Mocná magie a chabé sebeovládání

Hloupá, padoušská, ošklivá,
drzá, odporná, ubohá, otrhaná, zatuchlá, prostá, smrdutá, koťátka rdousící, opupínkovaná, idiotská, shnilá křivá huba s prázdnýma očima... "Objevím se a ukradnu ti oblečení." Vypadáš v nich děsně,
to ti povídám. Jdu si pro ní!
Jestli si myslí, že... Jo, ten epos si nech.

MOCNÁ MAGIE A CHABÉ SEBEOVLÁDÁNÍ Nechte mě zabrat průsmyky. Armády jsou připravené. Tím akorát vyprovokujeme orky. Poškodíme tak naše obchodní styky. Tak je vyprovokujeme! Rozdrtím je svými okovanými botami! Do toho brnění se nevejdeš
už stovky let, tlusťochu.

Ale stále dokážu rozdávat rozkazy! Stále existuje možnost,
že bychom odstranili vyvoleného, aniž bychom zažehli větší konflikt. Asi vás to udiví,
ale souhlasím se špekounem. Vítězství. Tvůj vrah měl příležitost.
A víc než jednu. Upřímně, kolikrát někomu
dovolíme více pokusů? Není čas na opatrné jednání.

Za žádných okolností nesmí Vyvolený
přinést meč do Zkaženého království. Dobrá, jsme tedy domluveni? - Jistě.
- Zataraste průsmyky. Žlutý plášť bude okamžitě zabit. Ale ne, Perf. Co? Kdo je tam? Ono je to pořád...
Vy blbečci. Kdo nechal zapnutou kouli?

Komorníku, jak dlouho tahle věc běží? Od včera, můj králi, kdy jste se rozhodl... Takže je to tvá chyba. Nezahrávej si se mnou, ženská. Hned to vypojím! Můžeme prostě zabít toho čmuchala? Souhlas! Tak nic.

Válíme se tu jako mrtvola. Jako má žena o svatební noci. Páni, trefa! To není dobré. Asi budu... No jo. Víš, mám pocit,
že jsme předtím měli zabočit doleva. Tak ne, měla jsi pravdu.

Opět. Zlobři na mostě před námi. Mluvím zlobrovsky, mohu vyjednávat. Pro dobro všeho lidstva, nenech ho mluvit. Najdu cestu kolem.
Zůstaňte tu. Ale vážně. Tři, dva... Zdravím! No jasný...

Jaká to tragická kombinace mocné magie
a chabého sebeovládání. Jdu si dát... vdolečky! Budeš mít naprosto legendární kocovinu. Medvěd mi říkal úplně to samé. Přátelíte se spolu? Promiň, nemám na tebe čas. Sepisuji epos, víš?

Hele, ten byl můj. Zatím to moc nezvládá. Stojím přímo před vámi. Mluvte se mnou. Nebuďte jen loutkami cechu. Ale to jsme my všichni. Včetně tebe. Líbí se ti mé červené boty?

Tohle není správné. Tahle scéna je natahovaná. Nejspíše ji už roztáhla na čtyři strany. Copak zápisky zpětně neupravuješ? Pojď, příteli,
přidej se ke mně na tomto eposu. Opusťme tento exemplář naprostého selhání a dalších možných aliterací. Počkejte!

Nenechávejte mě tu. Každý nakonec skončí sám. Tebe jsem přehlédla. Proč bych to dělala? Proč vylézají žížaly, když začne pršet? Proč je ti vidět slezina? Máš pravdu.
Měla bych jít dál. Vy nemáte žádné "dobrý den", co?

Ty zaplatit mýto hned! My nemít žádné mýto! Možná bychom mohli dojít k jiné dohodě. To nejde moc přeložit. Zaplatit mýto hned! Tvrdil jsi, že mluvíš zlobrovsky. Mluvím! Ale není to jazyk
vhodný pro vyjednávání.

Je především o násilí. A o výkalech. Smraďochu, ty zaplatit mýto! Páni, ty máš tedy co říkat. Smrdíš jako hromada pomočených červů.
A to ani nemám nos. To neudělal. Samozřejmě že ano. Voním jako květina na jarní louka.

Jasně, to mýto. Já... Kolik být to mýto? Deset zlata. Každý! To je... Jeden... a pak druhý... Rychle, je rozptýlen počítáním.

Přejděte most! Hej, on něco udělat! Co jako on udělat? Co ty mluvit? Co? Ty víš, to s... To je nové kouzlo?
Co uděl... Nejasnost.

My udělali to s tamtím. Ty znít jako hloupě. Já praštit ti ciferník! Říkal jsem, že to zvládnu. Ty jsi jako místo,
kam hrdinství odchází umírat. Nikam nechoď.
Nikdy se nevrátíš. Odvedeme ji dovnitř? To by asi chtělo.

Jdeme, holka. Překlad: Mithril
www.videacesky.cz