Tentokrát nám v novém dílu Life Noggin Blocko vysvětlí, proč většina z nás netrpí obsedantně kompulzivní poruchou.
Ahoj, vítejte u Life Noggin. Už jste někdy slyšeli někoho říct:
"Jsem tak čistotný, určitě mám OCD"? Můžete si myslet, že mít OCD
znamená být šíleně pořádkumilovný, ale obsedantně kompulzivní porucha
je vážná nemoc, kterou trpí zhruba dvě procenta populace. Lidé s OCD trápí nechtěné myšlenky,
chování nebo mentální obrazy, které se neustále opakují. Můžou si myslet, že věci v místnosti
musí být bezvadně zarovnané, nebo se můžou neustále strachovat
toho, že někoho zraní, i když by doopravdy nic neudělali.
Někteří lidé s OCD sice jsou
posedlí bakteriemi a čistotou, ale je to jiné, než když
chcete mít čistý dům. Pro lidi s touto poruchou je tato
posedlost nekontrolovatelná. Může to být vysilující
a uklizení jim vůbec nepomůže. Tyto posedlosti jsou většinou
propletené s nutkáními, opakovanými činy, které člověk musí
udělat, aby mohl normálně fungovat.
Pokud je někdo posedlý bakteriemi, bude si nejspíš pořád dokola umývat ruce,
i když logicky ví, že už jsou čisté. Nebo pokud jsou posedlí
bezpečností, budou se nutit do toho, aby tucetkrát zkontrolovali, že je
zamčeno a že je sporák vypnutý, než mohou odejít z domu. Můžou cítit potřebu opakovat některá
slova, nebo počítat své kroky. I když se OCD může
vyskytovat v mnoha podobách, je tu pár věcí, které mají všichni
s touto poruchou společné.
Aby byli diagnostikováni, musí být tyto
posedlosti nebo nutkání časově náročné a zabrat alespoň hodinu denně. Téměř všichni s OCD ví, že jejich myšlenky
nejsou logické, ale nemůžou se zastavit. Obvykle si svoje nutkání neužívají, ale je to jediná cesta, jak
zmenšit svou úzkost a stres. Takže lidi s poruchou může zraňovat,
když ostatní používají termín OCD, aniž by přesně chápali, co to znamená. Můžete říct, že trpíte OCD,
protože máte rádi, když jsou věci seřazené, ale je to letmá myšlenka,
kterou můžete ignorovat.
Když máte OCD doopravdy, tak nejste
schopní ty myšlenky jen tak ignorovat. Hodně studií ukázalo, že lidé s OCD, mají
trošku jiné mozkové funkce, než ti bez ní. I když vědci stále zjišťují, jak tato
porucha funguje, mnozí si myslí, že je způsobena změnou v mozkovém oběhu,
který se jmenuje kortiko-striatální dráha, která řídí zvyky a opakované činy. Nedávné studie se zaměřili na hledání léku, který by se vázal na
receptory na této dráze.
Pokud by tyto studie byly úspěšné,
budou vědci schopni vyvinout lék, který se zaměřuje konkrétně
na symptomy OCD. To by byl velký skok vpřed. Nyní doktoři pro OCD většinou
předepisují normální antidepresiva a také doporučují behaviorální terapii.
Ta obsahuje expoziční terapii, při které jsou pacienti opatrně
vystaveni hrozivým situacím a nemůžou se zachovat podle svých nutkání. Pro to malé procento lidí,
kteří nereagují na léky a terapii, existují více invazivní postupy.
Asi tři sta lidí podstoupilo
tzv. DBS - hlubokou mozkovou stimulaci. Při ní jsou do mozku
implantovány elektrody, aby kontrolovaly impulzy v některých
kortiko-striatálních oblastech. Když se elektrody spustí,
přinutí mozek člověka s OCD, aby měl stejnou neurální
aktivitu jakou má člověk bez OCD. Tato léčba je velkým úspěchem. Téměř všichni pacienti DBS říkají, že jim
toto léčení zlepšilo náladu a sebevědomí, a většina znovu získala
normální kvalitu života.
I když může být OCD vysilující,
tak tyto typy léčení nabízejí naději, že zanedlouho se všem
s touto poruchou uleví a vezmou si zpět kontrolu
nad svým životem. Doufám, že jste lépe pochopili OCD a napište mi v komentářích, jaké vědecké
téma chcete, abychom příště rozebrali. Jestli se vám toto video líbilo,
tak určitě zkuste naše další video, kde probíráme otázku:
Můžete mít více než jednu osobnost?