší změnu hraničního časového pásma na světě. Počkat. Tři a půl hodiny? Odkud se bere ta půl hodina? Tady se to zase komplikuje, protože existují země, které časová pásma řídí s přesností na půl hodiny, Mimo jiné, protože leží na zeměkouli mezi dvěma časovými pásmy, tedy zeměpisnými délkami.

Například jde o Afghánistán nebo o Indii. Nepál dokonce počítá s tři čtvrtě hodinami. Uprostřed Tichého oceánu je to ale s pásmy ještě zvláštnější. Připomínáme, v dokonalém světě by od sebe bylo všechno vzdáleno 15°. Mezinárodní datová hranice by pak vedla přesně přes hranici 180°.

Řekněme, že na západ od této linie je úterý, na východ od ní pak pondělí. Jenže tato hranice je všechno možné, jen ne rovná a vypadá takto: Právě tento bod zasahuje daleko za skutečnou mezinárodní datovou hranici. Proto se udává jako UTC +14, který existuje pouze zde, na ostrovech Kiribati. Teoreticky byste mohli v pondělí odletět z Havaje, v úterý proletět kolem Kiribati, a pokud budete dostatečně rychlí, dorazíte zase v pondělí na Cookovy ostrovy dále na jihu.

Když se přiblížíte k této části datové hranice, uvědomíte si, jak mohou být časová pásma komplexní. V každém případě o Kiribati uslyšíte na přelomu roku, kdy je právě tento region jeden z prvních, který zahájí nový rok. Můžeme mluvit o štěstí, že v Německu žádná pásma nepřekračujeme. Protože časová pásma někdy potřebují více přemýšlení, než si myslíte.

Cestovali jste v jiných časových pásmech? Napište nám do komentářů a odebírejte nás, pokud nechcete zmeškat další videa. Překlad: Sileo www.videacesky.cz

Komentáře (1)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Myslím, že Tom Scott to shrnul celkem dobře...
Problém s časovými pásmy

00