Annabel lee

Vítej, příteli, na večeři Edgara Allana Poea
se záhadnou vraždou, večírku/slavnosti jen pro zvané. Někdo nás po jednom vraždí
a někdo z nás je vrahem. Nikdy nevražděte! Možná máme odpověď přímo pod nosem. Ona není ten ďábel. Charlotte nemůže být vrahem.
Byla pořád s námi. Je možné, že Oscar je vrahem.

Vždy jsi to byl ty. KAPITOLA DESÁTÁ
ANNABEL LEE Annabel Lee, zdravím vás. Krásné narozeniny. Napsal jsem vám báseň.
Rád bych vám ji přečetl. Zdravím vás, Edgare. Annabel. Ano, zdravím.

Máte nádherné dveře. Děkuji. Dnes máte narozeniny
a já pro vás něco mám. Je sladké, že jste si vzpomněl. Mimochodem, toto je Eddie. Říkala jsem vám o něm, pamatujete? Řekl jste, že pro mě něco máte. Ano, tedy, je to...

Toto. Kámen mazlíček. Pro nádhernou Annabel Lee. Děkuji. Sbohem. Podívejte, jeho nůž je zakrvácený. Vběhl sem jako šílenec. Ne!

Upustil jsem ho do té zatracené polévky. Nemají žádný respekt. Annabel je mrtvá. Byl to Hemingway! Chtěl na mě zaútočit, než jste přišli. Blázne, proč bys zabíjel někoho,
kdo píše purpurovou prózu? Podle mě je stručnost
nejdůležitější stránkou kompozice. Nikoho bych nezabil! Konkurence je něco,
co pohání autora vpřed.

Takže připouštíš, že jsme konkurence. Annabel nebyla spisovatelkou.
Neměl jsem důvod ji zabíjet. Zabijákem je ten, kdo nás pozval
do tohoto prokletého domu v zapadákově. Edgar Allan Poe! Přiznej se, nebo buď proklet! Asi nechápeš,
jak můj spolubydlící tu zrzku miloval. Ty umíš procházet zdmi. Nevidím tu jiné vysvětlení.

Zavraždila jsi všechny
těmi svými kouzelnými fazolemi. Záviděla jsi Annabel její život, chtěla jsi ji a všechny její přátele mrtvé. To je sprosté, Wilde. Když pominul šok z toho, jak se na mě Hemingway vyřítil
s nožem od polévky, znovu si myslím, že to byla Annabel! Cože?

Všechny nás sem pozvala. Ta ubohá dívka nedokázala překousnout,
jak všechny chladnokrevně zavraždila, a proto se zabila. Možná jste jí pomohl, Erneste. Pochybuji, že by ta ubohá dívka dokázala
zabít George Eliota tím obrazem. Proboha, ta Mary Ann. Všechny jsme publikovaly
pod mužským pseudonymem, ale ona to opravdu přeháněla.

Na její tváři knírek vypadal zvláštně. Používala jsi mužský pseudonym? Ano. Máš problémy se sluchem?
Právě jsem to řekla. - A tvé sestry také?
- Ano. Je těžké vydat knihu,
když se jmenujete Charlotte, Emily a Anne. Lidé si myslí, že jste jen nějaké dámičky. Jaký pseudonym jsi používala? Currer Bell.

To zní chlapsky, že?
Moc se mi to líbilo. Dovolila bych Currer Bellovi,
aby mě doprovodil na ples Vivian Nightingalové,
pokud víte, jak to myslím. To ano. Jaká jména používaly tvé sestry? Anne byla Acton Bell
a Emily byla Ellis. Pamatuji, že jí to přišlo podivné,
ale podle mě to bylo velice profesionální. To opravdu bylo. Acton Bell!

A. Bell. Tento kapesník patří tvé rodině. Je tvůj. Ten chlap neříkal,
že Annabel není ďábel. Říkal, že není A. Bell. Ty šílená opovrženíhodná krávo! Zavraždila jsi mé nejlepší přát... Mé známé.

Říkejme jim známí. Co máš vlastně za problém? - Jdu na policii.
- Stůj. - Proč? Tato žena je usvědčeným vrahem. Neudělala to sama. Jak by to sama mohla dokázat? To jsem právě vysvětloval.
Poslouchej mě, Lenore. Vždycky mám nápad
a ty se na něm přiživíš...

Neříkej mi, že je to jako tehdy.
Je to jako tehdy... Přestaňte se dohadovat, vy dva! Jste ubozí jako postavy,
které jste vytvořili. Ale děkuji vám,
že jste mi pomohli uskutečnit můj sen vytvořit dokonalou gotickou novelu
ve skutečném světě. Proto jsi to udělala? Aby sis splnila jakousi literární fantazii? Ne.


Udělala jsem to pro svou rodinu. Pánové! Duchové. Ráda bych se vám představila. Jsem Anne Brönte. Omlouvám se, že jdu pozdě. Nemočil jsem už pět dní. Překlad: Mithril
www.videacesky.cz