Vzkazy pro mimozemšťanyVsauce

Thumbnail play icon
Přidat do sledovaných sérií 108
97 %
88. nejoblíbenějšíTvoje hodnocení
Počet hodnocení:259
Počet zobrazení:22 984

Je velice obtížné posílat mezihvězdné vzkazy, vezmeme-li v potaz, jak obrovsky rozlehlý vesmír je. Je ještě obtížnější je posílat někomu, o kom vůbec nic nevíme. Velice zajímavé by bylo, kdyby nám přišel vzkaz od někoho z vesmíru. Třeba už se tak stalo, třeba jsme doslova bombardováni vzkazy z jiných galaxií, ale zatím nemáme zařízení pro jejich příjem.
Pojďme se ale už podívat, jak daleko je nebo co obsahuje ta nejvzdálenější zpráva, kterou jsme kdy poslali...

Užitečné odkazy:
Knihovna Babel: https://libraryofbabel.info
Obrázek Země ze Saturnu: https://upload.wikimedia.org/wikipedi...
Zpráva z Areciba: https://cs.wikipedia.org/wiki/Zpr%C3%A1va_z_Areciba
Obrázky a nahrávky na Voyageru: https://soundcloud.com/nasa/sets/gold...
http://imgur.com/a/CvEvO
Zpráva od Jimmyho Cartera na Voyageru: http://www.presidency.ucsb.edu/ws/?pi...

Přepis titulků

Ahoj, tady Michael z Vsauce. Tohle je Země při pohledu ze Saturnu. Přímo támhle jsme my. A když se podíváte zblízka, vidíte tenhle malý výčnělek? To je Měsíc. Tenhle obrázek byl pořízen kosmickou lodí Cassini 19. července 2013 ve 21:27 koordinovaného světového času. Jde o to, že NASA upozornila veřejnost v předstihu, kdy se tenhle snímek pořídí, což znamená, že tenhle obrázek Země byl první pořízený z vesmíru, na kterém někteří lidé na Zemi pózovali.

Naše planeta vypadá tak male, bezvýznamně, křehce. Nedávno jsem se zúčastnil premiéry nadcházejícího seriálu Ty, já a apokalypsa od Sky 1 s pár cool YouTubery a to mě donutilo přemýšlet. V tom seriálu postavy zjistí, že zbývá jen 34 dní, než do Země narazí kometa, která nejspíše zničí lidstvo.

Všichni reagují různými zajímavými způsoby, ale co bych dělal já, kdybych zjistil, že zbývá jen 34 dní lidských dějin? Dobře, mojí první prioritou by bylo dostat se zpátky do Ameriky, abych mohl být se svojí rodinou. Ale co pak? Nemám zrovna seznam přání. I když to je přesně to, čím bych chtěl strávit posledních pár týdnů. Vymýšlením přání a psaním je na seznam, který bych pak poslal daleko do vesmíru pryč od Země, které hrozí vypaření.

Ten seznam by obsahoval informace o nás, všech pozemšťanech. Takže kdyby byly knihovny, památníky a YouTube videa zničeny, někde by stále existoval záznam toho, čím a kým jsme byli. Jako kámen vhozený do jezera. Trhliny, které váš život způsobí, přetrvají dlouho po tom, co vy zmizíte. Na strom, který jste zasadili, šplhají budoucí generace. Knihy, které jste darovali, vzdělávají budoucí čtenáře. Co když to ale nebude jenom váš kámen, co zmizí, ale celé jezero?

Možná je to arogance nebo ješitnost, ale odesílat kosmické zprávy v lahvi tam nahoru před koncem obohacuje naše archivy, a zvyšuje tak šance, že budoucí mimozemští návštěvníci nebo zbytek lidstva budou moci zjistit, že jsme tu kdysi byli. Abychom ukázali, co jsme se naučili. Také možná abychom upozornili budoucí formy života, na co jsme se připravili a na co ne. Už jsme nějaké zprávy o lidstvu tam ven mimo Zemi poslali a kdyby byla Země úplně zničena, tyhle zprávy budou vším, co po nás zbude.

Jaké jsou? Dobře, popořadě, jak něco zapíšete pro budoucnost? Mám na mysli vzdálenou budoucnost. Zpráva nemusí být nalezena po miliony nebo miliardy let. Může ji nalézt publikum, které je úplně jiné. Ne jenom v jazyce, ale i ve smyslech. Co když nebudou moct slyšet nebo vidět nebo cítit nebo nebudou mít chuť nebo čich, jako máme my, nebo co když nebudou mít nic z toho?

Co když jejich těla zničí samotný materiál, na který tu zprávu napíšeme? V jakém jazyce to vůbec zapíšete? No, obecně pomocí matematiky a fyziky, u kterých se věří, že jsou stejné všude ve vesmíru, jsme zprávy do vesmíru psali. Například zpráva z Areciba napsaná Frankem Drakeem, Carlem Saganem a dalšími, která byla vymrštěna směrem k hvězdokupě M13 v roce 1974. Je složená z poloprvočísla binárních číslic a obsahuje nějaké informace o nás a měla by ke středu hvězdokupy M13 dorazit za zhruba 25 000 let, přičemž kdyby tam žilo něco inteligentního a zaznamenalo by to, může odpovědět a jejich odpověď by se k nám vrátila o dalších 25 000 let později.

Toho už se nedožijeme, ale Země také vysílala svoje rádio a TV signály do vesmíru, momentálně mají průměr asi 200 světelných let. Ve srovnání s Mléčnou dráhou jsou to asi takhle veliké. Mimozemšťané si uvnitř téhle bubliny mohou naladit a poslouchat programy, které jsme poslali našimi vzdušnými prostory, ale tyto signály zeslabují, jak se bublina roztahuje, napříč velkými vzdálenostmi bude prakticky nemožné si je naladit.

Možná by byla trvanlivější nějaká fyzická časová schránka, ta ale nemůže být zakopána na Zemi, pokud má být Země zničena. Časová schránka na oběžné dráze by mohla být chytrý nápad. Podobně jako LAGEOS 1, satelit vynesený na oběžnou dráhu v roce 1976, který umožňuje velmi přesné laserové měření pozic na Zemi, ale také obsahuje plaketu vytvořenou Carlem Saganem, na které jsou napsány číslice od jedné do desíti pomocí dvojkové soustavy a uspořádání zemských kontinentů před 250 miliony lety, dnes a jejich předpokládané uspořádání za 8,4 milionu let, což je doba, po kterou si myslíme, že oběžná dráha tohoto satelitu bude stabilní.

Tah způsobený řídkou atmosférou v místě oběhu a vlivy jako sluneční aktivita způsobí, že eventuálně spadne zpátky na Zem. Ale jeho plaketa bude sloužit jako časová schránka, jako zpráva od nás ze současnosti čemukoliv, co bude naživu nebo čemukoliv inteligentnímu tady na Zemi za 8 milionů let.

Abychom si to lépe představili, pyramidy byly postaveny jen před asi 5 tisíci lety. Před 8 miliony lety nebyli na Zemi ani lidé. Byl tu však poslední společný předek lidí a šimpanzů. Jak bude inteligentní život na Zemi vypadat, až se LAGEOS ode dneška za 8 milionů let vrátí?

Pokud bude zemský povrch v tu dobu pro život neúrodný, LAGEOS 1 bude osamělý, ale co satelity na geostacionárních oběžných drahách? Tyto oběžné dráhy jsou dostatečně daleko, takže je přitažlivá síla atmosféry neovlivní a mohly by nad Zemí zůstat mnohem déle než satelity jako LAGEOS. Tyto satelity jsou našimi pyramidami. Jsou menší než památky vybudované předešlými civilizacemi, zato jsou nepřístupné čemukoliv, co by se mohlo pokazit na mnohem méně stabilním povrchu naší planety.

Pokud sem mimozemští archeologové přijdou třeba za miliardu let, tyto satelity se možná v jejich encyklopediích uplatní jako obrázky, které použijí pro článek o lidech. Prozatím jsme vztyčili asi 450 těchto geostacionárních památníků. Když se takový satelit opotřebuje a přestane být provozuschopný, je potřeba hodně energie na jeho zpomalení, aby uhnul z cesty, spadl na Zem a shořel v atmosféře. Takže místo toho jsou satelity odsunuté do něčeho, čemu se říká hřbitovní oběžná dráha.

Slupka okolo planety, kde mohou být zaparkovány, aniž by narážely do důležitých funkčních satelitů. Je trefné, že jim říkáme hřbitovní oběžné dráhy, protože hrobky jsou často těmi nejúchvatnějšími věcmi, co nám zbude po předchozích civilizacích. Tyto hřbitovní oběžné dráhy jsou svým způsobem hrobky. Ne pro krále, ale pro stroje. Skládky, které přežijí samotná společenství a lidi, které definují.

Naštěstí pár z nich obsahuje více než naší zručnost, obsahují také záznam. Jako EchoStar XVI - komunikační satelit vyslaný na geostacionární oběžnou dráhu v roce 2012. Na palubě je křemíkový disk vyrobený umělcem Trevorem Paglenem obsahující 100 obrázků Země a pozemšťanů. Na rozdíl od LAGEOSe, EchoStar XVI pravděpodobně na oběžné dráze zůstane po miliardy let v bezpečí od nesvárů a změn tady dole. Ale jde o tohle – co když se ztratí celá naše Sluneční soustava?

Nebo co když se život tam venku nikdy nerozhodne navštívit naši soustavu? Pro tento případ jsme vyslali mezihvězdné zprávy. V tento okamžik je dosud 11 odlišných lidmi vyrobených věcí na trajektoriích mimo Sluneční soustavu do mezihvězdných prostor. Všechny souvisí s pěti sondami. Pioneer 10, Pioneer 11, Voyager 1, Voyager 2 a New Horizons, věc, která nedávno proletěla okolo Pluta. Tyto objekty jsou našimi nejvzdálenějšími pozdravy.

Po dobu následujících deseti tisíců, milionů, miliard let proletí dostatečně blízko dalším slunečním soustavám, možná dokonce planetám, a tam je snad objeví jiné inteligentní formy života. Máme prozíravost na to, abychom na tyhle sondy přiložili speciální zprávy. Plakety Pioneerů jsou přidělány na Pioneery 10 a 11 vyslané na začátku 70. let, což jsou první objekty vyrobené lidmi, které jsme poslali na trajektorii nejen mimo Zemi, ale také úplně mimo Sluneční soustavu.

Pokud je objeví jiný život tam venku, tyto plakety vytvořené Frankem Drakem a Carlem Saganem mohou být naší první šancí říct: "Ahoj, my existujeme," nebo podle toho, jak dlouho lidstvo bude existovat, naší jedinou šancí říct: "Ahoj, my existovali, takoví jsme byli." Ale budou tyhle plakety dávat mimozemšťanům smysl? Mnohým lidským vědcům dělalo potíže rozšifrovat jejich význam, ale tohle znamenají: vespod je mapa naší Sluneční soustavy s cestou ukazující sondu Pioneer a odkud se vzala.

Tenhle prvek byl zvláště zkritizován kvůli tomu, že je příliš "lidskostředný". Šipka? Kdo řekl, že mimozemšťané budou vědět, že tohle představuje cestu a ne nějaký útvar v naší Sluneční soustavě? Navíc je to šipka. Šipky mohou sdělovat "Tímhle směrem!" jen civilizacím, které lovily nebo si vyvinuly špičaté projektily. Každopádně tady nahoře jsme definovali jednotky. Nemůžete mimozemšťanům vyprávět o lidech nebo o Zemi za použití sekund, kilometrů nebo světelných let, protože jsme si tyhle míry vymysleli.

Namísto toho plaketa používá přechody mezi hyperjemnými hladinami ke sdělování vzdáleností a času. Doufá se, že zvědavé inteligentní formy života, které toto najdou, pochopí, že toto je atom vodíku – jeden proton, jeden elektron. Vodík je nejhojnější prvek ve vesmíru, takže snad jeho vlastnosti budou společným bodem porozumění. Někdy, pokud kolem sebe máte dostatek vodíku, můžete chytit shluky atomů přecházející mezi částicemi s pararelními spiny a antipararelními spiny.

Kdykoliv se tento přechod odehraje, je uvolněno elektromagnetické vlnění s periodou zhruba 0,7 nanosekundy a s vlnovou délkou 21 centimetrů. Doufá se, že mimozemšťané srovnají tuto rysku s těmito dvěma jednotkami míry. Například o ženě je řečeno pomocí dvojkové soustavy, že je vysoká 8 těchto jednotek. 21 krát 8 je 168 cm. Mysleli byste si, že samotné umístění sondy za ně pro představu měřítka by stačilo jako ukázka naší velikosti, ale mít tam obojí by mohlo posílit spojitost.

Tento diagram má ukazovat místo, kde žijeme. Jsme uprostřed. Směr a úměrné délky čar ukazují, kde se nacházejí vzdálené pulsary. Ryska na konci každé čáry ukazuje třetí směr za nebo před plaketu, kam by čáry měly směřovat. V dvojkové soustavě je u každé čáry perioda každého pulsaru znovu v jednotkách času popsaných výše. Pokud si mimozemšťané vytvoří toto spojení, mohli by si propojit periody se správnými pulsary v realitě, triangulací vypočítat naši pozici a přijít říct ahoj.

Jelikož se perioda pulsaru mění s časem, mohli by využít naše vypozorované periody, aby určili, před jakou dobou byla tato plaketa vyrobena. Takže takto plaketa funguje. Vypadá to, že posíláme do vesmíru jen pár vědeckých domácích úkolů, ale jak jinak můžete nalézt společnou řeč s něčím, co se vám nemusí podobat žádným způsobem, který si dokážete představit? Přestože plakety na Pioneeru vyrazily první, nejsou to první námi vyrobené fyzické zprávy, které putují do mezihvězdného prostoru.

Tento titul patří Voyagerovi 1 právě teď se pohybujícímu rychlostí 17 km/s. Je to ten nejvzdálenější předmět, co kdy lidé vyrobili. Doslova. Za nějakých 40 tisíc let obletí oba Voyageři na dosah 2 světelných let okolo jiných hvězd, pokud je mimozemšťané najdou, nebo pokud je najdou budoucí lidé. Na obou z nich je přidělaná zlatá deska, která obsahuje informace o lidstvu.

Deska je vyrobená z pozlacené mědi s hliníkovým obalem obsahujícím uran-238. Na základě jeho poločasu rozpadu by ji mohli chytří mimozemšťané analyzovat k určení, před jakou dobou byla deska vyrobena. Na desce je věnování tvůrcům hudby všech světů, všech dob. Deska obsahuje 116 obrázků, stejně tak audio a video nahrávky lidí a zvířat, písniček a pozdravů v 55 jazycích.

Na desce jsou vytištěny instrukce pro přehrání a informace o nás, definice jednotky přechodu atomu vodíku mezi hyperjemnými hladinami a mapa pulsarů přiložená na plaketách Pioneeru, ale na desce je také stylus a gramofonová deska pro přehrání. Instrukce pro použití stylusu jsou na desce. Toto je obrázek stylusu, jak se má správně používat, a pak v dvojkové soustavě pomocí jednotek přechodu deska informuje mimozemšťany, že by stylus měl oběhnout kolem dokola gramofonové desky jednou za 3,6 sekundy, aby hrál správně, a že by mu to celkem mělo zabrat 1 hodinu.

Pro část s videem jsou instrukce uvedeny v kruhu. První snímek videa je zobrazen, aby věděli, že to udělali správně. Na desce je přiložena také zpráva od tehdejšího prezidenta USA Jimmyho Cartera. Ta zpráva má ale jednu nedokonalost. Je doručována neznámému adresátovi. Jako když se v hororu někdo zeptá do temnoty: "Je tam někdo?

Haló?" Říká se tam tohle: "Vrháme tuto zprávu do vesmíru, pravděpodobně přežije miliardu let do budoucnosti, kdy naše civilizace bude vypadat naprosto jinak a povrch Země bude nejspíše změněn k nepoznání. Z 200 miliard hvězd v galaxii Mléčná dráha mohou některé, možná mnoho z nich, mít obydlené planety a po vesmíru cestující civilizace. Pokud některá z takovýchto civilizací narazí na Voyager a porozumí tomuto zaznamenanému obsahu, zde je naše poselství: 'Toto je dar z malého vzdáleného světa, ukázka našich zvuků, naší vědy, našich obrázků, naší hudby, našich myšlenek a našich pocitů.

Snažíme se přežít naši dobu, abychom se dožili té vaší. Doufáme, že jednoho dne, až vyřešíme problémy, kterým čelíme, se připojíme ke spolku galaktických civilizací. Tato deska představuje naší naději a naše odhodlání. A naši dobrou vůli v pustém a úžasném vesmíru.'" Jsou tyto zprávy dostačující?

Měli bychom jich poslat více? Proč neodeslat všechno? Mohli bychom, kdybychom poslali Knihovnu Babel. To je internetová stránka založená Jonathanem Basilem, která v současnosti nabízí všechno, co bylo nebo by mohlo být napsáno. Vážně. Rozdělena na podstránky je vytvořena pro vyprodukování a vyhledání jakékoliv kombinace 32 stovek anglických písmen a čárky, mezery a tečky na vyžádání.

Basile ji celou zorganizoval do šestiúhelníkových místností, každou se čtyřmi stěnami knížek obsahujícími 5 polic se 32 díly, každý o 410 stránkách. Vše je pseudonáhodně uspořádáno, takže se prohlížení online knihovny zdá jako hledání pokladu. Takhle to funguje. Každé stránce je pomocí desítkové soustavy přiděleno posloupné číslo stránky. Text na každé stránce je zapouzdřený uvnitř tohoto čísla.

Algorithmus, který Basile vytvořil, používá číslo stránky jako seed pro vygenerování unikátního velkého čísla. Výstupní hodnota je pak převedena do dvacetidevítkové soustavy, aby mohla představovat každé písmeno anglické abecedy a také čárku, mezeru a tečku. Toto vidíte na stránce. Basile se ujistil, že algoritmus vytvoří každou možnou kombinaci a že každé číslo stránky pokaždé vytvoří stejnou výstupní hodnotu. To znamená, že je již předem určeno, co je na každé ze stránek.

Takže svým způsobem každá stránka už existuje. Jen je potřeba ji vyhledat. A toto vás vážně ohromí: Obsah stránky může být převeden na desítkovou soustavu, poslán skrze převrácený algoritmus a přeměněn na přesné číslo stránky, na které se nachází. Jde z toho skutečně mráz po zádech, protože můžete najít trvalou polohu jakéhokoliv textu o 32 stovkách znaků. V této knihovně můžete najít popis vašeho narození. Každý možný popis vaší smrti.

Každou báseň, každý vtip, každou lež, cokoliv, co můžete říct, lze na této stránce najít. Tato věc rozmazává hranici mezi vynálezem a objevem. Vážně jste tu věc objevili nebo vynalezli, pokud její popis již existoval? Knihovna Babel nabízí 10^5000 různých stránek. Přičemž v pozorovatelném vesmíru existuje pouze 10^80 atomů. Vyhledal jsem si, co jsem právě řekl. A jistojistě v tomhle šestiúhelníku, na téhle stěně, v téhle polici, v tomto díle a na téhle stránce...

Je to tam. Ahoj. Ale hluboko uvnitř cítíme, že existuje rozdíl mezi tímto programem, který nevědomky něco vytváří a osobou, která to myslí vážně, která to zamýšlí a s vervou to chce říct. K vyjádření věcí používáme konečný počet symbolů. Z toho důvodu může být vytvořena knihovna konečného počtu kombinací těchto symbolů, ale to, že by mohly být vyřčeny, neznamená, že byly vyřčeny. To je ta moc, kterou máme.

Možná jsme se vy a já narodili příliš pozdě k prozkoumávání světa a příliš brzy v dějinách k prozkoumávání hvězd, ale narodili jsme se právě včas, asi vůbec poprvé, k prozkoumávání jazyka, prozkoumávání toho, co se dá říct. Co by se mělo říct? Co bychom měli vyslat do vesmíru? Jakou z věcí, které se dají říct, řeknete první vy? A jako vždycky, děkuji za sledování. Pro zhlédnutí traileru pro Já, ty a apokalypsa klikněte přímo sem a pro zhlédnutí dalších skvělých věcí, které YouTubeři inspirovaní tímto seriálem udělali, můžete také kliknout přímo támhle.

Colin Furze staví na své zahradě obří apokalyptický bunkr. Jako vážně, je obří. Slovník obskurních smutků též stojí za to. Koukněte na to a děkuji za sledování.

Komentáře (44)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Přitažlivá síla atmosféry je technicky špatně (6:46). Atmosféra nepřitahuje těleso na orbitě k Zemi, ale brzdí / zpomaluje ho. Spravně to je: ..., takže je aerodynamický odpor atmosféry neovlivní...

22

Odpovědět

na Arecibo "message" jsme odpoved uz obdrzeli:
https://www.youtube.com/watch?v=gl27od638xE&feature=youtu.be&t=1642

31

Odpovědět

Jedná se o podvrh a být tebou bych se v tom moc nerýpal nebo ..... prostě to už dál nerozebírej ve vesmíru jsme sami a jen bůh vládne všemu tomu budeš věřit.

314

Odpovědět

https://youtu.be/LkrT92qW_Yw
4:04
Je to Grygar?

00

Odpovědět

+RičrdDěkuji.

00

Odpovědět

:D

31

Odpovědět

Tak tohle je fakt kulervoucí video. :)
Pohlížím na to z pohledu fyzika, ale bohužel i trochu jako racionalisty...
Když tam povídal o té sondě co sem spadne za 8M let, tak si říkám, jaká je pravděpodobnost že zrezne a rozpadne se v oceánu, jaká je pravděpodobnost, že ten zlatý disk najdou spíše nějaká zvířata (nebo něco na jejich způsob)... Jaká je šance, že ty sondy proletí okolo planet se životem a někdo se bude koukat (ať už to bude neinteligentní život, nebo nebude mít technologii a nebo ani zájem se dívat - i zájem objevovat je lidskou výsadou).
Takže na konec, pravděpodobnost, že tohle k něčemu bude je limitně se blížící nule.
Každopádně, snaha se cení.
Ale je třeba si uvědomit, že lidé, kteří byli schopni tuto myšlenku vyprodukovat jsou tu dejme tomu 10 000 let, technologie na jejich šíření máme ani ne 50 let a přitom počítáme s horizontem desetitisíců až milionů let. člověk tu možná už za 100 let nebude.
Takže pokud jsou všechny ostatní civilizace ve vesmíru (pokud vůbec jsou) podobné naší, tak máme ohromně malou šanci, že se trefíme do "časového okna", kdy ten život bude inteligentní dostatečně a zároveň ještě bude existovat. Což u nás je dejme tomu průměrně 100 let, co umíme chápat binární kód, přehrát desku nebo pochopit atom vodíku či změřit vzdálenost hvězd. A pokud tu budeme s velkým štěstím 100 či 500 let nadále, tak máme statisticky velmi malou pravděpodobnost natrefit na hvězdu, planetu se životem, natož aby byla zrovna ve fázi vývoje, co by dedukoval naši informaci.
Lidské ego je neskutečné, že si dokáže myslet, jak vyzrálo nad tím, že někomu něco předá.
Ale na druhou stranu, proč by nemohlo dělat něco nesmyslného jako posílat informace do vesmíru. Z pohledu vesmíru je všechno co člověk dělá neproduktivní, stěží dokážeme ovlivnit chování naší Země, natož čehokoliv dál...

Ale video pěkné a plné informací. Tohle není nic proti Vsauce, spíš jen skeptickej a racionální pohled na problematiku. :)

1413

Odpovědět

moc dlouhé dávám dislike

1322

Odpovědět

+Carol worldMoc blbe davam dislike

128

Odpovědět

+ehmAneb když Mike píše za anonyma :D jak ubohé co kdybys napsal komentář sám za sebe ty lamko

16

Odpovědět

+Carol worldNemám potřebu psát jako Anonym. :)
A ano, čekal jsem, že někdo dá dislike proto že je to dlouhé a já to respektuju. :)

02

Odpovědět

+Mikeněkdo dal disliky ? :D se podívej pořádně všichni tvůj nzor hned odsoudili ty snad ty dislajky zbíráš ne :D no je vidět že si řádně vynervovaný ;)

02

Odpovědět

Súhlasím s tebou až na tu štipku pátosu :D jednoducho trafiť interval v ktorom bude civilizácia minimálne na našej úrovni a schopná pochopiť správu = limita idúca k nule.

01

Odpovědět

And as always... that was mindblowing! :D

81

Odpovědět

Ta Library of Babel je fakt šílená :)

271

Odpovědět

Věci, které bych dělala, kdybych zjistila, že Země (lidstvo) bude zničeno za 34 dní: 1) rabování, 2) sexuální eskapády, 3) vražda, 4) prohlášení se za mesiáše, 5) alkoholismus, 6) 5 krabiček cigaret denně, 7) pověsit trenky na Hrad, 8) vyskakování z křoví na starý babičky (jenom v trenčkotu), 9) znovu se podívat na Watchmeny, 10) obvinit hříšné lidstvo na twitteru z blížící se katastrofy, 11) zkouknout legendární videa na VČ, 12) přečíst si nejlepší hlášky na lameru z dob, kdy byl lamer ještě dobrej, 13) napsat hipsterský post na tumblru s inspirativní fotkou ze stocku, 14) zemřít v míru na pláži při opalování se v záři komety

48

Odpovědět

ty by neměl/a na to někoho zabít ale pro jistotu tvůj komentář bude archivován :)

01

Odpovědět

a změn si jméno blbě se to čte omg

03

Odpovědět

Násilné činy na prvních třech místech. Bravo lidstvu.

60

Odpovědět

+WolfikKaždý by nějradši někoho zabil ale musíme se ovládat ale když systém selže každý udělá to co si přeje

01

Odpovědět

+WolfikKdo mě zná, tak ví, že je to VTIP, neboť jsem sama velký pacifista ;). Navíc sexuální eskapády nejsou násilný čin ;)

23

Odpovědět

Co když nás mimozemštani daj do friendzone a neodpovědí?

292

Odpovědět

:d

14

Odpovědět

Problém Knihovny Babel je, že jde o hypotetický model než o vlastní knihovnu. Knihovna na webu obsahuje pouze algoritmus, co udělat s vyhledávaným slovem, protože by bylo příliš obtížné uložit všechny kombinace a ještě těžší vyhledat konkrétní frázi.

Ve skutečnosti v ní tedy lze nalézt jen to, co zadá tazatel a knihovna jen přiřadí unikátní číslo umístění a vygeneruje náhodný text okolo.

Knihovna tedy obsahuje všechno, ale vlastně nic. Veškeré obsah je dán uživatelem knihovny. Kdybychom takovou knihovnu chtěli někomu poslat, vlastně mu posíláme jen zrcadlo toho, co v knihovně hledá.

Jediná možnost najít něco nového je hledat v náhodném textu. Ale vzhledem k tomu, že na stránce se zobrazí jen velmi výjimečně nějaké smysluplné slovo, je šance něco skutečně najít v generovaném textu asi jako vyhrát ve Sportce. A to ještě musíme brát v potaz, že bychom museli znát slova, která v textu hledáme.

Jde spíš o umělecký koncept než o knihovnu všeho napsaného. Nic se v ní nedá najít, jen to co sami zadáme.

341

Odpovědět

Oprava - šance najít něco smysluplného je mnohem menší než na výhru ve Sportce. Když budeš hodný, někdo ti ji možná dokonce vypočítá.

21

Odpovědět

+john.postelAno máš pravdu. "Šance jako vyhrát ve Sportce" byla ode mě myšleno jako metafora na něco nepravděpodobného. Původně jsem dokonce chtěl napsat "asi jako vyhrát 10x za sebou ve Sportce hlavní výhru".

Přišlo mi to ale absurdní ze dvou důvodů, ta příměra by byla stejně rozhodně špatná a bylo to absurdně :-) přehnané spojení.

No... Na to aby to někdo vypočítal by musel učit poměr mezi všemi možnosti, kdyby text dával smysl a všemi možnostmi kompletně. Jak chceš určitě všechny možnosti, kdy text dává smysl? S tím tedy hodně štěstí a jsem zvědavý, kdo mi to vypočítá. :-P

00

Odpovědět

Uložit všechny kombinace by nebylo jen příliš obtížné, ale rovnou nemožné. Pokud těch různých stránek existuje 10^5000 a všech atomů ve vesmíru je "jen" 10^80, tak zkrátka ani není na co to uložit. Ani kdyby všechna hmota ve vesmíru tvořila jeden velký úložný disk nebo jiný sebevíc efektivní úložný médium, tak to prostě nejde. :)

10

Odpovědět

+FrixUložit všechny kombinace samozřejmě lze. Akorát se musí text zakódovat nebo zformátovat, podobně jako například u zvuku nebo videa.

Tady jde spíše o sémantiku toho, co znamená uložit. Ty mluvíš o tom, že knihovnu nikdy nemůže celou vyvolat jako celek, neboli "vypsat" všechen text na jednotlivé listy za sebou. I kdybychom jako médium použili kámen a text tesali dlátem, určitě nám v jednom momentu dojde, to ano.

Slovem uložit ovšem označujeme, že zaznamená informaci, co je na každé stránce a to je jednoduché. Potom přeci nemusíme vypsat naráz všechny stránky, stačí jen ty, které si chceme přečíst.

A způsob uložení by mohl být pak například stylem, že stránky budou zaznamenány v řadě za sebou.

1. První strana by obsahovala na všech pozicích první písmeno abecedy.
2. Druhá strana by obsahovala na první pozici druhé písmeno abecedy a na všech ostatních první písmeno.
3. Třetí strana by obsahovala na první pozici třetí písmeno abecedy a na všech ostatních první písmeno abecedy.
4. Pokud by na jedné pozici se vyčerpalo všechna písmena, přistoupilo by se k další pozici.
...

Pokud bychom chtěli něco zobrazit libovolnou stránku, prostě bychom nechali program sestavit stránku podle čísla stránky a zmíněného klíče.

V případě, že bychom hledali konkrétní text, byl by proces hledání velmi zdlouhavý, nakonec by systém ale našel všechny záznamy, které obsahují informaci, kterou hledáme.

Stránek je konečný počet. Písmen na každé pozici (+mezera) je konečný počet. Každé straně můžeme také dát vlastní číslo. Všechno je jednoduše splnitelné.

Uložili jsme všechny všechny stránky? Uložili. Můžeme si zobrazit všechny stránky, můžeme. Knihovna je kompletně uložená. Já v tom nevidím problém.

01

Odpovědět

+Sir MoriAno, ale to je jen jiný způsob toho, jak ta knihovna už teď funguje - pouze by šlo o jiný program či algoritmus na vyvolání stránek. Já to myslel tak, že nejde uložit všechny stránky tak, jak jsou ve formě textu, aniž by se cokoli počítalo nějakým algoritmem.

00

Odpovědět

+FrixJá v tom s tebou plně souhlasím, jak to myslíš.

Ale já jsem přece nikdy nezmiňoval, že by knihovna musela být uložena jedna ku jedné. Psal jsem, že by bylo obtížné uložit všechny stránky a pak v nich hledat, proto to na webu tak není.

Jinými slovy jsem psal, že by zakódování! a uložení všech stránek bylo příliš obtížné, a proto ten algoritmus na webu jen generuje náhodný text, podle toho co se tam zadá. :-)

Je to podobné jako s videi na jakémkoli médiu. Nikde nejsou uloženy v raw formátu 1:1, ale vždycky jsou kvůli úspoře místa zakódovány. Proto potřebujeme kodeky. A připadá nám, že by byly tímto způsobem uložení o něco méně hodnotné ke sledování?

00

Odpovědět

Moc díky za překlad!

40

Odpovědět

To bylo kruté vždyt oni se snažili a ty napíšeš takovou ironickou poznámku ,jasně překlady nedělají podle termínu a věčinou si lidi dva tři měsíce počkají na žádané video, ale stále tomu obětují část svého života..

00

Odpovědět

Pro mě osobně je neuvěřitelný fakt, že vláda USA financovala miliardama projekty aby vyslala zprávy, které by v nejideálnějších podmínkách, přinesly odezvu za 50 tisíc let. :) Každopádně moc zajímavé video a děkuji za překlad, zase si připadám o něco zbytečnější :D

180

Odpovědět

ono je to vcelku lukrativní, a hlavně to nabudí zájem lidí o vesmírný program. 50 tisíc let je ve vesmíru, myslím si, velmi krátká doba. A jak bylo řečeno ve videu, není to jen pro mimozemšťany, je to vzpomínka na doby, které se udály, jsou tam záznamy naší historie. Za pár tisíc let si sotva někdo vzpomene na tuhle dobu, ale možná že technologie a lidé natolik vyspějou, že mezigalaktické cestování nebude problém. A pak je možnost, že rychlost cestování vesmírem se zkrátí na minimum. A tyto relikvie dob minulých budou jako vesmírné kroniky, které mohou vyprávět dávno zapomenuté příběhy. Jak to tu vypadalo, co se tady dělo.
Informace o životě nás a našich rodičů a prarodičů právě teď putují vzdáleným vesmírem daleko za sluneční soustavou. Daleko od svého domova, tam, kam se ještě mnoho let nikdy žádný člověk nedostane.

A to je na tom ta děsivě gigantická skutečnost, která vládu USA přiměla tento projekt financovat.

11

Odpovědět

+lenaciaSouhlas, ale to je spíše pohled vědců, kteří ty sondy vyslali a s těmito ideály je konstruovali. Vláda tenkrát byla ochotna financovat tyto projekty především díky doznívající, ale stále trvající studené válce. Ono vyslat "vzkaz pro mimozemšťany" je zkrátka dost lákavé, ačkoliv si je s vysokou pravděpodobností nikdy nepřečtou. To byla ostatně snad jediná pozitivní stránka na studené válce, touha se předhánět ve výzkumu (což byla jedna z hlavních příčin, co ekonomicky položilo SSSR, který nebyl schopen držet krok) a tím sekundárně posouvat lidstvo směrem dopředu, ačkoliv primárním cílem bylo účinněji zničit toho druhého, či ohromit svět a dokázat, že já jsem ten lepší.

Zájem lidí o vesmírný program krásně ilustrovalo například Apollo 17, což bylo po vědecké stránce nejúspěšnější přistání na Měsíci co se týče vědy a vlastně všeho možného, ale veřejnost už to v podstatě vůbec nezajímalo, protože program Apollo už jim zevšedněl, dnes by přistání posádky na Měsíci opět plnilo noviny po celém světě. Takže souhlas i s tím vzbuzováním zájmu, i když se obávám, že politici měli trochu jiné důvody, proč do toho nastrkat prachy, což v konečném hledisku ale vůbec nevadí.

10

Odpovědět

:D

00

Odpovědět

wow, tak knihovna je hodně luxusní... nemá nějaký video jen o ní?

50

Odpovědět

Sorry, jelikož jsi původní koment upravil, smazal jsem svůj a tím se smazal i ten další tvůj. :-D

10

Odpovědět

po tomhle videu se citim dost nevyznamne, dokonalej dil :)

102

Odpovědět

To bude asi nízkým sebevědomím

56

Odpovědět

Jako vždy se u Vsauce někdy ztratím, pak se na moment chytnu (jsem za to nesmírně rád), abych se pak mohl ztratit ještě víc. Ale neskonale mě tato videa od něj baví! :D :)

121

Odpovědět

Jestli máš problém pochopit videa od Vsauce tak bys měl si vzít mojí sestru

57

Odpovědět

Vsauce neříká nic co by věděl říká jen to co si někde přečetl a předčítá to ostatním lidem aby působil více chytře ale při tom je to idiot s pleškou

16
Další